Nad Kyjevem létaly rakety. Probudilo mě syčení a výbuch, hlásí z místa reportérka
Vážení čtenáři a čtenářky, z technických důvodů uzavíráme tento online přenos. Nové informace naleznete zde.
Pokud Západ dá Ukrajině jaderné zbraně, Rusko bude muset podniknout preventivní úder, pohrozil bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní zástupcem předsedy bezpečnostní rady. Medveděv podle ruských médií nevyloučil, že by Západ mohl Kyjevu spolu se stíhačkami F-16 poskytnout i jaderné zbraně. Zatímco dodání stíhaček F-16 se nyní zdá být na pořadu dne, dodání jaderných zbraní Ukrajině dosud žádný západní činitel veřejně nenavrhl, připomněla agentura Reuters.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Pokud Západ dá Ukrajině jaderné zbraně, Rusko bude muset podniknout preventivní úder jako první, pohrozil ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Západ ale o ničem takovém nemluvil.
- Z ukrajinské metropole Kyjeva a východoukrajinského Dnipra byly v noci na pátek hlášeny exploze po ruském vzdušném útoku.
- Kvůli ruským aktivitám stoupá voda v okupované Kachovské přehradě, varuje Kyjev.
V pátek ve tři hodiny ráno se Kyjevem opět rozezněly sirény. Ukrajinské hlavní město je velmi dobře chráněno, a tak většina místních při probuzení jen zkontroluje na telefonu, co se děje, a jde zase spát. "To jsem udělala i já. Okolo půl páté mě ale ze spaní probudilo taky syčení a výbuch. Ukrajinská obrana nad městem sestřelila ruskou raketu," popisuje reportérka Aktuálně.cz Dominika Perlínová, která je právě v Kyjevě.
Aplikace s upozorněním v tu chvíli ukazovala, že varovné sirény zní po celé zemi. "Šla jsem se raději schovat do bunkru ve sklepě hotelu. Kyjevané jsou ale na takové zvuky války už zvyklí a ve městě se ruských útoků díky protivzdušné obraně nebojí. Když se s nimi bavíte na ulici, nejvíce jim vadí, že se v noci pořádně nevyspí," doplňuje.
Z Kyjeva a východoukrajinského Dnipra jsou hlášeny exploze, informuje server RBK-Ukrajina a stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Úřady v noci na dnešek vyhlásily varování před rizikem ruských vzdušných útoků v celé zemi. Správa metropole uvedla, že v Kyjevské oblasti pracuje protivzdušná obrana.
"Nic nenatáčejte ani nezveřejňujte," vzkázal obyvatelům starosta Dnipra Borys Filatov. Ukrajinské úřady se totiž domnívají, že zveřejňování záběrů z míst úderů raket a bezpilotních letounů nebo práce protivzdušné obrany může pomoci ruským invazním silám.
USA odsuzují, že Rusko může rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku, řekl mluvčí ministerstva zahraničí. Jadernou doktrínu ale měnit nebudou.
Mluvčí Kremlu v reakci na Skibického prohlášení označil Ukrajinu za "teroristický režim" s "teroristickými cíli". Podle agentury TASS také navázal prohlášením, že ruská "speciální vojenská operace" je nadmíru oprávněná a víc než nutná. Speciální vojenskou operací ruští představitelé nazývají invazi na Ukrajinu, kterou Moskva rozpoutala před více než rokem.
Ruský prezident Vladimir Putin je v čele seznamu lidí, které chce Ukrajina zabít, řekl německému listu Die Welt zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov reagoval, že Putinovi nic nehrozí, protože ruské tajné služby "vědí, co dělají". Kyjev chce podle Skibického Putina odstranit, protože šéf Kremlu "koordinuje vše, co se děje, a o všem rozhoduje". "Putin si všímá, že se k němu dostáváme blíž a blíž, ale možná, že se bojí i toho, že ho zavraždí jeho vlastní lidi," prohlásil také Skibickyj.
V očekávání ukrajinské protiofenzivy vybudovaly ruské síly na okupovaných územích na Ukrajině a v ruských příhraničních oblastech zhruba 1500 kilometrů opevnění. Došel k tomu portál Meduza, který analyzoval zprávy o obranných konstrukcích vzniklých na různých místech. Obranné linie podle portálu vznikly na Ruskem ovládaném poloostrově Krym, stejně jako na jihu Ukrajiny a na východě země. Z ruské strany hranice se pak táhnou kolem severovýchodní části Ukrajiny a sahají až k běloruské hranici.
Ruský prezident Vladimir Putin je v čele seznamu lidí, které chce Ukrajina zabít, řekl německému listu Die Welt zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov reagoval, že Putinovi nic nehrozí, protože ruské tajné služby "vědí, co dělají".
Ukrajinské bezpilotní čluny v Černém moři poškodily ruskou průzkumnou loď Ivan Churs, informoval dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na svůj zdroj ve vojenských kruzích. Ruské ministerstvo obrany o den dříve uvedlo, že se plavidlo stalo terčem tří ukrajinských bezpilotních lodí, ale posádka úder odrazila a loď plní své úkoly. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Ministerstvo financí Spojených států dnes obvinilo ruskou Wagnerovu žoldnéřskou skupinu z dodávání zbraní polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF), které od poloviny dubna v Súdánu svádí boje s tamní armádou, píše agentura Reuters. Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů televize CNN a satelitních snímků dodala ruská soukromá žoldnéřská organizace súdánským milicím střely země-vzduch, které RSF významně posílily. Súdánská milice naopak podle informací CNN Rusku poskytla zlaté rezervy.
Země vojensky pomáhající Ukrajině podle ministra obrany USA Austina jednaly o výcviku ukrajinských pilotů na F-16. Mají ho vést Dánsko a Nizozemsko.
Rusko dnes vyslalo do vzduchu nad Baltským mořem stíhačky kvůli dvěma americkým strategickým bombardérům, které se údajně blížily k ruské hranici, uvedlo na platformě Telegram ruské ministerstvo obrany. O podobném incidentu nad Baltem informovalo i v úterý, kdy oznámilo, že kvůli americkým bombardérům startovala jedna ruská stíhačka.
Lukašenko uvedl, že ho ruský prezident Vladimir Putin informoval, že podepsal výnos týkající se rozmístění nestrategických jaderných zbraní. Dodal, že Putin přijal rozhodnutí v návaznosti na tom, na čem se spolu dohodli ústně. "Měli jsme připravit sklady a tak dále. To jsme udělali, takže přemisťování jaderné munice už začalo," uvedl také Lukašenko. Na doplňující otázku, zda tyto zbraně už v Bělorusku jsou, odpověděl: "Je to možné. Přijedu a uvidím." Podle agentury Belta také řekl, že Bělorusko garantuje jejich bezpečnost.
Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí dnes podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku.
Státní podnik VOP CZ bude spolupracovat s mezinárodní firmou Thales, mohly by společně dodávat české armádě vozidla Bushmaster pro ženijní vojsko. Memorandum o spolupráci obě společnosti podepsaly na zbrojním a bezpečnostním veletrhu IDET v Brně, sdělila mluvčí VOP CZ Kateřina Urban Samková.
Ukrajinská protiofenziva trvá už několik dní, řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak italské televizi Rai. Nejde přitom o jednu událost, ale desítky akcí v různých oblastech, dodal na Twitteru. Podoljak také podtrhl, že Ukrajina se nechystá použít zbraně poskytnuté spojenci k útokům na ruské území, ale jen k osvobození ukrajinských území okupovaných Ruskem.
Pokuta nebo přibližně dvoutýdenní vězení bude nově v Rusku hrozit tomu, kdo šíří mapy, jež podle oficiálního stanoviska zpochybňují územní celistvost Ruska. Píše o tom ruskojazyčný servis BBC.
Poslanci ruské Státní dumy schválili zákon, který takové mapy řadí k "extremistickým materiálům". Za jejich šíření stanovili pokutu až milion rublů, tedy 275 280 korun, nebo 15 dnů odnětí svobody. Podle ruských zákonů je součástí ruského území 89 regionů, včetně poloostrova Krym, který Moskva zabrala Ukrajině v roce 2014, a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje od loňska. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.
Ukrajinští a američtí činitelé i nezávislí analytici si všímají, že ruské síly čím dál častěji k útokům na Ukrajině využívají bomby ze sovětských časů, uvedl deník The New York Times. Tyto letecké pumy, z nichž některé jsou upravené, aby mohly dlouho klouzat vzduchem, je podle něj téměř nemožné sestřelit.
Ukrajinská města a vesnice nejen v blízkosti fronty čelí neustálému bombardování, v posledních týdnech ovšem Kyjev hlásí, že téměř všechny balistické střely a útočné drony se ukrajinské protivzdušné obraně daří likvidovat. Při vlně ostřelování v minulém týdnu Ukrajinci oznámili i zničení šesti nadzvukových střel Kinžal. Podle zjištění deníku ale nyní sílí hrozba v podobě starších bomb, které sice mají jisté nedostatky, ale ukazují se být obtížnějším terčem pro protivzdušnou obranu než moderní zbraně.
Šéf ukrajinské Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk dal dnes v projevu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, najevo svou účast příbuzným a potomkům Poláků, které za druhé světové války na Volyni zavraždili ukrajinští nacionalisté. Agentura Reuters to označila za gesto, které mezi Polskem a Ukrajinou pomůže uvolnit napětí panující kolem těchto události před jejich 80. výročím.
Stefančuk příbuzným obětí volyňského masakru také děkoval za to, že udržují památku svých předků. "Je to památka, která nevyzývá k pomstě a nenávisti, ale znamená varování, aby se nikdy nic takového mezi našimi národy neopakovalo," řekl Stefančuk. Deník Gazeta Wyborcza píše, že poslanci všech politických stran zastoupených v Sejmu jeho slova přijali s dlouhým potleskem vestoje.
Útok bezpilotních letounů na moskevský Kreml na začátku letošního května pravděpodobně zorganizovaly ukrajinské zvláštní vojenské nebo zpravodajské jednotky. Napsal to list The New York Times s odvoláním na americké činitele a na hodnocení amerických zpravodajských služeb, založeném na odposleších ruské a ukrajinské komunikace. Na zprávu listu reagoval Kreml, podle kterého Moskva od začátku tvrdila, že za útokem stála Ukrajina.
Dva bezpilotní letouny zamířily ke Kremlu 3. května. Způsobily jen malé škody, incident nicméně přitáhl mezinárodní pozornost a vzbudil otázky o původci útoku. Rusko zodpovědnost přisoudilo Ukrajině, což Kyjev odmítl. Někteří pozorovatelé včetně amerického Institutu pro studium války (ISW) hovořili i o možnosti ruské operace vydávané za ukrajinskou akci.
Rusko v odvetě za "konfrontační počínání" Stockholmu vyhostí pět švédských diplomatů a ukončí také činnost švédského konzulátu v Petrohradu, oznámilo podle tiskových agentur ruské ministerstvo zahraničí. To si dnes předvolalo švédskou velvyslankyni v Moskvě Malenu Maardovou, aby ji o těchto krocích vyrozumělo.
Ministři obrany Běloruska a Ruska Viktar Chrenin a Sergej Šojgu dnes v Minsku podepsali dokumenty o rozmístění nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku, ohlásila státní agentura Belta. Až dosud Rusko své jaderné zbraně mělo jen na svém území či na svých plavidlech a letounech. Šojgu podle ruské agentury TASS uvedl, že Rusko jaderné zbraně nepředá Bělorusku, ale ponechá si nad nimi kontrolu a bude to Moskva, kdo bude rozhodovat o jejich případném použití.
Žoldnéři ruské Wagnerovy skupiny se začali stahovat z východoukrajinského Bachmutu. Oznámil to dnes v příspěvku zveřejněném na sociální síti Telegram šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Krok avizoval už v minulých dnech poté, co město prohlásil za dobyté a pod ruskou kontrolou. Ukrajinské úřady oficiálně ztrátu Bachmutu nepotvrdily.
"Stahujeme bojové jednotky z Bachmutu. (…) Až do 1. června se bude hlavní část přesouvat do táborů v týle. Pozice předáváme (ruské) armádě. Pokud to ale bude pro armádu těžké, necháme tam ty, kteří sehráli zásadní roli při dobytí Bachmutu," citoval ruskojazyčný server BBC z nahrávky. Prigožin už dříve uvedl, že v týlu jeho jednotky čeká reorganizace a přezbrojení.
Prigožin dobytí Bachmutu, který podle pozorovatelů nemá už dlouho žádný strategický, ale pouze symbolický význam, oznámil 20. května. V pondělí pak uvedl, že se jeho jednotky stáhnou. Na jejich pozicích je vystřídají vojáci ruského ministerstva obrany, se kterým Prigožin vede mocenské spory a často kritizuje jeho styl vedení válečného tažení na Ukrajině.
Na Ukrajině nejprve krátce po půlnoci místního času (ve středu před půlnocí SELČ) vyhlásily protiletecký poplach Kyjev, Kyjevská, Žytomyrská, Černihivská či Chersonská oblast. V následujících hodinách se přidávaly nejprve oblasti na severovýchodě, severu a jihu, kolem čtvrté ráno poplach platil i na většině západní Ukrajiny.
Rusko v noci na čtvrtek opět zaútočilo na ukrajinské území bezpilotními letouny, většina ukrajinských oblastí v noci a ráno vyhlásila protiletecký poplach. Zatímco kyjevská správa oznámila, že se všechny drony podařilo sestřelit, Charkov informoval o útoku protiletadlovými střelami S-300, který se ale obešel bez zranění. Dronový útok ohlásila i proruská správa Krymu, podle které si ani tento incident nevyžádal oběti.
První část projevu Zelenskyj věnoval naději, kterou vkládá ve stíhačky F-16. Washington nedávno umožnil evropským spojencům dodávky těchto letadel na Ukrajinu. Ukrajinská armáda podle Zelenského dělá vše pro to, aby ukrajinské nebe co nejdříve bránili tamní piloti v moderních bojových strojích. Stroje F-16 nejen posílí obranu země, ale byly by i silným signálem, že Rusko se svou agresí neuspěje, řekl Zelenskyj.
"Sestřelili jsme je téměř všechny. Stále se ale díváme po nástrojích, díky nimž by byla úspěšnost sestřelů íránských Šáhedů 100 procent. Rusko útočí i na civilní cíle a používá k tomu rakety a také drony, které jste jim poskytli vy, Íránci," uvedl Zelenskyj. "Jsem si jistý, že musíte být na druhé straně dějin, tedy ne na straně zla," dodal
Ukrajina od začátku války sestřelila téměř 900 bezpilotních letounů Šáhed z celkem asi 1160, které proti ní byly namířeny. V pravidelném nočním projevu to ve středu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň apeloval na obyvatele Íránu, veřejnosti i politiky, aby přestali Rusku dodávat tyto bezpilotní letouny, které po dopadu vybuchují. Írán si těmito dodávkami podle Zelenského přivodí jen větší mezinárodní izolaci a větší problémy.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Země Evropské unie se ve středu opět neshodly na tom, jak zabránit obcházení protiruských sankcí, které pomáhá ruskému režimu pokračovat ve válce na Ukrajině.
- Ruská Belgorodská oblast v noci na středu čelila četným útokům bezpilotních letounů, uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov.
- Ruská válečná loď Ivan Churs se ve středu ráno v Černém moři poblíž Bosporského průlivu stala terčem útoku bezpilotních plavidel, posádka úder odrazila, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Moskva zároveň z útoku obvinila ukrajinské ozbrojené síly.
Země Evropské unie se dnes opět neshodly na tom, jak zabránit obcházení protiruských sankcí, které pomáhá ruskému režimu pokračovat ve válce na Ukrajině. Velvyslanci unijních států nenašli shodu na jedenácté sankční sadě, která má obsahovat zejména opatření proti obcházení dosud přijatých postihů.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov podle ruskojazyčného webu stanice BBC informoval o vytvoření jednotek teritoriální obrany, které mají pomoci se střežením hranice s Ukrajinou.
Úřady Belgorodské oblasti zřídily na hranici sedm praporů územní obrany o síle asi 3000 lidí, píše BBC. "Nyní hledáme právní základ, abychom v případě potřeby nepřítele odrazili," sdělil gubernátor, podle něhož se územní obrana cvičí od listopadu loňského roku, má uniformy, ale nikoliv zbraně. Potřeba vyzbrojit je podle něj vznikla po pondělním útoku.
Na dotaz novinářů ohledně zpráv, že skupiny údajně použily k výpadu do Ruska vojenské vybavení poskytnuté Ukrajině Spojenými státy, aby se mohla bránit ruské invazi, Kapustin přímo neodpověděl. "Vím přesně, odkud jsem zbraně získal. Bohužel ne od západních partnerů," řekl.
Naznačil rovněž, že západní vojenskou techniku ukořistilo Rusko v bitvě o východoukrajinský Bachmut a je možné ji koupit na černém trhu, podotkl Reuters. Ukrajina podle Kapustina podporuje RDK informacemi, palivem, jídlem a léky.
"Myslím, že nás ještě na druhé straně uvidíte. Nemohu prozradit podrobnosti, nemohu prozradit ani směr. Hranice je poměrně dlouhá," prohlásil podle BBC Kapustin, jenž se označuje za velitele Ruského dobrovolnického sboru. Uvedl, že při střetech v Belgorodské oblasti utrpěli zranění dva členové jeho uskupení. Zástupci Legie Svoboda Rusku, kteří se tiskové konference rovněž účastnili, informovali o dvou mrtvých a deseti zraněných ve svých řadách. Moskva dříve informovala o zabití více než 70 "ukrajinských nacionalistů".
Velitel jedné ze skupin, které se hlásí k dřívějšímu útoku v ruské Belgorodské oblasti, avizoval další vpády na ruské území. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Denis Nikitin, známý také pod jménem Denis Kapustin, hovořil s novináři na ukrajinské straně hranice s Ruskem.
Podle ruskojazyčného webu stanice BBC bojovníci, kteří se označují za členy uskupení, jež v pondělí proniklo na ruské území, uspořádali tiskovou konferenci.
Migrace z Ruska do sousedního Finska byla loni rekordní, vyšší než po zhroucení Sovětského svazu před více než 30 lety. Informoval o tom dnes podle agentury AP finský statistický úřad.
Úřad s odkazem na oficiální statistická data o imigraci za rok 2022 uvedl, že do severské země, která má zhruba 5,5 milionu obyvatel, loni z Ruska přišlo více než 6000 lidí. Zhruba 94 procent z nich mělo ruské občanství a jsou mezi nimi téměř rovnoměrně zastoupeni muži a ženy.
Ceny energií se blíží ekonomicky odůvodněné úrovni, řekl dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin na summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU). Rusko podle něj nadále plní své závazky v oblasti dodávek energie. EAHU zahrnuje Rusko, Bělorusko, Arménii, Kazachstán a Kyrgyzstán.
Putin uvedl, že Ukrajina, kterou Rusko loni v únoru vojensky napadlo, stále dostává peníze za tranzit energie přes svoje území, přestože Rusko označila za agresora. Dodal také, že Rusko při platbách snižuje podíl takzvaných nepřátelských měn.
Ivan Churs je podle listu The Guardian průzkumná loď ruské Černomořské flotily, podle ruského resortu obrany chrání plynovody Turkish Stream a Blue Stream.
"Dnes v 5:30 se ukrajinské ozbrojené síly neúspěšně pokusily zaútočit třemi bezpilotními motorovými čluny na loď Ivan Churs Černomořské flotily, která plnila úkoly k zajištění bezpečného provozu plynovodů Turkish Stream a Blue Stream ve výlučné ekonomické zóně Turecké republiky," prohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Ruská loď Ivan Churs se u Bosporského průlivu stala terčem útoku bezpilotních plavidel, posádka úder odrazila, tvrdí Moskva. Z útoku viní Ukrajinu.
Dodávky zbraní Ukrajině podporuje zhruba polovina Američanů a jejich počet se za poslední rok příliš nezměnil. Vojenskou podporu východoevropské zemi pak odmítá zhruba čtvrtina Američanů, píše agentura AP s odkazem na výsledky průzkumu, který zpracovala agentura NORC a Chicagská univerzita. Výrazně se naopak snížila podpora sankcím proti Rusku.
Ruská "speciální operace", jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu, udělala z ukrajinské armády jednu z nejsilnějších na světě, uvedl dnes v rozhovoru majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Kromě chvály na účet jednotek, proti kterým jeho žoldnéři na Ukrajině bojují, kritizoval i postup ruské armády, cíle ruského vedení a ruské elity, uvádí server Meduza.
"Cílem speciální vojenské operace byla denacifikace, ale z Ukrajiny jsme udělali národ známý po celém světě. Jsou jako Řekové nebo Římani v časech prosperity. Co se týče 'demilitarizace', pokud měli na začátku speciální operace 500 tanků, teď jich mají pět tisíc. Pokud tehdy umělo bojovat 20 tisíc vojáků, teď jich je 400 tisíc. Jak jsme ji demilitarizovali?" ptá se Prigožin v rozhovoru.
Britský ministr obrany Ben Wallace přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Informovalo o tom na svém webu ukrajinské ministerstvo obrany, podle kterého se Wallace už setkal se šéfem resortu Oleksijem Reznikovem. Oba ministři hovořili o pokračujícím výcviku ukrajinských vojáků v Británii či nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu.
"Samozřejmě jsme diskutovali o perspektivě členství Ukrajiny v NATO," uvedl v tiskovém prohlášení Reznikov, podle kterého byl součástí diskuse i mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také vyzbrojování Ukrajiny.
Most spojující Rusko s anektovaným poloostrovem Krym byl dnes uzavřen. Rusy dosazený šéf Krymu Sergej Aksjonov tvrdí, že důvodem je cvičení a že uzavření mostu potrvá několik hodin. Most loni v říjnu poškodil výbuch, který Moskva přičetla sabotáži zorganizované ukrajinskou tajnou službou. Aksjonov nyní vyzval veřejnost, aby důvěřovala jen oficiálním informacím.
Ruská Belgorodská oblast v noci na dnešek čelila četným útokům bezpilotních letounů, uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Do oblasti na začátku tohoto týdne pronikly z Ukrajiny ozbrojené skupiny, Moskva ale tvrdí, že se je podařilo z ruského území vytlačit. Není jasné, zda se v místech stále bojuje.
"Noc nebyla úplně klidná. Zaznamenali jsme četné dronové útoky. O velkou část z nich se postaraly systémy vzdušné obrany," uvedl Gladkov. Bezpilotní letouny podle něj poškodily auta a obytné i kancelářské budovy, útoky se ale obešly bez obětí.
Ruské síly za uplynulý den opakovaně ostřelovaly cíle v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a útoky si vyžádaly životy dvou civilistů, uvedl šéf chersonské regionální vojenské správy Oleksandr Prokudin. Další tři lidé podle něj utrpěli zranění. Cherson čelil celkem jedenácti vlnám ostřelování.
Město u ústí řeky Dněpr je v posledních měsících pravidelně terčem ruských dělostřeleckých a vzdušných útoků poté, co se z něj loni v listopadu okupanti po několika měsících stáhli. Na začátku měsíce ostřelování Chersonu a jeho okolí podle ukrajinských úřadů zabilo za jediný den 23 lidí.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Česká ministryně obrany Jana Černochová v úterý v Pentagonu se svým americkým protějškem Llyodem Austinem podepsala česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci.
- Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se v úterý objevil na veřejnosti a odmítl informace o tom, že je vážně nemocný.
- Milice, které tento týden rozpoutaly střety v ruské Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou, použily při útoku taktická vozidla vyrobená ve Spojených státech, napsal list Financial Times (FT).
- Rusko si nepřeje zmrazení konfliktu na Ukrajině a hodlá dosáhnout svých cílů buď cestou speciální vojenské operace, nebo jinými dostupnými prostředky, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
"Předpoklady pro mírové řešení zatím očividně nejsou. Speciální vojenská operace pokračuje," sdělil také Peskov. Z neúspěchu mírových jednání, která probíhala v minulosti, obvinil Kyjev.
Rusko si nepřeje zmrazení konfliktu na Ukrajině a hodlá dosáhnout svých cílů buď cestou speciální vojenské operace, nebo jinými dostupnými prostředky, prohlásil dnes podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Speciální vojenskou operací ruští představitelé nazývají invazi na Ukrajinu, kterou Moskva rozpoutala před více než rokem.
Peskov podle TASS odpověděl kladně na dotaz, zda je Rusko zajedno se Západem v tom, že nelze dopustit zmrazení konfliktu na Ukrajině. O nebezpečí zmrazení konfliktu v případě mírových jednání ohledně Ukrajiny podle ruské agentury mluvil například německý kancléř Olaf Scholz.
Milice, které tento týden rozpoutaly střety v ruské Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou, použily při útoku taktická vozidla vyrobená ve Spojených státech, napsal list Financial Times (FT).
Kyjev už dříve přímé zapojení do střetů, které od pondělka hlásily ruské úřady z příhraniční oblasti, popřel. Podle Ukrajiny za nimi stojí ruští partyzáni. Jeden z ukrajinských činitelů nicméně podle FT připustil určitou formu spolupráce s uskupeními, která se k útokům v Belgorodské oblasti hlásí. Mluvčí Pentagonu Pat Ryder novinářům na tiskovém brífinku sdělil, že USA pravost záběrů zachycujících údajně americkou techniku na ruském území prověřují a že žádný souhlas s jejím předáváním polovojenským skupinám nedaly.
K zodpovědnosti za události v Belgorodské oblasti se přihlásily dvě skupiny - Ruský dobrovolnický sbor (RDK) a Legie Svoboda Rusku (LSR). Agentura Reuters je označila za dvě údajně protikremelská ozbrojená uskupení, jejichž členové jsou Rusové. Financial Times píše o krajně pravicových milicích nebo nacionalistických skupinách.
"Jestli si někdo myslí, že jsem se chystal zemřít, tak ať se uklidní," prohlásil Lukašenko během setkání věnovaného zdravotním otázkám. Video ze zasedání zveřejnil státní kanál Pul Pervogo. Běloruský vůdce, který zněl ochraptěle, následně uvedl, že onemocněl adenovirem, což je běžné nachlazení. Osmašedesátiletý Lukašenko poznamenal, že ačkoliv zotavení z takové nákazy trvá obvykle jen tři dny, tak byl příliš zaneprázdněn a nemohl si vzít ihned volno. "Neměl jsem možnost se léčit… Takže se nechystám zemřít, lidi. Budete se se mnou trápit ještě dlouho," dodal.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se dnes objevil na veřejnosti a odmítl informace o tom, že je vážně nemocný. Informovaly o tom agentury Reuters a TASS. O zhoršujícím se zdravotním stavu autoritářského vládce východoevropské země se spekuluje od 9. května, kdy se zúčastnil vojenské přehlídky v Moskvě uspořádané k připomínce vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vypadal unaveně, nezůstal až do konce oslav a ve vlasti pak chyběl na řadě veřejných akcí.
Ukrajina se zabývá rolí Běloruska ve věci deportací ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinské prokuratury. Kyjev dosud s ohledem na násilné deportace dětí zahájil trestní řízení ve více než 19 tisících případech, z nichž se převážná část týká Ruska.
Rusko vyslalo do vzduchu nad Baltským mořem stíhačku kvůli dvěma americkým strategickým bombardérům B-1, které se podle něj blížily k jeho hranici. Na platformě Telegram to dnes uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Kvůli údajné hrozbě narušení ruské hranice americkými bombardéry ruské síly vyslaly do vzduchu stíhačku Su-27 protivzdušné obrany ruské Baltské flotily. "Poté, co se cizí armádní letouny od státní hranice Ruské federace vzdálily, se ruská stíhačka vrátila na domovskou základnu," sdělilo ministerstvo obrany.
Před budovou velvyslanectví Spojených států v Praze dnes lidé na pozvání spolku České mírové hnutí a KSČM demonstrovali proti podpisu smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Protestující třímali komunistické vlajky a pod okny velvyslanectví provolávali hesla jako "ami go home", požadovali také demisi vlády Petra Fialy nebo vyzývali ministryni obrany Janu Černochovou (oba ODS), aby se z návštěvy USA už nevracela.
Ministryně Černochová přirovnala dnešní den kvůli podpisu obranné smlouvy s USA ke dni vstupu České republiky do NATO nebo Evropské unie.
S Austinem Černochová jednala kromě podpisu obranné smlouvy také o podpoře Ukrajiny nebo summitu NATO ve Vilniusu, řekla novinářům po schůzce.
Česká ministryně obrany Jana Černochová dnes v Pentagonu se svým americkým protějškem Llyodem Austinem podepsala česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci, sdělil ředitel odboru komunikace ministerstva obrany David Jareš. Už dříve během dneška Černochová řekla, že nejde o smlouvu o pobytu amerických vojáků v Česku nebo o smlouvou týkající se umístění vojenské základny. "Střední Evropa byla v minulosti ovlivněna expanzí nedemokratických mocností, nemohli jsme svobodně rozhodovat o svém osudu," řekla Černochová. Proto má podle ní podpis smlouvy pro Česko hluboký význam.
Ruský soud dnes prodloužil o tři měsíce vazbu amerického novináře Evana Gershkoviche z listu The Wall Street Journal. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Tajná služba FSB zatkla žurnalistu na konci března a viní ho ze špionáže. Reportér obvinění odmítá.
Západoruská Belgorodská oblast dnes zrušila režim protiteroristické operace, který zavedla v pondělí v souvislosti s bojem proti jednotkám, které na její území pronikly z Ukrajiny. Na telegramu o tom informoval gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov. Speciální režim znamenal dočasná omezení a opatření, včetně kontrol dokladů místních obyvatel. Moskva dříve uvedla, že se ruským silám podařilo "diverzanty" zatlačit zpátky za hranice.
Ukrajina už dříve odmítla, že by měla s událostmi v Belgorodské oblasti něco společného. Podle představitelů Kyjeva jde o operaci ruských partyzánů.
Země Evropské unie poskytly Ukrajině 220 tisíc dělostřeleckých granátů z celkového milionu kusů, který přislíbily dodat do března příštího roku. Po jednání ministrů obrany členských států to dnes prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Velká většina zemí podle něj podporuje další navýšení peněz ve společném fondu financujícím nákupy zbraní pro Kyjev, jednomyslná shoda na něm však zatím není.
"Nejbližší dny, týdny a měsíce budou pro válku na Ukrajině strategicky rozhodující," prohlásil po dnešním jednání Borrell. Ukrajina již podle jeho údajů dostala kromě dělostřeleckých granátů a 1300 řízených střel a raket. Pokud budou členské země pokračovat v plnění dohodnutého plánu, do příštího jara slíbené množství dodají, řekl Borrell.
Ruské partyzánské jednotky zaútočily na území v Belgorodské oblasti blízko hranic s Ukrajinou. Místní natočili video z akce.
Dům číslo 118 na ulici Nábřeží Vítězství v ukrajinském Dnipru vypadá ve skutečnosti a zblízka hrozivěji než na fotografiích nebo videozáznamech. Vysoká budova - nebo spíš její zbytky - vypadá jako rozšlápnutá a rozervaná obrovskou nelidskou silou.
Země EU poskytly Ukrajině 220 tisíc dělostřeleckých granátů, prohlásil šéf diplomacie Josep Borrell. Celkově jich unie slíbila dodat do března milion.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se ruským silám podařilo zpátky na Ukrajinu zatlačit zbytky jednotek, které v pondělí pronikly do Belgorodské oblasti. Více než 70 útočníků byl zabito, citovala agentura Reuters z prohlášení ministerstva. Podobné zprávy z bojiště není možné nezávisle ověřit.
"Diverzanti, kteří napadli Belgorodskou oblast, byli zablokováni a poraženi," uvedlo ruské ministerstvo. Ještě dopoledne nicméně podle tamního gubernátora v oblasti pokračovaly střety. "Zbytky nacionalistů byly zahnány zpátky na území Ukrajiny, kde budou neustále ostřelováni do té doby, než budou definitivně zlikvidováni. Zlikvidováno bylo přes 70 ukrajinských teroristů, čtyři vojenská obrněná auta a pět pick-upů," dodalo ruské ministerstvo obrany.
Jak nicméně na twitteru uvedl zpravodaj listu Financial Times na Ukrajině Christopher Miller, podařilo se mu spojit s Denisem Nikitinem, který velí Ruskému dobrovolnickému sboru, jedné z jednotek, které se akce účastní. A podle něj operace v Belgorodu stále pokračuje.
I just spoke to Denis Nikitin, leader of Russian Volunteer Corps. Chuckling at my questions about his unit's incursion into Russia, he said the operation in Belgorod "is still ongoing." https://t.co/EIhjzxaKE3
— Christopher Miller (@ChristopherJM) May 23, 2023
Soud v ruském městě Čita, které leží asi 900 kilometrů východně od Irkutsku, potrestal pokutou 120 tisíc rublů (asi 33 tisíc korun) místního obyvatele Ivana Loseva, obžalovaného z "diskreditace" ruské armády kvůli snímku z Ukrajiny. Fotografii zveřejnil na sociálních sítích. Další podrobnosti soud neuvedl, jen to, že Losev přiznal vinu a vyjádřil lítost, napsala BBC na svém ruskojazyčném webu.
Losev byl už v minulosti "za diskreditaci" dvakrát pokutován v ruské obdobě správního řízení, a tak tentokráte už čelil trestnímu stíhání, a tedy i hrozbě uvěznění.
Losev upoutal pozornost médií nejen v Rusku loni v prosinci, kdy dostal za diskreditaci první pokutu ve výši 30 tisíc rublů (asi 8240 korun), a to za to, že na Instagramu vylíčil svůj sen o válce Ruska proti Ukrajině a o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském. Losevovi se zdálo, že se dostal do války, ale zajali jej ukrajinští vojáci, kterým velel Zelenskyj. A ten nařídil postřílet všechny zajatce, kromě Loseva, protože viděl Losevovy proukrajinské příspěvky na sociálních sítích. Prezident jej přátelsky poklepal po rameni, a když se jej Losev ve snu zeptal, zda se s ním může vyfotit na Instagram, Zelenskyj souhlasil.
Cherson sice loni v listopadu osvobodila ukrajinská armáda, ale nebezpečí je tu pořád všudypřítomné. Rusové drží protější břeh Dněpru, město ostřelují každou noc. V zarostlých parcích, rozlehlých pláních nebo třeba na benzinových pumpách zase hrozí zmrzačení nebo smrt od rozesetých ruských min. I proto se sem život vrací pomalu, hlásí přímo z místa reportéři deníku Aktuálně.cz.
Reportérka Aktuálně.cz Dominika Perlínová je u Kyjeva, kde cvičí jednotky teritoriální obrany.
Nedaleko Kyjeva cvičí jednotky teritoriální obrany. Dobrovolníci, kteří před válkou nikdy nedrželi zbraň v ruce se loni v únoru postavili k obraně hlavního města a i nyní pomáhají třeba vojákům u Bachmutu. Reportáž brzy na @Aktualnecz pic.twitter.com/lmrScMMSU4
— Dominika Perlinova (@dperlinova) May 23, 2023
Pohled do prázdného Orichivu nabízí reportér Aktuálně.cz Jakub Plíhal i ve videu.
Celou dobu navíc točíme i na gopro, které mám připevněné na foťáku. Tady rychlá ukázka z prázdných ulic Orichivu. Na konci všech reportáží z toho vzikne větší video. https://t.co/1MXWBhjMjw pic.twitter.com/Z6JdQgrutf
— Jakub Plíhal (@jakub_plihal) May 23, 2023
Reportéři Aktuálně.cz Martin Novák a Jakub Plíhal navštívili město Orichiv v Záporožské oblasti, které leží na frontové linii. Místní se před útoky ukrývají v podzemí. Než vyjde reportáž z místa, můžete se podívat na pár fotografií.
Orichiv v Záporožské oblasti leží na frontové linii. Ruská palba ho úplně zničila, ale lidé si tady vybudovali zvláštní podzemní městečko, kde přežívají. Mají vlastní čističku vody, i holičství a kadeřnictví. Reportáž brzy na @Aktualnecz, foto @jakub_plihal pic.twitter.com/EzkViF2sn6
— Martin Novák (@novakmartin) May 23, 2023
Většina polských firem už zaměstnává lidi z Ukrajiny, ukázal průzkum personální agentury Gremi. Podle něj 80 procent firem v Polsku má Ukrajince na seznamu zaměstnanců, zatímco v jedné třetině polských firem tvoří Ukrajinci deset až 20 procent pracovní síly. Informuje o tom dnes polská tisková agentura PAP.
Ve 43 procentech firem, kterých se průzkum týkal, Ukrajinci pracují jak na vysoce kvalifikovaných pozicích, tak i na těch s nízkou kvalifikací. Zhruba 18 procent firem v průzkumu uvedlo, že zaměstnávají pouze vysoce kvalifikované lidi z Ukrajiny. Stejný podíl firem pak uvedl, že Ukrajince si najímají pouze na práci s nízkou kvalifikací.
V pěti procentech zkoumaných firem se Ukrajinci na celkovém počtu pracovníků podílejí z více než poloviny. Většina firem, konkrétně 66 procent, v průzkumu uvedla, že ukrajinští pracovníci nemají s adaptací na novou práci problém.
V České republice průzkum PAQ Research z února a března letošního roku ukázal, že nadpoloviční většina uprchlíků z Ukrajiny, kteří byli ekonomicky aktivní v zemi svého původu, pracuje i v Česku. Většina z nich ale vykonává méně kvalifikovanou práci než doma a jejich potenciál se nedaří využít.
Německo zvažuje, jak podpořit skupinu zemí, která se chystá Ukrajině dodávat americké stíhačky F-16. Před dnešním jednáním s unijními kolegy v Bruselu to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Samotné letouny však Berlín k dispozici nemá. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell prohlásil, že některé unijní země již zahájily výcvik ukrajinských pilotů na tyto stroje.
Ukrajina, která se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi, se snaží evropské země přesvědčit, aby jí v nejbližších měsících dodaly několik desítek kusů F-16, které řada států nahrazuje či plánuje nahradit ve své výzbroji modernějšími letouny. Letadla předběžně přislíbily dodat například Nizozemsko či Dánsko, nevylučují to však ani další země. Británie se spolu s Nizozemskem chystá vytvořit mezinárodní koalici zemí, které budou stroje poskytovat či zajistí výcvik, na který se chce zaměřit Londýn, jež tyto letouny ve výzbroji nemá.
"V současnosti se zabýváme několika možnostmi, které jsou teoreticky proveditelné, ale jsou velmi omezené," prohlásil Pistorius. Německo se podle něj kromě dodávek patrně nezapojí ani do výcviku, uvažuje však o jiných, dosud nespecifikovaných variantách, o nichž nechtěl podrobněji hovořit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes znovu navštívil vojáky na frontě, aby jim poblahopřál ke svátku námořní pěchoty. "Sláva každému a každé, kdo brání Ukrajinu!" napsal na Facebooku, kde také zveřejnil snímky ze setkání s příslušníky a příslušnicemi ukrajinské námořní pěchoty na blíže neupřesněném místě.
Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 454. dnem. Za tu dobu Zelenskyj navštívil vojáky na frontové linii opakovaně, a to i na místech nejtvrdších bojů.
Ukrajinští komentátoři upozorňují, že ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska loni v únoru na Ukrajinu vpadla, se za tuto dobu nejvíce přiblížil frontě na 130 kilometrů, když minulý měsíc navštívil vojenská velitelství v okupované části Chersonské a Luhanské oblasti. Šlo o první Putinovu cestu do obou oblastí od začátku války.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba zahájil tento týden cestu po Africe, jako první navštívil již v pondělí Maroko. Uvedl, že jeho prioritou je přimět africké země, aby podpořily mírový plán prezidenta Volodymyra Zelenského. Jde již o druhou Kulebovu africkou cestu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, poznamenala dnes agentura Reuters. Šéf ukrajinské diplomacie neupřesnil, které země navštíví.
"Čekají nás důležitá jednání s africkými vůdci a byznysem," napsal Kuleba na instagramu. Jak dodal, jeho cílem je rovněž získat podporu afrických představitelů pro ničím nenarušenou přepravu ukrajinského obilí přes Černé moře a otevřít nové možnosti pro ukrajinský obchod.
V prokremelských sociálních médiích se podle listu Ukrajinska pravda objevily informace o výbuchu v sídle tajné služby FSB v samotném Belgorodu, údajně bylo napadeno i policejní velitelství.
"V Belgorodu nejspíše na budovu FSB svrhli výbušninu z dronu. Na střeše jedné ze staveb je vidět dým. Cesta k budově je přehrazena. Na místě už jsou hasiči," citoval deník sdělení z aplikace Telegram. Úřady dosud situaci nekomentovaly, v regionu kvůli vyhlášené "protiteroristické operaci" platí zákaz publikovat informace bez svolení úřadů.
Dění v Belgorodské oblasti vyvolalo v ruském informačním prostoru "paniku" a "šok", usoudili analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW), podle kterého útok přes hranice překvapil ruské komentátory.
Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvádí, že ruské síly se mezi 19. a 22. květnem velmi pravděpodobně střetly s "partyzány" na nejméně třech místech v Belgorodské oblasti poblíž ukrajinských hranic. Identita partyzánů zůstává nepotvrzená, k odpovědnosti se ale přihlásily ruské skupiny vystupující proti režimu. Rusko evakuovalo několik vesnic a nasadilo v oblasti další bezpečnostní síly.
Britská rozvědka v pravidelném situačním přehledu upozornila, že Moskva zřejmě útoků v pohraničí v Belgorodské oblasti využije k posílení oficiálního výkladu, že je Rusko je obětí války.
"Ohledně situace ve Grajvoronském okresu, ministerstvo obrany spolu s (dalšími) silovými složkami pokračují v čištění území," napsal na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov a vybídl místní obyvatele, dříve evakuované z oblasti bojů, aby se nevraceli domů, dokud je k tomu úřady nevybídnou.
Ukrajina popřela, že by měla s událostmi v Belgorodské oblasti cokoli společného, a uvedla, že za nimi stojí ruští partyzáni. Do oblasti podle médií v úterý pronikly oddíly ruských dobrovolníků bojujících na straně Ukrajiny.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V Belgorodské oblasti pokračují střety se silami, které do tohoto ruského regionu pronikly z Ukrajiny, tvrdí tamní gubernátor.
- Do ruského příhraničního regionu podle médií pronikly oddíly ruských dobrovolníků bojujících na straně Ukrajiny. Úřady vyhlásily "protiteroristickou operaci" a zakázaly o dění informovat bez jejich souhlasu.
- Ruské síly podnikly za uplynulý den na Ukrajině dvacet raketových útoků.
- V Dněpropetrovské, Záporožské a Charkovské oblasti při nich Rusové použili mimo jiné řízené střely, balistické rakety typu Iskander-M a protiletadlové střely S-300, informoval ukrajinský generální štáb.
V Belgorodské oblasti pokračují střety se silami, které do tohoto ruského regionu pronikly z Ukrajiny, tvrdí tamní gubernátor. V samotném Belgorodu zaznamenala sociální média výbuch v sídle ruské tajné služby FSB. Ve válečných podmínkách nelze takové tvrzení bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruská Belgorodská oblast na hranicích s Ukrajinou se v úterý stala dějištěm ozbrojených střetů, které podle ruských úřadů vyvolal vpád ukrajinských "sabotážních skupin".
Ve 48 případech Rusové útočili pomocí dronů Šáhed íránské výroby, ukrajinské oblasti ale ostřelovali také s pomocí salvových raketometů. "Mezi civilním obyvatelstvem jsou zranění, byly poškozeny rezidenční budovy, soukromé domy, školka a další civilní infrastruktura," napsal generální štáb.
Ruské síly podnikly za uplynulý den na Ukrajině 20 raketových útoků. V Dněpropetrovské, Záporožské a Charkovské oblasti při nich Rusové použili mimo jiné řízené střely, balistické rakety typu Iskander-M a protiletadlové střely S-300, informoval ve svém ranním hlášení ukrajinský generální štáb. I nadále
Ministři obrany zemí Evropské unie budou dnes mluvit o možnostech co nejrychlejších dodávek munice a zbraní Ukrajině chystající se na ofenzivu proti ruské agresi. Jejich diskuse se bude věnovat také dalšímu výcviku ukrajinských vojáků v používání západních zbraní.
Portál Meduza připomněl, že podle ruských zákonů režim například také dává úřadům možnost dočasně přesunout obyvatelstvo, kontrolovat jeho telefonní rozhovory nebo omezit dopravu. Už dříve byl v Belgorodské oblasti stejně jako v dalších příhraničních regionech zaveden vysoký stupeň teroristického nebezpečí.
S režimem protiteroristické operace se pojí speciální opatření a dočasná omezení, oznámil gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov. Mezi ně patří například kontroly dokladů občanů nebo možnost nařídit ukončení činnosti "nebezpečným podnikům a organizacím, které používají výbušné, radioaktivní, chemické nebo biologické nebezpečné látky".
Ruská Belgorodská oblast zavádí režim protiteroristické operace, s nímž se pojí speciální opatření a dočasná omezení, uvádí Interfax.
Legie Svoboda Rusku sdělila, že jejím cílem je vytvořit v ruském příhraničí "demilitarizovanou zónu". "Situace je složitá, legie a Ruský dobrovolnický sbor vytvářejí demilitarizovanou zónu na hranici s Ruskou federací, aby (ruské síly) nemohly Ukrajinu ostřelovat," uvedla tisková služba legie. "V budoucnu směřujeme k osvobození celého Ruska od Putinovy diktatury a k ukončení zločinné války," cituje Suspilne legii.
Při minometném ostřelování ruského příhraničního města v Belgorodské oblasti a okolí utrpělo zranění pět lidí, tvrdí gubernátor oblasti. V regionu podle ukrajinské rozvědky operují ruští partyzáni.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V ruské Belgorodské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou se bojuje. Gubernátor tvrdí, že na její území vstoupily průzkumné jednotky ukrajinské armády.
- Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky uvedl, že v Belgorodské oblasti útočí na ruskou armádu Rusové, kteří chtějí v regionu vytvořit "bezpečnostní pásmo" na ochranu ukrajinských civilistů.
- Rusko v noci na pondělí bombardovalo město Dnipro, útočilo drony i raketami. Ukrajinská protivzdušná obrana všechny ruské střely zneškodnila.
Ukrajina nemá s událostmi v Belgorodské oblasti nic společného, jsou prací ruských partyzánů, uvedl Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že boje v Belgorodské oblasti mají jen odvrátit pozornost od Bachmutu. Město podle svého tvrzení Rusové o víkendu zcela dobyli, ukrajinské úřady to popírají.
O bojích v ruské Belgorodské oblasti byl informován prezident Vladimir Putin, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky tvrdí, že v Belgorodské oblasti útočí na ruskou armádu Rusové, kteří chtějí v regionu vytvořit "bezpečnostní pásmo" na ochranu ukrajinských civilistů.
Jednotky z legie Svoboda Ruska a Ruského dobrovolnického korpusu hlásí, že mají pod kontrolou už třetí obec v pohraničí. Tyto jednotky, tvořené občany Ruska, bojují v řadách ukrajinské armády proti invazním silám Kremlu.
The Legion "Freedom of Russia" and "RVC" are conducting an operation in the Belgorod region to create a "security strip" to protect Ukrainian civilians. The operation is carried out exclusively by citizens of Russia spokesperson of the Main Directorate of Intelligence of Ukraine pic.twitter.com/xbkggCuzm2
— 🇺🇦Ukrainian Front (@front_ukrainian) May 22, 2023
Už od dnešního rána se na sociálních sítí objevovaly neověřené záběry Kozinky, kde z některých domů stoupá kouř. Podle Unianu město Belgorod hlásilo rozsáhlý útok bezpilotních letounů a ruské oblastní úřady zničení jednoho z hraničních přechodů - patrně toho, který je na záběrech z Kozinky. Leží zhruba napůl cesty podle hranice mezi ukrajinskými městy Charkov a Sumy.
Vojenskou aktivitu zaznamenal i ukrajinský kanál na telegramu Skrinka Pandory, který zveřejnil video ukrajinských tanků - ty podle něj překročily hranici s Ruskem. Na jiných videích jsou vrtulníky nad Belgorodskou oblastí. Záběry nelze nezávisle ověřit. Další videa ukazují například pohyb vojáků v ulicích s popiskem, že se jedná o místa na ruské straně hranice. S odkazem na nejmenované zdroje stejnou aktivitu v Belgorodské oblasti hlásí i některé ruské kanály, podle kterých ukrajinské průzkumné jednotky bojují u pohraniční obce Dronovka 20 kilometrů severně od Kozinky.
Průzkumné jednotky ukrajinské armády vstoupily do ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, tvrdí gubernátor Vjačeslav Gladkov. Od dnešního rána hlásí oblast ostřelování, v Belgorodu se rozezněla siréna. Podle ruskojazyčného serveru BBC a agentury Unian se terčem stala mimo jiné vesnice Kozinka, která leží přímo u hraničního přechodu mezi oběma bojujícími zeměmi. Ukrajina se k útokům nevyjádřila.
Ukrajinští vojáci z jednotek, které mají na starosti průzkum a sabotáž, podle Gladkova vstoupili na území Grajvoronského rajónu, který leží na hranicích s Ukrajinou. "Ozbrojené síly Ruské federace, společně s pohraničníky, národní gardou a (tajnými službami) FSB, podnikají opatření nutná ke zničení nepřítele," uvedl Gladkov.
Ruské velvyslanectví v Egyptě uvedlo, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stojí v čele nacistického režimu a má pokrevní vazby na Izrael, píše zpravodajský web The Times of Israel (TOI). "Prezident nacistického režimu v Kyjevě má pokrevní vazby na Izrael. Přijel na arabskou politickou akci a nejenže nehorázně lhal o kořenech konfliktu, ale také si dovolil odsoudit neutrální arabský postoj k této otázce," uvedlo velvyslanectví v sobotu na twitteru s odkazem na Zelenského účast na summitu Ligy arabských států (LAS) v saúdskoarabské Džiddě. Tweet podle TOI velvyslanectví následně smazalo a v neděli zveřejnilo upravený, který Izrael už nezmiňuje.
Zelenskyj na summitu LAS odkázal na pohnutou historii arabského světa, který zažil invazi a okupaci, a řekl, že arabské národy pochopí, že Ukrajina "se nikdy nepodřídí žádným cizincům ani kolonizátorům". Kritizoval íránské dodávky útočných dronů Rusku a hovořil o utrpení muslimských krymských Tatarů po ruské anexi tohoto území v roce 2014. Zelenskyj na summitu také vyzval k podpoře svého mírového plánu pro Ukrajinu a uvedl, že některé země, i z arabského regionu, zavírají oči před zločiny Ruska.
Polský premiér Morawiecki v reakci na prohlášení předsedy ruské Státní dumy Vjačeslava Volodina, který požaduje navrácení investic na poválečnou obnovu Polska, řekl, že ruská propaganda "je už stovky let dokonalá v překrucování skutečností". Připomněl, že Sovětský svaz, předchůdce dnešního Ruska, napáchal v Polsku ohromné materiální škody a Rusko je nyní ve velkém působí Ukrajině.
Polsko pozbylo historickou paměť a zapomnělo, že jako stát existuje jen díky někdejšímu Sovětskému svazu, napsal na Telegramu vlivný předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin. Varšava by podle něho měla Moskvě vrátit asi 750 miliard dolarů (16,4 bilionu korun) investovaných v poválečném období v Polsku. Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes Volodinovy požadavky označil za typickou propagandistickou hru.
Volodin Polsku vyčítá, že odstraňuje pomníky sovětských vojáků, obviňuje ho, že zavírá ruské školy a zabavuje ruský majetek. Kromě náhrady investic by Varšava podle něho měla vrátit území, která získala po druhé světové válce. Polsku v nedělním příspěvku na Telegramu vyčetl, že "se chová hulvátsky". Uvedl také, že jeho návrhy se budou zabývat ruští poslanci, budou jednat například o možném zákazu vjezdu polských nákladních aut na ruské území.
Moskva Polsku pohrozila "velmi silnou reakcí" poté, co úřady ve Varšavě na základě soudního rozhodnutí koncem dubna převzaly školu spadající pod ruské velvyslanectví.
Ověřené záběry z neděle podle Institutu pro studium války ukazují wagnerovce, kteří vztyčují vlajky své skupiny a Ruska v domě v nejzápadnějším cípu Bachmutu. Aktuální situaci na bojišti nelze kvůli aktivním bojům nezávisle ověřit. Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že "boje o město Bachmut pokračují".
O východoukrajinské město Bachmut se i přes víkendové zprávy z Moskvy o jeho dobytí stále bojuje, píše v ranním hodnocení situace na bojišti ukrajinský generální štáb. Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny podle agentury Reuters uvedl, že jeho žoldnéři se začnou po úspěšném dobytí z Bachmutu stahovat.
Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) už dříve uvedli, že wagnerovci pravděpodobně vyčerpali síly pro pokračování útočných operací za Bachmut - například na obce Chromove a Ivanivske na předměstí Bachmutu. Ve své poslední zprávě ISW nicméně píše, že se žoldnéřům pravděpodobně podařilo zajistit západní administrativní hranici města, zatímco ukrajinské jednotky pokračují v protiútocích na předměstí. Ruskou kontrolu nad většinou západního Bachmutu podle ISW nepřímo potvrdili i ukrajinští představitelé, podle kterých jejich jednotky drží "nevýznamnou" část na jihozápadu města.
Zpravodajský server Meduza připomněl, že od začátku války Ruska proti Ukrajině - zejména po vyhlášení částečné mobilizace loni v září - žháři zapálili více než padesátku ruských vojenských správ a úředních budov.
Na východě Moskvy v pondělí hořela budova, ve které se nachází vojenská správa. Ruská tajná služba FSB oznámila, že v Orenburské oblasti na rozhraní evropské a asijské části Ruska zadržela místního obyvatele, který se přiznal, že se na pokyn ukrajinských zvláštních služeb chystal podpálit zařízení na nádraží. Chtěl tak zastavit provoz na jihouralské dráze a podle FSB se chystal podpálit také vojenskou správu oblasti.
V úkrytu měl součástky a instrukce potřebné ke zhotovení improvizovaného výbušného zařízení. V mobilním telefonu zadrženého našli agenti korespondenci s Ukrajinci. Zadržený pětadvacetiletý ruský občan měl podle FSB v úmyslu přidat se k ukrajinské armádě, aby v jejích řadách bojoval proti ruským vojskům.
O východoukrajinské město Bachmut se i přes zprávy z Moskvy o jeho dobytí stále bojuje, uvedl v ranním hlášení ukrajinský generální štáb.
Na Ukrajinu dorazila i reportérka Aktuálně.cz Dominika Perlínová, která se vydává do míst, které Ukrajinci před rokem loni osvobodili od ruských okupantů.
Nočním vlakem do Kyjeva. Reportáže z míst, která se Ukrajincům před rokem podařila ubránit už brzy na @Aktualnecz pic.twitter.com/AYjQaQfh9Z
— Dominika Perlinova (@dperlinova) May 22, 2023
Záporožská jaderná elektrárna byla zcela odpojena od dodávek elektrické energie zvenčí a byla převedena do záložního režimu, Rusko z kroku obvinilo ukrajinské vedení. Ukrajina přičítá odpojení největší jaderné elektrárny v Evropě od sítě ruskému ostřelování, které poškodilo poslední elektrické vedení do elektrárny.
"Už posedmé od začátku okupace ruskými teroristy z 4. března 2022 přechází ukrajinská elektrárna na režim black-outu," uvedla firma. "Rusové ohrožují jadernou a radiační bezpečnost celého světa," dodala a vyzvala k převedení elektrárny pod kontrolu společnosti jako legitimního provozovatele.
Tajemník záporožské radnice Anatolij Kurtev uvedl, že v tomto městě kontrolovaném Ukrajinou byly částečně přerušeny dodávky elektřiny. Na Telegramu napsal, že se to stalo "kvůli nouzové situaci na jednom z energetických zařízení". Ukrajinská společnost Enerhoatom později potvrdila, že v Záporožské jaderné elektrárně je výpadek proudu.
Záporožská jaderná elektrárna byla zcela odpojena od dodávek elektrické energie zvenčí a byla převedena do záložního režimu, uvedl dnes zástupce Ruskem dosazené okupační správy ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov. Ukrajinská strana podle něj odpojila vedení, které má pod kontrolou.
Reportéři Aktuálně.cz jsou právě v Chersonu.
Lékařky, lékaři a sestry v chersonské nemocnici pracují v extrémních podmínkách. Dům nemá okna, během půl roku ji šestkrát zasáhla ruská dělostřelecká palba. K tomu se personál musel vyrovnat se zradou některých kolegů a kolegyň. Reportáž brzy na @Aktualnecz, foto @jakub_plihal pic.twitter.com/5VPkCr0fin
— Martin Novák (@novakmartin) May 22, 2023
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Rusko v noci na dnešek své útoky na Ukrajině soustředilo především na město Dnipro na jihovýchodě země, útočilo drony i raketami.
- Ukrajinským jednotkám se podařilo částečně obklíčit Bachmut a drží v rukou některé vyvýšené pozice v jeho okolí a průmyslové, infrastrukturní a rezidenční objekty.
- Volodymyr Zelenskyj v uplynulých dvou dnech jednal s řadou světových lídrů včetně amerického prezidenta Joea Bidena nebo indického premiéra Naréndry Módího na summitu skupiny G7 v Hirošimě.
Rusko podle BBC útočilo drony i raketami. Jestli byly exploze výsledkem práce protivzdušné obrany, nebo dopadů útočných zbraní na cíle, zatím není jasné. Šéf vojenské správy v Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak ale uvedl, že se útoku podařilo odolat. "Podrobnosti budou známé v pravý čas," poznamenal také na Telegramu.
Rusko v noci na dnešek své útoky na Ukrajině soustředilo především na město Dnipro na jihovýchodě země, i když letecký poplach platil po určitou dobu po celé zemi. V Dnipru se podle ruskojazyčné verze BBC ozvalo nejméně 20 výbuchů. Ukrajinska pravda píše, že osm lidí utrpělo zranění, tři skončili v nemocnici.
Ukrajina našla ve všech důležitých bodech pochopení u většiny světa, řekl ve svém pravidelném večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V uplynulých dvou dnech jednal s řadou světových lídrů včetně amerického prezidenta Joea Bidena nebo indického premiéra Naréndry Módího na summitu skupiny G7 v Hirošimě. V pátek se kromě toho zúčastnil summitu Ligy arabských států (LAS) v Saúdské Arábii.
"Svět naslouchá našemu postoji. Ochrana a bezpečnostní záruky, navrácení veškerého našeho území, všech našich lidí, spravedlnost, uskutečnění našeho mírového vzorce. Ohledně všech bodů důležitých pro Ukrajinu existuje vzájemné pochopení s většinou světa," prohlásil Zelenskyj.
The world hears our position. Protection and security guarantees, the return of all our territories, all our people, justice, the implementation of our Peace Formula... We have an understanding with the world majority on every important point for 🇺🇦. And together we will increase… pic.twitter.com/AIP7ik2URK
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 21, 2023
Ukrajinským silám se v posledních 24 hodinách na některých úsecích v oblasti Bachmutu podařilo postoupit zhruba o 200 metrů, sdělil podle agentury Unian mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj. Rusko tvrdí, že Bachmut už dobylo.
Mezinárodní trestní soud v Haagu uvedl, že krok Ruska, které vydalo zatykač na hlavního prokurátora soudu Karima Khana, ho od dalšího úsilí o prosazení spravedlnosti neodradí. Moskva zatykač vydala v reakci na to, že mezinárodní soud zařadil v březnu na seznam hledaných osob ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přirovnal zničení východoukrajinského města Bachmut k Hirošimě po druhé světové válce, píše agentura Reuters.
Prezident Petr Pavel dnes při tryzně v Terezíně apeloval na to, aby se nerezignovalo na snahu porazit Rusko na Ukrajině. Motivací by podle něj měla být historická zkušenost. Pavel to uvedl v projevu při pietní akci k uctění obětí nacistické perzekuce na terezínském Národním hřbitově. Tryzna se koná u příležitosti 78. výročí konce druhé světové války. Projev prezidenta ČR zazněl na pietě naposledy v roce 2015 z úst Miloše Zemana.
Ukrajinským jednotkám se podařilo částečně obklíčit Bachmut a drží v rukou některé vyvýšené pozice v jeho okolí a průmyslové, infrastrukturní a rezidenční objekty ve čtvrti na jihozápadě města, uvedla na sociální síti telegram náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Ruské jednotky podle ní brání části města, které ovládají.
Kreml v noci na dnešek na svých oficiálních stránkách vydal prohlášení, podle kterého ruské síly obsadily východoukrajinský Bachmut. Účastníkům této operace blahopřál prezident Vladimir Putin a ruské vedení jim hodlá udělit státní vyznamenání. Aktuální situace v Bachumu je přitom stále nejasná. Kyjev jeho pád popírá, byť připouští, že situace je kritická a že město je zcela zničeno.
"Hlava státu útočným oddílům Wagner a rovněž všem vojákům jednotek ozbrojených sil Ruské federace, kteří jim poskytli nezbytnou podporu a krytí na křídlech, blahopřála k dokončení operace na osvobození Arťomovska," uvádí Kreml s využitím jména východukrajinského Bachmutu z dob Sovětského svazu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle svého představitele popřel, že by Bachmut obsadili Rusové. Stanici CNN to řekl Zelenského mluvčí Serhij Nykyforov. Prezidentova slova chápaná jako potvrzení pádu Bachmutu se podle něj týkala jiné části novinářské otázky a měla opačný význam.
"Pane prezidente, je Bachmut stále v ukrajinských rukou? Rusové řekli, že Bachmut dobyli," zněl novinářský dotaz, na který Zelenskyj odpověděl: "Myslím, že ne. Ale musíte pochopit, že tam nic není, všechno zničili, nejsou tam žádné budovy… dnes je Bachmut jen v našich srdcích".
Zelensky acknowledges the Russian conquest of what used to be a city called Bakhmut. pic.twitter.com/eSWRVu4Lu7
— Yaroslav Trofimov (@yarotrof) May 21, 2023
Americký prezident Joe Biden dnes oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině, když se v Hirošimě na okraj summitu skupiny G7 setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Biden zmínil poskytnutí dodatečné munice, dělostřelectva a obrněných vozidel. Podle dřívějších informací Washington hodnotu nové podpory odhadoval na 375 milionů dolarů (přes osm miliard korun).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes nepřímo potvrdil, že Rusku se podařilo dobýt východoukrajinský Bachmut, který byl jedním ze symbolů ruské invaze na Ukrajinu. "Myslím, že Bachmut už není v ukrajinských rukou, dnes už je jen v našich srdcích," odpověděl podle agentury Reuters Zelenskyj na novinářský dotaz před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem v Hirošimě.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ruským jednotkám se spolu s wagnerovci podařilo dobýt Bachmut, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
- Vojákům k dobytí gratuloval prezident Vladimir Putin.
- Kyjev ruské tvrzení popřel.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je na summitu skupiny G7 v Hirošimě.
Summit skupiny zemí G7 je podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona příležitostí, jak přesvědčit země, jako je Indie a Brazílie, o změně postoje vůči Ukrajině. Oba státy jsou zatím velmi zdrženlivé v pomoci východoevropské zemi napadené Ruskem.
K úplnému ovládnutí Bachmutu, který se stal jedním ze symbolů války, posléze vojákům gratuloval ruský prezident Vladimir Putin.
Ruským jednotkám se spolu s wagnerovci podařilo dobýt Bachmut, uvedlo podle agentury AP ruské ministerstvo obrany. Kyjev to ještě dnes popíral, když předtím totéž tvrdil šéf soukromé vojenské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ale přiznala, že situace ve městě, o které se bojuje dlouhé měsíce, je pro ukrajinské síly kritická.
Italská premiérka Giorgia Meloniová oznámila, že se ze summitu skupiny velkých ekonomik G7 v Hirošimě vrátí o den dříve, než bylo plánováno, aby mohla řídit reakci na záplavy, které tento týden zasáhly severní Itálii.
Ochránci lidských práv podle Reuters kritizují, že jedna z hlavních představitelek OSN v oblasti dětských práv se setkala s ruskou ombudsmankou pro děti Marijou Lvovovou-Bělovovou stíhanou Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Soud Lvovovou-Bělovovou viní ze zapojení do nucených deportací ukrajinských dětí do Ruska a v březnu na ni vydal zatykač.
Do války na Ukrajině se vloží i Vatikán. Papež František pověřil italského kardinála Mattea Zuppiho, aby vedl mírovou misi, která konflikt pomůže ukončit.
Konkrétní termíny a další aspekty mise se ještě upřesňují. Podle diplomatického zdroje Reuters by se Zuppi měl pokusil setkat zvlášť s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Zelenskyj se minulou sobotu ve Vatikánu s papežem Františkem setkal. Podle Reuters se však z jeho následného vyjádření zdálo, že úloze Vatikánu jako prostředníka není nakloněn. "Při vší úctě k Jeho Svatosti, nepotřebujeme prostředníky, potřebujeme spravedlivý mír …," řekl,
Ke kritice prohlášení zemí G7 se přidalo i Rusko. Šéf diplomacie Lavrov ho označil za protiruské a protičínské s tím, že cílem přijatých rozhodnutí je zároveň omezit vliv Ruska i Číny. Zopakoval také tvrzení, že Západ využívá Ukrajinu jako nástroj k docílení strategické porážky Ruska, píše Reuters.
Čína se ostře vymezila proti společnému prohlášení zemí G7 vydaném v Hirošimě, podle Pekingu se vměšuje do vnitřních záležitostí Číny, včetně otázky Tchaj-wanu. Podle agentury Reuters čínská diplomacie dala svůj nesouhlas s prohlášením najevo Japonsku, které summit pořádá. Prohlášení G7 mimo jiné vyjadřuje nesouhlas s "jakýmikoli jednostrannými pokusy změnit silou nebo nátlakem status quo" v jihovýchodní Asii, což je odkaz především na čínské nároky na Tchaj-wan.
Kyjev dobytí Bachmutu popírá, náměstkyně ukrajinského ministra obrany uvedla, že ukrajinští obránci mají pod kontrolou čtvrť na jihozápadě města. Situace je však kritická.
Šéf ruských žoldnéřů Prigožin ohlásil dobytí Bachmutu. Ukrajinský armádní mluvčí nedlouho předtím tvrdil, že část města stále kontrolují Ukrajinci.
S indickým premiérem Naréndrou Módím se Zelenskyj setkal na okraj summitu krátce po příletu do Hirošimy, oznámil úřad indického lídra na Twitteru, aniž by specifikoval témata jednání. Ukrajinský prezident se s indickým premiérem osobně setkal poprvé od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Zda dojde i na bilaterální setkání s brazilským prezidentem, nebylo jasné.
Módí podle médií ujistil Zelenského, že Indie vynaloží veškeré úsilí ve snaze ukončit válku na Ukrajině. Zelenskyj jej informoval o mírovém plánu.
Západ by se vystavil velkému riziku, pokud by Ukrajině zajistil americké stíhačky F-16, řekl dnes podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Vývoj kolem vojenské pomoci Kyjevu, který se déle než rok brání ruské agresi, prezentoval jako novou eskalaci v podání západních zemí.
Gruško reagoval na nejnovější vyjádření západních lídrů ohledně bojových letounů F-16, které Ukrajina dlouhodobě požaduje. Bílý dům dnes potvrdil, že americký prezident Joe Biden v pátek na summitu skupiny G7 vyjádřil podporu plánu tyto stíhačky zařadit do ukrajinské výbavy. Kyjev zatím nedostal slib o konkrétních dodávkách, skupina evropských zemí v čele s Británií a Nizozemskem však ohlásila, že na tomto kroku bude pracovat.
"Vidíme, že západní země se stále drží scénáře eskalací. To pro ně znamená kolosální rizika," citovala Gruškovo vyjádření agentura Reuters. "Na každý pád to bude vzato v potaz ve všech našich plánech," dodal náměstek.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ve čtvrtek v noci byl prakticky po celém území Ukrajiny opět vyhlášen letecký poplach varující před ruskými útoky.
- Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ustanovil poradní orgán pro obnovu ukrajinské vlády nad Krymem.
- V japonské Hirošimě začal summit zemí G7, který potrvá do neděle. Osobně dorazil i ukrajinský prezident, protože jedním z hlavních témat bude i válka na Ukrajině a sankce vůči Rusku.
Svůj program v Japonsku zahájil ukrajinský prezident schůzkami s britským premiérem Rishim Sunakem a se šéfkou italské vlády Georgiou Meloniovou. V neděli podle dostupných informací nejdříve zasedne s lídry G7, načež přijde na řadu druhý blok jednání, který bude zahrnovat i zvláštní hosty a jehož tématem bude "mír a stabilita".
Zelenskyj se také "téměř jistě" setká samostatně s americkým prezidentem Bidenem, píše deník The New York Times. Páteční informaci o podpoře výcviku ukrajinských pilotů, po níž Zelenskyj děkoval za "historické rozhodnutí", hodnotí deník jako signál o "ostré změně" kurzu Washingtonu. Biden zároveň podle médií chystá oznámení nového balíčku vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 375 milionů dolarů (přes osm miliard Kč).
Zelenskyj chce podle agentury Bloomberg víkend využít i k apelu na lídry Indie nebo Brazílie, tedy zemí, které se snaží k válce Ruska proti Ukrajině stavět neutrálně. Jeho jednání se zástupci těchto států i s lídry G7 se čekají v neděli.
"Vyzýváme Čínu, aby tlačila na Rusko, aby zastavilo svou vojenskou agresi a okamžitě, úplně a bezpodmínečně stáhlo své jednotky z Ukrajiny," píše se mimo jiné ve společném prohlášení summitu G7. To zároveň Peking pobízí k podpoře "spravedlivého a trvalého" míru na Ukrajině, mimo jiné skrze přímý kontakt s Kyjevem.
Deklarace lídrů G7 má celkem 40 stránek a věnuje se široké škále témat od investic do infrastruktury přes potravinovou bezpečnost po lidská práva a omezování jaderných zbraní. Prezidenti a premiéři v Hirošimě, na kterou USA na konci druhé světové války svrhly atomovou bombu, označili za svůj cíl "svět bez jaderných zbraní".
Na summit skupiny G7 v japonské Hirošimě v sobotu dorazil i ukrajinský prezident Zelenskyj. "Japonsko. G7. Důležité schůzky s partnery a přáteli Ukrajiny. Bezpečnost a posílení spolupráce pro naše vítězství. Mír bude po dnešku blíž," uvedl Zelenskyj na Twitteru krátce po prvních zprávách o jeho příletu.
Japan. G7. Important meetings with partners and friends of Ukraine. Security and enhanced cooperation for our victory. Peace will become closer today.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 20, 2023
Vztahy s Čínou jsou hlavním bodem jednání při druhém dni summitu G7 v Hirošimě, který končí v neděli. Lídři navázali na přetrvávající debaty o rostoucí politické a ekonomické asertivitě Číny v zahraničí, které jen vystupňoval postoj asijské mocnosti k ruské invazi na Ukrajinu. Peking invazi odmítl odsoudit a udržuje s Moskvou rozsáhlé partnerství, které znepokojuje západní vlády.
Podle listu Financial Times prohlášení lídrů G7 zahrnuje nesilnější kritiku Pekingu, s jakou kdy G7 přišla. "Nejvyspělejší ekonomiky světa stupňují svoji odpověď na to, co vidí jako rostoucí vojenskou hrozbu a ohrožení ekonomické bezpečnosti ze strany Pekingu," napsal deník.
Prohlášení hovoří o potřebě "upřímného dialogu" s čínskými úřady, zároveň se ale vymezuje proti "militarizaci" Asie a Tichomoří. Také Čínu kritizuje za využívání "ekonomického nátlaku" a vyjadřuje nesouhlas s "jakýmikoli jednostrannými pokusy změnit silou nebo nátlakem status quo" v jihovýchodní Asii, což je odkaz především na čínské nároky na Tchaj-wan.
Peking by měl "tlačit na Rusko, aby zastavilo svou agresi" proti Ukrajině, vyzvali v prohlášení lídři skupiny velkých ekonomik G7 na summitu v Japonsku. Informují o tom agentury AFP a Kjódó. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové také uvádí, že chtějí konstruktivní a stabilní vztahy s Čínou.
"Jsme připraveni budovat konstruktivní a stabilní vztahy s Čínou," citovala AFP z komuniké publikovaného v druhý den třídenního summitu v Hirošimě. Prohlášení hovoří o potřebě "upřímného dialogu" s čínskými úřady a zároveň se vymezuje proti "militarizaci" Asie a Tichomoří.
Americký prezident Joe Biden na summitu šéfů států a vlád zemí skupiny G7 v japonské Hirošimě oznámí další pomoc Ukrajině ve výši 375 milionů dolarů (8,2 miliardy Kč). Její součástí budou munice i raketomety HIMARS. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele o tom dnes informovala agentura Reuters.
Spojené státy jsou největším podporovatelem Ukrajiny, která už déle než 14 měsíců čelí ruské ofenzivě. Napadenou zemi podpořily zbraněmi i další pomocí ve výši mnoha desítek miliard dolarů.
Na summitu v Hirošimě v neděli vystoupí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jak dnes potvrdilo japonské ministerstvo zahraničí. Na okraj summitu se sejde také s Bidenem. Do Japonska, kam by měl dorazit dnes odpoledne, přiletí Zelenskyj poprvé od začátku války s Ruskem.
Kyjev se v noci na dnešek znovu stal terčem útoku ruských dronů. V některých částech města zněly výbuchy, nasazena byla protivzdušná obrana, která podle ukrajinských úřadů všechny bezpilotní letouny sestřelila. Na některých místech ale dopadly jejich trosky, napsaly ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC a agentura Ukrinform, podle níž to byl už 11. letecký útok na ukrajinskou metropoli tento měsíc.
Po pádu trosek jednoho z dronů vzplála střecha devítipatrové obytné budovy východně od centra města, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko. Na místě zasahovali hasiči. Požár už je uhašen.
Kancelář ukrajinského prezidenta dnes potvrdila, že se Volodymyr Zelenskyj zúčastní summitu skupiny vyspělých zemí G7 v Hirošimě. "V nadcházejících dnech" se setká i se svým americkým protějškem Joem Bidenem, napsala agentura Unian s odkazem na šéfa Zelenského kanceláře Andrije Jermaka.
V Tbilisi dnes přistál první přímý let z Ruska od roku 2019. Kvůli přistání letadla se před letištěm v gruzínském hlavním městě shromáždili protestující s vlajkami Gruzie nebo Ukrajiny, ukazují videa na sociálních sítích. Demonstrace podle agentury TASS pokračovaly večer i před budovou parlamentu v Tbilisi, kde se shromáždily stovky lidí. Vztahy mezi Ruskem a Gruzií jsou napjaté zejména od roku 2008, kdy se obě země střetly v krátké válce.
The first plane from Moscow of the Russian airline Azimut since 2019 arrived today in Tbilisi. The first flight was greeted with a protest outside the airport, Ekho Kavkaza and Novosti Gruzia report. pic.twitter.com/zTZvsfgF13
— Hromadske Int. (@Hromadske) May 19, 2023
Zelenskyj označil rozhodnutí USA podpořit výcvik ukrajinských pilotů na stíhačky F-16 za historické, Ukrajině to podle něj velmi pomůže.
"Washington měl už dávno pochopit, že se žádný nenávistný útok proti Rusku neobejde bez tvrdé reakce," uvedla ruská diplomacie, podle které jsou na sankčním seznamu Moskvy nejen "významné osobnosti" včetně exprezidenta Obamy, ale i současní a bývalí vládní činitelé nebo "šéfové vojensko-průmyslových podniků, kteří dodávají zbraně Kyjevu".
Rusko v reakci na nejnovější sadu amerických sankcí zakázalo vstup do země 500 Američanů včetně bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.
Polsko znepokojují snahy Číny o sbližování s Ruskem. Dnes to řekl náměstek polského ministra zahraničí Wojciech Gerwel čínskému zvláštnímu vyslanci Li Chuejovi. O jejich schůzce na svých internetových stránkách informuje polské ministerstvo zahraničí. Gerwel také dal najevo, že Polsko doufá, že Peking "nikdy neuzná nelegální ruskou anexi ukrajinských území, podobně jako doposud neuznal anexi Krymu z roku 2014". Svého čínského kolegu upozornil, že "vojenská pomoc, včetně možných dodávek zbraní z Číny do Ruska, může mít vážné následky pro vztahy Evropy s Čínou".
Spojené státy podporují výcvik ukrajinských vojáků pro letouny F-16, řekl podle zdrojů AP americký prezident Joe Biden spojencům. O dodávkách letounů se má rozhodnout v řádu měsíců.
Terčem nového balíku protiruských sankcí Spojených států je i společnost Versvet s.r.o. se sídlem v Česku, oznámilo americké ministerstvo financí. Firma byla podle Washingtonu zapojená do snah ruské společnosti Radioavtomatika dovážet elektroniku navzdory zařazení na sankční seznam na začátku ruské agrese vůči Ukrajině.
Rusko vydalo zatykač na hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu Karima Khana v odvetě za obdobný krok soudu vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, informovala agentura TASS s odvoláním na databázi ruského ministerstva vnitra.
Vláda Spojených států přidala 71 převážně ruských subjektů na svou obchodní černou listinu vytvořenou kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině a zavádí nové sankce proti stovkám jednotlivců a entit v několika zemích, vyplývá z oznámení amerického ministerstva financí. Kroky přišly krátce poté, co lídři skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 na summitu v Japonsku slíbili nové zpřísnění protiruských sankcí.
Rusko označilo mezinárodní organizaci na ochranu životního prostředí Greenpeace za nežádoucí. Její aktivity podle ruské prokuratury ohrožují ústavní pořádek a bezpečnost země, uvedla s odkazem na prohlášení agentura TASS. Na ruském seznamu nežádoucích organizací, kterým se v podstatě zakazuje působení v Rusku, je například česká humanitární organizace Člověk v tísni nebo nezávislá média jako Bellingcat či Meduza.
Nepřátelé Ruska se v zemi snaží rozeštvat proti sobě jednotlivá etnika. Na zasedání Rady pro mezinárodní otázky to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS podtrhl, že síla Ruska tkví právě v jeho kulturní různorodosti a mnohonárodnostním charakteru.
"Naši nepřátelé se rozhodli, že mnohonárodní aspekt Ruska je naše zranitelné místo, a dělají vše pro to, aby nás rozeštvali," řekl Putin. Údajní nepřátelé podle něj uvnitř jednotlivých etnických společenství podněcují provokace a podporují také vznik společensko-politických sdružení.
Bývalý starosta Jekatěrinburgu a opoziční politik Jevgenij Rojzman dostal u soudu pokutu ve výši 260 tisíc rublů, v přepočtu přes 71 tisíc korun, za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AFP, podle níž je to relativně mírný trest v době, kdy se ruské úřady uchylují k rozsáhlým represím. Šedesátiletému politikovi hrozilo až pět let vězení.
Prezidenti a premiéři zemí skupiny G7 dnes na summitu v japonské Hirošimě slíbili posílit ekonomické sankce vůči Rusku, aby dále omezili schopnost Moskvy vést válku proti Ukrajině. Podle japonské agentury Kjódó to vyplývá z prohlášení, které byly vydáno v první den třídenního summitu skupiny.
Ukrajinští obránci převzali iniciativu a během čtvrtka dosáhli v útočných operacích v okolí Bachmutu na východě země takticky významných úspěchů. Ve své poslední analýze to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Zprávy o dílčích úspěších ukrajinských sil u Bachmutu přicházejí už řadu dní, informují o nich Ukrajinci. Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin dnes podle agentury Reuters přiznal, že se jeho silám toto město zřejmě v příštích dnech dobýt nepodaří.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je na cestě na zasedání Ligy arabských států v Saúdské Arábii. Poté poletí francouzským vládním letadlem na summit G7 v japonské Hirošimě. Podle francouzského deníku Le Monde by tak Kyjev za jeden víkend mohl značně rozšířit své diplomatické styky. Dosud Ukrajinu v boji proti ruské invazi podporovaly hlavně západní mocnosti.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ve čtvrtek v noci byl prakticky po celém území Ukrajiny opět vyhlášen letecký poplach varující před ruskými útoky.
- Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ustanovil poradní orgán pro obnovu ukrajinské vlády nad Krymem.
- V japonské Hirošimě začal summit zemí G7, který potrvá do neděle. Osobně přijede i ukrajinský prezident, protože jedním z hlavních témat bude i válka na Ukrajině a sankce vůči Rusku.
Na summitu G7, který dnes začal v japonské Hirošimě a potrvá do neděle, bude hlavním tématem vedle vlivu Číny i válka na Ukrajině.
Šéfové států a vlád zemí skupiny G7 budou v Hirošimě jednat o ruské agresi proti Ukrajině a o zpřísnění sankcí proti Moskvě.
"Bude se tam rozhodovat o velmi důležitých věcech. Proto je klíčové, aby tam byl náš prezident a hájil naše zájmy," vysvětlil osobní účast Volodymyra Zelenského šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
Luxusní palác u Černého moře ruského prezidenta Vladimira Putina má vlastní kluziště, skleník i kostel. Nově zveřejněné dokumenty ukazují další vymoženost, kterou si Putin nechal postavit: tajný bunkr pod palácem, ve kterém se může schovávat i týdny. Neohrozil by ho ani chemický útok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se osobně zúčastní summitu skupiny vyspělých zemí G7 v Hirošimě, uvedla dnes agentura Kjódó s odvoláním na zdroje z japonské a americké vlády. Půjde o Zelenského první cestu do Asie od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru.
Japonská vláda původně předpokládala, že se Zelenskyj zúčastní nedělní debaty na summitu prostřednictvím videospojení.
Unian připomněl, že letecký poplach byl vyhlášen ještě ve čtvrtek večer poté, co odstartoval ruský letoun MiG-31, který je nosičem hypersonických střel Kinžal. O noc dříve Rusové napadli Kyjev a několik oblastí. Ukrajinská protivzdušná obrana hlásila sestřelení 29 z 30 střel s plochou dráhou letu, které Rusové na Ukrajinu vyslali.
Prakticky po celém území Ukrajiny byl v noci opět vyhlášen letecký poplach varující před ruskými útoky.
Místy, například ve městě Kryvyj Rih na jihu země či v Rivne a Lvovu na západě, byly slyšet výbuchy. U Kyjeva zasahovala protivzdušná obrana, uvedly úřady. Ty tvrdí, že se všechny drony, útočící na hlavní město, podařilo sestřelit. Za 19 květnových dní to byl už desátý ruský nálet na metropoli, přičemž od předchozího útoku neuplynulo ani 24 hodin, dodala agentura Unian.
Spojené státy oznámily nový balíček sankcí vůči Rusku v reakci na jeho více než rok trvající útočnou válku na Ukrajině. Krátce před oficiálním začátkem summitu G7 v japonské Hirošimě to podle světových tiskových agentur uvedl vysoce postavený americký vládní činitel. Cílem nových opatření je mimo jiné zamezit obcházení už zavedených sankcí. S podobným návrhem nedávno přišla Evropská unie v rámci svého už jedenáctého balíku sankcí vůči Rusku.
Baterii systému protivzdušné obrany Patriot poškozenou na Ukrajině při ruském vzdušném útoku se podařilo opravit, uvedl podle CNN Pentagon.
Někdejší člen ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrej Medveděv, který po lednovém překročení hranice požádal o azyl v Norsku, se chce vrátit do Ruska. Podle agentury Reuters to 26letý Rus řekl v jednom z videí zveřejněných ve středu na YouTube. Návrat si přeje i přesto, že by ho to mohlo ohrozit na životě, uvedl také Medveděv. Jeho přání vrátit se do vlasti potvrdila podle ruské agentury RIA Novosti ruská ambasáda v Norsku. Zavraždí mě? Možná. Nezavraždí? Moc díky. Nechají mě žít? Ještě větší díky," citovala ho stanice Deutsche Welle na svém ruskojazyčném webu.
Kyjev podle Zelenského s tím, jak pokračuje válka mezi Ruskem a Ukrajinou, získává stále větší podporu dalších zemí pro svou snahu o opětovné získání poloostrova. Bez toho podle něj nebude možné v kontextu mezinárodních vztahů znovu hovořit o míru. "Připravujeme se na znovuzačlenění Krymu. Podepsal jsem dekret o vzniku poradního sboru pro reintegraci a ukončení okupace našeho Krymu a Sevastopolu," oznámil Zelenskyj.
"Stále pracujeme na osvobození Krymu. Zcela jistě se to stane - jeho plnohodnotné navrácení k ukrajinskému státnímu systému," řekl dnes Zelenskyj představitelům krymských Tatarů na shromáždění v Kyjevě k výročí masové deportace tohoto etnika z poloostrova v roce 1944.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že ustanovil poradní orgán pro obnovu ukrajinské vlády nad Krymem. Informovala o tom agentura Reuters. Poloostrov v roce 2014 protiprávně anektovalo Rusko, podle Zelenského ho však Kyjev "zcela jistě" získá zpátky.
Dva civilisté zahynuli při ukrajinském ostřelování ruské Belgorodské oblasti, oznámil šéf oblastní správy Vjačeslav Gladkov. Ukrajina útoky na ukrajinské území popírá a k dnešnímu obvinění se zatím nevyjádřila. "Ve vsi Nižněje Berezovo v Šebekinském okrese zemřeli dva lidé a dalšího člověka v těžkém stavu převážejí do nemocnice," uvedl Gladkov na platformě Telegram. Ukrajinské síly usmrtily dva civilisty, kteří byli zrovna na zahradě a sázeli brambory, prohlásil také.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg očekává, že členské státy na červencovém summitu ve Vilniusu schválí mnohaletý asistenční program pro Ukrajinu. Řekl to na dnešní návštěvě v Lisabonu. Program by měl mimo jiné pomoci Ukrajině dosáhnout plné operační integrace s armádami států NATO, píše agentura EFE. Stoltenberg také poděkoval Portugalsku za pomoc poskytnutou Ukrajině. Lisabon Kyjevu dodal tanky Leopard 2 a vyjádřil ochotu vycvičit piloty a techniky pro obsluhu letounů F-16.
I během čtvrtka podle Maljarové ukrajinští vojáci dosáhli určitého postupu. "V některých oblastech je postup našich jednotek o 500 metrů," napsala. Dopoledne hovořil o ukrajinském postupu také mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj, který v televizi uvedl, že Ukrajincům se podařilo za předchozí den v oblasti Bachmutu překonat vzdálenost 150 až 1700 metrů. Nepřiblížil ale, kde přesně se postup odehrál.
"Nepřítel dnes celý den útočil na Bachmut. Všechny útoky naši obránci odrazili. V současné chvíli máme pod kontrolou jihozápadní část Bachmutu," napsala Maljarová na komunikační platformě Telegram. V minulých dnech ukrajinská strana hlásila, že na bachmutském úseku fronty přechází místy do lokálních protiútoků a dosahuje dílčích územních zisků.
Ruské síly soustředily k Bachmutu většinu svých rezerv a značně tam posílily své řady, uvedla dnes náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Rusové podle ní dnes kromě toho v Bachmutu obnovili intenzivní útoky, ale ukrajinští obránci je všechny odrazili, mají pod kontrolou jihozápadní část města a na některých úsecích u Bachmutu postoupili až o půl kilometru. Podobná prohlášení nelze v podmínkách pokračujících bojů nezávisle ověřit.
Británie a Norsko se dnes v Londýně dohodly na posílení spolupráce v oblasti hrozeb vůči podmořské infrastruktuře. Jejich představitelé jako jeden z důvodů citovali výbuchy plynovodů Nord Stream, určených pro přepravu ruského plynu přes Baltské moře do Německa.
Ukrajinci už použili střely s plochou dráhou letu Storm Shadow, které jim darovala Británie. Podle agentury Reuters to dnes bez dalších podrobností uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Británie se minulý týden stala první zemí, která oznámila, že Ukrajině začala dodávat řízené střely dlouhého doletu, které umožní ukrajinským silám zasáhnout ruské cíle daleko za frontovými liniemi.
Ze začátku je člověk hodně ostražitý, potom si trochu zvyká. Nesmí si ale zvyknout moc, říká o svém působení zdravotníka na Ukrajině Petr Karmazín, který působí v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. O svých zážitcích dnes mluvil na odborné konferenci Ošetřovatelství v době války.
Pomáhat na Ukrajině byl Karmazín už několikrát. "Největší strach mám, když to říkám doma manželce," řekl s nadsázkou na otázku, zda má z práce ve válečné zóně strach. Přiznal, že i přímo na místě strach má. "Všechno, co děláme, tak se snažíme dělat organizovaně, promyšleně a moudře. Furt je tam ale možnost, že se něco stane," dodal.
Česko nemá v Rusku objekt, který by mělo čistě ve svém vlastnictví bez jiné právní úpravy, řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Zvláštní úpravu mají zastupitelský úřad i Český dům.
Česko je právní stát a věří tomu, že Rusko bude také postupovat jako právní stát, uvedlo dnes ministerstvo zahraničních věcí v reakci na hrozbu odvety Moskvy ve věci pozemků, uvedl mluvčí Černínského paláce Daniel Drake. Česká diplomacie tak reagovala na vyjádření mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové, podle kterého Moskva podnikne odvetné kroky, pokud bude Česko žádat zpětně nájem za tři roky za pozemky, které využívá ruské velvyslanectví v Česku.
Soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 uložil ve čtvrtek dopoledne půlroční podmínku s odkladem na dva roky Jakubu Jaškovi za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Zároveň musí Jašek zaplatit 12 tisíc korun a rok se nesmí pohybovat na území Prahy.
Státní zástupkyně před soudem uvedla, že jednatřicetiletý Jašek měl na protivládní demonstraci letos v březnu na pražském Václavském náměstí na batohu nášivku s písmenem Z a logo žoldnéřské Wagnerovy skupiny. "Tato ruská skupina se účastní válečného konfliktu na Ukrajině ze strany Ruské federace, s níž jsou spojeny informace o užívání vysoké míry násilí. Písmeno Z je používáno na vojenské technice ruských vojsk a je považováno za symbol podpory ruské agrese na Ukrajině," sdělila žalobkyně.
Samotný obžalovaný přečetl před soudcem své prohlášení a na otázky nechtěl odpovídat. "Nechci prohlásit svou vinu," odpověděl Jašek na otázku soudce. "Takže se cítíte nevinný?" zeptal se soudce. "Ano," odpověděl Jašek, který mimo jiné řekl, že podporuje Rusko.
Na Ukrajině utrpěl při nehodě zranění český dobrovolník. Muž, který pomáhal hlavně v dětských domovech a s humanitárními záležitostmi, absolvoval operaci a aktuálně by měl podstupovat další. Je mimo ohrožení života, řekl předseda spolku Zdravotní zajištění Jan Zamrazil. Spolek podle něj chystá sbírku.
Organizace o dalším zraněném Čechovi na Ukrajině, kde trvá ruská vojenská invaze, informovala na Twitteru. "Měli nehodu, při které přišel o několik prstů na noze, má rozlámanou ruku, teď ho čeká další operace," doplnil Zamrazil. Muž podle něj nebyl pod kontraktem, takže s ohledem na chybějící pojištění bude potřebovat odhadem 70 tisíc korun na léčebné výdaje.
Moskva podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové podnikne odvetné kroky, pokud bude Česko žádat zpětně nájem za tři roky za pozemky, které využívá ruské velvyslanectví v ČR. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS. Česká vláda ve středu zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Rusko podle premiéra Petra Fialy a ministra zahraničí Jana Lipavského pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně.
Mezi Simferopolem a Sevastopolem na ukrajinském poloostrově Krym, který anektovalo Rusko, stojí železniční doprava. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Na trati vykolejil vlak převážející obilí, sdělil podle ruskojazyčného webu BBC šéf proruské správy Krymu Sergej Aksjonov. Telegramový kanál Baza píše o explozi na trati v tomto regionu.
Nákladní vlak "vykolejil v důsledku zásahu nepovolaných osob do železničního provozu; nejsou žádní zranění", uvedla podle ruské státní tiskové agentury TASS krymská železniční společnost (KŽD). Ruská média informovala o vykolejení několika vagonů s obilím. Kdo může stát za dnešním incidentem, není jasné.
Čínský zmocněnec Li při návštěvě Kyjeva uvedl, že na válku na Ukrajině neexistuje všelék. Vyzval strany k vytvoření podmínek pro mírové rozhovory.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Bez navrácení Ruskem okupovaných území Ukrajině se míru nepodaří dosáhnout, řekli ukrajinští představitelé čínskému zvláštnímu pověřenci, který zakončil dvoudenní návštěvu Ukrajiny.
- V Kyjevě a dalších částech Ukrajiny se ve čtvrtek za úsvitu ozývaly exploze, píše agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady.
- Poškození amerického systému protivzdušné obrany Patriot dodaného Ukrajině je po úterním ruském vzdušném útoku minimální, uvedla americká televize CNN.
Jeden člověk v noci na čtvrtek zahynul v jihoukrajinské Oděse poté, co tam ruská raketa zasáhla průmyslový komplex. Nad ukrajinskou metropolí protiletecká obrana podle předběžných informací místní správy zničila všechny střely, kterými Rusko v noci zaútočilo. Ve dvou východokyjevských čtvrtích ovšem propukly požáry způsobené padajícími troskami. S odvoláním na ukrajinské představitele o tom informuje agentura Reuters. Byl to devátý ruský vzdušný úder na ukrajinské hlavní město od začátku května, poznamenal web stanice BBC.
Šéf ukrajinské vojenské správy v Kyjevě Serhij Popko uvedl, že požár propukl v Darnycké čtvrti a že informace o škodách a obětech se nyní ověřují. Doplnil, že protiletecká obrana funguje.
Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička letecký útok na hlavní město pokračuje. "Útok na hlavní město pokračuje. Neopouštějte kryty během náletu!" uvedl na Telegramu. V důsledku pádu trosek vypukl požár v podniku v Darnycké čtvrti a v Desňanské byl zaznamenán výbuch. Armáda rovněž informovala o útocích řízenými střelami ve Vinnycké oblasti a média informovala o explozích v Chmelnycké oblasti.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba čínského hosta podle komuniké ministerstva zahraničí podrobně seznámil s principy obnovení trvalého a spravedlivého míru "na základě respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny". Upozornil, že Ukrajina nepřijme žádné návrhy, které by předpokládaly ztrátu jejího území nebo zmrazení konfliktu.
Bez navrácení Ruskem okupovaných území Ukrajině se míru nepodaří dosáhnout, řekli ukrajinští představitelé čínskému zvláštnímu pověřenci, který dnes zakončil dvoudenní návštěvu Ukrajiny.
Bělorusko, jeden z nejbližších spojenců Moskvy, částečně obnovuje kontroly na hranici se svým východním sousedem, oznámil běloruský ministr zahraničí Sjarhej Alejnik.
Jako důvod uvedl potřebu zamezit nekontrolovanému příchodu občanů třetích zemí; podle kritiků je však opatření zaměřeno na Rusy, kteří se chtějí vyhnout válce na Ukrajině. Kontroly na bělorusko-ruské hranici dlouhé 1239 kilometrů se obnovují poprvé po 28 letech, napsala agentura AP.
Poškození amerického systému protivzdušné obrany Patriot dodaného Ukrajině je po úterním ruském vzdušném útoku minimální, uvedla dnes americká televize CNN.
Spojené státy vyslaly inspektory, aby systém prozkoumali poté, co byl podle Ukrajinců zřejmě poškozen, ale odborníci dospěli k závěru že Patriot je stále funkční. Poškozen nebyl ani radar, tedy jedna z nejdůležitějších součástí celého komplexu, dodala CNN. Američtí představitelé si podle ní myslí, že zařízení nebude nutné kvůli opravě stáhnout z bojiště.
Dnes vyplulo z ukrajinského Čornomorsku plavidlo DSM Capella, které míří do Turecka s nákladem 30 000 tun kukuřice, vyplývá podle Reuters z dat poskytnutých OSN.
Ukrajina ale tvrdí, že se tempo inspekcí lodí, jež plují z a do ukrajinských přístavů v posledních týdnech velmi zpomalilo. Na inspekci podle ní čeká v tureckých vodách zhruba 70 lodí a od 6. května nebyla vpuštěna do Černého moře žádná loď směřující do ukrajinských přístavů, napsala agentura AP.
"Toto prodloužení je dobrou zprávou pro svět," prohlásil generální tajemník OSN António Guterres, který vyjádřil naději, že se dohodu o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře podaří dále zlepšit a prodloužit na delší období. Přiznal však, že se nepodařilo vyřešit všechny otázky. Podle něj je dohoda "důležitá pro světovou potravinovou bezpečnost".
Moskevský soud dnes poslal na sedm let do vězeňského tábora aktivistu a pravidelného účastníka protestních akcí Michaila Krigera. Podle verdiktu se Kriger na Facebooku dopustil schvalování terorismu a svými příspěvky vyvolával nenávist. Soud aktivistovi narozenému na Ukrajině také na čtyři roky zakázal spravovat internetové stránky.
Největší banky v Česku tvrdí, že nevypovídají plošně účty občanů Ruska a Běloruska, ale posuzují konkrétní situace a rizika, která pro ně daný klient představuje. Ruská komunita v Česku podle serveru E15.cz upozornila na neohlášené rušení bankovních účtů ze strany některých bank. Postiženi jsou podle serveru hlavně Rusové a Bělorusové, kteří pobývají v Česku na pracovní či studentská víza.
Rusko souhlasilo s prodloužením dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře, jejíž platnost měla skončit ve čtvrtek. Oznámil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj se dohoda prodlužuje o dva měsíce. Jde o její druhé prodloužení.
Maďarsko bude blokovat další část vojenské pomoci Evropské unie Ukrajině a nové sankce proti Rusku, dokud Kyjev nevyřadí maďarskou banku OTP ze svého seznamu sponzorů války. Uvedl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters.
Italská agentura ANSA dříve s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Maďarsko nečekaně zablokovalo osmou tranši vojenské pomoci ve výši 500 milionů eur (asi 11,8 miliardy Kč). Tato pomoc by měla být Kyjevu poskytnuta příští pondělí, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Přístup Budapešti kritizoval český prezident Petr Pavel.
Zničit systém protivzdušné obrany Patriot hypersonickou střelou Kinžal nelze, prohlásil dnes mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat v ukrajinské televizi. Reagoval tak na tvrzení Moskvy, že její armáda při úterním vzdušném úderu na Ukrajině zasáhla Západem dodaný systém Patriot svou nadzvukovou střelou. Americký list The New York Times s odvoláním na dva nejmenované americké činitele napsal, že Rusko systém Patriot skutečně poškodilo, ten však zůstal funkční.
"Je nemožné zničit tento systém nějakým Kinžalem. Nechme to, co říkají (Rusové), v jejich propagandistickém archivu," dodal mluvčí a obvinil Moskvu ze lží.
Přehled nejdůležitějších zpráv:
- Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené pro Ukrajinu. Prezident Pavel to označil za "problematické chování, které by člen NATO a Evropské unie dělat neměl".
- Rusko v noci zasáhlo jihoukrajinský Mykolajiv a civilní infrastrukturu v Kosťantynivce v Doněcké oblasti.
- V Reykjavíku dnes končí summit Rady Evropy. Prezidenti a premiéři více než 40 evropských zemí v úterý jednali například o registru škod, které vznikly na Ukrajině v důsledku ruské invaze.
Kromě Mykolajivu se cílem večerních útoků stala civilní infrastruktura v Kosťantynivce v Doněcké oblasti, uvádí generální štáb. Město podle něj zasáhly dvě protiletadlové střely S-300, které ruské síly používají k útokům na pozemní cíle.
Řadou ukrajinských oblastí se v úterý pozdě večer rozezněly protiletecké sirény. Úřady už dříve uvedly, že se v Mykolajivu při poplachu ozývaly exploze. Útok si ve městě vyžádal jednoho zraněného a způsobil požáry, které se podařilo uhasit.
Ruské síly podle šéfa regionální vojenské správy Vitalije Kima na Mykolajiv zaútočily v úterý krátce po jedenácté hodině večer místního času (po 22:00 SELČ). Při vzdušném úderu bylo částečně zničené obchodní centrum a autosalon. Tlaková vlna poškodila několik obytných domů a podniků. "Navíc byl zasažen objekt průmyslové infrastruktury. Zatím je známý jeden zraněný," uvedl dnes Kim na Telegramu.
Rusko v noci zasáhlo jihoukrajinský Mykolajiv dvěma střelami s plochou dráhou letu Kalibr, uvedl ukrajinský generální štáb na sociálních sítích.
Český prezident Pavel novinářům v reakci na postup Maďarska řekl, že jeho podrobnosti nezná, ale "každopádně to považuje za problematické chování, které by člen NATO a Evropské unie dělat neměl".
"Maďarsko nesouhlasí s tím, aby EU spolu s dalšími existujícími nástroji využívala EPF pouze pro Ukrajinu, protože to neumožňuje poslat dostatečné finanční prostředky na prosazování zájmů EU v jiných oblastech," uvedla tisková služba maďarské vlády v odpovědi Reuters ohledně předchozích zpráv italských médií na toto téma. Unijní prostředky by podle Budapešti mohly být použity na Balkánu či v severní Africe. "Pro maďarskou vládu je klíčové, aby se tyto otázky vyjasnily, a proto neschválila vyplacení další tranše z EPF," dodal mluvčí.
Tvrzení ukrajinských představitelů o šesti sestřelených ruských nadzvukových střelách Kinžal dnes večer odmítl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. "Tolik kinžalů, kolik jich údajně sestřelili, jsme nevypustili," citovala agentura RIA Novosti ministra, který Ukrajinu obvinil, že opakovaně uvádí nesprávné počty a typy zničených střel.
Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené pro Ukrajinu, potvrdila dnes agentuře Reuters tisková služba maďarské vlády. Italská tisková agentura ANSA s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Maďarsko nečekaně zablokovalo udělení osmé tranše vojenské pomoci ve výši 500 milionů eur (asi 11,8 miliardy Kč). Tato pomoc by měla být poskytnuta příští pondělí, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) si zřídila kanál v populární aplikaci Telegram, aby využila i této možnosti k verbování Rusů, upozornil zpravodajský server Meduza, který působí v lotyšském exilu. Kanál má už tisíce sledujících. Náměstek ředitele pro operace CIA David Marlowe loni v listopadu prohlásil, že CIA chce spolupracovat s Rusy nespokojenými s válkou proti Ukrajině, připomněla Meduza.
"Je to velký krok kupředu, aby zločiny, které jsou páchány ve válečných konfliktech, nezůstaly nepotrestány," řekl o chystaném registru při příchodu na jednání lídrů více než 40 evropských zemí český prezident Petr Pavel.
Registr škod způsobených ruskou agresí na Ukrajině bude spravovat nový úřad v rámci Rady Evropy, který bude působit v Haagu, kde sídlí různé mezinárodní soudy. Bude mít ale i pobočku přímo na Ukrajině. Ztráty vzniklé jednoznačně kvůli ruské agresi budou moci hlásit ukrajinští občané, ale i právnické osoby jako třeba obce. Očekává se, že takových oznámení budou tisíce. Během několika dalších let pak má vzniknout systém odškodnění obětí, zatím však není jasné, jak bude fungovat.
Šéfové států a vlád zemí Rady Evropy na summitu, který dnes začal v Reykjavíku, hledají způsoby, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za škody spáchané během jeho invaze na Ukrajinu. V rámci Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv, svobody a principů právního státu, má vzniknout registr škod způsobených v důsledku vpádu Ruska do sousední země. Současná vrcholná schůzka je za dobu existence Rady Evropy čtvrtá, naposledy se konala v roce 2005 ve Varšavě. Rada Evropy také usiluje o zřízení tribunálu, který by stíhal zločin agrese proti Ukrajině.
Šéfka nadace Svobodné Rusko Natalija Arnoová během pobytu v Praze na začátku tohoto měsíce údajně pocítila příznaky otravy. S odvoláním na svědectví jejích dvou známých to napsal ruský nezávislý portál agents.media, který spekuluje, že mohlo jít o pokus ruských tajných služeb otrávit opoziční představitelku. Arnoová má americké občanství a žije už téměř deset let v USA, kam se uchýlila poté, co byla kvůli tlaku z Kremlu nucena opustit vlast, uvádí ruský portál. Do Prahy přicestovala z Berlína, kde jeden z lídrů ruské opozice Michail Chodorkovskij 29. a 30. dubna pořádal setkání ruských opozičníků.
Ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném shrnutí vývoje bojů za uplynulý den dnes mimo jiné uvedl, že Rusko nadále soustředí své hlavní válečné úsilí u měst Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marjinka na východě Ukrajiny. Za poslední den bylo podle něj hlášeno 49 bojových střetů z těchto míst. Bachmut a Marjinka zůstávají v epicentru bojů.
Britské ministerstvo obrany ve své dnešní pravidelné analýze vývoje bojů na Ukrajině potvrdilo určitý postup ukrajinských vojáků u východoukrajinského Bachmutu, o kterém dříve informovala ukrajinská armáda. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj v pondělí postup označil za první dílčí úspěch ukrajinských útočných operací při obraně tohoto města, které se Rusové snaží dobýt už měsíce a kontrolují jeho značnou část.
V ruském zajetí zůstává rok po bitvě o železárny a ocelárny Azovstal v ukrajinském Mariupolu kolem 2000 jeho obránců. Uvedla to dnes podle agentury Ukrinform Natalka Zarycká, šéfka organizace sdružující příbuzné mariupolských obránců nazvané Ženy z oceli. Do vlasti se podle ní podařilo v rámci výměn vrátit zhruba 500 členů ukrajinských ozbrojených sil, kteří před rokem dostali od velení armády rozkaz, aby se v obklíčeném metalurgickém závodě invazním jednotkám vzdali.
Dolní komora ruského parlamentu rozhodla o formálním vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), v níž Rusko už před osmi lety pozastavilo účast. Informovala o tom agentura AP, podle níž jde o klíčovou bezpečnostní dohodu z dob studené války. Cílem ujednání bylo zabránit znepřáteleným blokům, aby soustřeďovaly ozbrojené síly poblíž společných hranic.
V ruské Kurské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou utrpělo zranění pět ruských pohraničníků, když bezpilotní letoun shodil munici na budovu pohraniční správy ruské tajné služby FSB. Upozornily na to informační kanály na platformě Telegram. Další incident s dronem se odehrál v dalším ruském příhraničním regionu, Brjanské oblasti. Ruský vyšetřovací výbor dnes totiž uvedl, že ve městě Klincy ruská protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský dron letadlového typu. Na Telegramu se objevil videozáznam, který údajně toto sestřelení stroje nad rezidenční oblastí zachycuje. Kyjev zodpovědnost za dronové útoky na ruském území popírá.
Ukrajina o prvním zničení střely Kinžal vystřelené z Ruska na její území informovala v prvním květnovém týdnu. Podle velitele ukrajinského letectva Mykoly Oleščuka se to armádě povedlo díky systému Patriot, který zemi poskytli západní spojenci.
Kinžaly jsou součástí řady hypersonických zbraní, které ruský prezident Vladimir Putin představil v roce 2018, kdy tvrdil, že mohou zasáhnout téměř jakékoliv místo na světě a úspěšně se vyhnout protiraketovému štítu Spojených států.
Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Ukrajinští vojenští představitelé informují o sestřelení všech 18 ruských raket, včetně šesti nadzvukových střel Kinžal, které je obtížné zachytit. Podle starosty metropole Vitalije Klička si útoky přesto vyžádaly nejméně tři zraněné, média informují o dopadech trosek střel. Agentura Ukrinform psala o zhruba 20 explozích, které byly slyšet v Kyjevě. Letecký poplach platil v noci na dnešek i ve většině dalších částí Ukrajiny.
"Další neuvěřitelný úspěch ukrajinských vzdušných sil! Poslední noc naši obránci oblohy sestřelili šest ruských hypersonických střel Kinžal a 12 dalších střel," potvrdil informace zanedlouho na twitteru také ministr obrany Oleksij Reznikov. Kromě ozbrojených sil poděkoval také západním partnerům, kteří Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi poskytují zbraně včetně systémů protivzdušné obrany.
Podrobnosti k nočnímu útoku. "Dnes nepřítel opět provedl masivní útok na Ukrajinu s nasazením různých typů střel. V posledních 24 hodinách byly zaznamenány dva raketové údery na Kosťantynivku v Doněcké oblasti, kde nepřítel použil systém protivzdušné obrany S-300. Kromě toho Ruská federace provedla 48 vzdušných úderů a více než 50 útoků s pomocí salvových raketometů," uvedl ukrajinský generální štáb v ranní zprávě.
Projekt Phoenix učí ukrajinské vojáky bojovou medicínu, zároveň zdravotníci pomáhají přímo na frontové linii. Podle mluvčího projektu Ondřeje vznikl spontánně jako iniciativa jednoho člověka v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Dobrovolníci podle něj vycvičili v bojové medicíně na 5000 vojáků po celé Ukrajině.
Dobrovolníka zasáhl v březnu šrapnel, zranění nejdříve nedovolovala jeho převoz do Česka, podařilo se to až na začátku dubna.
Lékaři a zdravotnický personál v Kyjevě a následně ve Lvově byli podle projektu Phoenix zraněnému schopni poskytnout nejlepší možnou péči, díky níž byl navzdory stále vážnému stavu schopen převozu.
Podle dřívějších informací ministerstva zahraničí padli na Ukrajině při bojích proti ruské armádě dva čeští dobrovolníci. Jeden letos v březnu, druhý loni v červnu.
Zakladatel Projektu Phoenix, český medik, který byl v březnu vážně zraněn po zásahu šrapnelem na Donbase a poté v dubnu převezen do pražské Ústřední vojenské nemocnice, v pondělí zemřel. Na sociálních sítích to uvedli zástupci projektu Phoenix.
"Taylor, zakladatel Projektu Phoenix, náš kamarád a hrdina, který osobně zachránil mnoho zraněných bojovníků na východní frontě a jehož výukou bojové medicíny prošly tisíce vojáků i civilistů, dne 15. 5. 2023 podlehl po několika týdnech boje svému těžkému zranění," uvedli zástupci Phoenixu.
Přehled nejdůležitějších zpráv:
- Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok na Kyjev. Podle zdejších úřadů při něm použilo drony i rakety, a to zřejmě včetně balistických.
- V Reykjavíku v úterý začíná dvoudenní summit Rady Evropy. Českou republiku bude zastupovat prezident Petr Pavel. Schůzka se koná po 18 letech.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračuje ve své evropské cestě, v pondělí se v Londýně setkal s britským premiérem Rishim Sunakem.
Žádný ruský představitel pozvánku do Reykjavíku nedostal, RE loni v březnu Rusko kvůli jeho neopodstatněnému vpádu na Ukrajinu vyloučila.
Generální tajemnice této organizace Marija Pejčinovičová Buričová před zasedáním Rady Evropy na Islandu řekla, že "Ukrajina během něj musí hrát hlavní roli".
Na summitu se bude jednat o založení registru škod, které Ukrajině vznikly v důsledku ruské invaze, aby Moskva mohla být v budoucnu pohnána k odpovědnosti za kompenzace za tyto ztráty.
Ve stínu války na Ukrajině, největšího konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války, dnes v Reykjavíku začíná dvoudenní summit Rady Evropy. Českou republiku bude zastupovat prezident Petr Pavel. Schůzka se koná po 18 letech, naposledy ji hostila Varšava.
Úkolem Rady Evropy (RE) je dohlížet na dodržování lidských práv, principů demokracie a právního státu v jejích 46 členských zemích.
Starosta Kličko na Telegramu napsal, že padající trosky dopadly na zoologickou zahradu, jednu budovu a také na několik aut, která zapálily.
Rusko po několikatýdenní pauze útoky proti Kyjevu obnovilo koncem dubna. Ten dnešní byl už osmým v květnu. "Byl výjimečný svou hustotou - maximální počet útočných raket v nejkratším čase," uvedl k němu na Telegramu šéf vojenské správy v Kyjevě Serhij Popko. Poznamenal také, že se podle předběžných informací velkou většinu nepřátelských cílů podařilo zničit.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Kyjev. Podle zdejších úřadů při něm použilo drony i rakety, a to zřejmě včetně balistických. Agentura Ukrinform informovala o zhruba 20 výbuších, které bylo v ukrajinské metropoli slyšet.
Podle starosty města Vitalije Klička si ofenziva vyžádala nejméně tři zraněné. Letecký poplach platil v noci na dnešek i ve většině dalších částí Ukrajiny.
Paříž je otevřena výcviku ukrajinských pilotů stíhaček ve Francii, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s televizní stanicí TF1. Tyto výcvikové programy podle něj mohou začít okamžitě. Na dotaz ohledně dodání válečných letounů na Ukrajinu Macron odvětil, že toto téma během nedělní návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Paříži neřešili.
"Nemluvil jsem o letadlech, hovořil jsem o raketách, hovořil jsem o výcviku," řekl Macron. Pokud jde o výcvik ukrajinských pilotů na francouzských válečných letounech, dodal, že ohledně tohoto tématu "neexistují žádná tabu".
Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic se obrátila na Mezinárodní trestní soud v souvislosti se zabitím novináře francouzské tiskové agentury AFP Armana Soldina na Ukrajině. Jde již o osmé trestní oznámení, které organizace u soudu v Haagu podala od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, uvedla agentura AFP.
Rusko jen v lednu a únoru poskytlo na vojenské výdaje více než dva biliony rublů (asi 545 miliard Kč), což je o 282 procent více než ve stejném období před rokem, uvedla agentura Reuters. Dodala, že tyto údaje ruského ministerstva financí ilustrují spirálovitě rostoucí náklady Moskvy na válku proti Ukrajině. Rostoucí zbrojní výroba a obrovské státní výdaje udržují ruský průmysl v chodu a pomáhají zmírnit ekonomický dopad západních sankcí, uvalených na Rusko po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni 24. února.
Moskva a Teherán podle Kirbyho "rozšiřují svou bezprecedentní vojenskou spolupráci". Řekl, že Rusko nabízí podporu týkající se raket, elektroniky či vzdušné obrany, zatímco Írán dodává drony na jedno použití určené pro bombové útoky, kterými Rusové ničí ukrajinskou infrastrukturu. Od srpna údajně Íránci dodali přes 400 strojů, především typu Šáhed. "Tím, že Rusku tyto bezpilotní letouny poskytl, Írán přímo umožňuje ruskou agresivní válku na Ukrajině," řekl Kirby.
Vojenská spolupráce Íránu a Ruska se podle zjištění amerických zpravodajců prohlubuje, řekl mluvčí Bílého domu John Kirby. Moskva podle něj usiluje o nákup dalších útočných dronů, které by mohla použít ve své válce proti Ukrajině, informovala agentura AP. Teherán od srpna Rusům poskytl přes 400 bezpilotních letounů, o většinu z nich už ale ruské síly přišly, řekl Kirby.
"Používáme prostředky, které máme k dispozici, abychom tyto aktivity odsoudili a narušili, a jsme připraveni dělat více," citovala mluvčího agentura AFP. Kirby, který je mluvčím amerického prezidenta Joea Bidena v otázkách národní bezpečnosti, v této souvislosti avizoval nové sankce.
Ve východoukrajinském Luhansku, okupovaném ruskými vojsky, byl spáchán atentát na úřadujícího ministra vnitra neuznávané Luhanské lidové republiky, kterou Rusko loni na podzim anektovalo. Ministr Igor Kornet byl vážně zraněn, nyní je na jednotce intenzivní péče, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. "Byl těžce raněn. Pokusili se jej zabít. Je na jednotce intenzivní péče," řekl zdroj.
Kornet, považovaný za jednoho v nejvlivnějších lidí mezi východoukrajinskými separatisty, kteří od roku 2014 s ruskou pomocí vedli ozbrojený konflikt s prozápadní vládou v Kyjevě, podle ruských médií utrpěl zranění při výbuchu v luhanském kadeřnictví. TASS původně hlásila, že při výbuchu bylo zraněno pět lidí, z toho tři těžce.
Prezident Pavel v pondělí v Kodani jednal s dánskou premiérku Mette Frederiksenovou o bezpečnostních otázkách, jako je migrace a ochrana vnější hranice Evropské unie. Mluvili spolu také o podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi.
Dánsko poskytlo Kyjevu pomoc v hodnotě 9,1 miliardy dánských korun (28,85 miliardy korun), přičemž přibližně 7,7 miliardy dánských korun připadá na vojenskou podporu. Prezident s premiérkou mluvili také o přípravách na summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v červenci ve Vilniusu.
V Avdijivce na východě Ukrajiny zahynuli čtyři lidé, když dnes ráno na město podnikly ruské síly raketový útok. Na komunikační platformě Telegram to uvedl šéf místní oblastní správy Pavlo Kyrylenko. Při útoku byla zasažena budova nemocnice, napsal také Kyrylenko a důrazně vyzval obyvatele oblasti k evakuaci.
"Každý nový den strávený v Doněcké oblasti zvyšuje riziko, že se stanete obětí ruské agrese! Evakuujte se!" napsal Kyrylenko. Doněcká oblast je během současné války na Ukrajině dějištěm nejkrvavějších bojů a některá města regionu denně čelí ostřelování.
Přehled nejdůležitějších zpráv:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Británie. Ta přislíbila Ukrajině stovky bojových dronů a rakety protivzdušné obrany.
- Ukrajinská vojska postupují v oblasti města Bachmutu, a to navzdory těžkým podmínkám, tvrdí velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj.
- Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin v lednu Ukrajině nabídl, že udá pozice ruských jednotek, pokud Kyjev stáhne své vojáky od Bachmutu, tvrdí list Washington Post.
Británie dnes Ukrajině přislíbila poslání stovek bojových dronů a rakety protivzdušné obrany. Drony by měly mít dolet více něž 200 kilometrů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním prohlášení britské vlády.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě Itálie, Německa a Francie míří do Londýna. Bude tam jednat s britským premiérem Rishim Sunakem.
Jakých ruských jednotek se Prigožinova nabídka týkala, není zřejmé. To, že Prigožin několikrát jednal s ukrajinskou rozvědkou, ale listu potvrdili dva ukrajinští činitelé. Podle jednoho z nich Kyjev nabídku odmítl, protože šéfovi wagnerovců nevěří.
Nabídku prý Prigožin učinil skrze své kontakty ve vedení ukrajinské vojenské rozvědky, s níž během války potají komunikuje. Kyjev ale jeho návrh odmítl, uvádí WP s odvoláním na utajené americké dokumenty, které se objevily na komunikační platformě Discord.
"Koncem ledna, kdy jeho žoldnéřské jednotky umíraly po tisících v boji o zničené město Bachmut, učinil majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin Ukrajině mimořádnou nabídku," píše americký deník, podle něhož Prigožin Kyjevu nabídl informace o ruských pozicích, které by pak Ukrajina mohla využít k útoku na ně.
Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin v lednu Ukrajině nabídl, že jí prozradí pozice ruských jednotek, pokud Kyjev stáhne své vojáky od Bachmutu, tvrdí list The Washington Post (WP) s odvoláním na uniklé americké dokumenty.
O východoukrajinský Bachmut, který se stal jedním ze symbolů války, vedou Ukrajina a Rusko mnohaměsíční boje. Velkou část ruských jednotek zde tvoří právě žoldnéřská Wagnerova (v přepisu z ruštiny Vagnerova) skupina.
Francie podle agentury AFP také Ukrajině napadené Ruskem přislíbila další desítky obrněnců a lehkých tanků.
Paříž Kyjev podpoří i při dalším výcviku vojáků a v úsilí zlepšit ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se shodli na potřebě dalších protiruských sankcí. Uvedli to v prohlášení po společné pracovní večeři v Paříži. Francie podle agentury AFP také Ukrajině napadené Ruskem přislíbila další desítky obrněnců a lehkých tanků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer přiletěl do Francie. V Paříži se setká na pracovní večeři s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Budou jednat o francouzské podpoře Ukrajině v humanitární i vojenské oblasti, uvedl Elysejský palác.
Zboží, které se nachází na sankčních seznamech USA a Evropské unie, zřejmě ve velkém množství proudí do Ruska přes postsovětské republiky. Ukazuje to analýza údajů o zahraničním obchodě, kterou dnes zveřejnil deník The Wall Street Journal.
Ta ukazuje prudké zvýšení dovozu západního zboží do Arménie, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu a výrazný nárůst exportu z těchto zemí do Ruska. Arménie odmítla, že by se podílela na obcházení sankcí, ostatní země informace amerického listu nekomentovaly.
Ruské jednotky podle ukrajinského generálního štábu znatelně zesílily své útoky na frontě. Za poslední den odrazily ukrajinské ozbrojené síly 57 nepřátelských útoků, což je podstatně více než v předchozích dnech, uvedl ukrajinský štáb ve svém pravidelném ranním shrnutí. Tvrdě se bojuje v oblasti Bachmutu, kde ukrajinští vojáci pokračují v protiútocích, napsal americký Institut pro studium války
Putin chce podle von der Leyenové zničit Evropu, kterou budovali mimo jiné Havel, někdejší německý kancléř Helmut Kohl či někdejší francouzský prezident François Mitterrand. "Naše poselství je jasné. Stojíme za Zelenským. Stojíme za ukrajinským lidem. Stojíme společně na vaší straně, dokud se nemožné stane možným," zdůraznila v západoněmeckých Cáchách u příležitosti předání Mezinárodní ceny Karla Velikého ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a ukrajinskému lidu.
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko se dnes neobjevil na ceremonii k poctě státní vlajky, která se konala v Minsku. Jak napsala agentura DPA, stalo se tak poprvé po 29 letech. Osmašedesátiletého vůdce zastoupil premiér Raman Haloučanka, což přiživilo spekulace o Lukašenkově zhoršujícím se zdravotním stavu. Ukrajinská média dokonce informovala, že je Lukašenko v nemocnici.
Volodymyr Zelenskyj ještě dnes večer dorazí do Paříže, uvedla AFP. Zelenskyj je dnes na návštěvě Německa, v sobotu byl v Itálii.
Německo v dokumentu ujišťuje o další politické, finanční, humanitární a zbrojní podpoře Ukrajiny. "Dokud to bude potřeba - a to samostatně i v mezinárodní spolupráci v Evropské unii, G7, NATO, OSN a dalších formátech," uvádí prohlášení.
Ukrajina a Německo ve společném prohlášení po jednání spolkového kancléře Olafa Scholze a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požadují potrestání všech odpovědných za válečné zločiny během ruské invaze.
"Ukrajina a Německo zdůrazňují své pevné odhodlání hnát k odpovědnosti osoby zodpovědné za válečné zločiny a další zvěrstva souvisejícími s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině," uvádí prohlášení obou zemí.
Německo bude podporovat Ukrajinu, dokud to bude třeba. Dnes to na společné tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Poznamenal, že Německo v podpoře nepolevuje a právě připravuje další zbrojní pomoc. Nový balíček zbrojní pomoci o objemu 2,7 miliardy eur (64 miliard Kč) představilo spolkové ministerstvo obrany v sobotu.
Ze sídla spolkových prezidentů odjel Zelenskyj do nedalekého kancléřství, kde ho po pozdravení se s kancléřem čekalo přivítání s vojenskými poctami. Oba si také poslechli národní hymny. Následně se ukrajinský prezident s kancléřem odebrali na jednání, pro které je vyhrazena asi hodina. Poté se očekává tisková konference.
Zelenskyj v Bellevue poděkoval Steinmeierovi za jeho podporu Ukrajiny a německému lidu za solidaritu s Ukrajinou a Ukrajinci. "Děkuji, Německo," řekl v němčině.
Exploze byly v noci na dnešek slyšet i v Chersonské a Sumské oblasti. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak kolem páté hodiny ranní místního času oznámil, že pracuje ukrajinská protivzdušná obrana.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes ráno přivítal ve svém berlínském sídle na zámku Bellevue hlavu ukrajinského státu Volodymyra Zelenského.
Zelenskyj po příjezdu na zámek Bellevue zapózoval společně se Steinmeierem novinářům a následně se podepsal do knihy hostů. Po jednání s prezidentem není ohlášena žádná tisková konference, ta se očekává až po následné schůzce se Scholzem v budově kancléřství.
Gubernátor Ternopilské oblasti Volodymyr Truš uvedl, že při prvním náletu byly zasaženy sklady v průmyslové zóně města, při druhém pak chaty a nákupní zařízení.
"Na místo dorazili specialisté a zaznamenali zničení dvou a poškození 12 rekreačních objektů. Požár, který na místě vypukl, byl okamžitě uhašen. Střepiny raket poškodily i civilní obchodní a hospodářské objekty a devět nákladních aut," sdělil gubernátor.
Dva lidé utrpěli zranění při nočním ruském ostřelování západoukrajinského města Ternopil. Informovala o tom dnes ukrajinská agentura Unian.
Ruské síly na Ternopil zaútočily v noci dvakrát - poprvé přitom ve chvíli, kdy se v Británii konala mezinárodní písňová soutěž Eurovize. Ukrajinu na ní zastupovalo elektronické duo Tvorchi, které pochází právě z Ternopilu. Letecký poplach byl v noci na dnešek vyhlášen opět nad velkou částí Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je dnes na návštěvě Německa, kde se podle dříve uniklých informací setká s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a kancléřem Olafem Scholzem. Poté převezme prestižní Cenu Karla Velikého.
Zelenského zahraniční cesty jsou z bezpečnostních důvodů utajované do poslední chvíle. V Berlíně, který Ukrajině poskytuje k obraně před ruskou invazí moderní a těžké zbraně, od počátku války Zelenskyj nebyl.
Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová prohlásila, že ukrajinské síly postupují v Bachmutu ve dvou směrech. "Naše jednotky postupně postupují ve dvou směrech na předměstí Bachmutu, nicméně situace v samotném městě je mnohem komplikovanější," napsala na Telegramu. "Díky zdatnému plánování našeho velení a odvaze našich vojáků není nepřítel schopen převzít kontrolu nad městem," dodala.
V ruské Brjanské oblasti měly být kromě vrtulníku a bojového letounu sestřeleny dokonce dvě stíhačky a dvě helikoptéry, uvedl tamní list Kommersant. Kyjev ani Moskva to nepotvrdily.
Ruské úřady na základě předběžného vyšetřování sdělily, že vrtulníku před pádem začal hořet motor. Neověřené komentáře u videa pádu vrtulníku spekulují, že jej zasáhla raketa ruské protivzdušné obrany.
Na ruských propagandistických kanálech se ale objevují také nepodložená tvrzení, že vrtulník a letadlo sestřelili Ukrajinci pomocí západních raket dlouhého doletu či ukrajinští sabotéři s přenosnými protiletadlovými systémy, píše ruskojazyčný servis BBC.
Jednání Volodymyra Zelenského a papeže Františka trvalo 40 minut, což je podle italské veřejnoprávní televize nadprůměr. Ukrajinský prezident setkání označil za velkou poctu.
"Jednání mezi čtyřma očima o míru," napsal na twitteru o dnešním setkání papeže a ukrajinského prezidenta blízký Františkův spolupracovník Antonio Spadaro. Papež daroval ukrajinskému prezidentu malou sošku olivové ratolesti, která je symbolem míru. Zelenskyj papežovi předal ikonu Panny Marie namalované na neprůstřelné vestě.
Zelenskyj před jednáním ve Vatikánu mluvil také s italským prezidentem Sergiem Mattarellou a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Oba italští představitelé vyjádřili Zelenskému a Ukrajině plnou podporu. Meloniová také slíbila ukrajinskému prezidentovi další dodávky zbraní.
Papež František opakovaně kritizuje od začátku ruské agrese válku na Ukrajině a vyzývá ke konci bojů. Ukrajinský národ označil za "mučednický". Kriticky se však vyjadřoval i k dodávkám zbraní, které Ukrajina dostává od západních států. Papež nedávno oznámil, že Vatikán připravil svou mírovou misi, žádné další detaily však nezveřejnil. František také uvedl, že Vatikán je připraven pomoci s návratem ukrajinských dětí z Ruska.
Při ruském útoku na město Kosťantynivka na východě Ukrajiny dnes zahynuli dva lidé a deset dalších utrpělo zranění. Nejméně 21 zraněných si podle agentury Unian vyžádalo ruské ostřelování v západoukrajinské Chmelnycké oblasti. Tři lidé pak utrpěli v časných ranních hodinách zranění při ruském ostřelování města Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Nad velkou částí Ukrajiny, včetně Kyjeva, byl v noci na dnešek znovu vyhlášen letecký poplach.
Ukrajinský prezident Zelenskyj přijel do Vatikánu na jednání s papežem Františkem. S hlavou katolíků se sejde poprvé od začátku ruské invaze.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestuje na návštěvu Německa v neděli z Říma, kde dnes jedná s premiérkou Giorgiou Meloniovou a papežem Františkem. V Německu by měl Zelenskyj podle předchozích informací tisku jednat s kancléřem Olafem Scholzem a spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.
První neoficiální informace o Zelenského cestě do Německa se v německém tisku objevila již na začátku května. Zahraniční cesty ukrajinského prezidenta obvykle podléhají utajení a podrobnosti jsou jasné až ve chvíli, kdy státník dorazí na místo. Německá policie začala únik informací do médií vyšetřovat.
V ruské Brjanské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, dnes havaroval vrtulník, při jehož zřícení přišli o život dva členové posádky. Krátce poté ve stejné oblasti spadl také ruský bojový letoun Su-34. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ruské úřady. Agentura Reuters uvedla, že podle videonahrávek zveřejněných na ruských sociálních sítích byl vrtulník očividně sestřelen.
V ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou se zřítil vrtulník a poté i stíhačka Su-34. Pád vrtulníku si vyžádal dvě oběti, uvedla agentura TASS.
Itálie plně podporuje Ukrajinu v jejím odporu proti ruské invazi, řekl dnes ukrajinskému prezidentu Volodymyrovi Zelenskému jeho italský protějšek Sergio Mattarella na úvod jejich setkání v Kvirinálském paláci. Informovala o tom italská média. Zelenský se má dále setkat s premiérkou Giorgiou Meloniovou a papežem Františkem. Očekává se, že se ukrajinský prezident dnes dále vydá do Německa, tamní vláda to ale odmítla komentovat.
"Je mi ctí, že jste přijel do Říma," řekl Mattarella Zelenskému v projevu, který odvysílala italská televize. "Požádal jsem o opětovné setkání s vámi po našem rozhovoru před lety. V tomto odlišném stavu věcí jsme plně na vaší straně," dodal italský prezident.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě setká i s papežem Františkem. Potvrdil to na svém twitteru. Setkání s papežem bude nejvýznamnější částí Zelenského pobytu v Itálii, napsala agentura Reuters. S papežem se již dříve setkal ve Vatikánu v roce 2020 a od začátku ruské invaze si několikrát telefonovali.
Ruští a běloruští gymnasté se zatím nesmějí vrátit do mezinárodních soutěží. Zástupci Mezinárodní gymnastické federace (FIG) se na pátečním jednání výkonného výboru neshodli na podmínkách neutrality.
Předseda FIG Morinari Watanabe přitom před kongresem v Turecku naznačoval, že gymnasté vyslyší doporučení Mezinárodního olympijského výboru umožnit ruským a běloruským sportovcům zapojit se do kvalifikací na olympijské hry v Paříži. Znovu se o tom bude jednat na dalším kongresu v červenci.
Německo připravuje nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 2,7 miliardy eur (64 miliard Kč). Oznámilo to dnes německé ministerstvo obrany. Jedná se o zatím největší německou zásilku od ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru.
Zásilka bude obsahovat 20 bojových vozů Marder, 30 tanků Leopard 1, 200 průzkumných dronů, čtyři systémy protiletecké obrany IRIS-T i s municí, dále pak dělostřeleckou munici a více než 200 obrněných bojových a logistických vozidel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Říma, napsala agentura Reuters. Setká s italským prezidentem, premiérkou a možná i s papežem.
V Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny zasáhl ruský útok v noci na dnešek kritickou infrastrukturu, oznámily místní úřady. Objekt se nachází mimo obydlenou oblast. Ve městě Chmelnyckyj byly podle úřadů v důsledku tlakové vlny poškozeny vzdělávací instituce, zdravotnické ústavy, administrativní i obytné budovy a průmyslová zařízení. "Nárazová vlna poškodila okna a dveře, střepiny skla zranily pět lidí," uvedly úřady. Některé vlaky dnes pojedou podle změněných jízdních řádů.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinská armáda zaznamenala úspěchy v protiútocích proti ruským silám u Bachmutu, tvrdí analytici. Ruští vojáci z místa chaoticky prchali.
- Nad velkou částí Ukrajiny, včetně Kyjeva, byl v noci na sobotu znovu vyhlášen letecký poplach. Z Mykolajivu jsou hlášeny zásahy obytných budov a zranění.
- Ministři financí G7 představili další pomoc Ukrajině. Do začátku roku 2024 byla navýšena na 44 miliard dolarů (957 miliard Kč).
Ukrajinské síly získaly zpět nejméně kilometr území v Bachmutu uprostřed ruského ústupu, který odráží "vážný nedostatek věrohodných bojových jednotek", uvádí se v nejnovější zprávě britských zpravodajských služeb.
Ministerstvo obrany uvedlo, že během posledních čtyř dnů se prvky ruské 72. samostatné motostřelecké brigády (72 SMRB) pravděpodobně chaoticky stáhly ze svých pozic na jižním křídle operace Bachmut.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 13 May 2023.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) May 13, 2023
Find out more about Defence Intelligence's use of language: https://t.co/465CRs1H8l
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/eWEyVpJr1p
Ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny velkých světových ekonomik G7 na závěr třídenního jednání představili další pomoc Ukrajině, vytvořili novou iniciativu pro dodavatelské řetězce a slíbili řešení nedostatků v regulaci bankovního sektoru. Uvedli to dnes ve společném prohlášení po setkání v japonském městě Niigata.
"Vyzýváme k okamžitému ukončení nezákonné války Ruska proti Ukrajině, což by odstranilo jednu z největších nejistot ohledně globálního hospodářského výhledu," uvedli v prohlášení. Pomoc Ukrajině do začátku roku 2024 byla navýšena na 44 miliard dolarů (957 miliard Kč). To umožnilo Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) schválit podporu ve výši 15,6 miliardy dolarů na čtyři roky.
Ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném ranním shrnutí dnes uvedl, že ukrajinská armáda v pátek odrazila 47 nepřátelských útoků ve směru na Lyman, Bachmut, Avdijivku a Marjinku. Centrem bojů zůstávají podle něj města Bachmut a Marjinka.
"Nepřítel nepřetržitě útočil na město Bachmut a neúspěšně se snažil postupovat směrem k vesnicím Vasylivka, Grygorivka a Stupočky. Boje o Marjinku pokračovaly přímo ve městě Marjinka a jeho bezprostředním okolí," sdělil ukrajinský generální štáb.
Ukrajinská armáda zaznamenala úspěchy v protiútocích proti ruským silám severozápadně od města Bachmut, o který se v posledních týdnech vedou největší boje. Ve své pravidelné zprávě to dnes napsal americký Institut pro studium války (ISW). Odkázal přitom na videozáběry z pátku, které ukazují ruské vojáky prchající před ukrajinskou dělostřeleckou palbou na jižním břehu Berchivské nádrže asi čtyři kilometry severozápadně od Bachmutu.
Nad velkou částí Ukrajiny, včetně Kyjeva, byl v noci na dnešek znovu vyhlášen letecký poplach, uvedla agentura Ukrinform. Ruskojazyčná verze BBC pak informovala o zásazích obytných budov v Mykolajivu na jihu Ukrajiny. Jestli při nich byl někdo zraněn, není zatím známo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se má v sobotu v Římě sejít s italským prezidentem Sergiem Mattarellou a čeká se i jeho jednání s premiérkou Giorgiou Meloniovou. Podle zpráv médií by měl ukrajinského státníka přijmout také papež František, Vatikán ale informaci nepotvrdil. Podobně se očekává, že by se měl Zelenskyj ještě dnes vydat do Německa, tamní vláda to ale odmítla komentovat.
Východoukrajinským Luhanskem, který okupují Rusové, dnes otřásly dvě exploze, které mělo podle ruské strany na svědomí ukrajinské ostřelování. Informovala o tom ruská tisková agentura RIA Novosti. Luhansk, který v roce 2014 ovládli proruští separatisté, leží bezmála 90 kilometrů od současné frontové linie, podotkl ukrajinský server Ukrajinska pravda. Kyjev se k incidentu zatím nevyjádřil.
Plánovaná ukrajinská protiofenziva s cílem získat zpět území okupovaná Ruskem má slušnou šanci na úspěch, ale mohla by si vyžádat mnoho obětí, pokud Rusko dobře využije svou připravenou obranu. Řekl to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters český prezident Petr Pavel. Zároveň vyzval Evropskou unii a další demokracie k zaujetí jednotného a realistického postoje vůči Číně, protože ani největší unijní země nemohou samy jednat s Pekingem za rovných podmínek. Ukrajina potřebuje podpořit ve snaze vstoupit do NATO a EU, ale přistupování k těmto organizacím bude dlouhý proces, i když přístupové rozhovory by mohly začít ještě letos, domnívá se hlava českého státu.
Druhý největší výrobce lihovin na světě ukončuje aktivity v Rusku. Francouzská firma Pernod Ricard se tak rozhodla poté, co se ve Švédsku objevily kontroverze ohledně jejího obnoveného vývozu vodky Absolut do Ruska. Firma to uvedla ve svém dnešním sdělení. "Společnost Pernod Ricard může potvrdit, že na konci dubna 2023 zastavila veškerý vývoz svých mezinárodních značek do Ruska. Rovněž ukončíme distribuci našeho portfolia v Rusku, což je proces, jehož dokončení předpokládáme za několik měsíců," uvedl podnik na svém webu.
Návrh na zrušení výjimky pro severní větev Družby by byl součástí jedenáctého balíku sankcí, které EU uvaluje na Rusko v reakci na jeho útok na Ukrajinu. Polsko zrušení výjimky prosazuje, protože jinak by mohlo čelit právním problémům v souvislosti s odstoupením od kontraktů na dodávky ruské ropy. Zrušení výjimky nicméně musí podpořit všechny členské země EU, upozorňuje Bloomberg.
Evropská unie navrhuje oficiální zákaz dodávek ruské ropy prostřednictvím ropovodu Družba do Polska a Německa. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na příslušné dokumenty. Loni v prosinci začal platit zákaz dovozu ruské ropy do EU. Dodávky ropovodem Družba, jehož jižní větev vede do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa, mají ze zákazu výjimku. Německo i Polsko již ale dovoz ropovodem Družba zastavily, píše Bloomberg.
Podle dokumentů nyní existuje návrh na zrušení výjimky pro severní větev Družby, zatímco výjimka pro jižní větev by měla zůstat v platnosti. Německo a Polsko loni ropovodem Družba dovážely v průměru 480 tisíc barelů denně. Dovoz do ČR, na Slovensko a do Maďarska loni činil téměř 290 tisíc barelů denně a letos klesl pouze mírně, píše Bloomberg.
Nad poloostrovem Krym se dnes při cvičném letu zřítil ruský bitevní vrtulník Mi-28, zřejmě kvůli selhání techniky, uvedla ruská tisková agentura TASS. Oba letci na palubě podle ní zahynuli. Ukrajinský Krym v roce 2014 Rusko anektovalo. Vrtulník se podle TASS zřítil odpoledne v Džankojském okrese v severní části poloostrova, která je vzdušnou čarou nedaleko ukrajinské pevniny. Let se uskutečnil bez munice a na zemi žádné škody nevznikly, uvedla ruská agentura.
Belgická vláda 92 milionů eur (2,2 miliardy korun) z daňových výnosů získaných z ruských finančních aktiv zmrazených na belgickém území použije k pomoci Ukrajině. Zhruba za polovinu prostředků nakoupí zbraně, munici a vojenskou techniku pro ukrajinskou armádu na obranu před Rusy. Druhá polovina je určena na humanitární pomoc Ukrajincům, na rekonstrukci válkou poničené země a na rozvoj diplomatické mise v regionu. Návrh dnes schválila belgická vláda, informoval list Le Soir.
Ruský nezávislý portál The Bell odhadl počet Rusů, kteří v loňském roce opustili vlast, minimálně na půl milionu. Přes 110 tisíc lidí podle něj emigrovalo z Ruska do Gruzie, okolo 100 tisíc do Kazachstánu a okolo 78 tisíc do Turecka. Ruská verze časopisu Forbes odhadla počet lidí, kteří odjeli během dvou týdnů po zářijovém vyhlášení částečné mobilizace, dokonce na 700 000. Kreml tehdy tuto informaci označil za novinářskou kachnu. Po začátku mobilizace se na hranicích Ruska tvořily i několikakilometrové fronty. Na hranici s Gruzií lidé čekali i pět dní, uváděla zpráva ruské redakce BBC.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úřadům, aby zavedly opatření, která by pomohla zamezit odlivu Rusů do zahraničí. Úřady mají podle Putina přijít s "atraktivními" finančními a dalšími mechanismy, které by udržely Rusy doma, uvedla agentura TASS. "V roce 2022 se vlivem změn sociálních a ekonomických podmínek zvýšil odliv obyvatelstva Ruské federace za hranice. V této souvislosti je potřeba přijmout nová opatření pro vytvoření atraktivních finančních, sociálních a dalších mechanismů zachování lidského kapitálu a snížení odlivu obyvatelstva Ruské federace do zahraničí," stojí podle agentury TASS v nařízení podepsaném Putinem.
Ruská vojenská helikoptéra se zřítila na Krymu. Oba členové posádky zahynuli, uvedla ruská tisková agentura TASS.
Americký velvyslanec v Jihoafrické republice uvedl, že ruská loď v jihoafrickém přístavu v Kapském Městě naložila náklad zbraní, určených pro Rusko.
Ve Vědeckém výzkumném ústavu v Kyjevě skládají dohromady sestřelenou ruskou hypersonickou střelu Kinžal.
Jevgenij Prigožin zopakoval své dřívější tvrzení, že jednotky pravidelné ruské armády utíkají z pozic na křídlech bachmutské fronty. "Pokusy ministerstva obrany v informační oblasti zahladit situaci vedou a povedou ke globální tragédii pro Rusko. Je třeba okamžitě přestat lhát," dodal.
Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin uvedl, že ruská obrana na křídlech bachmutské fronty se hroutí. Moskvu obvinil ze zlehčování situace. Ukrajinská armáda přešla tento týden do protiútoku a postoupila zhruba o dva kilometry.
Ruský podnikatel Sergej Naumenko se soudí s britskou vládou kvůli tomu, že mu loni krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu zabavila zbrusu novou, ještě nepoužitou luxusní jachtu nazvanou Phi v hodnotě 38 milionů liber (přes miliardu korun). Naumenko, který podniká v odvětví nemovitostí a dovozu potravin, se u soudu domáhá toho, aby mu britské ministerstvo dopravy loď vrátilo a zaplatilo mu odškodnění.
Podle serveru air-alarms.in.ua úřady po celé Ukrajině od začátku války vyhlásily 24 480 leteckých poplachů, které každý trvaly v průměru asi 57 minut. Nejdelší byl ten v Nikopoli z červenci loňského roku, který byl odvolán téměř až po 19 hodinách.
Švédsko chce v Evropské unii prosadit označení ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny za teroristickou organizaci.
Institut pro studium války (ISW) potvrzuje ukrajinský postup v Bachmutu.
NEW: Ukrainian forces likely broke through some Russian lines in localized counterattacks near #Bakhmut, prompting responses from #Wagner Group financier Yevgeny #Prigozhin and the Russian Ministry of Defense (MoD).
— ISW (@TheStudyofWar) May 12, 2023
Latest on #Ukraine w/ @criticalthreats: https://t.co/r7NqfmK8hU pic.twitter.com/FUpQG0CsvO
Americká televize CNN na svých internetových stránkách s odvoláním na nejmenovaného představitele americké armády a západního činitele píše, že Ukrajinci zahájili přípravné operace před očekávanou protiofenzivou. Spočívají v útocích na sklady zbraní nepřítele, centra velení nebo na dělostřelecké systémy. Jde o běžný postup prováděný před velkými operacemi, uvádí CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu navštíví Řím a setká se s papežem Františkem.
Několik měsíců byla situace v Bachmutu buď patová, nebo Rusové pomalu postupovali. Teď se tento trend zvrátil a Ukrajinci začali dobývat zpět ztracené území.
Čína příští týden vyšle na Ukrajinu zvláštního diplomatického zmocněnce.
Ukrajinská armáda přešla v Bachmutu do protiútoku. Postoupila o dva kilometry. Oznámilo to v pátek ráno ukrajinské ministerstvo obrany. Potvrdilo tak množící se zprávy na sociálních sítích o tom, že se Rusové pod tlakem stahují z některých částí Bachmutu. O město se vedou tvrdé boje od srpna.
"Za noc nás čtyřikrát ostřelovali. Ruská armáda se zaměřila na Nikopolský okres, útočila na Nikopol, Červonohryhorivku a na Marhanec," uvedl šéf vojenské správy v Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na Telegramu. Dodal, že zasažená místa prohlížejí záchranáři.
Ruská armáda v noci na dnešek pomocí těžkého dělostřelectva útočila na cíle v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, uvedla dnes její správa. Nikomu se při nich nic nestalo. Ukrajinský generální štáb ve své ranní svodce informoval, že nejtvrdší boje se stejně jako v minulých dnech soustředí v oblasti Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky.
Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza popisuje současný stav bojů na Ukrajině. Podle něj začne ofenziva Ukrajinců už brzy a může lecčím překvapit.
Ruské ministerstvo obrany popřelo zprávy, že ukrajinské jednotky na více místech prorazily frontovou linii, a ujistilo, že situaci má pod kontrolou.
Potíže Rusů s udržením obranných pozic u Bachmutu i jinde v Doněcké oblasti pak během dnešního večera potvrzovali ruští vojenští blogeři na komunikační platformě Telegram.
Podle jednoho z nich, Jevgenije Poddubného, se Ukrajincům podařilo prorazit ruskou obranu u Soledaru a postoupit také u Berchivky a u Jahidného, které přiléhá k Bachmutu. "Předpokládejme, že protiofenziva nepřítele už začala," varoval Poddubnyj. Další ruský komentátor, Semjon Pegov, napsal, že Ukrajinci přešli do útoku u vsi Majorsk asi 20 kilometrů jižně od Bachmutu a zaznamenávají tam úspěchy.
Gruzínský premiér Irakli Garibašvili dnes prohlásil, že Gruzie nezavede proti Rusku jednostranné sankce.
Stalo se tak den poté, co ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety rušící Gruzíncům vízovou povinnost při návštěvách Ruska kratších než 90 dnů a zákaz přímých letů ruských aerolinek do této zakavkazské země.
Ukrajina v letošním roce od svých partnerů už obdržela finanční pomoc na úhradu veřejných výdajů ve výši 16,7 miliardy dolarů (360 miliard korun). Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na jednání s ministry financí a představiteli centrálních bank skupiny vyspělých ekonomik G7 a dalších zástupců dárcovských zemí.
"V roce 2023 už Ukrajina od zahraničních dárců obdržela 16,7 miliardy dolarů rozpočtové pomoci. Od svých partnerů máme také záruky ohledně další pomoci s financováním deficitu státního rozpočtu v letošním roce," uvedl Marčenko a poděkoval za pomoc.
Analytici se podle agentury Reuters domnívají, že Prigožin se hlasitou kritikou ruského armádního vedení snaží odvrátit od svých žoldnéřů obvinění z nedostatečně rychlého postupu.
"Území, která se dobývala mnoho měsíců za cenu krve a životů našich bojových druhů, kteří denně postupovali o desítky nebo stovky metrů, dnes bez boje opouštějí ti, kteří mají držet naše křídla," prohlásil Prigožin podle agentury Reuters v audionahrávсe zveřejněné na sociální síti Telegram.
Šéf žoldnéřů z ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin uvedl, že z ruského pohledu se situace na křídlech fronty u Bachmutu vyvíjí podle "nejhoršího možného scénáře" a že ruské síly přicházejí o dříve dobyté území. V minulých dnech Prigožin pohrozil Moskvě, že své muže od Bachmutu stáhne.
Bělehrad upustil od plánu vydávat Rusům a dalším cizincům pobývajícím v Srbsku ve zjednodušené proceduře srbské občanství. Učinil tak poté, co mu Evropská unie pohrozila, že občanům balkánské země obnoví vízovou povinnost. Informoval o tom deník Financial Times.
Velká Británie skutečně dodala Ukrajině několik střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Informace serveru CNN potvrdil britský ministr obrany Ben Wallace. Střely mají dosah přes 250 kilometrů, a doletí tak z Ukrajiny i hluboko do Ruska. Ukrajina ale Londýn podle jednoho ze zdrojů ujistila, že zbraně využije jen na svém svrchovaném území.
Well done UK! This will give Ukraine capability to make Crimea untenable for Russian forces. Commander, Black Sea fleet is now faced with the destruction of ships, facilities in Sevastopol or repositioning ships to Novorossiysk, a much less capable port for support of the Fleet. https://t.co/Ew9Nli259p
— Ben Hodges (@general_ben) May 11, 2023
Storm Shadow je řízená střela s plochou dráhou letu, kterou společně vyvinuly Británie a Francie. Obvykle je odpalována ze vzduchu a díky technologii stealth je těžko zachytitelná radarem. Ukrajina dlouhodobě a zatím neúspěšně usilovala o získání taktických balistických střel ATACMS americké výroby, které mají dolet až 297 kilometrů. Střely Storm Shadow se jim tak s dosahem přes 250 kilometrů takřka vyrovnají.
While we should not overestimate the military impact of individual weapons systems delivered to Ukraine, the just-announced UK supply of cruise missiles with a firing range of 250km+ (not that far from ATACMS) is an interesting development. pic.twitter.com/1jMDamGMqw
— Michal Smetana (@MichalSmetana3) May 11, 2023
Podle televize CNN Velká Británie dodala Ukrajině rakety Storm Shadow, schopné zasáhnout cíl ve vzdálenosti 250 kilometrů.
Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin uvedl, že ukrajinská armáda intenzivně útočí na jeho jednotky v Bachmutu z několika stran.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin tvrdí, že ukrajinský prezident Zelenskyj lže. Reagoval tak na Zelenského slova o tom, že Ukrajina potřebuje na protiofenzivu více času a obrněné techniky. Prigožin uvedl na sociální síti Telegram, že ukrajinská protiofenziva je ve skutečnosti v plném proudu.
Ukrajina potřebuje víc času, řekl k zahájení očekávané protiofenzivy proti ruským okupantům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev podle něj čeká na další dodávky vojenské pomoci ze Západu. "S tím, co už máme, můžeme jít do akce a myslím, že bychom byli úspěšní. Ale přišli bychom o hodně lidí. To si myslím, že je nepřijatelné. Takže musíme počkat," řekl novinářům.
"Psychicky jsme na to připraveni," dodal ukrajinský prezident, podle kterého ale armádě stále chybí "některé věci" včetně třeba obrněné techniky. Ukrajina nyní čeká například na slíbené dodávky tanků německé výroby Leopard, část z nich už dostala.
Hledání min v Mykolajivské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že čas na chystanou ukrajinskou protiofenzivu s cílem dobýt Ruskem okupovaná území ještě nenastal.
Rusko udělilo společnosti Google pokutu za publikování obsahu týkajícího se Ukrajiny.
V debatě v televizi CNN Trump řekl, že Vladimir Putin udělal invazí na Ukrajinu velkou chybu. Podle Trumpa by ale k válce nedošlo, kdyby on seděl jako americký prezident v Bílém domě.
"Když budu prezident, vyřeším válku na Ukrajina za 24 hodin," prohlásil bývalý americký prezident Donald Trump během veřejné debaty pořádané stanicí CNN v New Hampshire. Řekl, že by se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i ruským vůdcem Vladimirem Putinem. "Oba mají slabé stránky a oba mají silné stránky a během 24 hodin by byla válka vyřešená. Bylo by po ní," řekl Trump. Neodpověděl na otázky, zda souhlasí s americkou vojenskou pomocí Ukrajiny a zda si přeje porážku Ruska.
Ukrajinská armáda také ve středu hovořila o tom, že u Bachmutu porazila ruskou 6. a 8. rotu ruské 72. samostatné motostřelecké brigády a postoupila o 2,6 kilometru podél tříkilometrového úseku frontové linie. ISW píše, že vizuálně tyto postupy zatím nezaznamenala. Její analytici už dříve vyhodnotili, že zprávy o ukrajinském postupu na frontě v Doněcké oblasti jsou zřejmě výsledkem zatím pouze omezených a místně oddělených protiútoků.
Ukrajinské síly v posledních dnech provedly u Bachmutu několik úspěšných protiútoků a o něco málo postoupily, píše v hodnocení situace na frontě americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinský generální štáb ráno uvedl, že u tohoto východoukrajinského města spolu s Marjinkou stále zuří nejtvrdší boje, Rusko podle něj však při svých útočných operacích neuspělo.
Ukrajinské síly patrně zatlačily ruské jednotky a dosáhly menšího postupu severně od obce Chromove na západním předměstí Bachmutu a severozápadně od Bile Hory, která leží asi 14 kilometrů jihozápadně od dobývaného města. Podle ISW to vyplývá ze záběrů, které se podařilo zeměpisně určit.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ruské síly na některých místech fronty v oblasti Bachmutu na východě Ukrajiny ustoupily až o dva kilometry.
- Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o povolání armádních rezervistů do výcviku v letošním roce.
- Česko Ukrajině předá dva systémy protiletadlové obrany KUB a příslušné rakety, řekl prezident Petr Pavel.
Rusko jedná na Ukrajině pomalu, protože tam nevede válku, ale speciální vojenskou operaci, prohlásil podle agentury TASS v rozhovoru s bosenskou stanicí ATV mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kremelský mluvčí také tvrdil, že Rusko se snaží o ochranu měst a lidských životů. Z Ukrajiny ale od začátku ruské invaze denně přicházejí zprávy jak o lidech, kteří zahynuli nebo utrpěli zranění při ruských útocích, tak o škodách napáchaných ve městech.
"Řeknete si, proč Rusové tak pomalu jednají? Protože Rusové nevedou válku," prohlásil Peskov. "Vést válku, to je úplně něco jiného, to je úplné zničení měst. Tohle neděláme. Snažíme se chránit infrastrukturu a snažíme se chránit lidské životy," řekl také.
Zasedání zástupců parlamentů zemí NATO, které se uskuteční začátkem června ve Vilniusu, se zúčastní předsedové obou komor českého zákonodárného sboru. Mluvit chtějí o schválení Švédska za člena Severoatlantické aliance a o podmínkách přičlenění Ukrajiny. Po pravidelném jednání vedení sněmovny a Senátu to dnes novinářům řekla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Navštíví také české vojáky, kteří v Pobaltí slouží v rámci mise NATO.
Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland povolil první převod zabavených ruských prostředků k použití na Ukrajině, uvedla Reuters.
Dohoda o přepravě zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře by mohla být prodloužena nejméně o dva měsíce. Řekl to dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Dnes v Istanbulu začalo dvoudenní jednání představitelů Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN o prodloužení dohody, jejíž platnost vyprší 18. května. Po dvou dnech se dnes obnovily inspekce lodí, které opouští Černé moře se zemědělským nákladem z ukrajinských přístavů, píše agentura Reuters.
Francie zahájila vyšetřování smrti novináře agentury AFP Armana Soldina kvůli podezření, že šlo o válečný zločin. Oznámila to dnes podle AFP francouzská protiteroristická prokuratura. Soldin zemřel v úterý při ostřelování nedaleko východoukrajinského Bachmutu, který byl pod intenzivní dělostřeleckou palbou ruských sil.
Ruské síly na některých místech fronty v oblasti Bachmutu na východě Ukrajiny ustoupily až o dva kilometry, napsal dnes na komunikační platformě Telegram velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Uvedl, že k ústupu ruské jednotky nutí útočné akce ukrajinských sil. V jakém časovém horizontu se podle něj ruský ústup odehrál, ale nepřiblížil. Rusko se o dobytí Bachmutu snaží už několik měsíců.
Úspěšné vedení ukrajinské obranné operace podle Syrského vyčerpalo oddíly ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která je v Bachmutu hlavní ruskou silou. Wagnerovce tak na některých úsecích musely nahradit hůře připravené jednotky pravidelné ruské armády. Ty ale v některých případech opustily pozice, tvrdí Syrskyj.
Ruská centrální banka má ve Švýcarsku zablokovaná aktiva v hodnotě 7,4 miliardy švýcarských franků (177,9 miliardy Kč). Informovala o tom dnes ruská vláda v souladu s novou oznamovací povinností zavedenou v rámci posledního, desátého balíku sankcí Evropské unie. Uvedená částka představuje veškeré rezervy a aktiva centrální banky, která byly doposud ve Švýcarsku nahlášeny. Západ a jeho spojenci sankcemi reagovali na loňskou invazi Ruska na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o povolání armádních rezervistů do výcviku v letošním roce. Vyplývá to z dokumentu, který byl dnes zveřejněn na ruském vládním webu. Výcvik ruských občanů, kteří jsou členy záloh ozbrojených sil, je každoroční plánovanou akcí.
Už na konci března Putin podepsal pravidelný výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 147 tisíc Rusů ve věku od 18 do 27 let. Branci nemohou být podle ruských zákonů nasazeni mimo Rusko.
Loni Moskva kvůli operaci na Ukrajině provedla částečnou mobilizaci, která se týkala i rezervistů.
Rodina šéfa ruské zbrojařské firmy, která figuruje na seznamu unijních sankcí, vlastní v České republice drahé nemovitosti, upozornili spolupracovníci vězného ruského opozičníka Alexeje Navalného.
Většina dospělých Američanů vnímá Ukrajinu a Severoatlantickou alianci příznivě a Rusko naopak považuje za nepřítele. Vyplynulo to z nového průzkumu Pew Research Center. Rusko považuje za nepřítele 64 procent Američanů a dalších 30 procent jej vnímá spíše jako konkurenta. Obecně má na tuto zemi nepříznivý názor 91 procent Američanů, 62 procent o ní smýšlí velmi nepříznivě. Naproti tomu Ukrajinu vnímají pozitivně dvě třetiny Američanů, 34 procent ji vidí negativně.
Ukrajinci pálí z české houfnice Dana poblíž Avdijivky.
Itálie bude ve všech směrech podporovat Ukrajinu napadenou Ruskem, dokud to bude nutné, řekla italská premiérka Giorgia Meloniová po jednání s českým premiérem Petrem Fialou v Praze. Ocenila českou solidaritu s ukrajinskými uprchlíky.
Česko Ukrajině předá dva systémy protiletadlové obrany KUB a příslušné rakety, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro iROZHLAS. Je podle něj namístě se zamyslet, zda darovat i letouny L-159.
Ukrajina podle Pavla potřebuje pro přípravu na rozhodující fázi války i letectvo. Připomněl, že západní státy zatím byly zdrženlivé v poskytnutí moderních stíhacích letounů, protože příprava na jejich použití trvá poměrně dlouhý čas a i proto, že stroje obsahují utajované systémy. Alianční státy nechtějí, aby se tato zařízení dostala do rukou Ruska. "Ale vím, že jednání probíhají a nechme se překvapit, jestli nakonec Ukrajina přeci jenom nějaké F-16, možná s demontovanou částí těchto vybavení, dostane," podotkl.
Česko přistoupí k rozšířené dohodě o registru škod způsobených agresí Ruska proti Ukrajině. Registr má vzniknout při příležitosti summitu Rady Evropy.
Registr má vzniknout při příležitosti summitu Rady Evropy, který se uskuteční příští týden v Reykjavíku. Ministerstvo zahraničí dnes o záměru informovalo vládu, vyplývá z webu kabinetu.
Registr škod má být orgánem Rady Evropy, jeho účastníky mají být nejen členové organizace, ale i pozorovatelské státy - Spojené státy, Kanada, Japonsko, Mexiko - a nečlenské země. "Jeho úkolem bude přijímání žádostí k náhradě škody od fyzických a právnických osob, a rovněž ukrajinského státu, pokud jim škoda vznikla na území Ukrajiny v době od 24. února 2022 jako následek protiprávního jednání Ruské federace," uvedlo ministerstvo.
Kreml jako krok "hraničící s šílenstvím" odsoudil rozhodnutí polských úřadů napříště používat pro nejzápadnější ruskou výspu, město Kaliningrad a okolní oblast, jen polský název Królewiec. Ruské úřady pokládají polské rozhodnutí za "urážku", uvedla ruská média. Město, které dobyla sovětská armáda na konci druhé světové války, je také známo pod českým názvem Královec a německým Königsberg.
V úterý vstoupilo v platnost doporučení polské komise pro standardizaci zeměpisných názvů v zahraničí nepoužívat v polštině název Kaliningrad a Kaliningradská oblast, ale výlučně Królewiec a Obwód królewiecki, napsal list Rzeczpospolita na svém webu. Komise argumentovala tím, že Królewiec je tradičným názvem a nynější ruský název města je "umělý" a "nesouvisí ani s městem, ani s regionem".
Polákům se nelíbí, že město v polském sousedství je dodnes pojmenované po sovětském politikovi Michailu Kalininovi. Polská média o něm píší jako o "zločinci spoluzodpovědném za rozhodnutí o masovém vraždění Poláků", kteří na počátku druhé světové války upadli do sovětského zajetí a na rozkaz sovětského vedení byli v katyňském lese u Smolenska postříleni. A ruský vpád na Ukrajinu a vnucování ruského vidění světa v rámci informační války vede podle komise k nutnosti jinak pohlížet na "vnucené názvy, budící kontroverze a neakceptované v Polsku". Žádný stát nemůže být nucen používat názvy, které neakceptuje, uzavřela komise podle deníku Rzeczpospolita.
Trosky letecké střely nalezené minulý měsíc u polské Bydhoště byly zbytky ruské střely Ch-55, která není v polské výzbroji. "Pokud se potvrdí, že jde o střelu Ch-55, znamenalo by to, že byla odpálena z ruského letadla a přiletěla k nám z východu," uvedl web rozhlasové stanice RMF FM.
"Dmitrij Medveděv by neměl pít tolik vodky, když se chystá napsat příspěvěk na sociální síť," řekl v rozhovoru pro německý deník Bild ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Reagoval tak na prohlášení bývalého ruského prezidenta a nyní místopředsedy Federální a bezpečnostní rady Medveděva, ve kterém ruský politik vyzval k fyzické likvidaci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Medveděv už dříve publikoval na sociálních sítích twitter a telegram velmi agresivní příspěvky, například hrozil nasazením jaderných zbraní. Tyto příspěvky vyvolávají spekulace, že exprezident to přehání s pitím alkoholu.
Ruský soud na Kamčatce posla dva muže na dva a půl roku do vězení za to, že odmítli výzvu k mobilizaci.
Ruské dělostřelectvo znovu pálí na Cherson. Velká část obyvatel se uchýlila do krytů.
Rusko se připravuje na potenciální formální vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Informuje o tom agentura Reuters.
Ruští vojáci nepovolí zaměstnancům Záporožské jaderné elektrárny evakuaci před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou. Oznámilo to velení Ukrajinských ozbrojených sil s odvoláním na své zdroje.
Dva ukrajinské drony se pokusily zaútočit na vojenský objekt ve Voroněžské oblasti v Rusku. Jeden se zřítil, druhý byl sestřelen, napsala státní ruská tisková agentura TASS s odvoláním na gubernátora Alexandra Guseva. Ukrajina se k podobným útokům v hloubi Ruska přinejmenším oficiálně nehlásí.
"Dnes ráno byl zmařen pokus o útok dvou nepřátelských bezpilotních strojů na voroněžský vojenský objekt. V důsledku přijatých opatření se jeden z dronů odklonil z kurzu a zřítil se, druhý dron byl zasažen a zničen," uvedl Gusev.
Gubernátor ujistil, že v regionu se přijímají dodatečná opatření k posílení bezpečnosti a že na vše osobně dohlíží.
Ruská média s odvoláním na úřady dnes informovala o zničení dvou ukrajinských dronů v Kurské a Belgorodské oblasti, které leží u hranic s Ukrajinou. Ta se k incidentům nevyjádřila.
Počátkem roku obyvatelé Voroněže na jihozápadě Ruska hlásili na sociálních sítích, že v noci na 2. ledna slyšeli silný výbuch od místního vojenského letiště Baltimor, kde byl údajně rozmístěn pluk taktických bombardérů Su-34. Ruské úřady následně tvrdily, že protivzdušná obrana u Voroněže sestřelila malý průzkumný dron vypuštěný z Ukrajiny. Nikdo podle nich nebyl zraněn a na zemi nevznikla žádná škoda.
Ruský moderátor Roman Golovanov v prokremelském rozhlasovém pořadu prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj je pro Rusy "legitimní cíl". Válku na Ukrajině pak přirovnal ke známému biblickému souboji - Rusko podle něj představuje pasáčka Davida a Ukrajina naopak obra Goliáše. A dle jeho slov je hlavu Goliáše nutné setnout. "Žádná jiná cesta z toho všeho nevede," uvedl propagandista.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Vojenská přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě zdůraznila problémy ruské armády, uvádí britská rozvědka. Přijel jediný tank a většinu vojáků tvořili kadeti a polovojenské síly.
- Proti přehlídce a válce protestovali v Moskvě odpůrci režimu. Policie je zatkla.
- USA připravily novou vojenskou pomoc pro Ukrajinu za 1,2 miliardy dolarů. Balík zahrnuje systém protivzdušné obrany a dělostřeleckou munici.
- Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijela na návštěvu Kyjeva. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oslaví Den Evropy.
Úterní vojenská přehlídka na Rudém náměstí podle britské vojenské rozvědky zdůraznila problémy, kterým ruská armáda čelí po 15 měsících války proti Ukrajině. Přehlídky se údajně zúčastnilo více než 8000 vojáků ale většinu tvořily podpůrné a polovojenské síly a kadeti vojenských škol. Z pravidelných jednotek se předvedly jen oddíly železničního vojska a vojenské policie. Jediným tankem na přehlídce byl starý T-34. I přes velké ztráty na Ukrajině mohlo Rusko předvést více obrněnců, ale úřady se toho zdržely pravděpodobně proto, aby se vyhnuly kritice veřejnosti, že dávají přednost přehlídce před bojovými operacemi, usoudila britská rozvědka.
Americký Institut pro studium války (ISW) uvádí s odvoláním na satelitní snímky, že ruské síly postoupily dále do západní části Bachmutu. Ukrajinské jednotky zřejmě dosáhly během nedávného omezeného protiútoku na jihozápad od Avdijivky mírného postupu a na západě Doněcké oblasti podnikly úspěšný dílčí protiútok u města Novodoněcke, kde postup byl podle ISW ale také marginální.
"Nepřítel soustřeďuje hlavní úsilí u Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky. Podnikl 46 útoků. O města Bachmut a Marjinka pokračují tvrdé boje," uvedl štáb. Ruská vojska se také pokusila zlepšit své taktické postavení útočnými akcemi u Kupjanska, které ale byly neúspěšné. Podobně tomu bylo i u Lymanu, dodalo ukrajinské velení. Na jihu země, v Záporožské a Chersonské oblasti, Rusové podle štábu setrvávají v obraně.
Ruská protivzdušná obrana ráno sestřelila nepřátelský bezpilotní letoun, jehož trosky dopadly ve vsi Tolmačevo. Nikdo nebyl zraněn, uvedl gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt, který také zveřejnil snímky způsobených škod.
Ukrajinské síly podle ukrajinského generálního štábu zasáhly soustředění sil nepřítele, včetně dvou dělostřeleckých jednotek v palebném postavení.
Ruské ztráty od začátku války ukrajinské velení odhadlo na 196 310 vojáků, z toho 690 za uplynulý den. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajinské jednotky odrazily 46 ruských útoků, nejtvrději se nadále bojuje u Bachmutu a u Marjinky v Donbasu, hlásí ukrajinské velení.
Rusko zesiluje bombardování Ukrajiny střelami s plochou dráhou letu, raketami S-300 i dělostřelectvem. Cílem náletů je oslabit ukrajinskou protivzdušnou obranu před očekávanou protiofenzivou ukrajinské armády. O té se mluví už několik týdnů, ale její začátek stále nikdo oficiálně neoznámil.
Slovensko bude moci ve Spojených státech nakoupit lehká obrněná vozidla (JLTV) v hodnotě asi 250 milionů dolarů (5,3 miliardy korun). Tento obchod schválilo americké ministerstvo zahraničí, napsala agentura Reuters. Pentagon uvedl, že slovenská vláda chce nakoupit 192 obrněnců vyráběných společností Oshkosh a další vojenskou techniku a zbraně, jako jsou automatické granátomety nebo kulomety M2A1. Podle amerického ministerstva obrany se pořízením nové techniky zlepší schopnost Slovenska reagovat na současné a budoucí hrozby a díky pořízení vozidel JLTV se zvýší mobilita slovenských pozemních sil. Slovenská armáda také bude moci vyřadit vozidla ze sovětské éry.
Na východě Ukrajiny při dnešním ostřelování zemřel novinář agentury AFP Arman Soldin. Zprávu o tom přinesla AFP. Soldin, který působil jako videoreportér, podle ní zahynul poblíž města Časiv Jar nedaleko Bachmutu čelícímu intenzivní dělostřelecké palbě ruských sil. Dvaatřicetiletý Soldin zemřel při ostřelování z raketometů Grad, které se odehrálo okolo půl páté místního času (15:30 SELČ). Pod palbu se dostal společně s dalšími čtyřmi kolegy, kteří vyvázli bez zranění.
V Rusku dnes bezpečnostní složky zadržely několik lidí, kteří dávali v ulicích najevo nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu v době, kdy úřady pořádaly tradiční vojenskou přehlídku na moskevském Rudém náměstí. Informoval o tom projekt OVD Info, který monitoruje zásahy proti odpůrcům režimu. V Leningradské oblasti policie zadržela v jednom z bytů 14 osob, které přišly na protiválečnou výstavu.
Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury DPA oznámilo, že si kvůli tomu, že Andrejev nemohl uctít památku padlých Rudoarmějců, bude stěžovat u polské vlády. "Tento incident ukazuje pokrytectví, s jakým Varšava přistupuje k hodnocení událostí druhé světové války, a snahy, aby se zapomnělo na roli našeho národa při záchraně evropských zemí zotročených nacistickým Německem," uvádí se v prohlášení. Moskva také uvedla, že tato politika polských úřadů "nezůstane bez trestu".
Stovky lidí protestujících proti ruské invazi na Ukrajinu dnes ve Varšavě zablokovaly cestu velvyslanci Ruska, který se svými spolupracovníky nesl věnec na hřbitov sovětských vojáků. Informují o tom polská média. Velvyslanci Sergeji Andrejevovi se na hřbitov nepodařilo vejít, věnec z červených karafiátů položil před ukrajinské vlajky a z místa odjel. Agentura AP píše, že dopoledne na hřbitov sovětských vojáků přijelo i několik Poláků a přes symbolický hřbitov procházeli k pomníku Rudé armády, aby u něho položili květiny. Tím rozzlobili protiruské aktivisty, kteří je označili za "provokatéry" sloužící zájmům Kremlu.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí vzkázalo zahraničním hostům na dnešní vojenské přehlídce na Rudém náměstí, že jejich účast na ní považuje za "nepřátelský a nemorální akt". Informuje o tom agentura DPA. Rusko si dnes připomíná 78. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vedle Putina při vojenské přehlídce na Rudém náměstí seděl arménský premiér a prezidenti Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Běloruska.
Rusové v úterý znovu raketami ostřelovali Dnipro.
Pentagon: USA připravily novou vojenskou pomoc Ukrajině za 1,2 miliardy dolarů, balík zahrnuje systémy protivzdušné obrany či dělostřeleckou munici.
Ruští vojáci v okupované části Chersonské oblasti na silničních kontrolních stanovištích berou lidem ukrajinské dokumenty a pasy. Chtějí jak tak donutit, aby si zažádali o ruské, píše server RBK Ukraine.
Podle serveru RBK Ukraine byl Lukašenko v tak špatném stavu, že v Kremlu ani nezůstal na slavnostní oběd.
Běloruského vůdce Alexandra Lukašenka zřejmě přinutili přiletět do Moskvy na přehlídku na Rudém náměstí, přestože zjevně není zdráv, napsal dnes opoziční server Naša Niva. Lukašenko údajně kvůli zdravotnímu stavu předčasně odletěl z Moskvy, přičemž na letiště ho doprovázela sanitka.
Americký Kongres bude dál vyčleňovat peníze na podporu ukrajinské armády v boji proti ruské agresi, předpověděl lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg řekl, že v Kongresu je pro takovýto postup dostatečná podpora. Agentura Reuters informovala, že Washington by mohl už dnes oznámit další balík vojenské pomoci pro Kyjev, a to v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (skoro 26 miliard korun).
"Myslím si, že máme v Kongresu dostatečnou podporu na to, abychom v tom ještě dost dlouho pokračovali," řekl McConnell. "Celé vedení mojí strany ve Sněmovně (reprezentantů) a Senátu velmi jasně podporuje porážku Rusů," dodal.
Podle deníku Ukrajinska Pravda se zhroutilo zásobování ve městě Enerhodar, které leží v Ruskem okupované části Záporožské oblasti a nachází se tam Záporožská jaderná elektrárna. Stovky lidí město opustily v očekávání ukrajinské protiofenzivy. Nefungují bankomaty ani internet, lékárny a obchody jsou zavřené.
Neutralita znamená stranit agresorovi, řekla německá ministryně zahraničí Analena Baerbocková a vyzvala Čínu, aby k válce na Ukrajině zaujala jasný postoj.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin se na zveřejněném videu znovu rozzlobil. Řekl, že ministerstvo obrany mu po jeho výzvě minulý týden začalo dodávat munici do Bachmutu, ale je to jen deset procent toho, kolik potřebuje. Obvinil také vojáky ruské armády, že ustoupili z pozic v Bachmutu a umožnili tak Ukrajincům znovu se zmocnit území, které dříve wagnerovci dobyli s velkými ztrátami na životech.
Europoslanci o rok prodloužili opatření na podporu obchodu s Ukrajinou. Velkou převahou hlasů schválili další pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz zemědělských produktů. Platnost nynějších opatření skončí 5. června.
Německý kancléř Olaf Scholz v Evropském parlamentu ve Štrasburku vyzval k užší spolupráci členských států a rychlým společným nákupům munice pro Ukrajinu, která se brání "brutální ruské invazi". Napadené zemi slíbil další podporu. Dnešní vojenskou přehlídku v Moskvě Scholz považuje za demonstraci moci, kterou se Evropa nesmí nechat zneklidnit.
"Prosperující, demokratická, evropská Ukrajina je nejjasnějším odmítnutím Putinovy imperiální, revizionistické politiky na našem kontinentu, která je v rozporu s mezinárodním právem," řekl Scholz.
"Putin na přehlídce pronesl projev, ve kterém nezazněla ani jediná nová myšlenka - a všechny staré zněly stejně jako dříve," napsal v komentáři server Meduza, který působí v lotyšském exilu.
I podle komentáře britské stanice BBC byla hlavní myšlenka Putinova projevu "naprosto předvídatelná" - a sice šlo o paralelu mezi někdejším sovětským bojem proti nacismu a nynějším válčením Ruska na Ukrajině. Vcelku se Putinův letošní projev nelišil od loňského, kdy obvinil Západ a Severoatlantickou alianci z toho, že učinily konflikt na Ukrajině nevyhnutelným.
Podívejte se na fotografie z přehlídky.
Ruská státní televize Rossija 24 letošní přehlídku charakterizovala jako součást ruského odporu proti údajným snahám o přehodnocení výsledků druhé světové války, čehož známkou je podle moderátorky také "boj s neonacismem" na Ukrajině. Přehlídky se podle televize účastnilo i 530 účastníků "speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině.
Putin v projevu vyzval k vítězství v současné válce. Budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří bojují za Rusko na Ukrajině, prohlásil v projevu.
Proti Rusku byla znovu rozpoutána válka, ale útok Západu odrazíme, prohlásil prezident Vladimir Putin v projevu na vojenské přehlídce na moskevském Rudém náměstí. Západ se podle něj snaží zničit systém mezinárodní bezpečnosti a práva - a v tom je příčina katastrofy, kterou prožívá ukrajinský lid.
Putin také ocenil účast vůdců dalších postsovětských zemí, převážně středoasijských, na vojenské přehlídce.
Snímek z přehlídky v Moskvě:
Na moskevském Rudém náměstí začala za účasti Putina a jeho hostů z postsovětských zemí tradiční vojenská přehlídka u příležitosti Dne vítězství.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Na moskevském Rudém náměstí se konala vojenská přehlídka ke Dni vítězství.
- Ruský prezident Vladimir Putin v projevu tepal do Západu a uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří bojují na Ukrajině.
- Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijela na návštěvu Kyjeva. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oslaví Den Evropy.
- Nad většinou Ukrajiny s výjimkou jejích západních regionů byl v noci na úterý znovu vyhlášen letecký poplach. Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že protivzdušná obrana sestřelila 23 z 25 střel s plochou dráhou letu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijela dnes na návštěvu do Kyjeva. Podle agentury DPA oslaví s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Den Evropy, který připomíná začátek evropské integrace po druhé světové válce. Šéfka Evropské komise byla v Kyjevě naposledy na začátku února.
"Ukrajina náleží do naší evropské rodiny," uvedla po příjezdu do ukrajinské metropole von der Leyenová. V Kyjevě bude jednat se Zelenským například o zpřísnění sankcí proti Rusku a také o přísnější kontrole omezení, které EU již zavedla. "Jsme odhodlaní uzavřít existující mezery," řekla při cestě do Kyjeva.
Rusko podle ukrajinských vzdušných sil v noci na dnešek podniklo dvě vlny vzdušných útoků. Při první z pondělního večera bylo sestřeleno všech osm střel Kalibr, které směřovaly na východ Ukrajiny. Druhá salva raket následovala dnes nad ránem a Rusové při ní vypálili celkem 17 střel Ch-101 a Ch-555, přičemž 15 z nich bylo protivzdušnou obranou zničeno.
Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že protivzdušná obrana sestřelila 23 z 25 střel s plochou dráhou letu, které Rusko na Ukrajinu vyslalo.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v pondělí uvedl, že podle předběžných údajů začínají jeho jednotky dostávat potřebnou munici, o niž si řekl i hrozbou stažení wagnerovců z města. Dnes ale podle agentury Reuters uvedl, že munice jeho mužům ještě nedorazila.
Boje pokračují ve východoukrajinském Bachmutu, který se ruské síly dlouhé měsíce snaží dobýt.
Nad většinou Ukrajiny s výjimkou jejích západních regionů byl v noci na dnešek znovu vyhlášen letecký poplach. V Kyjevě je v nasazení protiletecká obrana, uvedla agentura Ukrinform. Další ruské útoky přicházejí v den, kdy si Moskva připomene výročí porážky nacistického Německa v roce 1945.
Kyjevské úřady uvedly, že protiletecká obrana funguje a odráží útoky na předměstích metropole. Jestli si vyžádaly nějaké škody či zranění, zatím není jasné.
Mezinárodní inspektoři v neděli ani v pondělí nezkontrolovali žádnou loď, která vyváží ukrajinské zemědělské produkty přes Černé moře, uvedla podle agentury Reuters OSN. Takzvaná obilná dohoda vyprší 18. května, pokud se Rusko a Ukrajina nedohodnou na jejím prodloužení.
Příčinu přerušení kontrol Reuters nesdělila. Už dříve ale práci mezinárodního týmu složeného ze zástupců Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN doprovázely spory mezi Moskvou a Kyjevem, kvůli nimž byly kontroly na kratší časové období pozastaveny.
Souhrn nejdůležitějších událostí z posledních hodin:
- Rusko v noci na pondělí znovu zaútočilo na ukrajinskou metropoli Kyjev či přístavní město Oděsu. Celkem podle ukrajinského generálního štábu v zaútočilo 35 drony Šáhed íránské výroby. Všechny se podle něj podařilo sestřelit.
- Ukrajinský Červený kříž uvedl, že ruský vzdušný útok z noci na pondělí zničil jeho sklad humanitární pomoci v Oděse.
- Evropská komise v pátek předložila členským státům Evropské unie návrh jedenáctého sankčního balíku vůči Rusku.
- Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko přijel v pondělí do Ruska na neohlášenou návštěvu den před tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě.
Rusko chce rozvinout svá vojenská zařízení v Kyrgyzstánu, oznámil dnes Kreml po schůzce prezidentů obou zemí. Vladimir Putin a Sadyr Žaparov jednali v Moskvě o vzájemné spolupráci v předvečer tradiční vojenské přehlídky, které se kyrgyzský prezident zúčastní jako jedna z několika zahraničních hlav států.
Prezidenti "zdůrazňují potřebu zajistit bezpečnost a ochranu svrchovanosti Kyrgyzské republiky (…) a význam posílení ozbrojených sil Kyrgyzské republiky a rozvoje zařízení ruské armády umístěných na jejím území," píše se v prohlášení.
Hlavní Pulitzerovu cenu za novinářskou práci letos získal tým agentury AP za zpravodajství z obléhaného ukrajinského Mariupolu. AP získala ocenění i za snímky, které od začátku války na Ukrajině pořizují její fotoreportéři. Série reportáží o vraždění civilistů ruskými jednotkami ve městě Buča vynesla cenu za mezinárodní zpravodajství deníku The New York Times. Cenu za prózu získali spisovatelé Barbara Kingsolverová a Hernan Diaz.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes přijel do Ruska na neohlášenou návštěvu den před tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě. Na videu, které dnes zveřejnila běloruská státní tisková agentura Belta, je vidět, jak 68letého Lukašenka na moskevském letišti vítá ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov, uvedla agentura DPA.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin dnes uvedl, že podle předběžných údajů začínají jeho jednotky dostávat potřebnou munici. Podle agentury Reuters také informoval o těžkých bojích ve východoukrajinském městě Bachmut.
"Dnes skupiny postoupily maximálně o 130 metrů… Probíhají prudké boje, ale skupiny pokračují v postupu," uvedl Prigožin ve zvukové zprávě zveřejněné na sociálních sítích. "Podle předběžných údajů začínáme dostávat munici. V praxi jsme ji (zatím) neviděli," dodal.
Ruští vyšetřovatelé obvinili z terorismu muže podezřelého z atentátu na prominentního prokremelského spisovatele Zachara Prilepina. Informovala o tom agentura Reuters. Soud ve městě Nižnij Novgorod ho poslal na dva měsíce do vazby.
Prilepin má zlomené obě nohy poté, co explodovalo auto, kterým cestoval. Druhý muž, jenž s ním byl ve voze a který pro něj pracoval jako řidič a ochránce, při atentátu zemřel.
Prokuratura dnes informovala, že Alexandr Permjakov byl obviněn ze spáchání teroristického činu a z neoprávněného nakládání s výbušninami. Vyšetřovatelé už dříve uvedli, že se Permjakov přiznal a řekl, že jednal na pokyn ukrajinských tajných služeb.
Červený kříž dále uvedl, že při nedělním útoku byla poškozena jeho mobilní nemocnice v Mykolajivu. Zničena byla část vybavení a nábytku. "V současné době probíhá odstraňování následků ostřelování, po kterém bude nemocnice obnovena v běžném provozu, ale na jiném místě," uvedla organizace.
Ukrajinský Červený kříž dnes uvedl, že ruský vzdušný útok z noci na dnešek zničil jeho sklad humanitární pomoci v Oděse. Poškozena byla při jiném útoku také mobilní nemocnice v Mykolajivu. Zařízení musela přerušit činnost, nikdo z pracovníků nebyl zraněn.
"Osmého května byl při raketovém útoku na Oděsu zničen sklad ukrajinského Červeného kříže o rozloze 1000 metrů čtverečních. Požár zcela zničil humanitární pomoc uloženou ve skladu," uvedla na Facebooku ukrajinská pobočka této mezinárodní organizace s tím, že distribuce pomoci a některé další služby musely být pozastaveny.
Evropská komise v pátek předložila členským státům Evropské unie návrh jedenáctého sankčního balíku vůči Rusku. Uvedl to dnes podle agentury AFP mluvčí Evropské komise Eric Mamer. Cílem nového balíčku je zamezit obcházení opatření, která sedmadvacítka uvalila na Rusko už dříve v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu.
"Cílem je zabránit tomu, aby zboží se zákazem vývozu do Ruska našlo způsob, jak zásobovat ruskou armádu," řekl Mamer. Balík by například zavedl nový mechanismus pro omezení unijního vývozu do třetích zemí, které jsou spojovány s obcházením sankcí.
Návrh Evropské komise se mimo jiné zaměřuje na osm čínských a hongkongských společností obviněných z dovozu citlivého zboží do Ruska. Deník Financial Times již dříve během dneška informoval, že dotčenými společnostmi jsou 3HC Semiconductors a King-Pai Technology se sídlem v pevninské Číně a dále Sinno Electronics, Sigma Technology, Asia Pacific Links, Tordan Industry a Alpha Trading Investments v Hongkongu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navrhl parlamentu, aby se den vítězství nad nacismem slavil na Ukrajině 8. května podobně jako ve většině světa. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odvoláním na projev hlavy státu u příležitosti konce druhé světové války.
Stejně jako Rusko, které loni v únoru Ukrajinu vojensky napadlo, slavila dosud Ukrajina Den paměti a vítězství nad nacismem 9. května. Podle Zelenského návrhu, který musí schválit ukrajinský parlament, bude toto datum vyhrazeno Dni Evropy, jenž dosud připadal na třetí květnovou sobotu, uvedl server RBK-Ukrajina.
Ve svém dnešním výnosu Zelenskyj uvedl, že přesun dne vítězství nad nacismem z 9. na 8. května je odrazem "evropské identity ukrajinského lidu" a má za cíl "posílit jednotu národů Evropy".
"Všechno staré zlo, které přináší moderní Rusko, bude poraženo stejným způsobem, jako byl poražen nacismus," citovala agentura AFP ze Zelenského projevu u příležitosti konce druhé světové války. Prezident v něm také slíbil osvobození území okupovaných Moskvou.
Po sestřelení ruské hypersonické střely Kinžal nad Kyjevem zavládlo v Pentagonu radostné vzrušení, uvádí CNN s odvoláním na nejmenovaného činitele. Ukrajinská protiletecká obrana zneškodnila raketu pomocí amerického systému Patriot.
Mobilní raketové systémy Patriot byly doposud úspěšné při nasazení proti balistickým střelám, o tom, zda dokážou zastavit i nadzvukové střely, se do minulého týdne ale mluvilo jen teoreticky, píše CNN. Úspěch Ukrajinců nyní přinesl důkaz, že to možné je, a představitelé Pentagonu to považují za klíčovou událost.
Reuters dnes také uvedl, že z oblastí okolo Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské síly, bylo evakuováno kolem 1679 lidí, včetně 660 dětí. Evakuaci části obyvatel 18 obcí ležících v blízkosti fronty v záporožském regionu oznámil šéf zdejší ruské okupační správy minulý týden.
Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny je stále více nepředvídatelná a potenciálně nebezpečná, varoval v návaznosti na to v sobotu šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Rusko v noci na různé části Ukrajiny zaútočilo také 16 raketami, podniklo 61 leteckých úderů a 52krát pálilo ze salvových raketometů. Ukrajinský generální štáb v této souvislosti píše o mrtvých a zraněných civilistech. Jejich počet ale neupřesnil. Exploze vedle Kyjeva otřásla také Oděsou, proti níž směřoval raketový útok. Poté zde začal hořet sklad potravin. Ukrajinská média informují také o výbuších v Chersonu na jihu země.
Nadále se bojuje i o východoukrajinský Bachmut, který se ruské síly dlouhé měsíce snaží dobýt. Ukrajinská armáda uvedla, že ruští vojáci ještě zintenzivnili ostřelování města, které mělo před válkou 70 tisíc obyvatel, s cílem získat nad ním úplnou kontrolu do úterý, kdy si Rusko připomene výročí svého vítězství nad nacistickým Německem.
Rusko v noci na pondělí znovu zaútočilo na ukrajinskou metropoli Kyjev i přístavní Oděsu na jihozápadě země. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž některé části Kyjeva zasáhly trosky dronů. Zranění při útocích na hlavní město utrpělo nejméně pět lidí.
Celkem podle ukrajinského generálního štábu v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu zaútočilo 35 drony Šáhed íránské výroby. Všechny se podle něj podařilo sestřelit.
Jeden z dronů sestřelený nad západem Kyjeva podle zdejších úřadů zranil dva lidi, v centrální části města pak trosky dalšího bezpilotního letounu dopadly na dvoupodlažní dům. Tři další zraněné si v ukrajinské metropoli vyžádal výbuch v severozápadní části města.
Prominentní ruský nacionalistický spisovatel Zachar Prilepin po sobotním bombovém atentátu uvedl, že se jím nenechá zastrašit. V rozporu s dosavadními informacemi také sdělil, že v době výbuchu vůz řídil a že nálož byla umístěna pod spolujezdcem. Několik minut před explozí, která zabila jednoho člověka, z auta vyložil dceru. Prilepin to dnes napsal na síti Telegram.
Sedmačtyřicetiletý Prilepin je spolupředsedou parlamentní strany Spravedlivé Rusko. Podporoval ruskou anexi Krymu v roce 2014 a na straně proruských separatistů se zapojil do konfliktu na východě Ukrajiny. Jednoznačně schvaluje ruskou invazi na Ukrajinu. Moskva přisoudila vinu za atentát Kyjevu a Spojeným státům, podle vyšetřovatelů muž zatčený nedaleko místa atentátu přiznal, že jednal na pokyn ukrajinské tajné služby.
"Démonům vzkazuji, nikoho neděsíte," napsal Prilepin v příspěvku, v němž popisuje okolnosti bombového útoku.
Prezident Petr Pavel varoval ukrajinské vedení před uspěcháním chystané protiofenzivy. Pokud útok selže, bude to pro Kyjev pohroma a další možnost se už letos nenaskytne. O rozhovoru, který prezident poskytl během své cesty na korunovaci britského krále Karla III., dnes informoval deník The Guardian.
"Pro Ukrajinu by bylo nesmírně škodlivé, kdyby tato protiofenziva selhala, protože už nebudou mít další šanci, alespoň ne v tomto roce," uvedl v rozhovoru Pavel.
Uspěchání protiofenzivy by podle něj vedlo ke "strašlivým ztrátám" a neúspěchu, který si Ukrajina nemůže dovolit. Při své nedávné cestě na Ukrajinu proto apeloval na tamní představitele, aby se nenechali "zatlačit do rychlejšího tempa dříve, než budou plně připraveni", a to jen kvůli tomu, aby před spojenci vykázali nějaké výsledky.
Britská stanice BBC na svých internetových stránkách uvedla, že Prigožinův nejnovější obrat není překvapivý. Označila ho za někoho, komu jde o publicitu a kdo nesplnil své předchozí výhrůžky.
Ruské ministerstvo obrany se k dnešnímu Prigožinovu prohlášení nevyjádřilo, píše agentura Reuters. Mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj podotkl, že ruské síly mají munice "víc než dost". Rusové podle něho za uplynulý den v oblasti Bachmutu podnikli 489 dělostřeleckých útoků.
"Tak vypadá hlad po munici?" ptá se Čerevatyj. Prigožinova vyjádření považuje za snahu odvést pozornost od těžkých ztrát, které wagnerovci u Bachmutu utrpěli poté, co jejich velení do bojů nasadilo velké počty žoldnéřů.
Rusko v noci na neděli pokračovalo v raketových útocích na Ukrajinu a zasáhlo při nich průmyslový podnik v Mykolajivské oblasti nebo parkoviště v Balakliji v Charkovské oblasti. Tam kvůli ostřelování utrpělo zranění pět lidí, hlásí podle ukrajinských médií místní zástupci.
Mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková dnes uvedla, že na Mykolajivskou oblast Rusové zaútočili protilodními raketami Ch-22, jedna z nich zasáhla blíže neurčený průmyslový objekt. Podle šéfa regionální správy této oblasti Vitalije Kima Rusové těchto raket vystřelili celkem pět. Oběti na životech hlášeny nejsou.
Agentura Reuters informovala, že Rusové v posledních dnech zesílili útoky raketami dlouhého doletu na cíle na Ukrajině a že v noci na neděli byl protiletecký poplach vyhlášen asi na dvou třetinách ukrajinského území.
"Máme slíbeno tolik munice, kolik potřebujeme, abychom mohli pokračovat … Je nám řečeno, že v Arťomovsku (ukrajinsky Bachmutu) můžeme postupovat, jak uznáme za vhodné," uvedl v neděli velitel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin.
V jeho prohlášení na Telegramu se také píše, že Wagnerově skupině byl přidělen generál Sergej Surovikin pro koordinaci rozhodování s ruským ministerstvem obrany. Surovikin tři měsíce velel ruským vojskům na Ukrajině, v lednu ho ale vystřídal náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
Ruská stíhačka Su-35 se v pátek nad Černým mořem několikrát nebezpečně přiblížila k letounu polské pohraniční stráže, který v této oblasti plnil běžné úkoly pro unijní agenturu Frontex. S odkazem na sdělení polské pohraniční stráže a rumunského ministerstva obrany o tom informoval portál Onet.pl. Společné středisko pro letecké operace NATO ve španělském Torrejónu kvůli tomuto incidentu uvedlo do pohotovosti dva španělské a dva rumunské bojové letouny.
Mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská řekla, že ruská stíhačka bez předchozího oznámení vletěla do operačního prostoru polského letounu, který mu stanovilo Rumunsko. Třikrát se k polskému letadlu nebezpečně přiblížila, a stroj se tak dostal do silných turbulencí. Jeho posádka dočasně neměla kontrolu nad letadlem a ztratila výšku.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov uvedl, že dopisem požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jeho bojovníky poslal do ukrajinského Bachmutu místo žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Její šéf Jevgenij Prigožin podle médií oznámil, že jednotky skupiny se z dobývaného ukrajinského města k 10. květnu stáhnou kvůli nedostatku munice.
"Podepsal jsem dopis adresovaný vrchnímu veliteli ozbrojených sil Ruské federace Vladimiru Putinovi s žádostí, aby vydal rozkaz k přesunu (čečenských) speciálních jednotek rychlého nasazení Achmat do města Arťomovsk (ukrajinsky Bachmut)," uvedl Kadyrov a dodal, že dopis už odeslal. Napsal v něm, že Achmat chce převzít pozice wagnerovců.
Ukrajina zaútočila více než deseti drony na Ruskem anektovaný Krym, uvedla v neděli agentura Reuters s odvoláním na Moskvou dosazenou správu na tomto ukrajinském poloostrově. Protiletecké obraně se podle ní podařilo všechny útoky odrazit.
Tři drony podle proruských úřadů směřovaly proti Sevastopolu, kde před týdnem po útoku bezpilotního letounu vzplál zásobník s palivem. Tentokrát zde nejsou hlášeny žádné škody, i když podle agentury Ukrinform bylo ve městě slyšet výbuchy.
V ukrajinské Chersonské oblasti zemřelo šest pyrotechniků, kteří se během odminování dostali pod ruskou palbu. Informovala o tom ukrajinská služba pro mimořádné situace. Ukrajinská armáda Cherson a s ním i část přilehlé oblasti osvobodila po měsících ruské okupace loni na podzim. Od té doby ukrajinští pyrotechnici pracují na tom, aby osvobozené území zbavili min. Rusové se stáhli na protější břeh řeky Dněpr a město a jeho okolí pravidelně ostřelují.
Moskvou dosazená správa na Krymu uvedla, že ruská protivzdušná obrana sestřelila nad poloostrovem dvě ukrajinské balistické střely Hrim-2. Oznámení přichází ve stejný den, kdy Ukrajinci potvrdili, že se jim poprvé podařilo sestřelit ruskou hypersonickou raketu Kinžal. Tvrzení znepřátelených stran nebylo možné nezávisle ověřit.
Ukrajinské ministerstvo obrany obvinilo Rusko z použití fosforové munice v obléhaném východoukrajinském Bachmutu. Na videu ukázalo město osvětlené bíle hořícími plameny, nelze z něj ale určit, kdy a kde byly záběry pořízeny.
List Ukrajinska pravda napsal, že se může jednat o jiný druh zápalné munice, jejíž užití ve městech a jejich okolí mezinárodní právo rovněž zakazuje. Použití dělostřelecké munice s bílým fosforem je považováno za válečný zločin. Vytváří rychle se šířící požáry, které lze těžko uhasit.
Not enough shells, but more than enough phosphorus.
— Defense of Ukraine (@DefenceU) May 5, 2023
Ruscists are shelling unoccupied areas of Bakhmut with incendiary ammunition.
They will burn in Hell.
📷 @SOF_UKR pic.twitter.com/7oqNTumJ34
Z ruského zajetí se na Ukrajinu vrátilo 45 obránců a obránkyň oceláren Azovstal v Mariupolu na břehu Azovského moře. Informoval o tom šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Mezi propuštěnými zajatci je 42 mužů a tři ženy, je mezi nimi deset důstojníků.
Prominentní ruský nacionalistický spisovatel Zachar Prilepin v sobotu utrpěl zranění při výbuchu bomby ve svém autě. Informuje o tom agentura TASS. Incident se stal ve městě Nižnij Novgorod v centrálním Rusku. Podle ruských úřadů při něm zemřel Prilepinův řidič. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí z útoku bez důkazů obvinila Západ a Ukrajinu. Prilepin je spolupředsedou parlamentní strany Spravedlivé Rusko. Od prvních dnů podporoval vpád ruských vojsk na Ukrajinu
Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk dnes na telegramu potvrdil, že ukrajinští vojáci ve čtvrtek nad Kyjevem sestřelili ruskou nadzvukovou střelu Kinžal. Využili k tomu protiraketový systém Patriot, který Ukrajině poskytli západní spojenci. Jde o první případ, kdy se Ukrajincům tuto ruskou střelu podařilo zlikvidovat, píší ukrajinská média.
"Zdravím ukrajinský národ při příležitosti historické události! Ano, sestřelili jsme raketu Kinžal, která ´nemá sobě rovnou´! Stalo se to při nočním útoku 4. května na nebi nad Kyjevskou oblastí," napsal Oleščuk. Dodal, že raketu vystřelila stíhačka MiG-31K z území Ruska.
Ještě v pátek ukrajinské vzdušné síly informaci o sestřelení Kinžalu popíraly. Dnes Oleščuk uvedl, že "všechno má svůj čas" a že armáda nemůže zveřejňovat informace, které by nepřítel mohl využít.
Ruská armáda se nyní podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany na Ukrajině zaměří především na defenzivní činnost, cílem bude upevnit současné pozice na důležitých místech frontové linie. Případný další útok směrem na západ Ukrajiny je podle něj velice málo pravděpodobný. Petráš to řekl v rozhovoru pro ČTK.
I když ruský prezident Vladimir Putin loni v únoru tvrdil, že "speciální operace" na Ukrajině, jak Rusko válku nazývá, byla zahájena s cílem denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, lze podle Petráše s téměř stoprocentní jistotou tvrdit, že primárním cílem bylo zajistit, aby Ukrajina nikdy nepatřila do jiného vojenského bloku než do toho, který kontroluje Moskva. "Rusko samo sebe již mnoho století chápe jako euro-asijskou mocnost. V případě ztráty Ukrajiny by se tak posunulo mnohem více do Asie a evropské země by mohly ztratit potřebu s Ruskem konzultovat řešení strategických otázek globálního i lokálního charakteru. Tím by přišlo Rusko o postavení, o které vedlo nespočet válek a o které bojovalo staletí," uvedl Petráš.
Ruské letectvo v pátek pozdě večer zaútočilo na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny naváděnými bombami, informuje dnes portál Ukrajinska pravda. V Dněpropetrovské oblasti ukrajinská protiletecká obrana zničila několik dronů.
V Sumské oblasti ve městě Hluchiv ležícím nedaleko hranice s Ruskem byly při bombardování poškozeny více než čtyři desítky domů a škola. Podle předběžných informací pět lidí utrpělo zranění.
Ruské soustředění na obranu podle amerického Institutu pro studium války (ISW) staví do potenciálně složité situace ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu, která se na mnohaměsíčních bojích o Bachmut z velké části podílela.
Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin v posledních dnech zveřejnil několik videí, v nichž tvrdil, že jeho skupina k 10. květnu od Bachmutu stáhne své jednotky do týlových táborů a pozice předá ruskému ministerstvu obrany. Znovu v nich také kritizoval vedení ruské armády i ministerstva obrany.
ISW si všímá Prigožinova "hmatatelného zoufalství" i "viditelného hněvu" v jeho poselstvích, které podle něj naznačují, že ruské ministerstvo obrany "upozadilo Bachmut a přesunulo operační pozornost na bojišti jinam způsobem, který může vážně ohrozit schopnost Wagnerovy skupiny účinně působit."
Za nejasné ISW považuje, jestli se Prigožin skutečně chce z Bachmutu stáhnout, nebo se jen svými prohlášeními snaží zvýšit tlak na ruské ministerstvo obrany, aby jeho skupině poskytovalo větší pomoc
Ovládnutí východoukrajinského Bachmutu už zřejmě není pro ruské ministerstvo obrany takovou prioritou a soustředí se teď spíše na obranu proti očekávanému ukrajinskému protiútoku, píše ve své pravidelné analýze americký Institut pro studium války (ISW). Změně priorit podle amerického institutu nasvědčuje i to, že ruské síly až na velmi omezené výjimky přestaly s útočnými akcemi na bojišti, což pravděpodobně ukazuje na "přechod do obrany".
Proti známé ruské sopranistce Anně Nětrebkové dnes demonstrovaly v německém Wiesbadenu stovky lidí. Ruská umělkyně má v neděli vystoupit na místním festivalu vážné hudby, což se nelíbí také ukrajinským diplomatům, píše agentura DPA. Demonstranti mimo jiné poukazovali na to, že letošní ročník festivalu je věnován vězněným z politických důvodů ve všech částech světa.
Někteří švýcarští poslanci kritizují rozhodnutí vedení parlamentu, které umožní ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému promluvit k zákonodárcům. Podle kritiků se ukrajinský prezident bude snažit ovlivnit neutrální postoj Švýcarska ke konfliktu na východě Evropy, píše agentura ATS. Kvůli svému tradičnímu neutrálnímu postoji k válečným konfliktům Švýcarsko blokuje dodávky některých zbraní či munice Ukrajině.
Západ vstupuje do éry strategického soupeření mezi demokracií na jedné straně a autokratickými vládci na straně druhé, prohlásil dnes český prezident Petr Pavel při návštěvě londýnské Královské akademie obranných studií (Royal College of Defence Studies), kde před lety studoval. Hlava státu jako příklad uvedla Rusko, které vede agresivní válku proti Ukrajině, a Čínu, která ekonomickými způsoby posiluje svůj vliv na celém světě. Demokraticky smýšlející země musejí spolupracovat, aby jim mohly úspěšně čelit, uvedl Pavel při přednášce.
Moskevský soud dnes uvalil vazbu na ruskou divadelní režisérku Jevgeniju Berkovičovou, kterou ve čtvrtek spolu s dramaturgyní Světlanou Petrijčukovou zadržela policie kvůli jejich divadelní hře. Ta pojednává o ženách, které se rozhodnou uzavřít on-line manželství s vyznavači radikálního islámu a vypravit se za nimi do Sýrie. Ruské úřady ji vnímají jako obhajobu terorismu. Informoval o tom portál Meduza.
Ukrajinští uprchlíci v Česku měli u jednotných přijímacích zkoušek na čtyřleté maturitní obory z matematiky v průměru horší výsledky než jejich čeští vrstevníci. Běžní žáci v Česku dosáhli v testu z matematiky průměrně asi 40 procent správných odpovědí, azylanti 28 procent. Vyplývá to z údajů Cermatu, které dnes poskytl jeho ředitel Miroslav Krejčí. Váleční uprchlíci z Ukrajiny měli z rozhodnutí ministerstva školství zkoušky na střední školu v upravené podobě. Test z češtiny se jim mohl nahradit pohovorem.
Polsko loni meziročně snížilo dodávky zkapalněného ropného plynu (LPG) z Ruska o 7,6 procenta. S odvoláním na polskou organizaci pro zemní plyn o tom dnes informovala agentura Reuters. Varšava se po invazi Moskvy na Ukrajinu snaží diverzifikovat své zdroje. Polsko i tak zůstalo největším odběratelem LNG z Ruska a zvýšilo jeho reexport na Ukrajinu.
Z Chersonu, který je pod kontrolou ukrajinských sil, dnes odjížděli lidé v mikrobusech a desítkách aut, uvedli reportéři agentury Reuters. Odjezdy dali do souvislosti s 58hodinovým zákazem vycházení, který ve městě začne platit od dnešního večera. Další lidé ale ve městě zůstávají, podotkl Reuters. Místní úřady už dříve uvedly, že důvodem vyhlášení zákazu vycházení je chystaná operace bezpečnostních složek.
Sirény, varující před možným raketovým útokem, znějí po celé Ukrajině.
Šéf ruské okupační správy záporožského regionu na jihu Ukrajiny Jevgenij Balickij ohlásil evakuaci obyvatel 18 obcí ležících v blízkosti fronty. Včetně Enerhodaru, kde se nachází Záporožská jaderná elektrárna.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v pátek odpoledne přitvrdil v kritice ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu ruské armády Valerije Gerasimova. Řekl, že jsou zodpovědní za smrt desetitisíců jeho mužů u Bachmutu. Prigožin tvrdí, že jeho bojovníci nedostávají munici a proto nařídil jejich stažení z Bachmutu 10. května.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Zakladatel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin oznámil, že se jeho bojovníci stáhnou z Bachmutu a pozice předají ministerstvu obrany.
- Prigožin před oznámením o stažení z Bachmutu zveřejnil video, ve kterém stojí obklopen těly zabitých příslušníků jeho armády a vulgárně si stěžuje, že mu ruské ministerstvo obrany nedává dostatek munice.
- V jihoukrajinském Chersonu od pátečního večera začne platit zákaz vycházení, který potrvá do pondělního rána. Podnítilo to spekulace, že by se mohla blížit dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva.
Prezident Petr Pavel daroval svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému při své dubnové návštěvě Ukrajiny ručně rytou pistoli CZ 75 z edice Řád bílého lva. Zbraň vyrobil závod Česká zbrojovka v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku.
Soud v Oděse poslal na patnáct let do vězení muže, který předával Rusům informace o rozmístění protiraketové obrany ve městě.
Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hana Maljarová zpochybnila tvrzení šéfa ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenija Prigožina o tom, že se chystá své muže stáhnout z Bachmutu do 10. května kvůli nedostatku munice. Naopak řekla, že k Bachmutu Rusové stahují posily a že ho chtějí dobýt do 9. května, kdy bude v Moskvě vojenská přehlídka.
Vážení čtenáři a čtenářky, vítejte u nového online přenosu k dění na Ukrajině. Starší informace naleznete zde.
Právě se děje
Barákovi vykradli barák, zvěstoval Hranáč. Postup Plzně by označil za nespravedlivý
Vondroušová dál kráčí Stuttgartem bez ztráty setu. Teď ji čeká Sabalenková
Kovář vychytal postup, Leverkusen dál neporažen. Liverpool v Evropské lize dohrál
Potvrzeno. NHL z Arizony zmizí, klub se přestěhuje do Salt Lake City
Pohádková jízda Plzně končí. Fiorentinu dohnala do prodloužení, pak už tlak neustála
Magnesii Literu dostala filozofka Matějčková, kniha roku se ale odehrává v Moskvě
