Rusko ostřeluje oblasti, odkud se kvůli zničené přehradě evakuují lidé, hlásí Kyjev
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinská armáda tvrdí, že ruské jednotky vyhodily do povětří Kachovskou přehradu na Dněpru v okupované části jižní Ukrajiny. Kreml to popírá.
- Ze zničené přehrady se valí voda do okolních oblastí, včetně těch okupovaných Ruskem. Ukrajinské úřady zahájily evakuace obyvatel.
- Kyjev informoval, že Rusové přehradu zničili, aby zabránili ukrajinské armádě zaútočit přes řeku Dněpr.
- Kachovská vodní elektrárna je po velké explozi podle ukrajinských úřadů zničená a už nepůjde opravit.
Generální tajemník OSN António Guterres podle agentury Reuters řekl, že nemá nezávislé informace o příčinách protržení Kachovské přehrady na řece Dněpr na Ukrajině.
"Jedna věc je jasná - je to další ničivý následek ruské invaze na Ukrajinu," řekl dnes podle Reuters Guterres.
Po protržení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny je záplavami ohroženo 40 tisíc lidí, ukrajinské úřady ale mají možnost zajistit evakuaci jen 17 tisíc z nich. Na twitteru to uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Přes 25 tísíc ohrožených lidí totiž podle něj žije na územích okupovaných ruskou armádou. Kostin zároveň ruskou okupační správu obvinil, že evakuaci neprovádí.
Už před koncem války na Ukrajině by měli mít spojenci jasno, jaký budou mít postoj k poválečnému Rusku. Na summitu tzv. bukurešťské devítky, tedy zemí z východního křídla NATO, to dnes v Bratislavě řekl prezident Petr Pavel. Zopakoval, že pokud aliance na Ukrajině nechá zvítězit Rusko, prohraje i ona sama. Je podle něj důležité to vysvětlit občanům. Podotkl, že nejde o otázku volby, ale nevyhnutelnosti. Posílení obranných kapacit NATO není podle něj nutné kvůli nařízení z bruselského ústředí, ale kvůli agresivní politice Ruska.
Lidé v Chersonu před stoupající vodou zachraňují zvířata.
💔 Херсон…
— Анатолій Штефан (Штірліц) (@Shtirlitz53) June 6, 2023
Місцеві жителі рятують домашню худобу з підтоплених господарств.
Геноцид Української Нації.#stoprussia
Telegram - https://t.co/GLExONwd4u pic.twitter.com/VJWxALz9Ly
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že Ukrajinci Kachovskou přehradu vyhodili do vzduchu sami, aby zabránili ruskému útoku a uvolnili si síly pro ofenzivu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak řekl, že Rusko kontroluje přehradu už přes rok a je fyzicky nemožné ji vyhodit do povětří zvenčí ostřelováním.
Ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko navštívil Cherson, kde natočil záplavy.
Right now I am in the center of Kherson. Water arrives very quickly, and the air smells of oil. We will feel the consequences of this disaster for decades to come. Russia is a terrorist state! pic.twitter.com/s3rNdf34df
— Oleksiy Goncharenko (@GoncharenkoUa) June 6, 2023
Ukrajinská diplomacie požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, spolu s prezidentem Volodymyrem Zelenským chce nové kolo západních sankcí vůči Rusku.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko uvedl, že Rusko ostřeluje oblasti nedaleko Chersonu, odkud úřady evakuují obyvatele po zničení Kachovské přehrady. Zraněni podle něj byli dva policisté.
"Ruská armáda pokračuje v ostřelování území, kde probíhají evakuační opatření. Před hodinou byli v oblasti zraněni dva policisté. Ostřelování nyní pokračuje," řekl ukrajinské televizi Klymenko. Varoval také před nebezpečím, které představují miny kvůli stoupající hladině vody.
Útok na ukrajinskou přehradu Nová Kachovka je podle dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám válečným zločinem, uvedlo české ministerstvo zahraničí.
Z oficiálního prohlášení českého ministerstva zahraničí: "Ministerstvo zahraničních věcí České republiky je hluboce znepokojeno zprávami o zničení přehrady a elektrárny Nová Kachovka. Rusko dále posouvá hranice své agrese a zcela vědomě ohrožuje životy dalších desítek tisíc civilistů. Tato brutalita musí být odsouzena a potrestána."
Zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny hraje do karet víc Ukrajincům než Rusům, míní Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Voda například poškodí ruská obranná postavení, uvedl.
Moskva dnes důrazně odmítla obvinění, podle kterých vyhodila do povětří Kachovskou přehradu na jihu Ukrajiny. Veškerá zodpovědnost za čin podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova dopadá na Ukrajinu. Tato "úmyslná sabotáž" podle něj souvisí s neúspěšnou protiofenzivou, o kterou se ukrajinské síly podle Ruska pokoušely před několika dny, napsala agentura TASS.
Ruský prezident Vladimir Putin "dostává zprávy od ministerstva obrany a od dalších úřadů o tom, co se děje kolem Kachovské vodní elektrárny. V tuto chvíli můžeme jednoznačně říci, že jde o záměrnou sabotáž ze strany Ukrajiny," řekl Peskov novinářům. "(Obvinění) můžeme důrazně odmítnout. (…) Veškerou odpovědnost za následky musí nést kyjevský režim," uvedl k obviněním na adresu Ruska.
"Záplavy máme přímo před očima. Nikdo neví, co se odteď může stát. Dobrý Rus je mrtvý Rus, nic víc nemůžu říct," říká rusky Viktor z ukrajinského města Cherson. Bydlí ve čtvrti u řeky Koševa, přítoku Dněpru. Podle místních obyvatel se tu hladina vody zvýšila již o dva až tři metry. Kůlny a garáže jsou zatopeny, voda se dostává do ulic.
Ljudmila už naložila na přívěs pračku a pár osobních věcí, aby je odvezla do výše položené části města, kde bydlí. "Tihle skřeti (ukrajinská přezdívka Rusů) musí rychleji utíkat, musíme je ulovit! Tohle není život! Střílí a zaplavují!" nadává Ljudmila, aniž by sebou škubla, když zahřmí dělostřelecká palba.
Další obyvatel těchto končin, Serhij, se bojí, že by celá čtvrť mohla skončit pod vodou. Zatím utrpěly hlavně budovy na nábřeží. "Všechno tady zemře, zvířata, ptáci, všechno," naříká.
Ze strany Ruska "jde o hysterickou reakci" na očekávanou protiofenzivu ukrajinských sil, citovala agentura Unian mluvčí jižního velitelství ukrajinských sil Nataliju Humenjukovou. "(Ruští vojáci) si uvědomovali, že se začnou přesouvat ukrajinské obranné síly, a snažili se jim touto cestu zabránit překročit Dněpr," řekla mluvčí.
Ruskou agresi na Ukrajině je třeba zastavit, je neospravedlnitelná a způsobuje obrovské utrpení a tragédie, řekl premiér Petr Fiala (ODS) k útoku na Kachovskou přehradu. Cestou k míru je jedině podpora Ukrajině, dodal.
Útok na Kachovskou přehradu způsobil humanitární katastrofu, která se dotkne tisíců nevinných lidí. Ruská agrese na Ukrajině je ničím neospravedlnitelná, navíc způsobuje obrovské utrpení a tragédie. Toto je třeba zastavit. Jedinou cestou k míru je naše silná pomoc a podpora…
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 6, 2023
…
This was someone's home. pic.twitter.com/yahe0eQ3q1
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 6, 2023
Podle gubernátora Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny Vitalije Kima chtěli zřejmě Rusové elektrárnu jen částečně poškodit, aby zatopili pozice ukrajinských vojáků blízko Dněpru, ale vymklo se jim to z rukou a následky jsou mnohem horší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svolal kvůli Kachovce mimořádnou poradu vedení země.
Kachovskou přehradu zničili Ukrajinci, aby odvedli pozornost od své neúspěšné protiofenzivy, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Bezpečnost Záporožské jaderné elektrárny zatím není po zničení přehrady ohrožená, vody na chlazení je dost, uvedl šéf atomové agentury MAAE Rafael Grossi.
Zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny znamená nový rozměr bojů, odpovídá to ale způsobu, jakým ruský prezident Vladimir Putin válku proti Kyjevu vede. Na Evropském fóru veřejnoprávní stanice WDR prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
"Je to něco, co přináší novou dimenzi, ale odpovídá to způsobu, jakým Putin tuto válku vede," odpověděl Scholz v debatě na otázku, co zničení přehrady znamená. "Na Ukrajině jsme svědky řady a řady zločinů, které páchají ruští vojáci. Odpovídá to ale způsobu vedení války, kdy jsou opakovaně terčem i civilní cíle, jako vesnice, školy, nemocnice, infrastruktura," uvedl kancléř.
Situace v Nové Kachovce, okupované Rusy.
New Kakhovka city center now pic.twitter.com/DdikxTd9Hl
— Тетяна Попова (@tatianapopova7) June 6, 2023
Nová Kachovka je po zničení přehrady pod vodou, uvedla ruská okupační správa. Voda zaplavila už i ulice Chersonu, odkud se evakuovaly stovky lidí. Nová Kachovka leží na východním břehu řeky, který je okupován Rusy. Cherson je na západním břehu.
Nejhorší scénář po zničení Kachovské přehrady. Model ukazuje, kam by se voda dostala.
Podle mluvčí velitelství ukrajinské armády na jihu země nebude Cherson zničený, ale některé ulice zaplaví voda.
Mluvčí velitelství ukrajinských sil na jihu země Natalia Humenjuková uvedla, že Rusové zničili kachovskou elektrárnu, aby zabránili ukrajinským vojákům přejít Dněpr a zaútočit na ruské pozice na východním břehu řeky.
"Zničení Kachovské přehrady znamená, že Záporožská jaderná elektrárna, největší v Evropě, bude na roky vyřazena z provozu," řekl ČTK český jaderný vědec Radek Škoda. Nebezpečí jaderné havárie ovšem podle něj nehrozí, protože všech šest reaktorů je od loňského 11. září odstaveno, mimo jiné právě i kvůli obavě z odpálení přehrady. "Postavení nového přívodu vody z vypuštěné přehrady, tedy z řeky Dněpr, je možné, protože přehrada není příliš hluboká, v průměru nějakých deset metrů. Ale bylo by to drahé a trvalo by to měsíce," dodal Škoda.
Bezpečnost jaderné elektrárny v Záporoží není po zničení Kachovské přehrady ohrožena, tvrdí podle ČTK čeští jaderní experti. Provoz však nebude dlouho možný.
Voda už se rozlévá podél Dněpru.
Поліцейський на Херсонщині рятує собаку, який опинився у водній пастці.https://t.co/GLExONwd4u pic.twitter.com/ouNFFGud5F
— Анатолій Штефан (Штірліц) (@Shtirlitz53) June 6, 2023
Kachovskou přehradu vyhodila do povětří ruská 205. motostřelecká brigáda, uvedl poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak s odvoláním na rozvědku.
Nejhorší scénář po zničení Kachovské přehrady. Model ukazuje, kam by se voda dostala.
Grafický model ukazující zaplavená města při odpálení Kachovské přehrady
"Zničení Kachovské přehrady je ukázkou brutality ruské války na Ukrajině," prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Zničená Kachovská přehrada zadržovala 25krát více vody než největší česká přehrada - Orlík. Více na Aktuálně.cz.
Jaké budou bezprostřední následky zničení přehrady. Přehledně v deseti bodech.
Video z poškozené hráze.
Video of the destruction to the Kakhovka dam posted on Russian social media. pic.twitter.com/7WFDlkGA8v
— max seddon (@maxseddon) June 6, 2023
Vyjádření místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Bartoška.
Vyhodit do povětří druhou největší přehradu na Ukrajině 🇺🇦 a přitom ohrozit tisíce civilních životů je taktika spálené země, ke které se uchyluje vojsko, jež ustupuje bez naděje na opětovný postup. A to i s vědomím, že vyschne zdroj vody pro Krym... pic.twitter.com/Vu0n0TOZ7e
— Jan Bartošek (@honzabartosek) June 6, 2023
Z oblastí blízko kachovské elektrárny na západním břehu Dněpru už začala evakuace. Co se děje na východním břehu, který je pod kontrolou Rusů, není známo.
…
A deer was rescued from the water in Antonivka village near Kherson.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 6, 2023
Imagine how terrified the animals must be there.
📹: Kostiantyn Ryzhenko pic.twitter.com/OLKpnd5io1
Putin je pod tlakem, protože Ukrajinci útočí na východě a ruští partyzáni se blíží k Belgorodu.
Na aktuální fotografii je vidět, jak se valí voda.
Vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Russian terrorists. The destruction of the Kakhovka hydroelectric power plant dam only confirms for the whole world that they must be expelled from every corner of Ukrainian land. Not a single meter should be left to them, because they use every meter for terror. It’s only… pic.twitter.com/ErBog1gRhH
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 6, 2023
Předpokládaná mapa oblastí, kterým hrozí zatopení.
Vyjádření českého ministra zahraničí Jana Lipavského.
Rusko dále posouvá hranice své agrese. Útok na přehradu Nová Kachovka nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům. Tato brutalita bude odsouzena a potrestána!
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) June 6, 2023
Ani vodou, ani raketami, ani ničím jiným se ruským teroristům nepodaří zastavit Ukrajinu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na zničení Kachovské přehrady. Na sociální síti Telegram také oznámil, že jednala bezpečnostní rada, ujistil, že všechny služby fungují, a vyzval obyvatele, aby důvěřovali jen oficiálním informacím.
"Ruští teroristé zničením přehrady Kachovské vodní nádrže jen potvrzují celému světu, že musí být vyhnáni ze všech koutů ukrajinské země. Nemůže jim zůstat ani jeden metr, protože každý metr využívají k teroru. Pouze vítězství Ukrajiny obnoví bezpečnost. A toto vítězství přijde. Teroristé nebudou s to zastavit Ukrajinu ani vodou, ani raketami, ani ničím jiným," napsal Zelenskyj.
Kachovská vodní elektrárna byla zcela zničena a nebude možné uvést ji do původního stavu, uvedla dnes v prohlášení na sociální síti Telegram společnost Ukrhidroenerho. Výbuch podle ní nastal přímo ve strojovně elektrárny. O úplném zničení v ruské státní televizi podle médií hovořil i šéf ruské okupační správy v Nové Kachovce Vladimir Leonťjev.
Takto nyní vypadá Kachovská přehrada:
The Nova Kakhovka dam on Dnipro in Kyiv is no more.
— Tymofiy Mylovanov (@Mylovanov) June 6, 2023
This is now confirmed on Ukrainian news. Ukraine states that the dam was blown up by Russians. Russians deny the dam is blown.
If true, people will die and it is a war crime 1/
pic.twitter.com/xOm3sRbJjF
Ve velkém nebezpečí bylo po zničení Kachovské přehrady 16 000 obyvatel, uvádějí Ukrajinci. Podle okupační správy záplavy ohrožují 22 000 lidí.
Zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny by nemělo mít bezprostřední vliv na bezpečnost Záporožské elektrárny, uvedla dnes na Twitteru předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.
"Reaktory jsou odstaveny, chlazení zajištěno z velké speciální nádrže na Dněpru. Horší je humanitární katastrofa kvůli záplavám," uvedla šéfka SÚJB.
Zničení přehrady Nová Kachovka by nemělo mít bezprostřední vliv na bezpečnost Záporožské elektrárny. Reaktory jsou odstaveny, chlazení zajištěno ze velké speciální nádrže na Dněpru. Horší je humanitární katastrofa kvůli záplavám. Další v řadě. Zatracení Rusáci.
— Dana Drábová #KeepCalmAndSmile (@DrabovaDana) June 6, 2023
Zničení Kachovské přehrady ruskými silami ohrožuje Záporožskou jadernou elektrárnu, situace je tam však pod kontrolou, napsala ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny. Ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na ruský koncern Rosatom uvedla, že Záporožská jaderná elektrárna v ohrožení není. V chladicím systému největší jaderné elektrárny v Evropě se používá voda z Kachovské přehrady.
TASS s odkazem na nejmenovaný zdroj píše, že Kachovská přehrada byla zasažena z ukrajinského raketometu Vilcha. Reuters se to nepodařilo ověřit.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na sociální síti Telegram napsal, že Rusko se zničením Kachovské přehrady dopustilo "ekocidy", ale ukrajinské úřady pracují na zajištění bezpečnosti obyvatel. Poznamenal také, že ruské akce představují hrozbu i pro nedalekou Záporožskou jadernou elektrárnu. Bližší podrobnosti ale neuvedl.
Ukrajinský prezident Zelenskyj svolal mimořádné jednání kvůli explozi, jež zasáhla Kachovskou přehradu, uvedl tajemník bezpečnostní rady.
Zatímco ukrajinská armáda tvrdí, že Kachovskou přehradu do povětří vyhodily ruské síly, zdejší ruští činitelé naopak obviňují ukrajinské jednotky.
Ukrajinské úřady uvedly, že hladina v nádrži klesá rychlostí asi 15 centimetrů za hodinu. Obyvatele vyzvaly, aby se v co největší míře zásobili vodou.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinská armáda tvrdí, že ruské jednotky vyhodily do povětří Kachovskou přehradu v okupované části jižní Ukrajiny. Zdejší ruští činitelé naopak obviňují ukrajinské jednotky. Některým oblastem může hrozit zaplavení, evakuace už začaly.
- Ukrajina má dostatek zbraní k zahájení protiofenzivy proti Rusku a tato operace zajistí zemi vítězství, které potřebuje ke vstupu do Severoatlantické aliance, sdělil ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
- Ozbrojená skupina Ruský dobrovolnický sbor tvrdí, že získala pod svoji kontrolu obec Novaja Tavolžanka v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou.
Voda z přehrady je používaná také v chladicím systému největší jaderné elektrárny v Evropě. Ukrajinská vojenská správa Záporožské oblasti v únoru uvedla, že pokud bude nadále klesat hladina přehrady, bude chlazení Záporožské elektrárny ohroženo.
"Přestože pokles hladiny vody nepředstavuje bezprostřední ohrožení jaderné bezpečnosti, může se stát zdrojem obav, bude-li mu umožněno pokračovat," konstatoval tehdy šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už loni v říjnu uvedl, že Rusko chystá na Kachovské přehradě útok, který by mohl vést k zatopení Chersonu, který leží nedaleko, i desítek dalších obcí. Ruská okupační správa naopak prohlašovala, že útok na přehradu plánuje Ukrajina.
V Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny začala evakuace obyvatel po zničení Kachovské přehrady. Kritické úrovně má voda podle zdejších ukrajinských vojenských činitelů dosáhnout během pěti hodin. Informuje o tom ruskojazyčná verze BBC. Ruskem dosazení činitelé v oblasti, která je zčásti okupovaná, tvrdí, že evakuace zatím není potřeba.
Starosta Nové Kachovky zprávy o bombardování přehrady a vodní elektrárny označil za nesmysl a poznamenal, že všude ve městě je klid a ticho. Agentura Reuters ale nedlouho poté s odvoláním na ruskou agenturu TASS uvedla, že přehrada je skutečně zničená.
Ukrajinská armáda tvrdí, že ruské jednotky vyhodily do povětří Kachovskou přehradu v okupované části jižní Ukrajiny. Některým oblastem může hrozit zaplavení. Informuje o tom dnes agentura Ukrinform.
Informace o zničení velké přehrady, které se už dříve šířily na sociálních sítích, ale podle agentury RIA Novosti popřel Ruskem dosazený starosta Nové Kachovky, která u přehrady a vodní elektrárny leží.
"Ruské okupační síly vyhodily do povětří vodní elektrárnu Kachovka. V současné době zjišťujeme rozsah škod, rychlost a objem vody a pravděpodobné oblasti zaplavení," uvedlo na Telegramu ukrajinské jižní velitelství.
Rusko v noci na dnešek znovu útočí na Kyjev, kde je nasazena protivzdušná obrana. Útoky byly hlášeny také z Charkova. Letecký poplach platí opět na celém území Ukrajiny, informují agentury Ukrinform a Reuters.
Jak ale podotýká BBC, jiné zdroje, a to včetně ruských válečných propagandistů, o ničem takovém neinformují. Ve veřejném prostoru se podle ní v pondělí neobjevily ani žádné jasné a přesvědčivé důkazy o zničení nebo poškození tanků Leopard či západních obrněných vozidel. Televize CNN zase poznamenala, že Moskva svá tvrzení o ukrajinských ztrátách opakovaně nadsazuje.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Ukrajina při útocích na jih Doněcké oblasti přišla o 1500 mužů a 140 tanků a dalších bojových vozidel. Napsala to ruskojazyčná verze BBC, podle níž se to však nedá ověřit a jiné zdroje o tom neinformují.
"Celkové ztráty ukrajinských jednotek na jihodoněckém směru činily více než 1500 ukrajinských vojáků, 28 tanků, včetně osmi leopardů vyrobených Německem," citovala BBC ruské ministerstvo, podle něhož Ukrajina přišla také o tři obrněná vozidla AMX-10 francouzské výroby a 109 bojových obrněných vozidel.
Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová prohlásila, že se Rusko svými tvrzeními snaží odvést pozornost od bojů v oblasti východoukrajinského Bachmutu, kde podle ní ruské síly zaznamenávají neúspěchy a Ukrajinci naopak získávají kontrolu nad vyvýšenými místy.
Ukrajinská armáda dala dnes podle médií najevo, že ještě nezahájila očekávanou velkou protiofenzivu, jejíž odražení už ovšem ohlásilo ruské ministerstvo obrany. Podle ukrajinských médií Kyjev také varoval před psychologickými operacemi nepřítele. Moskva však dnes pozdě večer zdůraznila, že ukrajinská ofenziva v Doněcké oblasti pokračuje.
O zintenzivnění ukrajinské dělostřelecké palby, nárůstu útočných akcí ve více sektorech frontové linie i o tom, že protiofenziva možná skutečně začala, napsal i deník The New York Times (NYT).
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina má dostatek zbraní k zahájení protiofenzivy proti Rusku a tato operace zajistí zemi vítězství, které potřebuje ke vstupu do Severoatlantické aliance, sdělil ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
- Ozbrojená skupina Ruský dobrovolnický sbor tvrdí, že získala pod svoji kontrolu obec Novaja Tavolžanka v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou.
- První skupiny ukrajinských pilotů se už vydaly na výcvik do Británie, sdělil ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve vyjádření na Telegramu.
Údajné ovládnutí obce, která má zhruba 5000 obyvatel, ohlásila milice ve videu na komunikační platformě Telegram. "Novaja Tavolžanka dál nezajímá regionální ani federální úřady. Jediné zastoupení v opuštěné obci má Ruský dobrovolnický sbor," uvedlo uskupení v komentáři k videu, které ukazuje dva ozbrojené muže stojící na pusté ulici s praporem milice.
Ozbrojená skupina Ruský dobrovolnický sbor tvrdí, že získala pod svoji kontrolu obec Novaja Tavolžanka v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. Gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov přiznal, že ruské vládní složky se do obce kvůli ostřelování nemohou dostat. Informoval o tom ve svém ruskojazyčném vydání web BBC News.
Kuleba neprozradil, zda už očekávaná protiofenziva začala. Uvedl, že nejdůležitější podle něj není, kdy začne, ale že skončí ukrajinským vítězstvím. Kuleba prohlásil, že Ukrajina získala všechny zásadní zbraně. "Členství v NATO nemůže zastavit tuto válku, ale členství v NATO zastaví další války. Proto je nejlepším způsobem, jak zajistit bezpečnost v regionu, dospět k okamžiku, kdy se Ukrajina stane členem NATO," řekl.
Ukrajina má dostatek zbraní k zahájení protiofenzivy proti Rusku a tato operace zajistí zemi vítězství, které potřebuje ke vstupu do Severoatlantické aliance, řekl dnes agentuře Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
První skupiny ukrajinských pilotů se už vydaly na výcvik do Británie, sdělil ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve vyjádření na Telegramu po jednání v Kyjevě s britským ministrem zahraničí Jamesem Cleverlym. Británie slíbila, že se bude podílet na výcviku ukrajinských pilotů, kteří se mají naučit ovládat západní stíhačky. Šmyhal také uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly mění svoji strukturu podle standardů NATO.
Vizuální potvrzení ukrajinského útoku na okupovanou vesnici Novodarivka v Záporožské oblasti.
Novodarivka, Zaporizhia Oblast, in one of the largest close-range tank engagements filmed in Ukraine so far, a pair of Ukrainian tanks (possibly T-64BVs) engage a trio of Russian tanks at close range, destroying at least one. pic.twitter.com/ykSdIc9DnB
— OSINTtechnical (@Osinttechnical) June 4, 2023
Bývalý český hokejista Dominik Hašek je na Ukrajině. Přijel do Charkova.
Na videu zveřejněném na Facebooku Hašek vyjádřil podporu ukrajinským hokejistům, ukrajinským dětem i celé Ukrajině, která se od loňského února brání ruské vojenské agresi.
"S velkým potěšením jsem přijel do Charkova, abych všem řekl, že podporuji Ukrajinu, ukrajinský sport, veškerou mládež i děti. Chci, aby mohly znovu hrát hokej a chodit do školy," říká rusky na videu Hašek.
V Charkovské oblasti nalezli velké zásoby munice, které tam zanechali loni na podzim ustupující ruští vojáci.
A cache of Russian ammunition was found in Kharkiv region. The occupiers, fleeing, had left 10 tons of ammunition and an anti-aircraft gun.
— NEXTA (@nexta_tv) June 5, 2023
The cache was found in a forest area in the territory of Veliko-Burluksky district. There were anti-tank grenades, mines, grenade… pic.twitter.com/WrSiuo6r4O
Ukrajinci zaznamenávají úspěchy v oblasti Bachmutu na východě Ukrajiny a obsazují tam vyvýšená místa, tvrdí náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hana Maljarová.
Slovenská prokuratura podle listu Denník N podala obžalobu na exministra spravedlnosti Štefana Harabina za to, že schvaloval ruskou invazi na Ukrajinu.
Ruský režimní propagandista a televizní moderátor Vladimir Solovjov navrhuje bombardovat obytné čtvrti ukrajinských měst.
Russian propagandist Solovyev wants to bomb Ukrainian residential areas. pic.twitter.com/n6Xz4pRKCj
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 5, 2023
Ukrajina si podle televize CNN vytvořila v Rusku síť agentů a sympatizantů, kteří pro ni podnikají sabotážní akce. Kyjev jim dodává drony pro útoky. Tímto způsobem byl z ruského území podniknut nedávný dronový útok na Kreml.
Podle zdrojů v USA má Ukrajina v Rusku buňky specializované na sabotáže, které zčásti tvoří lidé sympatizující s Ukrajinou a částečně jsou to operativci dobře vycvičení pro tento způsob vedení války. Kyjev jim zřejmě dodává drony vyráběné na Ukrajině.
Zřejmě ukrajinští hackeři dostali do vysílání ruských rozhlasových stanic u hranice s Ukrajinou údajný záznam projevu Vladimira Putina, ve kterém vyzývá obyvatele Voroněžské, Kurské a Belgorodské oblasti k evakuaci do vnitrozemí kvůli invazi ukrajinské armády. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil projev za podvrh a řekl, že Rusko již obnovilo "kontrolu nad rozhlasovým vysíláním".
По радіо в РФ транслювали панічне звернення Путіна через "вторгнення ЗСУ" pic.twitter.com/BXefex19jA
— Українська правда ✌️ (@ukrpravda_news) June 5, 2023
Vysílání kabelové televize na poloostrově Krym napadli v neděli hackeři. Na obrazovkách se najednou objevilo video ukrajinského ministerstva obrany o rozsáhlé protiofenzivě. Ukrajinci v něm varují před tím, že o svém útoku nebudou nikoho informovat, protože jejich "plány milují ticho".
Maďarský premiér Viktor Orbán a ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes v Budapešti jednali se šéfem ruského atomového koncernu Rosatom Alexejem Lichačovem o rozšíření jaderné elektrárny Paks. Informovala o tom agentura MTI. Orbánova vláda jako jediná v Evropské unii udržuje politické i ekonomické vazby na Moskvu navzdory více než rok a čtvrt trvající ruské invazi na Ukrajinu.
Válka na Ukrajině není jen "územním sporem" s Ruskem a vítězství napadené země je v nejlepším zájmu Spojených států, řekla v noci na dnešek uchazečka o republikánskou nominaci do prezidentských voleb Nikki Haleyová. Bývalá americká velvyslankyně při OSN se tak ohradila vůči vyjádřením favorizovaných kandidátů primárek Donalda Trumpa a Rona DeSantise.
Otázka války na Ukrajině rozděluje Republikánskou stranu a průzkumy svědčí o rostoucím odporu jejích voličů vůči podpoře Kyjeva. Exprezident Trump v nedávném televizním vystoupení odmítl říci, zda si přeje ukrajinské vítězství, zatímco floridský guvernér DeSantis v březnu označil válku způsobenou ruskou agresí za "územní spor" dvou stran.
Ukrajinská armáda uvádí, že ještě nezačala očekávanou velkou protiofenzivu, jejíž odražení ohlásilo ruské ministerstvo obrany, a varovala před psychologickými operacemi nepřítele. Ruské ministerstvo obrany v noci na dnešek oznámilo, že Ukrajina v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. "Nemáme takové informace a nekomentujeme falešné zprávy jakékoliv druhu," řekl agentuře Reuters mluvčí ukrajinského generálního štábu. "Válka pokračuje. Až do úplného vítězství," prohlásil podle agentur tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
Ukrajinská doručovací skupina Nova Pošta dnes otevřela první pobočku v Česku. Pobočka v pražské Krči bude prozatím fungovat pro posílání balíků a dokumentů mezi Českou republikou a Ukrajinou. Příští týden zahájí provoz druhá pobočka na Florenci, do dvou měsíců pak v Brně.
Cena doručení dokumentu je 250 Kč, balík do dvou kilogramů za 300 Kč, do deseti kilogramů za 450 Kč, do 30 kilogramů pak zaplatí zákazník 750 korun. Je možné zaslat balík do jedné tuny, přičemž se platí za každý kilogram 25 Kč. Doba dodání je podle společnosti od pěti dní.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Ukrajinci útočí v Doněcké oblasti na pěti místech fronty. Kyjev se k tomu nevyjadřuje.
Ruský vojenský bloger Wargonzo uvádí na Telegramu, že Ukrajinci s obrněnou technikou útočí na vesnici Velyka Novosilka v Doněcké oblasti.
Šéf ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin oznámil, že ukrajinská armáda dobyla část města Berchivka severně od Bachmutu. Ukrajinci už v neděli dobyli také dvě vesnice v Záporožské a Doněcké oblasti.
Britská televize Sky News uvedla, že měla možnost nahlédnout do dokumentů, které dokazují, že Írán dodává zbraně Rusku. Uniklý text, podle kterého Teherán dodal Moskvě různé druhy munice v hodnotě přes jeden milion dolarů (22 milionů korun), je stoprocentně pravý, řekl stanici bezpečnostní zdroj. Kyjev a Londýn uvedly, že hodlají prověřit pravost materiálu a podniknou kroky, pokud se ukáže, že je věrohodný.
Pokud je tento šestnáctistránkový dokument ze 14. září 2022 pravý, zřejmě se jedná o nezvratný důkaz o tom, že Írán prodává zbraně Rusku. Podle materiálu se jednalo o různé typy dělostřelecké a tankové munice.
Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo video, ve kterém vyzývá k "mediálnímu tichu" ohledně protiofenzivy.
"Words are very unnecessary
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) June 4, 2023
They can only do harm"
(c) Depeche Mode pic.twitter.com/0Ul78wSv9q
Rusové bombardovali tržiště ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti.
Český prezident Petr Pavel řekl v rozhovoru pro rakouský deník Die Presse, že scénář, podle kterého Ukrajina osvobodí vojenskou ofenzivou všechna svá území, považuje za příliš optimistický. Spíše očekává, že Ukrajinci osvobodí část okupovaného území a pak začne vyjednávání.
Válečný zpravodaj ruského deníku Komsomolskaja Pravda Alexander Koc hlásí, že Ukrajinci mohutně ostřelují Soledar a území na jihovýchodě Doněcké oblasti.
Podle serveru RBK Ukraine získala v neděli ukrajinská armáda pod kontrolu vesnici Novodarivka v Záporožské oblasti.
V Kalužské oblasti v Rusku se zřítily dva drony. Podle místních úřadů zřejmě mířily na Moskvu.
Ukrajinská pravoslavná církev se chce zbavit vlivu Moskvy. Více v reportáži Dominiky Perlínové.
Ukrajina oznámila, že v neděli dobyla dvě vesnice, které dosud ovládali ruští okupanti. Jednu v Záporožské a jednu v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Ukrajina zahájila velkou ofenzivu, Kyjev to nekomentuje.
O zásahu ukrajinské armády u Bachmutu dnes ráno na Telegramu hovořil velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj, podle kterého ukrajinští vojáci u města i nadále postupují.
Rusko podle ukrajinského generálního štábu i nadále soustředí své snahy na východě Ukrajiny, kde se snaží o plnou okupaci ukrajinské Luhanské a Doněcké oblasti. Za poslední den se podle něj jednotky obou zemí střetly ve 29 případech.
"Ve směru na Bachmut nepřítel útočil u (obce) Ivanivske, neúspěšně," píše ukrajinská armáda, podle které zhruba desítku měst a obcí v oblasti ruští vojáci v předchozím dni ostřelovali. Boje a ostřelování pokračují také u Marjinky, která leží několik desítek kilometrů jihozápadně od Doněcku.
Ruské jednotky pokračují v útočných akcích u východoukrajinských měst Bachmut a Marjinka, uvedl dnes v pravidelném ranním hlášení o situaci na frontě ukrajinský generální štáb.
Na dálnici v ruské Kalužské oblasti, která sousedí s Moskevskou, spadly dnes ráno dva drony. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na tamní ruské činitele, podle nichž nedošlo k žádnému výbuchu. Okolí místa je uzavřeno.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina podle Ruska v neděli zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. Informace není možné nezávisle ověřit.
- Takzvaný Polský dobrovolnický sbor, jenž působí na straně ukrajinských ozbrojených sil, se přihlásil k účasti v bojích v ruské Belgorodské oblasti.
- Švédsko se může stát členem Severoatlantické aliance už před jejím summitem ve Vilniusu v polovině července. Řekl to její generální tajemník Jens Stoltenberg.
Ruská Tichomořská flotila zahájila rozsáhlé námořní cvičení v Japonském a Ochotském moři. Účastní se ho přes 60 válečných a podpůrných lodí, na 35 letounů námořního letectva a více než 11 000 vojáků. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
O tom, že Ukrajina plánuje mohutnou protiofenzivu s cílem získat zpět území okupovaná Ruskem, se hovořilo už několik měsíců. Přesvědčení, že je na ni země připravena, vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Domnívám se, že jsme na to dnes připraveni," řekl minulý týden listu Wall Street Journal (WSJ).
V oblasti byl podle Moskvy v době útoku i náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, který se nacházel na jednom z předsunutých velitelských stanovišť.
Moskva tvrdí, že Kyjev do akce, která směřovala na jižní část Doněcké oblasti, nasadil šest mechanizovaných a dva tankové prapory, jejichž cílem bylo prolomit obranu na místě, které Ukrajina považuje za nejzranitelnější.
"Nepřítel nedosáhl svých cílů, neměl úspěch," uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská armáda podle něj vedle mnoha vojáků přišla také o 16 tanků, tři bojová vozidla pěchoty a 21 bojových obrněných vozidel.
Ukrajina podle Ruska v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura RIA Novosti, podle níž ukrajinské síly nebyly úspěšné ve snaze prolomit ruskou obranu a přišly o více než 250 vojáků.
Jak poznamenává agentura Reuters, tyto informace není možné nezávisle ověřit. Ukrajina se k nim zatím nevyjádřila.
Takzvaný Polský dobrovolnický sbor, jenž působí na straně ukrajinských ozbrojených sil, se přihlásil k účasti v bojích v ruské Belgorodské oblasti. Informovala o tom dnes polská média s odvoláním na prohlášení polských bojovníků.
K odpovědnosti za vpády do ruského regionu hraničícího s Ukrajinou se dosud hlásila dvě uskupení - Ruský dobrovolnický sbor a Legie Svoboda Rusku, které podle dostupných informací tvoří zřejmě Rusové působící na Ukrajině.
Několik kabelových stanic na Krymu okupovaném Ruskem odvysílalo video ukrajinského ministerstva obrany k připravované protiofenzivě. "Několik kabelových operátorů na Krymu přerušilo vysílání, protože se do něj nabourali dobří lidé," uvádí se v prohlášení Státní pohraniční služby Ukrajiny. Video naznačuje, že se o připravované akci raději nemá mluvit.
"Words are very unnecessary
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) June 4, 2023
They can only do harm"
(c) Depeche Mode pic.twitter.com/0Ul78wSv9q
Ruští partyzáni oznámili, že se gubernátor ruského regionu Vjačeslav Gladkov na navrhované setkání s nimi nedostavil. Dopoledne tvrdil, že je připraven setkat se s proukrajinskými partyzány, aby pomohl ruským zajatcům. Legie Svoboda Rusku a Ruský dobrovolnický sbor dříve oznámily, že v bojích u hranic s Ukrajinou vzaly do zajetí dva ruské vojáky a že je vymění za "několik minut rozhovoru" s gubernátorem oblasti při osobním setkání.
Do obce Novaja Tavolžanka v Belgorodské oblasti vstoupily "sabotážní a průzkumné skupiny", bojuje se tam, uvedl dnes odpoledne podle agentury TASS gubernátor ruského regionu Vjačeslav Gladkov. Ruské ministerstvo obrany později prohlásilo, že pomocí dělostřelectva v oblasti zahnalo skupinu "ukrajinských teroristů". Gladkov podle médií také uvedl, že je připraven setkat se s proukrajinskými partyzány, aby pomohl ruským zajatcům. Legie Svoboda Rusku a Ruský dobrovolnický sbor dříve oznámily, že v bojích u hranic s Ukrajinou vzaly do zajetí dva ruské vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém twitterovém účtu připomněl jména tří dětí z 500, které se staly obětmi ruských útoků. "Třináctiletý Dmytro z Charkova, čtyřletá Lisa z Vinnycji, Serhij z Novosolonu, kterému byly pouhé dva dny. Patří mezi pět set nevinných dětí, jejichž životy zničil ruský útok." Přesný počet zraněných dětí v důsledku aktivních bojových akcí a dočasné okupace části ukrajinského území podle něj zatím nelze stanovit.
13-year-old Dmytro from Kharkiv, 4-year-old Lisa from Vinnytsia, Serhii from Novosolone who was just 2 days old. They are among five hundred innocent children whose lives were destroyed by Russia's onslaught.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 4, 2023
Many of them could have become famous scholars, artists, sports… pic.twitter.com/ahXeGP0XY6
Švédsko se může stát členem Severoatlantické aliance už před jejím summitem ve Vilniusu v polovině července. Řekl to dnes její generální tajemník Jens Stoltenberg po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle agentury Reuters šéf NATO rovněž oznámil, že zástupci Švédska, Turecka a NATO budou znovu jednat v týdnu od 12. června.
V Šebekinu, nacházejícím se asi sedm kilometrů od ukrajinské hranice, střely dopadly do lokality tržiště v centru města a způsobily tam požár, nikdo ale neutrpěl zranění, sdělil Gladkov. Více než 4000 lidí byly evakuovány do provizorního ubytování, dodal.
Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov dnes uvedl, že ukrajinská armáda pokračovala v noci na dnešek v ostřelování regionu poté, co si palba vyžádala v sobotu dva životy. Podle něj byl terčem opět okres Šebekino a také město Volokovka a okolí. Ukrajinské síly se k útokům na ruské území nehlásí.
Skupina proukrajinských ruských partyzánů dnes oznámila, že v bojích v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou vzala do zajetí dva ruské vojáky. Skupina nabídla, že zajatce vymění za "několik minut rozhovoru" s gubernátorem oblasti při osobním setkání, informovala agentura Reuters. Podotkla přitom, že se jí toto tvrzení nepodařilo nezávisle ověřit.
Společné prohlášení ozbrojené skupiny Legie Svoboda Rusku a Ruského dobrovolnického sboru, které bojují na straně Ukrajiny, bylo dnes zveřejněno na sociální síti Telegram.
Každý den na Orichiv na jihovýchodě Ukrajiny padají ruské granáty, rakety a bomby. Vše trvá už více než rok. Nefunguje tu elektřina ani plyn, neteče pitná voda. Rusové jsou v zákopech hned za městem. Orichiv býval domovem patnácti tisíc lidí, dnes jich zde přežívá asi pět set. Podzemní kryty, ve kterých lidé spí a modlí se za konec války, navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Střely, které v noci mířily na oblast Kyjeva, se zdejší protivzdušné obraně podařilo sestřelit, dvě střely ale zasáhly letiště v centrální části Ukrajiny. Informovaly o tom podle ruskojazyčné verze BBC ukrajinské úřady. Úřady na Ruskem okupovaném Krymu zase sdělily, že nad poloostrovem zneškodnily devět dronů.
"Čtyři ze šesti střel byly zničeny. Dvě ale bohužel zasáhly operační letiště u města Kropyvnyckyj," řekl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Město Kropyvnyckyj se nachází v Kirovohradské oblasti ve střední části Ukrajiny.
Celková pomoc Ukrajině se pohybuje v nižších desítkách miliard, do konce roku to bude zhruba 30 až 40 miliard korun, uvedl premiér Fiala.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Na celém území Ukrajiny v noci na neděli po několik hodin znovu platil protiletecký poplach kvůli ruskému útoku drony a raketami.
- V troskách dvoupatrového obytného domu u ukrajinského města Dnipro, který podle Kyjeva zasáhla v sobotu ruská palba, našli záchranáři v noci na dnešek tělo dvouleté dívky. Při explozi rovněž utrpělo zranění 22 lidí, z toho pět dětí.
V troskách dvoupatrového obytného domu u ukrajinského města Dnipro, který podle Kyjeva zasáhla v sobotu ruská palba, našli záchranáři v noci na dnešek tělo dvouleté dívky. Při explozi rovněž utrpělo zranění 22 lidí, z toho pět dětí. Informoval o tom dnes ve svém ruskojazyčném vydání server BBC News.
"Dvě dvoupatrové budovy, mezi něž dopadla nepřátelská střela, byly částečně zničeny. Poškozeno bylo také deset dalších domů, automobil, obchod a plynovody," uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Na celém území Ukrajiny v noci na dnešek po několik hodin znovu platil protiletecký poplach kvůli ruskému útoku drony a raketami. Všechny, které mířily na oblast Kyjeva, se ale zdejší protivzdušné obraně podařilo sestřelit, uvedla podle ruskojazyčné verze BBC zdejší vojenská správa. Úřady na Ruskem okupovaném Krymu zase sdělily, že nad poloostrovem sestřelily dron.
"Podle předběžných informací žádný letecký cíl nedosáhl hlavního města. Vše, co směřovalo k městu, bylo protivzdušnou obranou zničeno," napsal na telegramu šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Agentura Reuters předtím informovala, že se v oblasti Kyjeva ozývaly výbuchy a nasazena byla protivzdušná obrana.
Později doplnil, že počet zraněných stoupl na 20, z nichž 17 muselo být hospitalizováno. Operovány jsou i tři děti. Někteří ze zraněných mají poranění hlavy, střepiny v těle a pohmožděniny. Je jim poskytována veškerá potřebná pomoc, uvedl web Ukrajinska pravda.
Výbuch u ukrajinského města Dnipro dnes zasáhl dvoupatrový obytný dům a zranil nejméně 20 lidí, včetně pěti dětí, z nichž tři jsou ve vážném stavu. S odkazem na šéfa oblastní správy Serhije Lysaka to dnes uvedla agentura Reuters. Agentura Ukrinform píše o ruském útoku.
"V obci Pidhorodne byl zpod trosek domu vytažen muž. Stále tam jsou lidé. Pátrací a záchranná operace pokračuje. Celkem bylo zatím zraněno 13 lidí. Tři z nich jsou děti. Jsou to děti ve věku šesti, 11 a 15 let," uvedl večer Lysak.
Ruské rakety v sobotu zasáhly dva domy v Dnipru. Trosky prohledávají záchranáři.
Blízko okupovaného Melitopolu zničil výbuchu část železniční tratě, která vede na Krym.
Německý kancléř Olaf Scholz pronesl na mítinku ve městě Falkensee nedaleko Berlína svoji zatím nejtvrdší kritiku ruského prezidenta Vladimira Putina. Označil ho za válečného štváče a vraha.
Scholz gives an actually GREAT speech pic.twitter.com/27J2qeQEED
— Paul Massaro (@apmassaro3) June 3, 2023
Milice, které v květnu rozpoutaly střety v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, použily zahraniční zbraně včetně českých pušek BREN nebo belgických FN SCAR, upozornil americký deník The Washington Post. České ministerstvo obrany podle něj odmítlo jeho informace komentovat.
"Belgie a Česká republika poskytly zbraně Ukrajině a odtud zřejmě tyto pušky pocházejí," citoval americký deník Andrewa Galera ze společnosti Janes, která se zabývá informováním o bezpečnostní problematice.
Rusko oznámilo, že neumožní novinářům z nepřátelských zemí účast na ekonomickém fóru v Petrohradu.
Ostřelování v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou si dnes vyžádalo další dva životy, uvedl na telegramu tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Z ostřelování obvinil ukrajinské síly, které se k útokům na ruské území nehlásí. Informace gubernátora nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajina má zatím pouze dva americké systémy protivzdušné obrany Patriot, ale potřebovala by jich 50. V rozhovoru s americkým listem The Wall Street Journal to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Patriot je podle něj jediný systém, který dokáže zlikvidovat určité typy ruských raket.
Ukrajina zatím dostala jeden systém od Spojených států a jeden od Německa a Nizozemska. V tuto chvíli má přislíbeny tři další.
Zelenskyj v rozhovoru uvedl, že za současného nedostatku zbraní si Ukrajina musí vybírat mezi ochranou civilistů a vojáků. Podtrhl, že bez efektivní protivzdušné obrany je jakákoli protiofenziva velmi obtížná.
"Představte si vojáka, který chápe, že nemá nad hlavou pomyslnou střechu. A přitom nechápe, proč v jiných zemích tohle je," řekl Zelenskyj.
I když by si Ukrajina přála další dodávky zbraní ze Západu, je podle Zelenského připravena protiofenzivu zahájit. "Chtěli bychom mít určité věci, ale nemůžeme čekat další měsíce," shrnul.
Patriot je taktický obranný raketový systém, jenž umožňuje odhalit a likvidovat nepřátelské taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla.
Ukrajinské úřady po kontrole zhruba 5000 protileteckých krytů zjistily, že asi pětina z těchto prostor není použitelná. K revizi krytů v zemi vyzval prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co ve čtvrtek při ruském útoku zahynuly dvě ženy a devítiletá dívka, které se nedostaly do zavřeného krytu.
Šéf ukrajinského ministerstva vnitra Ihor Klymenko sdělil, že zkontrolováno zatím bylo přes 4800 krytů. "Zavřených bylo 252 objektů civilní ochrany, nepoužitelných jich bylo 893," citovalo ho ministerstvo.
Revizi podle Klymenka provádí přes 5300 záchranářů, policistů a dalších představitelů ukrajinských úřadů. Ti veškeré nedostatky popsali a záznamy předali příslušným orgánům, které mají zjednat nápravu.
Slovensku hrozí, že podlehne dezinformacím šířeným proruskou propagandou, varovala v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nové politické uspořádání po blížících se parlamentních volbách by podle ní také mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině, která se už déle než rok brání ruské agresi. Její slova nepřímo potvrzují výsledky průzkumu slovenské nevládní organizace Globsec, podle nichž se například pouze 40 procent Slováků domnívá, že primární odpovědnost za rozpoutání války na Ukrajině nese Rusko.
Čaputová v rozhovoru upozornila, že Slovensko čelí aktivní ruské dezinformační kampani, a vyjádřila obavy, že jako "mladá demokracie" je její země vůči této kampani "ohroženější".
"Pozoruji v naší společnosti nejen polarizaci, ale také roztříštěnost," řekla v rozhovoru Čaputová. Prezidentka také uvedla, že pokud se do vedení země po podzimních volbách dostanou populistické strany, slovenské postoje se na mezinárodní scéně "budou možná více podobat zahraniční politice typu Viktora Orbána". Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána se často staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a vyzývá ke zmírnění protiruských sankcí. Orbán kromě toho udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ukrajinská média kritizují video zveřejněné na youtubovém kanálu maďarské vlády, v němž se objevila mapa zobrazující Ukrajinu bez poloostrova Krym. Video kromě toho vyzývá k ukončení války a k řešení konfliktu cestou mírových jednání. Kyjev ale opakovaně upozorňoval, že mírová jednání s Moskvou ve chvíli, kdy ruské síly okupují část ukrajinského území a dál podnikají na Ukrajinu útoky, nejsou z jeho pohledu možná.
"Nastal čas na mír. Desítky tisíc dětí osiřely, stovky tisíc domů jsou zničené, přes deset milionů lidí muselo opustit domovy, ale válka pokračuje a snadno se z ní může stát světová. Už bylo dost války, konec devastace může přinést jen klid zbraní, jen mírová jednání mohou zachránit životy," říká ve videu podle ruskojazyčného vydání webu BBC News hlas, jehož naléhavost dokreslují sirény, dramatická hudba a znepokojivé záběry zničených měst, jedoucího tanku nebo psychicky zlomených lidí.
Ve videu ale není ani zmínka o tom, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko, upozorňují ukrajinská média. Když se v něm na několik vteřin objeví mapa s červeně vyznačenou Ukrajinou, poloostrov Krym je zašedivělý. Oficiálně přitom maďarská vláda anexi Krymu Ruskem neuznala. Rusko poloostrov anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, svou ozbrojenou agresi vůči Ukrajině Moskva naplno rozpoutala loni v únoru.
Maďarská vláda Viktora Orbána ale dlouho volá po zmírnění sankcí, které uvalila v několika vlnách Evropská unie na Rusko kvůli jeho válce na Ukrajině. Orbán kromě toho v pátek vyzýval, aby bylo Ukrajině zabráněno v protiofenzivě, čehož si všímala jak ukrajinská, tak ruská média včetně například listu Kommersant.
Na Ukrajině zůstává dobytí Doněcké a Luhanské oblasti hlavním cílem ruských sil, sdělil dnes generální štáb ukrajinské armády. Rusové podle něj v oblasti podnikají desítky útočných akcí. V ruském informačním prostoru se rozhořely rozepře ohledně toho, kdo si na ruské straně může připsat odpovědnost za úspěchy u Marjinky v Doněcké oblasti, přestože město ještě ruské síly nedobyly, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války.
Marjinka se tak podle analytiků ocitla v centru debat místo Bachmutu, jiného města na Donbasu, o jehož dobytí se ruské síly snažily mnoho měsíců, než po mnoha peripetiích v květnu ohlásily, že se jim to podařilo. Bachmut přitom nemá velký strategický význam, Rusko ale potřebovalo ukázat, že se mu podařilo na Ukrajině v posledních měsících dosáhnout alespoň nějakých úspěchů, hodnotili ruskou snahu o dobytí města západní odborníci včetně například britského ministerstva obrany.
Stejně tak případné dobytí Marjinky, která měla před válkou asi 10 tisíc obyvatel, Rusku na bojišti žádnou taktickou výhodu podle institutu nepřinese. Kreml by se ho ale mohl pokusit využít v informačním prostoru ve svůj prospěch. Marjinka je skoro zcela zničená a nikdo z obyvatel v ní nezůstal. Ruské síly se o její dobytí snaží od začátku plnohodnotné invaze, v oblasti se jim ale podařilo za rok a čtvrt invaze postoupit zhruba o dva kilometry, podotkl institut.
Ruské ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že ofenzivu u Marjinky v Doněcké oblasti nyní vedou čečenské speciální jednotky rychlého nasazení Achmat. Agentura Reuters k tomu poznamenala, že čečenské síly jsou spolu s žoldnéři ze soukromé Wagnerovy skupiny "jedněmi z hlavních hybných sil" ruské ofenzivy na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes nařídil kontrolu všech protileteckých krytů v zemi. Vede ho k tomu zpráva, že ve čtvrtek při vlně ruských útoků zahynuly dvě ženy a devítiletá dívka, které se nedostaly do zavřeného krytu. Incident na Ukrajině vyvolal vlnu rozhořčení a podle agentury Reuters dál prohloubil roztržku mezi Zelenským a kyjevským starostou Vitalijem Kličkem, kteří se od začátku války několikrát veřejně střetli kvůli názorovým neshodám.
Prezident Petr Pavel dnes při první společní schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem hovořil o nadcházejícím summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Vilniusu a o obranné dohodě se Spojenými státy. Pavel to řekl na tiskové konferenci. Setkání bylo jedním z bodů Pavlova plánu pro prvních 100 dní v prezidentském úřadu, kterého se ujal 9. března.
Úspěšné odrazování "konkurentů", jako je Rusko a Čína, od agresivních kroků nevyžaduje navýšení velikosti jaderného arzenálu Spojených států, řekl dnes poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Na setkání washingtonské organizace Arms Control Association také uvedl, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena je otevřená diskusím o kontrole jaderných zbraní s Moskvou i s Pekingem.
V ukrajinském přístavu Berďansk, který okupuje ruská armáda, se v pátek ozvalo několik výbuchů z přístavu.
Ukrajinská armáda je schopná osvobodit Krym do konce roku, prohlásil britský ministr obrany Ben Wallace.
Je nám jasné, že do NATO vstoupíme až po válce s Ruskem, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O členství Ukrajiny v alianci bude jednat červencový summit NATO ve Vilniusu.
Mnoho evropských zemí si je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova vědomo problémů, který by vznikly v případě vstupu Ukrajiny do NATO, ale tón v alianci udávají Spojené státy. Členství Kyjeva v alianci by způsobilo problémy na mnoho dalších let, uvedl mluvčí Putina.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že čečenské jednotky "Achmat" zahájily ofenzivu na východní Ukrajině u města Marjinka.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil kontrolu úkrytů na Ukrajině. Učinil tak poté, co ve čtvrtek zůstal během ruského bombardování jeden úkryt zamčený a zemřeli kvůli tomu tři lidé.
Česká republika podle premiéra Petra Fialy také plně podporuje Moldavsko, které čelí důsledkům ruské války na Ukrajině, a jeho vstup do Evropské unie i sbližování se Severoatlantickou aliancí. Praha například podpořila novou partnerskou misi Evropské unie, která byla zahájena ve čtvrtek v Kišiněvě.
Za "strategický neúspěch" pro Moskvu označil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken válku, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal loni invazí na Ukrajinu. Podle něj konflikt Rusko do dalších let výrazně oslabí. Šéf americké diplomacie to uvedl při své návštěvě Finska.
O chystaném ukrajinském protiúderu mluví politici i vojenští experti od začátku jara. Pravdu měli ti, kteří předvídali, že v květnu ještě nezačne. Kyjev se nechal slyšet, že operace má z Ukrajiny vyhnat ruské okupační jednotky a obnovit území státu z roku 1991. Tedy včetně Krymu. Podle ukrajinských představitelů už vlastně začala - sérií drobnějších překvapivých útoků s cílem znejistit nepřítele.
Putinova agrese na Ukrajině je pro Rusko strategickým neúspěchem, prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Evropští lídři na čtvrtečním summitu v Moldavsku vyjádřili podporu Ukrajině, Volodymyr Zelenskyj opět žádal o její přijetí do NATO. Na místě byla zpravodajka Aktuálně.cz Anna Dohnalová.
Souhrn nejdůležitějších událostí
- Ruské úřady hlásí ostřelování a útoky dronů v Brjanské, Kurské a Smolenské oblasti u hranic s Ukrajinou a Běloruskem.
- Podle televize Sky News zemřelo v bitvě o Bachmut 60 tisíc Rusů. Televize se odvolává na západní vojenské experty a analytiky.
- Rusko v noci bombardovalo Ukrajinu střelami s plochou dráhou letu, zatím nejsou hlášeny žádné oběti na životech.
Gubernátor ruské Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala v noci dvě vesnice blízko Brjansku.
Podle průzkumu společnosti Levada-Centrum podporuje ruskou agresi na Ukrajině 76 procent obyvatel Ruska. Na otázku, zda se válka vyvíjí pro Rusko úspěšně, odpovědělo ano 61 procent respondentů. 24 procent má opačný názor.
Izraelští a ukrajinští vojáci spolupracují v Polsku při nasazení izraelského systému včasného varování na Ukrajině. Ve čtvrtek to podle agentury Ukrinform při své návštěvě Vídně prohlásil ministr obrany Izraele Eli Kohen.
"Zatímco my tady mluvíme, pracují izraelští a ukrajinští vojáci v Polsku společně na tom, aby začlenili náš systém varování, který bude zachraňovat životy civilistů na Ukrajině," cituje Ukrinform Kohena.
Ukrajinská média už dříve informovala o tom, že Izrael v květnu začne v Kyjevě testovat svůj systém včasného varování před raketovými útoky. Očekává se, že jeho napojení na ukrajinský radarový systém umožní rychlejší přenos výstrahy k uživatelům mobilních telefonů a spuštění sirén pouze v místech, kde opravdu hrozí nebezpečí raketového útoku.
Západní činitelé odhadují, že Rusko při dobývání Bachmutu na východě Ukrajiny ztratilo 60 000 vojáků. Tento údaj zahrnuje jak mrtvé, tak raněné, píše britská televize SkyNews na svých internetových stránkách. Za celý rok a čtvrt invaze na Ukrajinu přišlo Rusko podle odhadů o více než 200 000 zraněných či mrtvých.
Rusko s ukrajinskými obránci tvrdé boje o Bachmut, který Kyjev nyní nepovažuje za nijak strategicky důležitý, vedlo zejména od zimních měsíců. Prakticky všechny budovy ve městě jsou nyní zničené. V roce 2021 tam žilo asi 75 000 obyvatel.
Ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila nad Kurskem několik ukrajinských dronů, uvedl na sociální síti Roman Starovojt, gubernátor Kurské oblasti, která hraničí s Ukrajinou. "Prosím obyvatele Kursku zachovat klid, město spolehlivě chrání naši vojáci," napsal.
V Kyjevě byly v noci opět slyšet výbuchy a palba protivzdušné obrany, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Letecký poplach na Ukrajině byl podle BBC vyhlášen poté, co ruské bombardéry nad Kaspickým mořem vypustily střely s plochou dráhou letu mířící na ukrajinská města.
USA oznámily, že přestanou Rusku poskytovat jistá data podle jaderné dohody Nová dohoda START, na níž Moskva přerušila účast. Uvádí to agentura Reuters.
Nizozemsko chce pro Ukrajinu koupit další desítky tanků Leopard 1. Uvedla to dnes nizozemská tisková agentura ANP s odvoláním na své zdroje. Nizozemská vláda chce tanky nakoupit od švýcarské společnosti, což by vyžadovalo svolení švýcarské vlády. Nizozemské ministerstvo obrany se ke zprávě odmítlo vyjádřit. Úřad premiéra Marka Rutteho na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.
OSN je znepokojena pokračujícím zpomalováním plnění dohody o vývozu obilí z ukrajinských černomořských přístavů, uvedl dnes mluvčí organizace Stéphane Dujarric. OSN chce podle mluvčího jednat se stranami sporu s cílem úplného plnění dohody. Minulý měsíc vyplulo z ukrajinských přístavů jen 33 lodí, což je méně než polovina počtu lodí, které vypluly v dubnu, řekl novinářům Dujarric.
O nutnosti bezpečnostních záruk dnes na zámku Mimi nedaleko Kišiněvu hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeden z představitelů jeho kanceláře Mychajlo Podoljak například tento týden uvedl, že by v Rusku měla po konci války vzniknout demilitarizovaná zóna.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes novinářům řekl, že by záruky měly být koncipovány tak, aby Ukrajině poskytly potřebnou ochranu před možným napadením. Zároveň ale uvedl, že k míru na Ukrajině, která se od loňského února brání ruské agresi, vede ještě dlouhá cesta. Oba lídři budou o zárukách hovořit ve středu 7. června v Postupimi, řekl Macron.
Ukrajina musí na nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu dostat jasné a silné bezpečnostní záruky, řekl dnes po jednání na vrcholné schůzce Evropského politického společenství (EPC) v Moldavsku francouzský prezident Emmanuel Macron. Jednat o tom bude příští týden v Německu s kancléřem Olafem Scholzem. "Vilnius musí vyslat jasnou zprávu Ukrajině a Ukrajincům. Preferuji silnější, konkrétní a velmi jasné bezpečností záruky," řekl podle agentury Reuters Macron novinářům. O jejich povaze se ale nezmínil.
Český prezident Petr Pavel dnes na své návštěvě Rakouska hovořil o tom, jak válka na Ukrajině změnila uvažování o bezpečnosti v současném světě. Varoval také před populismem a rostoucím vlivem Číny. Pavel se hodně věnoval ruské invazi na Ukrajinu a změnám v postojích Moskvy, které jí předcházely a které podle něj Západ podcenil. Nezbytné bude přesvědčit občany, že pokud si přejí zachovat život v demokratických společnostech, musí počítat s tím, že možná částečně obětují své pohodlí, řekla posluchačům česká hlava státu.
Ukrajina potřebuje další systémy protivzdušné obrany Patriot, dokud nedostane stíhačky F-16. Podle agentury Ukrinform to dnes na závěr summitu Evropského politického společenství (EPC) řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská obrana je podle něj ale i tak díky západním spojencům schopná sestřelit všechny ruské střely. "Potřebujeme moderní stíhačky. Nejde jen o součást naší protiofenzivy, ale je to i záležitost ochrany našeho vzdušného prostoru, logistiky a především Ukrajinců," řekl Zelenskyj. "To je pro nás obtížné, protože nemáme moderní stíhačky, a proto má na obloze převahu Ruská federace," dodal prezident, který k dodání moderních stíhacích letounů vyzývá západní spojence už několik měsíců.
V Petrohradu dnes s vyloučením veřejnosti a médií začal proces s prominentním fyzikem Anatolijem Maslovem, který je obžalovaný z velezrady. Informuje o tom agentura Reuters. Maslov byl jedním z trojice vědců z novosibirského ústavu teoretické a aplikované mechaniky, kteří byli zatčeni kvůli podezření z velezrady. Reuters s odvoláním na nejmenovaného člověka blízkého Maslovovi píše, že 76letý vědec od svého zatčení loni v červenci prodělal dva infarkty a byl v nemocnici. Byl převezen do nechvalně proslulé moskevské věznice Lefortovo, před procesem pak do Petrohradu.
O členství Ukrajiny v NATO dnes diskutovali ministři zahraničí zemí NATO na neformálním jednání v Norsku. Všechny státy aliance souhlasí s tím, že se Ukrajina stane jejím členem, prohlásil v norské metropoli generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal. Ukrajina dnes navíc čelila další sérii ruských vzdušných útoků, které si v hlavním městě vyžádaly tři civilní oběti a 16 zraněných.
V době, kdy podstatná část světa bojuje s vysokou inflací, zažívají bývalé sovětské republiky ekonomický boom. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj obchodních vztahů s Čínou. Peking využil ruské invaze na Ukrajině a pomalu posiluje svůj vliv v oblastech, kde ještě dříve dominovalo Rusko.
Ruští vyšetřovatelé vyhlásili pátrání po třetím člověku podezřelém z účasti na vraždě předního vojenského blogera Vladlena Tatarského. Tatarskij zemřel začátkem dubna při výbuchu v kavárně v Petrohradu. Vyšetřovací výbor, který se zabývá závažnou kriminalitou, na Telegramu uvedl, že hledaným je Roman Popkov, ruský novinář působící na Ukrajině.
Neformální jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance se bude příští rok konat v Praze. Na Twitteru to uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský, který se dnes účastní obdobné ministerské schůzky v norské metropoli Oslu.
Dnes v Norsku 🇳🇴 na neformálním setkání ministrů zahraničí @NATO.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) June 1, 2023
👉 Pro všechny jsem přivezl pozvánku do Prahy, protože už příští rok na jaře se stejné jednání uskuteční u nás!
👉 Bude se jednat o nejvýznamnější alianční akci na našem 🇨🇿 území od summitu NATO v roce 2002. 💪 pic.twitter.com/TD9RbYlIcf
Letošní summit podle expertů vyslal Rusku jasnou zprávu o tom, že Evropa drží pospolu. Obavy, že by se stal náhražkou pro členství v EU, už nemají.
Summit v Moldavsku pro Aktuálně.cz monitorovala na místě naše reportérka Anna Dohnalová.
The day I met @ZelenskyyUa @Aktualnecz. 🇺🇦 pic.twitter.com/5rjrU1gA8d
— Anna Dohnalová (@A_Dohnalova) June 1, 2023
Premiér Petr Fiala se dnes na okraj summitu Evropského politického společenství setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedlo Fialovo tiskové oddělení. "S prezidentem Zelenským jsme se bavili o podpoře, jak o té aktuální vojenské a humanitární, tak i možnostech obnovy a rekonstrukce Ukrajiny," řekl Fiala.
Česko svůj systém sociálních podpor ukrajinským uprchlíkům od ledna zřejmě neotevře, a to kvůli nákladům. Při dnešních sněmovních interpelacích to uvedl na dotaz Ivany Mádlové (ANO) ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O možnosti zrušení nynější dvoukolejnosti poskytování dávek se zmiňoval letos v únoru. "Po všech debatách a analýze toho, co by to stálo na straně organizačních nákladů, personálních nákladů na straně úřadu práce, včetně i těch nákladů na výdajové stránce státního rozpočtu, tak se k této variantě uchylovat nebudeme," řekl ve sněmovně Jurečka. Záležitost chce ale ještě probrat s dalšími ministerstvy.
"Propojili jsme kontinent, abychom potvrdili naše společné a silné odhodlání přinést mír zpět do Evropy. Ukázali jsme sílu a jednotu v době, kdy je stabilita našeho kontinentu ohrožena, a že jsme jednotní vůči největší vojenské agresi od dob druhé světové války," prohlásila na summitu moldavská prezidentka Maia Sanduová.
Při čtvrtečním leteckém poplachu utíkalo několik obyvatel ukrajinské metropole do jednoho z protiatomových krytů. U vstupu ale zjistili, že jsou jeho dveře zamčené. Skupinka Kyjevanů tak zůstala venku napospas ruskému ostřelování, které na místě stálo život devítiletou dívku a dvě ženy.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení (RN), kterou mnoho let vedla neúspěšná kandidátka na prezidentku Marine Le Penová, čelí obvinění, že pomáhala ruské moci dostat se do Francie. Podle agentury AFP to tvrdí uniklé výňatky ze zprávy parlamentního vyšetřovacího výboru pro otázky zahraničního vměšování.
Moldavsko si zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku a čelit důsledkům ruské barbarské invaze na Ukrajinu. Na summitu Evropské politického společenství (EPC) to dnes řekl český premiér Petr Fiala. "Obdivuji, jak je Moldavsko statečné a jak se dokáže postavit Rusku a jak čelí důsledkům ruské barbarské invaze na Ukrajinu," řekl Fiala.
Na hlavní tiskové konferenci Evropského politického společenství po boku moldavské prezidentky Maii Sandu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS).
— Anna Dohnalová (@A_Dohnalova) June 1, 2023
“Obdivuji, jak je Moldavsko statečné, jak se staví Rusku a jak čelí dopadům ruských barbarských útoků na Ukrajině," řekl. @Aktualnecz pic.twitter.com/CfhfKyS4Pt
Dnešní summit Evropského politického společenství ukázal jednotu a sílu v době, kdy Evropa čelí největší vojenské agresi od druhé světové války, řekla moldavská prezidentka. Rozhodnutí uspořádat summit asi jen 20 kilometrů od hranic s Ukrajinou označila moldavská prezidentka Sanduová dnes za jasné vyjádření evropské solidarity s Kyjevem. Moldavsko podle Sanduové potřebuje také podporu, aby mohlo čelit kybernetickým útokům a ruské propagandě a dezinformacím.
Vyšetřovatelé z Nizozemska a Česka ukončili šestitýdenní misi na Ukrajině pro Mezinárodní trestní soud (ICC), během níž shromažďovali důkazy o škodách způsobených na kritické a civilní infrastruktuře. Agentuře Reuters to dnes řekla vedoucí skupiny. Rusko na podzim a v zimě vedlo útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, při kterých poškodilo až polovinu tohoto systému. Podle Kyjeva jde o válečný zločin. Moskva tvrdí, že cíle, na které na Ukrajině útočila, byly legitimní.
Europoslanci schválili uvolnění 500 milionů eur na podporu výroby munice v zemích Evropské unie. Plán má zejména urychlit její dodávky na Ukrajinu.
Nový slovenský ministr obrany Martin Sklenár potvrdil zájem své země podílet se na plánu Evropské unie dodávat munici Ukrajině. Slovensko má podle něj výrobní kapacity.
Přehled důležitých událostí:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu v Moldavsko žádal jasné stanovisko ohledně členství Ukrajiny v NATO.
- Ukrajinská policie vyšetřuje incident v Kyjevě. Kvůli tomu, že pod klinikou byl zamčený úkryt, zemřeli během ruského bombardování tři lidé.
- Švýcarská zbrojovka Ruag žádá vládu v Bernu, aby jí povolila vyvézt skoro stovku tanků na Ukrajinu. Švýcarsko zatím odmítá dodávat Ukrajině zbraně s poukazem na svoji neutralitu.
Ukrajinská policie bude vyšetřovat incident na kyjevské klinice, pod kterou byl uzamčený úkryt a lidé se tam nemohli schovat během ruského bombardování. Kvůli tomu zahynuli tři lidé, mezi nimi devítiletá dívka. Podle deníku Ukrajinska pravda byl pracovník ochranky nemocnice navíc opilý.
Ruská armáda ve čtvrtek dopoledne bombardovala Charkov. Zatím nejsou žádné informace o obětech.
Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó odmítl návrhy, aby se o členství Ukrajiny v NATO diskutovalo už na červencovém summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu. Budapešť se dlouhodobě staví negativně ke snaze Ukrajiny vstoupit do EU i NATO.
Ukrajina chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získat jasné rozhodnutí o své budoucnosti v Severoatlantické alianci, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod summitu lídrů Evropského politického společenství (EPC). Jednání, které se koná v Moldavsku, zahájila prezidentka Maia Sanduová a poté hned předala slovo právě Zelenskému.
Švýcarský zbrojní koncern Ruag navzdory odmítavým signálům z vlády oficiálně požádal o export 96 vyřazených tanků Leopard 1. Potvrdil to švýcarský státní sekretariát pro hospodářství (SECO) při ministerstvu hospodářství. Podle firmy má o nákup těchto tanků zájem německá zbrojovka Rheinmetall. Použité tanky, které momentálně nejsou způsobilé pro nasazení do boje, by později měly být dále poslány na Ukrajinu, řekla mluvčí švýcarského koncernu.
Šéf ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin znovu ostře kritizoval ruskou armádu. Její představitele označil za klauny, kteří neumí velet. Prigožin je dnes v Bachmutu, kde dohlíží na odchod svých mužů. Ti se z města stahují a předávají pozice ruské armádě.
Lidé v Kyjevě se ve čtvrtek během ruského bombardování znovu schovávali v metru.
Rakousko musí rychle ukončit svoji závislost na ruském plynu. Oznámila to dnes rakouská ministryně energetiky Leonore Gewesslerová. Bývalý šéf rakouské energetické společnosti OMV Gerhard Roiss uvedl, že Rakousko musí přestat dovážet ruský plyn proudící přes Ukrajinu do konce roku 2024, protože kontrakt mezi Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu na konci příštího roku vyprší.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková uvedla, že dveře do NATO jsou zájemcům o členství otevřené, nelze ale jednat o přijetí zemí, které jsou ve válce. Měla tím na mysli Ukrajinu.
Při nočním ostřelování ruského města Šebekino blízko hranice s Ukrajinou utrpělo zranění pět lidí, napsal dnes na Telegramu šéf Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Tři lidé museli být hospitalizováni. Přímo zasažena byla jedna obytná budova, která začala hořet. Hoří rovněž i střecha jedné z administrativních budov. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné ihned nezávisle ověřit. Rusko mezitím podniklo na Ukrajinu další vlnu vzdušných útoků. "Šebekino je pod neustálou palbou, ve 12:00 v noci, ve 3:40 a v 5:15 střílely ozbrojené síly Ukrajiny na střed a okraj města," uvedl Gladkov. Jak dodal, škody na obytných domech i administrativních budovách stejně jako již několikrát v minulosti způsobily střely z raketometu Grad.
Během nočního útoku ze vzduchu dnes zemřely v Kyjevě tři osoby a další jsou zraněné. Uvedly to místní úřady. Útok zasáhl východní část metropole, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení vojenských úřadů. Podle agentury AP Rusko použilo pro dnešní útok rakety. Škody na majetku zřejmě způsobil dopad sestřelených ruských raket. Mrtvé a zraněné pak zřejmě zasáhly zbraně sestřelené protivzdušnou obranou. Trosky raket poničily také nemocnici, obytné domy a vodovod.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Spojené státy připravily pro Ukrajinu novou dodávku munice do systémů protivzdušné obrany Patriot, střel do raketometů HIMARS a dalšího vybavení.
- Ruský resort obrany oznámil, že jeho armáda při vzdušném úderu na Oděsu zničila poslední funkční ukrajinskou vojenskou loď, podle agentury Reuters pro své tvrzení neposkytl důkazy.
- Ukrajinská generální prokuratura obvinila z válečných zločinů ruského vojáka, který ve městě Buča u Kyjeva loni na jaře zastřelil čtyři civilisty. Buča byla v té době okupovaná ruskými vojsky.
Součástí nejnovější podpory od USA je munice do systémů Patriot, "které Ukrajina dost efektivně nasazuje", řekl mluvčí Bílého domu pro národněbezpečnostní otázky John Kirby.
Také zmínil systémy protivzdušné obrany Avenger, protiletecké střely Stinger, munici do raketometů HIMARS či dělostřelecké projektily. Americké ministerstvo obrany v tiskové zprávě doplnilo, že Ukrajina dostává také další typy munice včetně té pro drony, systémy pro likvidaci min nebo brýle na noční vidění.
Česko a Slovensko jsou zajedno v názoru na podporu Ukrajiny, která se brání ruské agresi. Zároveň je potřeba uvažovat nad budoucí obnovou napadené země. Český premiér Petr Fiala to řekl po dnešní schůzce s novým předsedou slovenské vlády Ľudovítem Ódorem.
Generální prokurátor Andrij Kostin uvedl, že jeho úřad nyní vyšetřuje více než 2900 zločinů spáchaných ruskými vojáky na dětech. Prokuratura podle něj ví o 19 400 případech nezákonného odvážení dětí z Ukrajiny do Ruska, ale ve skutečnosti těchto případů může být více.
Kostin také uvedl, že během války nejméně 483 dětí přišlo o život a dalších 989 utrpělo v bojích zranění, ale tyto údaje nezahrnují děti zabité či zraněné v Mariupolu ani v jiných částech okupovaných území. Kyjev bude rozhodně usilovat o návrat všech ukrajinských dětí domů, zdůraznil Kostin.
Spojené státy připravily pro Ukrajinu novou dodávku munice do systémů protivzdušné obrany Patriot, střel do raketometů HIMARS a dalšího vybavení. Oznámil to dnes Bílý dům, který představil nejnovější balík vojenské pomoci pro zemi bránící se už déle než rok ruské ozbrojené agresi. Hodnotu chystané sady materiálu ihned neoznámil.
"Spojené státy budou pokračovat v podpoře Ukrajiny, budou jim poskytovat věci, které potřebují, aby se mohli lépe bránit," řekl na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu pro národněbezpečnostní otázky John Kirby. Nový balík vojenské pomoci přitom spojil s častými leteckými údery ruských sil proti ukrajinským městům, které devastují civilní infrastrukturu.
Deník Kommersant na titulní straně zveřejnil reportáž svého kremelského zpravodaje, který s ironií sobě vlastní vylíčil, jak zaměstnance střediska Zotov v bývalé pekárně, kteří se shromáždili kvůli setkání s Putinem, neznepokojoval nálet, ale obava, aby kvůli náletu nezrušili schůzku s hlavou státu.
Dále se důraz kladl na Putinovo hodnocení, že moskevská protivzdušná obrana fungovala "uspokojivě" a že nálet budou kriminalisté vyšetřovat jako válečný zločin.
Ruská média - po vzoru klidné reakce prezidenta Vladimira Putina - úterní nálet bezpilotních letounů na Moskvu nijak nedramatizovala. Dosud největší útok dronů na hlavní město ale ruské noviny nepominuly a hlavní státní televize mu věnovaly nezvykle mnoho vysílacího času, uvedla ruská redakce BBC na svém webu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na mezinárodní konferenci Globsec v Bratislavě hovořil o potřebě sbližování "staré" a "nové" Evropy a uznal, že západní země měly těm východoevropským ohledně Ruska více naslouchat.
Odkázal na výrok někdejší francouzské hlavy státu Jacquesa Chiraca, který v roce 2003 uvedl, že východoevropské státy, které podpořily USA a Británii při invazi do Iráku "propásly dobrou příležitost mlčet".
"Někteří říkali, že jste propásli příležitost mlčet. Já si myslím, že jsme zase nevyužili příležitost vám naslouchat. Ty časy jsou pryč," řekl v hlavním městě Slovenska, za což podle agentury Reuters sklidil potlesk.
Exploze ušetřila nedaleký památník Tří sester, symbolizující na styku hranic "přátelství národů" Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Ukrajinské oblastní úřady před rokem oznámily, že chtějí odstranit tento památník, který ale nadále stojí, dodala Ukrajinska pravda.
"Ruští okupanti od vychloubání, že Kyjev dobudou za tři dny, začali vyhazovat do povětří silnice ze zjevné obavy, že Ukrajina zaútočí na oblastní centrum. Ale Ukrajina není agresor. Náš stát se výlučně brání, Brjansk nepotřebujeme. Potřebujeme ale pád rozhodovacího centra, kde se rozhodlo o rozpoutání války proti Ukrajině, a proto ať raději to vyhodí do povětří," řekl listu Ukrajinska pravda mluvčí pohraničníků Andrij Demčenko.
Dodal, že část zmíněné silnice Rusové vyhodili do povětří už v úterý. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.
Ruští vojáci vyhodili do povětří část silnice na místě, kde se stýkají hranice Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Oznámila to dnes na sociálních sítích ukrajinská pohraniční stráž, která také zveřejnila záběry z místa.
Ukrajinci tvrdí, že Rusové tak učinili v obavě, aby ukrajinská vojska nezaútočila po silnici spojující ukrajinské město Černihiv s ruským městem Brjansk, které je administrativním centrem stejnojmenné oblasti.
O prohloubení spolupráce české a estonské armády, zkušenostech protivzdušné obrany nebo o kybernetické obraně a informačních operacích mluvili dnes náčelníci generálního štábu české armády Karel Řehka a estonské armády Martin Herem. Na generálním štábu v Praze probrali také pomoc Ukrajině nebo výcvik ukrajinských vojáků.
"Jednání bylo zaměřeno hlavně na možnosti vzájemné spolupráce. Vyměnili jsme si názory a pohledy na problémy, kterým čelíme," řekl Řehka. Poznamenal, že s Heremem sdílí podobný pohled na bezpečnostní situaci. "Zejména v tom, že ta situace je vážná a vyžaduje urychlené kroky v posilování naší obrany a modernizaci armád," doplnil. Mluvili i o reálné hrozbě na východním křídle aliance.
Ukrajinská generální prokuratura dnes obvinila z válečných zločinů ruského vojáka, který ve městě Buča u Kyjeva loni na jaře zastřelil čtyři civilisty. Buča byla v té době okupovaná ruskými vojsky. Za porušení válečných zvyklostí spolu s úmyslnou vraždou hrozí podezřelému vojákovi v případě dopadení a odsouzení 15 let až doživotí.
Nový švédský protiteroristický zákon, který tento týden vstoupí v platnost, by měl Turecko přesvědčit, a umožnit tak Švédsku v příštích několika týdnech vstoupit do NATO. Řekl to dnes podle agentury Reuters švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Norská ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová dnes prohlásila, že Švédsko by se mělo stát plnoprávným členem aliance co nejdříve a ještě před červencovým summitem NATO ve Vilniusu.
Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO po loňské invazi Ruska na Ukrajinu. Zatímco Finsko už od dubna členem aliance je, vstup Švédska prozatím zablokovalo Turecko, které tvrdí, že Švédsko podporuje radikály, například kurdské, které Ankara považuje za teroristy. Švédskou přihlášku ještě neratifikovalo ani Maďarsko.
Válka na Ukrajině zdaleka ještě neskončila, Ukrajina ale dobyta nebude a Rusko nesmí být tím, kdo by diktoval mírové uspořádání, prohlásil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na mezinárodní konferenci Globsec v Bratislavě. Vyslovil se rovněž pro podporu Ukrajiny při její očekávané ofenzivě proti ruským jednotkám, které obsadily část ukrajinského území.
Ruský resort obrany oznámil, že jeho armáda při vzdušném úderu na Oděsu zničila poslední funkční ukrajinskou vojenskou loď, podle agentury Reuters pro své tvrzení neposkytl důkazy. Velitel ukrajinského námořnictva naopak řekl, že Ukrajinci zničili od začátku konfliktu už 18 ruských plavidel.
Rusko od začátku letošního května stále více ztrácí iniciativu ve svém tažení na Ukrajině a spíše reaguje na ukrajinské akce, než aby aktivně postupovalo směrem k dosažení vlastních válečných cílů. Ve své dnešní analýze vývoje bojů to uvedlo britské ministerstvo obrany.
Německo považuje ukrajinské útoky na ruské území za legitimní podle mezinárodního práva. Na dnešní tiskové konferenci to řekl vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Rusko v posledních dnech ohlásilo několik náletů bezpilotních strojů, mimo jiné i na Moskvu, které připisuje Ukrajině. Kyjev se k nim nehlásí.
Německo vyzvalo Rusko, aby uzavřelo čtyři ze svých pěti konzulátů v Německu. Informovalo o tom dnes německé ministerstvo zahraničí. Reaguje tak na krok Moskvy, která omezila počet pracovníků německé ambasády a dalších německých úřadů v Rusku.
Německo nabídlo Slovensku, že po stažení protiraketových systémů Patriot ze slovenského území podpoří vzdušnou ochranu země německé letectvo. Uvádí to aktuální prohlášení německého ministerstva obrany. Systémy Patriot německá armáda přesune od Litvy na ochranu červencového summitu NATO, čímž mise na Slovensku skončí.
Na Slovensko byly Patrioty v rámci německo-nizozemské skupiny přesunuty loni v březnu, stalo se tak krátce po ruském vpádu na Ukrajinu. Německo nasazení těchto systémů označilo za jeden ze svých příspěvků k posílení ochrany východních členů Severoatlantické aliance.
Následky nočního dronového útoku na rafinerii nedaleko ruského Krasnodaru.
The aftermath of last night's drone attack on the Afipsky Refinery, Krasnodar.
— WhereisRussiaToday (@WhereisRussia) May 31, 2023
#Russia #Krasnodar pic.twitter.com/6n1bQpxXZz
Ruští partyzáni, kteří minulý týden udeřili z ukrajinského území v ruské Belgorodské oblasti, mají "tisíce" zájemců čekajících na vstup do jejich řad. V přeshraničních bojích budou pokračovat, dokud nezískají dostatečnou sílu, aby zaútočili na Moskvu. Britskému deníku The Times to řekl velitel Legie Svoboda Rusku (LSR), který používá volací znak Cézar.
Konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nelze do budoucna vyloučit, řekl dnes v diskusním panelu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Nemyslí si ale, že konflikt někdo plánuje. O možném střetu Ruska a NATO hovořil Řehka už v pondělí. Premiér Petr Fiala pak v reakci uvedl, že České republice konflikt bezprostředně nehrozí, ale armáda se musí připravovat na všechny varianty.
"Začínáme si připouštět, že Rusko je přímá hrozba pro nás. Nedá se vyloučit v budoucnu konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Nemyslím si, že to někdo chce, nemyslím si, že to někdo plánuje, ani Rusové. Rusko svým chováním a jednáním je spíše na trajektorii konfliktu s námi," uvedl Řehka. Dodal, že Rusko je čím dál více nepřátelské a méně předvídatelné.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- V ropné rafinerii v ruském Krasnodarském kraji propukl požár, který podle předběžných informací způsobily bezpilotní letouny.
- Ruský prezident Vladimir Putin komentoval úterní útoky drony na Moskvu. Prohlásil, že protiletadlová obrana fungovala, ale je s čím pracovat a že Rusko si nyní promyslí, jak zareaguje.
- Šéf ruské Wagnerovy soukromé armády Jevgenij Prigožin po úterním náletu dronů na Moskvu zasypal úředníky z ruského ministerstva obrany sprostými nadávkami.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že britští politici, kteří podporují dodávkami zbraní Ukrajinu, jsou pro Rusko legitimním vojenským cílem. Napsal to na Twitteru. Medveděv je nyní místopředsedou ruské Bezpečnostní rady.
The UK’s Foreign Secretary Cleverly has stated that Ukraine “has the legitimate right to … project force beyond its borders to undermine Russia’s ability to project force into Ukraine itself.” According to him, legitimate military targets beyond Ukraine’s border are part of its…
— Dmitry Medvedev (@MedvedevRussiaE) May 31, 2023
Ruské dělostřelectvo v noci intenzivně ostřelovalo ukrajinské město Očakiv, který leží u Černého moře poblíž Mykolajivu.
Vizuální potvrzení nedělního ukrajinského raketového útoku na ruskou základnu Jurivka, poblíž okupovaného Mariupolu.
Destruction of a Russian military base in Yur'ivka, near Mariupol, two days ago. Amusing commentary from a local complaining about the lack of air defence. pic.twitter.com/sShHJdobCo
— Dmitri (@wartranslated) May 30, 2023
V ropné rafinerii v ruském Krasnodarském kraji dnes propukl požár, který podle předběžných informací ruských úřadů způsobily bezpilotní letouny. Na sociální síti Telegram to oznámil krasnodarský gubernátor Veniamin Kondraťjev. Plameny se rozšířily v areálu rafinerie Afipskij v obci Něftěkačka nedaleko Krasnodaru.
Při ukrajinském ostřelování Ruskem okupované Luhanské oblasti zahynulo v noci na dnešek pět lidí a 19 bylo zraněno, tvrdí okupační správa regionu.
Ukrajina i Rusko stupňují vzdušné údery před začátkem dlouho očekávané ukrajinské protiofenzivy. Rusové zaútočili na Kyjev drony a raketami během května hned osmnáctkrát. To je velký rozdíl oproti dubnu, kdy tak učinili až ke konci měsíce na města Dnipro a Umaň.
V rafinerii v Krasnodarském kraji hoří, ruská Belgorodská oblast hlásí ostřelování.
Ukrajina má zájem, aby britská zbrojovka BAE Systems, vyrábějící tanky Challenger 2, houfnice M777 či bojová vozidla pěchoty Bradley, otevřela opravárenský a výrobní závod na Ukrajině, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během jednání se zástupci vedení BAE Systems. Jednání prostřednictvím videokonference vedlo k předběžné dohodě, že zbrojovka na Ukrajině otevře svou kancelář, oznámila dnes agentura Unian.
Obvodní soud pro Prahu 5 nepravomocně zamítl žalobu ministerstva zahraničních věcí, které požadovalo zpětně doplatit nájem za pozemky v pražských Stodůlkách. Komplex administrativních budov a bytů postavil Sovětský svaz na základě smlouvy z roku 1980, budovy před několika lety Rusko převedlo na firmu s anonymním vlastníkem na Kypru a ruskou jednatelkou. Ministerstvo se proti verdiktu odvolá.
Vstup Švédska do Severoatlantické aliance do červencového summitu ve Vilniusu je "zcela možný". Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, a to dva dny poté, co svoji funkci obhájil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecko spolu s Maďarskem vstup této severské země do NATO zatím blokují. Podle Stoltenberga "neexistují žádné záruky, ale je naprosto možné dospět k řešení, které umožní přijmout rozhodnutí o plném členství" Švédska ještě před začátkem summitu aliance ve Vilniusu. Tento týden se koná v Norsku neformální schůzka ministrů zahraničí zemí NATO. Summit ve Vilniusu je naplánovaný na 11. a 12. července.
V Praze vznikne kontaktní centrum pro přeživší války a sexuálního násilí na Ukrajině, bude první svého druhu mimo území Ukrajiny. Ukrajinci a Ukrajinky v něm získají psychologickou i právní pomoc ve svém jazyce. Centrum vznikne "v řádu měsíců" a česká a ukrajinská vláda už nyní podnikají praktické kroky pro jeho zřízení, oznámila dnes zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Pro Ukrajinky v Česku bude také v řádu týdnů dostupná mobilní aplikace Bright Sky pro řešení domácího násilí.
Mise Mezinárodního měnového fondu dokončila první přezkum úvěrového programu pro Ukrajinu ve výši 15,6 miliardy amerických dolarů, v přepočtu 344,7 miliardy korun. Země splnila požadované podmínky, což otevírá cestu k vyplacení první splátky zhruba 900 milionů dolarů, oznámil měnový fond.
"Rusko tuto válku nezačalo," prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Po útoku dronů na Moskvu také řekl, že protiletadlová obrana fungovala, ale je s čím pracovat a že Rusko si nyní promyslí, jak zareaguje.
Prigožin také zdůraznil, že jeden z dronů byl podle informací ruského poslance Alexandra Chinštejna sestřelen nad vesnicí Razdory, která je součástí oblasti známé jako Rubljovka na západním okraji Moskvy, kde má své rezidence mnoho prominentních Rusů. Sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina Novo-Ogarjovo je odtamtud deset minut autem.
"To, že vám drony letí na Rubljovku k vám domů, je vám u prdele. Ať vám ty domy klidně shoří," řekl Prigožin.
Šéf ruské Wagnerovy soukromé armády Jevgenij Prigožin po dnešním náletu dronů na Moskvu zasypal úředníky z ruského ministerstva obrany sprostými nadávkami. Zakladatel žoldnéřské skupiny, která se podílí na invazi na Ukrajinu, ostře kritizoval ruské úřady už v minulosti, například v souvislosti s boji o východoukrajinské město Bachmut.
"Smradlavý hovada, co jako děláte? Dobytci," rozčiloval se Prigožin podle portálu serveru Meduza. "Jste ministerstvo obrany… Proč jste, kurva, dovolili, aby ty drony doletěly do Moskvy?" ptal se na nahrávce zveřejněné jeho tiskovou službou.
"Západ stupňuje dodávky zbraní Ukrajině," prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Rusko a Ukrajina si vyměnily těla zabitých vojáků. Ukrajinci převzali ostatky 79 svých mužů.
Po úterním ruském náletu na Kyjev.
Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj uvedl na sociální síti telegram, že ukrajinští vojáci pomalu postupují v Bachmutu. Z města se stáhli ruští žoldnéři z Vagnerovy skupiny a na pozicích je nahradila ruská armáda.
Ukrajina odmítla, že by vyslala drony na Moskvu. Ruské ministerstvo zahraničí tvrdí, že za útokem osmi bezpilotních letounů je ukrajinská vláda.
Ruský prezident Vladimir Putin pracuje v Kremlu, o útoku drony na Moskvu byl informován v reálném čase, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ruská armáda navzdory špatnému postupu v různých oblastech zůstává podle bývalého velitele amerických sil v Evropě Bena Hodgese mimořádně silná v oblasti elektronického boje. Hodges to řekl na mezinárodní konferenci Globsec a upozornil rovněž na nedostatky při spolupráci systémů západních spojenců.
"V posledních 14 až 15 měsících víme, že zatímco Rusko nevalně postupovalo v mnoha oblastech, stále je velmi dobré v elektronickém boji. Každý, kdo je u nezabezpečeného telefonu nebo vysílačky, může být zabit během tří až čtyř minut," uvedl Hodges.
Při dalším ruském vzdušném útoku na Kyjev zemřela třiatřicetiletá žena. Dalších 13 lidí bylo v metropoli a Kyjevské oblasti zraněno, informoval web Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 29 ze 31 ruských dronů, většinu zlikvidovala u Kyjeva nebo nad metropolí, oznámilo později ukrajinské letectvo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně promluvil o chystané protiofenzivě. "Schválili jsme termín pro začátek přesunu našich vojáků, bylo rozhodnuto. Děkuji brigádám, které se na toto připravovaly," uvedl podle ukrajinského listu Kyiv Post. Přesné datum nesdělil.
⚡️“We have approved the dates for the start of the movement of our troops, the decisions have been made, I thank the brigades that prepared for this,” President Volodymyr #Zelensky said. pic.twitter.com/eSuUeTZJOQ
— KyivPost (@KyivPost) May 29, 2023
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Kyjev podle starosty Vitalije Klička v noci na úterý čelil dalšímu masivnímu ruskému útoku, který si vyžádal nejméně jednu oběť a tři zraněné.
- Bezpilotní letouny zasáhly v úterý brzy ráno dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. Nikdo nepřišel o život, domy jsou lehce poškozeny.
- Rusko proti ukrajinskému energetickému systému od loňského října do letošního března vyslalo přes 1200 střel a bezpilotních letounů, uvedl šéf společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj.
Ruské ministerstvo obrany ráno podle ruských agentur uvedlo, že při útoku bylo použito "osm podomácku vyrobených létajících aparátů". Tři prý byly s pomocí prostředků radioelektronického boje odkloněny od původních cílů, pět mělo být sestřeleno systémy protivzdušné obrany.
Ruské ministerstvo obrany označilo dnešní dronový útok na Moskvu za terorismus a obvinilo z něj "kyjevský režim". Uvedlo, že útočilo osm bezpilotních strojů.
Dva lidé museli vyhledat lékařskou pomoc po ranním útoku bezpilotních letounů na ruskou metropoli Moskvu, uvedl starosta města Sobjanin.
Podle agentury Reuters se na ruských kanálech na telegramu objevují zprávy o čtyřech až deseti dronech. Několik bezpilotních letounů se podle ruských úřadů podařilo sestřelit. Útok na Moskvu přišel několik hodin poté, co ukrajinská metropole Kyjev opět čelila masivnímu ruskému vzdušnému úderu, který si vyžádal nejméně jednu oběť a několik raněných.
Některé drony byly sestřeleny, když se blížily Moskvě, uvedl gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov.
"Dnes ráno za úsvitu způsobily útoky dronů menší škody na několika budovách. Na místě jsou všechny záchranné složky. Nikdo nebyl vážně zraněn," uvedl podle agentury AFP na telegramu moskevský starosta Sergej Sobjanin.
Bezpilotní letouny zasáhly dnes dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. Nikdo nebyl zraněn, domy jsou lehce poškozeny. Příliš bližších podrobností zatím není známo.
Rusko, které před více než 15 měsíci napadlo Ukrajinu, v poslední době stále častěji čelí útokům na vlastním území. Útoky tak daleko ve vnitrozemí jsou ale velmi nezvyklé.
#BREAKING: at least 3 drones explode at residential buildings across Moscow; no injuries reported pic.twitter.com/5rGQ6KxwDa
— Amichai Stein (@AmichaiStein1) May 30, 2023
U švédského pobřeží se objevila běluha Hvaldimir, o které se spekulovalo, že jde o špiona ruského námořnictva. Zjevně ochočeného kytovce s postrojem označeným nápisem "majetek Petrohradu" poprvé biologové zaznamenali v norských vodách v roce 2019, připomněla agentura AFP.
V jednom případě trosky dronu způsobily požár vysokopodlažní obytné budovy, kterou proto úřady nařídily evakuovat. Na fotografiích z místa bylo vidět plameny, které šlehaly z nejvyšších pater budovy. Na místě zemřela jedna osoba, tři lidé utrpěli zranění. Jedna ze zraněných je v nemocnici. Pod troskami podle úřadů mohou ještě být další lidé.
V dalších částech Kyjeva trosky dronů poškodily obytný dům, nebytový prostor i několik automobilů.
Kyjev podle starosty Vitalije Klička v noci na dnešek čelil dalšímu masivnímu ruskému útoku, který si vyžádal nejméně jednu oběť a tři zraněné. Ve městě se ozývaly výbuchy, kvůli požáru musela být evakuována vysokopodlažní budova. Informují o tom agentury Reuters a Ukrinform, podle nichž útok trval téměř tři hodiny.
I dnes proti bezpilotním letounům zasahovala protivzdušná obrana, která jich podle zdejší vojenské správy sestřelila přes 20.
Rusko proti ukrajinskému energetickému systému od loňského října do letošního března vyslalo přes 1200 střel a bezpilotních letounů. V rozhovoru s ukrajinským serverem časopisu Forbes to uvedl šéf společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj. Ukrajinská energetická síť podle něj kvůli útokům dočasně přišla o 40 až 50 procent své kapacity.
"Energetický systém přestál od října 2022 do března 2023 15 raketových a 18 dronových útoků," uvedl Kudryckyj. S potížemi se podle něj potýkají veškeré velké tepelné a vodní elektrárny, složitá situace je kvůli poškození v rozvodnách. Distribuční síť je pak podle očekávání v nejhorším stavu v oblastech u fronty.
Ukrajinský parlament schválil návrh na zavedení sankcí proti Íránu na 50 let. Za důvod označil dodávky dronů a výzbroje Rusku, které je používá k útokům na ukrajinská města, uvedl server RBK-Ukrajina. Příslušný návrh předložil parlamentu o víkendu prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že zavedení sankcí proti Íránu na příštího půl století podpořila rada národní bezpečnosti.
Rusové po odchodu žoldnéřů Wagnerovy skupiny od Bachmutu snížili u tohoto východoukrajinského města intenzitu svých útočných operací. Na Telegramu to uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová, podle které Ukrajinci stále drží část jihozápadního Bachmutu. Moskva město předminulý týden prohlásila za dobyté, Kyjev to oficiálně nepotvrdil.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Čínské ministerstvo zahraničí popřelo informaci deníku Wall Street Journal, že Peking navrhuje uzavření příměří s tím, že si Rusko ponechá nyní okupované části Ukrajiny.
- Ruská invazní armáda v pondělí po delší době výhradně nočních vzdušných útoků udeřila na Kyjev ve dne, kdy byla většina lidí v práci a na ulici.
- Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je možná a Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl na konferenci v Poslanecké sněmovně náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka.
Demilitarizovaná zóna by podle Podoljaka měla vzniknout v ruské Belgorodské, Brjanské, Kurské a Rostovské oblasti. O Krasnodarské oblasti, která sousedí s Krymským poloostrovem, se Podoljak nezmínil. Krym v roce 2014 anektovalo Rusko, ukrajinští představitelé jeho opětovné získání opakovaně uvádějí jako jednu z podmínek ukončení války.
V Rusku by po konci války měla vzniknout demilitarizovaná zóna, která by zajistila bezpečí obyvatel Ukrajiny. Na Twitteru to dnes uvedl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Zóna by se podle něj týkala západoruských oblastí přímo sousedících s Ukrajinou.
"Klíčovým tématem poválečného urovnání by mělo být stanovení záruk, které by zabránily další budoucí agresi. Pro zajištění skutečné bezpečnosti obyvatel Charkovské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti a jejich ochraně proti ostřelování bude nutné zavést demilitarizovanou zónu (hlubokou) 100 až 120 kilometrů," uvedl Podoljak. Zónu by "v první fázi" pravděpodobně kontrolovaly mezinárodní vojenské posádky, myslí si.
Čínské ministerstvo zahraničí popřelo informaci deníku Wall Street Journal, že Peking navrhuje uzavření příměří s tím, že si Rusko ponechá nyní okupované části Ukrajiny.
Ruská invazní armáda v pondělí po delší době výhradně nočních vzdušných útoků udeřila na Kyjev ve dne, kdy byla většina lidí v práci a na ulici, uvedla správa ukrajinské metropole na platformě telegram. Kyjev se přitom stal terčem útoků už v noci na dnešek; po několika hodinách se pak městem znovu rozezněly sirény a byly ohlášeny exploze. Ukrajinská protivzdušná obrana ale podle velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného zlikvidovala všech 11 ruských střel. Média informují o dopadech trosek raket a jednom zraněném.
Zdravotní péči hrazenou Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) čerpalo v prvním čtvrtletí 93 600 ukrajinských uprchlíků ze zhruba 246 000 u pojišťovny registrovaných. Za více než rok od začátku války stála péče 2,46 miliardy korun. Po jednání správní rady VZP o tom informovali její zástupci. Nově chce pojišťovna rozšířit možnosti postoupit psychoterapii v ruštině či ukrajinštině, shání pro ni nové smluvní terapeuty.
Sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní, řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. "Naše jednota je zkoušena. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí," uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.
Při dopoledním ruském útoku na Kyjev utrpěl jeden člověk zranění, hlásí ukrajinská média. Rusové vyslali na metropoli rakety S-300.
Objektem zasaženým ruským bombardováním v noci v Chmelnycké oblasti západně od Kyjeva je zřejmě vojenské letiště. Uvedla to agentura Reuters.
Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je možná a Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl na konferenci v Poslanecké sněmovně náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko ohlásil před polednem další vlnu ruských útoků na ukrajinskou metropoli. Vyzval obyvatele, aby se uchýlili do krytů.
"Brzy nastane doba, kdy přejdeme k útočným operacím," napsal na sociální sítí Telegram velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Napsal to po setkání s veliteli jednotek, které bojují na frontové linii u města Lyman.
Po pondělním nočním ruském útoku na Kyjev a okolí.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil, že jaderné zbraně může mít na svém území rozmístěny každý, kdo se přidá ke "svazku Ruska a Běloruska".
Rusové v noci zaútočili na sklady paliva a munice v ukrajinské Chmelnycké oblasti jihozápadně od Kyjeva. Potvrdil to místní gubernátor.
Jak se žije v Marhanci. Městě, které je blízko Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují Rusové. Na místě byli reportéři Aktuálně.cz Martin Novák a Jakub Plíhal.
Na celém území Ukrajiny část noci platil letecký poplach; kolem 07:00 SELČ se ale týkal už jen Luhanské oblasti na severovýchodě země a Rusy okupovaného Krymu .
Protivzdušná obrana zničila 29 z 35 dronů a 37 ze 40 raket, které ruská armáda proti ukrajinskému území v noci na pondělí odpálila, uvedlo ukrajinské letectvo.
V Bratislavě dnes začíná mezinárodní konference Globsec, jejímž tématem bude zejména válka na Ukrajině a její důsledky pro světovou bezpečnost či ekonomiku. Jde už o 18. ročník této konference, jíž se letos účastní desítka hlav států a vlád, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, řada ministrů a dalších hostů, včetně známého kritika ruské vlády Michaila Chodorkovského.
Podle organizátorů dorazí do slovenské metropole na Globsec přes tisíc hostů ze šesti desítek zemí. Z České republiky na konferenci vystoupí už dnes šéf diplomacie Jan Lipavský či eurokomisařka Věra Jourová. Ve středu se konference zúčastní premiér Petr Fiala.
Výbuchy se ozývají také v přístavní Oděse na jihozápadě země, kde úřady obyvatele varovaly před několika možnými vlnami ruských útoků.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina v noci na pondělí čelí další vlně ruských útoků, směřují i proti Kyjevu a Oděse. V obou městech jsou slyšet exploze, nasazena je protivzdušná obrana.
- Při rozsáhlém útoku na Kyjev v noci ze soboty na neděli zahynul nejméně jeden člověk a další tři lidé utrpěli zranění.
- Jevgenij Prigožin, majitel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která bojuje spolu s ruskou armádou na Ukrajině, tvrdí, že jej ruská státní média na příkaz vysokých představitelů z Kremlu záměrně ignorují a neinformují o něm.
"Pro hlavní město to byla další těžká noc," uvedl k už 15. útoku na metropoli za tento měsíc na Telegramu kyjevský starosta Vitalij Kličko. Nikdo podle něj neutrpěl zranění. Šéf zdejší vojenské správy Serhij Popko poznamenal, že pád trosek poškodil střechu jednoho z obytných domů.
Ukrajina v noci na pondělí čelí další vlně ruských útoků, směřují i proti Kyjevu a Oděse. V obou městech jsou slyšet exploze, nasazena je protivzdušná obrana. Informují o tom agentura Reuters a ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC. Na celém území Ukrajiny je vyhlášen letecký poplach.
Kyjev se už v noci na neděli stal terčem masivního útoku dronů, kterých Rusko na ukrajinskou metropoli vyslalo mnoho desítek. Dnes podle zdejší vojenské správy Rusko zaútočilo více než 40 drony a raketami, které se ale podařilo sestřelit.
Prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál a poděkoval protivzdušné obraně. "Pokaždé, když sestřelujete nepřátelské drony a střely, zachraňujete životy. Jste naši hrdinové," zdůraznil šéf státu.
Zelenskyj ve večerním projevu prohlásil, že Ukrajina skoncuje s tyranií Moskvy, která dlouho zotročovala jiné národy. "Nespasí ji (íránské drony) šáhedy ani jakékoliv jiné nástroje, které hledají po celém světě. Před porážkou ji nezachrání ani stovky šáhedů, jen zvětší ostudu Ruska," prohlásil podle listu Ukrajinska pravda.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko v neděli vysvětloval otřesy a vibrace, které pocítili obyvatelé ukrajinského hlavního města během noci. Nešlo podle něj o zemětřesení, ale přes metropoli armáda převážela nové zbraně na frontu. "To zbraně jedou na frontu, nové a silné. S tím asi souvisely vibrace," řekl Kličko v televizi podle listu Ukrajinska pravda.
Otřesy připomínající zemětřesení pocítili Kyjevané během nočního nepřátelského náletu na metropoli. Ale seismologové mezitím ujistili, že v Kyjevě a okolí ani jinde na Ukrajině žádné zemětřesení nezaznamenali, dodal deník.
Po čtyřech dnech nepřetržitého pátrání se podařilo najít dvouletou dívku, která celou dobu strávila sama ztracená v hustém lese, asi deset kilometrů od svého domova ve vsi Skrypaj v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Violetta byla vyděšená, dehydrovaná a vyhladovělá, ale je živá a není v kritickém stavu. Policie hovoří o "neuvěřitelném zázraku", napsala ukrajinská redakce BBC na svém webu.
Malá Violetta zmizela ze dvora svých rodičů 23. května večer. Hrála si tam se svým dvojčetem a pak odešla neznámo kam. Do pátrání po ní se zapojila tisícovka lidí - policisté, záchranáři a dobrovolníci. Pročesávali lesy, kontrolovali vodní zdroje, domy v okolí a studny. Otec dívky je voják. V době zmizení dítěte byl na frontě, ale přijel a také se zúčastnil pátrání, řekl kriminalista Roman Ivaščenko.
Naděje, že dívku najdou živou, byla téměř ztracena, ale čtvrtý den, v sobotu 27. května, se ji podařilo najít. Vjačeslav Davydenko z policejního velitelství v Charkově řekl, že je to poprvé, kdy bylo tak malé dítě nalezeno po tak dlouhé době živé a zdravé. "Takové emoce nikdo z nás v životě nezažil. Když jsme ji viděli živou, naskočila nám husí kůže. Husí kůže a slzy," řekl Ivaščenko.
Několik dronů se v noci na dnešek pokusilo zaútočit na Ilskou rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu evropské části Ruska. Všechny byly zneškodněny a jednomu z největších podniků na zpracování ropy v regionu nezpůsobily žádné škody, uvedla dnes ruská média s odvoláním na oblastní úřady. Útok se podle agentury Interfax odehrál asi hodinu po středoevropské půlnoci.
Zprávy o útoku se nejprve objevily na sociálních sítích. Tvrdily, že část trosek dronů dopadla do areálu podniku, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.
Stejná rafinerie byla 4. května postižena požárem. Státní agentura TASS tehdy s odvoláním na nejmenovaný zdroj psala, že požár způsobil zásah dronu. Úřady tuto verzi nekomentovaly. Následující den stejná agentura psala o dalším útoku dronu, který podle listu Kommersant poškodil jedno zařízení závodu.
Útoků bezpilotních letounů na podniky v ruských regionech spojené s pohonnými hmotami koncem května přibylo, podotkla BBC. V sobotu na západě Ruska u běloruských hranic výbuch zničil administrativní budovu ropné společnosti, oznámil gubernátor Pskovské oblasti Michail Vedernikov. Podle něj šlo zřejmě o útok dvěma drony. Další dva bezpilotní letouny týž den útočily na ropná zařízení také v sousední Tverské oblasti. Terčem útoku podle zpravodajského kanálu Baza působícího na sociálních sítích bylo obslužné zařízení ropovodu Družba.
Jevgenij Prigožin, majitel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která bojuje spolu s ruskou armádou na Ukrajině, tvrdí, že jej ruská státní média na příkaz vysokých představitelů z Kremlu záměrně ignorují a neinformují o něm. Dodal, že se jim to vymstí. Napsala o tom dnes agentura Reuters.
"Jsem naprosto přesvědčený, že to (informování o wagnerovcích) zakázali," uvedl Prigožin s tím, že se ruským státním médiím takový postup vymstí a že je za to lidé vytrestají.
Wagnerovci měli rozhodný podíl na bitvě o ukrajinské město Bachmut, o které se bojovalo od loňského léta. Rusové nyní tvrdí, že město dobyli, Ukrajinci naopak hlásí, že se stále drží na předměstích a dosahují postupu na křídlech v okolí města. Ve čtvrtek Prigožin oznámil, že se wagnerovci začínají z města stahovat a předávají pozice ruské armádě.
Počet obětí pátečního ruského ostřelování nemocnice v ukrajinském Dnipru vzrostl na čtyři. Informoval o tom dnes na Telegramu šéf oblastní správy Serhij Lysak. Podle páteční bilance si útok vyžádal také více než dvě desítky zraněných.
"Smutné zprávy… Už známe osud tří lidí, kteří byli pohřešováni po raketovém úderu na Dnipro. Bohužel zahynuli," uvedl Lysak. Podle něj jsou mezi oběťmi 56letý lékař, 64letá zaměstnankyně nemocnice a 57letý zaměstnanec nedaleké veterinární kliniky. Už v pátek úřady informovaly o smrti 69letého kolemjdoucího.
Nemocnici v Dnipru zasáhla ruská střela při pátečním ranním útoku, který následoval po předchozím nočním ostřelování. Ruským vzdušným úderům tehdy čelila i metropole Kyjev, která se stala terčem ruských střel i v noci na dnešek. V očekávání ukrajinské protiofenzivy Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo své vzdušné útoky na Ukrajině, proti které vede válku už rok a čtvrt.
Ukrajinská metropole dnes slaví 1541. výročí svého založení, které připadá vždy na poslední neděli v květnu. Obvykle v tento den lidé v Kyjevě chodí slavit do ulic, konají se koncerty a různé další akce.
I letos podle Reuters město plánovalo oslavy, i když v menším rozsahu. "Nepřítel dnes poslal lidem 'gratulaci' ke Dni Kyjeva s pomocí dronů," uvedl šéf zdejší vojenské správy Serhij Popko.
Následky ruského dronového útoku v Kyjevě.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílit ostrahu hranic, aby byl zajištěn "rychlý" pohyb ruských vojáků a civilistů do ukrajinských regionů, které jsou nyní pod kontrolou Moskvy. Informovala o tom agentura Reuters, která připomíná, že v posledních týdnech sílí útoky uvnitř Ruska.
Putin se k ochraně hranic vyjádřil ve vzkazu pohraniční stráži, která je součástí tajné služby FSB, a to u příležitosti jejího svátku. Zdůraznil, že jejím úkolem je "spolehlivě krýt" linie v blízkosti bojové zóny. "Je nutné zajistit rychlý pohyb vojenských i civilních vozidel a nákladů, včetně potravin, humanitární pomoci a stavebních materiálů, které jsou zasílány novým subjektům (Ruské) federace," uvedl Putin ve zprávě zveřejněné na Telegramu Kremlu.
Za nové subjekty Moskva označuje čtyři ukrajinské oblasti - Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou -, které zčásti okupuje a které se loni v záři pokusila anektovat. Pokusu o zábor území předcházela Kremlem zinscenovaná hlasování o připojení regionů k Rusku. Většina zemí světa i OSN tento pokus odsoudily jako nelegální, hlasování se podle nich konala pod hlavněmi zbraní. Už v roce 2014 Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo také ukrajinský poloostrov Krym.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Rusko v noci na neděli podniklo zatím největší dronový útok na Kyjev od začátku invaze. Ukrajinská metropole hlásí jednoho mrtvého a zraněné.
- Moskva oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do NATO a EU. Kyjev to odmítá.
- Ukrajinská vojenská rozvědka varovala před další provokací, že ruské tajné služby použijí chemické zbraně proti vlastním vojákům v okupované části Záporožské oblasti.
- Ukrajina požádala Německo o dodávku řízených střel Taurus s doletem až 500 kilometrů.
Rusko k útoku na Kyjev nasadilo 54 sebevražedných dronů Šáhid, které kupuje od Íránu.
The Ukrainian Air Force says Russia launched 54 — a “record number” — Iranian-made Shahed kamikaze drones during a new attack overnight. The 14th attack on the capital in May came from the N and S, targeting “military facilities and…critical infrastructure.” 52 drones destroyed. pic.twitter.com/U3UrRlWixW
— Christopher Miller (@ChristopherJM) May 28, 2023
"Předběžně šlo o nejmasivnější útok bezpilotních letounů na hlavní město od začátku plnohodnotné invaze," uvedl šéf zdejší vojenské správy Serhij Popko, podle něhož Rusko v několika vlnách nasadilo bezpilotní letouny íránské výroby. Protivzdušná obrana jich podle Popka sestřelila přes 40.
Vitalij Kličko, starosta města, které dnes bude slavit 1541. výročí svého založení, uvedl, že v důsledku útoků i sestřelení dronů vypukl požár na střeše devítipatrové budovy, byla poškozena sedmipatrová budova a začal hořet sklad. Obětí útoků se stal 41letý muž.
Za tento měsíc byl útok na Kyjev už 14.
Výbuchy byly v noci na dnešek hlášeny také ze Sumské a Žytomyrské oblasti.
Při rozsáhlém nočním útoku na Kyjev zemřel nejméně jeden člověk a další tři lidé utrpěli zranění. Informovala o tom dnes agentura Ukrinform s odvoláním na vojenskou správu města, podle níž šlo o nejrozsáhlejší útok drony na Kyjev od začátku ruské agrese. Na ukrajinskou metropoli jich zaútočilo přes 40. Letecký poplach platil i v dalších regionech napadené země.
V Kyjevě v noci na dnešek letecký poplach podle ruskojazyčné verze BBC trval přes pět hodin. Zdejší úřady opakovaně vyzývaly obyvatele, aby zůstali v krytech, ve městě byly slyšet výbuchy, pracovala protivzdušná obrana.
Ukrajinské ministerstvo obrany usoudilo, že čím více je Rusko frustrováno a nespokojeno kvůli neschopnosti dosáhnout svých cílů, tím nerealističtější a nepřiměřenější požadavky předkládá Ukrajině. "Až Rusko podepíše akt své kapitulace, posledním požadavkem Kremlu nejspíše bude dát visací zámek na dveře Mezinárodního trestního soudu v Haagu," ironicky předpovědělo ukrajinské ministerstvo.
Ruské úřady zadržely většinu z bývalých trestanců, kteří se zbraní v ruce dnes zběhli z vojenské jednotky u Soledaru na východě Ukrajiny. Oznámila to dnes ruská státní agentura TASS. "Ještě další dva jsme zadrželi. Pátráme ještě po jednom," citovala agentura svůj zdroj z bezpečnostních složek. Z jednotky u Soledaru, který Rusové dobyli v lednu, dnes dezertovalo sedm bývalých vězňů. Tři z nich se podařilo zadržet v jedné restauraci, kde se opili. Dalšího dezertéra zastřelili ostatní zběhové, protože se chtěl vzdát, dodal TASS.
Ukrajinská vojenská rozvědka na základě odposlechů komunikace ruských sil varovala před další provokací, a sice že ruské tajné služby použijí chemické zbraně proti vlastním vojákům v okupované části Záporožské oblasti. To by Moskva ve snaze pozdržet či zmařit chystanou ukrajinskou protiofenzivu použila jako falešný důkaz k obvinění Ukrajiny. Ukrajinské síly ale používají v boji proti ruským vojskům pouze konvenční zbraně, uvedla rozvědka.
Sedm ruských požadavků "potvrzuje právní a faktickou nezpůsobilost ruského vedení", uvedl na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak a odpověděl vyjmenováním podmínek Ukrajinců. Ty zahrnují stažení všech ruských vojsk z ukrajinského území, definitivní uznání rozpadu Sovětského svazu a svrchovanosti postsovětských republik, vydání válečných zločinců a strůjců války, vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, snížení počtu útočných zbraní, uskutečnění mezinárodní konference, která by zorganizovala kontrolu nad jaderným arzenálem Ruska, právní zakotvení reparací, včetně dobrovolného odevzdání ruského majetku zabaveného v třetích zemích ve prospěch Ukrajiny.
"Demands of #Russia" told through the Ministry of Foreign Affairs of the RF rather confirm the legal and factual incapacity of the Russian leadership. Therefore, only "the conditions of #Ukraine" are realistic...
— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) May 27, 2023
Immediate withdrawal of all troops from the sovereign territory of…
Náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin mezi sedmi požadavky vyjmenoval ukončení bojových akcí ze strany ukrajinských sil a dodávek západních zbraní. Splnění dalších pěti požadavků je podle ruského diplomata nezbytných pro "dosažení všeobecného, spravedlivého a trvalého míru", Ukrajina by se proto měla vrátit k neutrálnímu postavení mimo bloky, zřeknout se tedy vstupu do NATO a do EU, uznat "nové územní skutečnosti, vzniklé v důsledku práva národů na sebeurčení" (tedy uznat anexi svého území na Krymu a na východě a jihu země Ruskem - pozn. ČTK), chránit práva ruskojazyčných občanů a národnostních menšin, stanovit ruštinu státním jazykem a dodržovat základní lidská práva, včetně svobody náboženského vyznání.
Moskva dnes prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že za 24 hodin ruská protivzdušná obrana sestřelila dvě střely dlouhého doletu Storm Shadow, 19 raket z amerických raketometů HIMARS a 12 ukrajinských dronů. Informovala o tom agentura TASS. "Protivzdušná obrana zachytila dvě střely dlouhého doletu Storm Shadow, 19 raket HIMARS a dvě protiradarové rakety HARM," řekl dnes novinářům mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Kromě toho podle něj ruské síly zničily 12 ukrajinských dronů v Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečném konflktu ověřit z nezávislých zdrojů.
V ruském pohraničí blízko ukrajinských hranic zemřel stavební dělník, podle místních úřadů ho zabilo ostřelování vedené z území Ukrajiny. S odvoláním na gubernátora Kurské oblasti o tom informovala agentura Reuters.
Ruské příhraniční regiony hlásí od začátku ruské invaze na Ukrajinu poměrně často ostřelování nebo útoky bezpilotních letounů na svá území. Viní z nich Kyjev, který ale odmítá, že by útočil na ruské území.
Ukrajina požádala Německo o dodávku řízených střel Taurus s doletem až 500 kilometrů, informovalo v sobotu německé ministerstvo obrany. Jeho mluvčí ale odmítla sdělit další podrobnosti. Není tedy jasné, o kolik střel Kyjev žádá ani to, jak je pravděpodobné, že Berlín na žádost nakonec kývne. O požadavku Ukrajiny už předtím informoval list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Střely Taurus s plochou dráhou letu se odpalují z letadel a dokáží zaměřit cíl s vysokou přesností. Agentura Reuters upozornila, že pokud by se Berlín odhodlal střely dodat, následoval by tak Británii, která začátkem května jako první země oznámila, že na Ukrajinu pošle střely s dalekým doletem Storm Shadow. Spojené státy naopak zatím odmítají vybavit Ukrajinu taktickými balistickými střelami ATACMS kvůli obavám, že by mohly sloužit k útoku na ruské území.
Video propagující odhodlanost ukrajinských jednotek poutá pozornost na komunikační síti Telegram. Reportér a šéfredaktor serveru Voxpot.cz Vojtěch Boháč ho na Twitteru sdílí v době, kdy Ukrajina mluví o chystané protiofenzivě proti ruským invazním vojskům.
"Přišel čas vrátit to, co je naše," napsal dneska Zalužnyj ve svém Telegramu a sdílel video, které napovídá, že je něco na spadnutí. Napětí stále stoupá. Prasknou mi nervy. pic.twitter.com/qezsVkRGc8
— Vojtěch Boháč (@Svratkin) May 27, 2023
Stovky německých státních zaměstnanců včetně učitelů a pracovníků kulturních Goethe-Institutů musejí opustit Rusko. O nových omezeních pro německé instituce rozhodlo v dubnu ruské ministerstvo zahraničí, platit má od června. S odkazem na zprávu deníku Süddeutsche Zeitung to uvedla agentura DPA.
"Tato hranice, kterou zavádí Rusko od začátku června, si vyžádá v mnoha oblastech podstatné omezení týkající se naší přítomnosti v Rusku," uvedlo německé ministerstvo zahraničí. Krok Moskvy souvisí s vyhoštěním několika desítek ruských diplomatů, ke kterému Berlín sáhl v dubnu.
Na západě Ruska u běloruských hranic zničil v sobotu ráno výbuch administrativní budovu ropné společnosti, nikdo nebyl zraněn. Na síti Telegram to oznámil gubernátor Pskovské oblasti Michail Vedernikov. Podle něj šlo zřejmě o útok dvěma drony. Na místě jsou vyšetřovatelé.
Ruská verze serveru BBC k incidentu napsala, že se stal asi v pět ráno a že drony dopadly na území, kde je čerpadlo ropovodu provozované ruskou společností Transněfť.
Ukrajinská vojenská rozvědka v pátek varovala, že Rusové před blížící se ukrajinskou protiofenzivou připravují provokační akci v Záporožské jaderné elektrárně, kde údajně chtějí simulovat jadernou havárii. Podle rozvědky se chystají informovat o úniku radioaktivních látek, a vynutit si tak vyšetřování, což by pak mohlo ruským silám poskytnout důležitý čas na přeskupení jednotek.
Ukrajina je připravena zahájit protiofenzivu proti ruským silám, které po loňské invazi obsadily východ země. V rozhovoru to stanici BBC řekl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Protiofenziva může začít kdykoliv, Ukrajina má podle něj teď "historickou příležitost" a nesmí udělat chybu.
"Může začít zítra, pozítří nebo za týden," řekl ohledně protiútoku Danilov. "Bylo by podivné, kdybychom oznamovali data, kdy má začít ta nebo jiná událost. Takhle se to nedělá… Naše země má před sebou velmi odpovědný úkol. A my chápeme, že nemáme právo udělat chybu," dodal.
Za extrémně negativní označil americký prezident Joe Biden svou reakci na zprávy o tom, že Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska. Napsala to agentura Reuters. O zahájení přesunu zbraní ve čtvrtek informoval běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už 15 měsíců vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale poskytl Rusku k útoku proti Ukrajině své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.
Německo přesune svůj obranný raketový systém Patriot, který je nyní umístěný na Slovensku, do Litvy. Tam bude systém chránit summit NATO, který se má konat v červenci ve Vilniusu, informovala agentura Reuters. Podle nedávného prohlášení generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga se očekává, že členské státy na červencovém summitu ve Vilniusu schválí mnohaletý asistenční program pro Ukrajinu. Program by měl mimo jiné pomoci Ukrajině dosáhnout plné operační integrace s armádami států NATO.
O mírovém řešení situace na Ukrajině po telefonu jednali prezident Vladimir Putin a jeho brazilský protějšek Luiz Inácio Lula da Silva, který se v tomto ohledu nabídl jako prostředník. Putin podle agentury TASS brazilskému prezidentovi řekl, že Rusko je ohledně Ukrajiny otevřené dialogu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a čínský zvláštní vyslanec Li Chuej v pátek na setkání v Moskvě probírali možnosti urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedlo na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov kromě toho také čínskému představiteli poděkoval za "vyváženou pozici" Číny. "Sergej Lavrov dal najevo vděk čínské straně za její vyváženou pozici ohledně ukrajinské krize, vysoce ocenil ochotu Pekingu hrát pozitivní roli v jejím řešení," stojí v krátkém prohlášení ruského ministerstva.
Dvouletou Polinku drží babička v náručí a rukou odhání komáry. Holčička má na hlavě uvázaný šátek, který ji chrání od hmyzu i prudkého žáru květnového slunce. V tu chvíli sirény ohlásí blížící se ruské drony. Tady, v okolí Černihivu na severu Ukrajiny, se ale nikdo nehne. Oproti začátku války je protivzdušná obrana už dobrá, dramatické chvíle navíc místní zažili loni, během okupace.
Šéf oblastní správy Serhij Lysak uvedl, že počet raněných v Dnipru stoupl z 15 na 23, tři z nich jsou v kritickém stavu. Mezi 21 hospitalizovanými jsou i dva chlapci ve věku tří a šesti let, jejichž stav lékaři označili za středně závažný. Zahynul devětašedesátiletý náhodný kolemjdoucí.
V Dnipru došlo k velkému útoku už v lednu. Rusové zasáhli panelák a část nábřeží, zemřelo tehdy 46 lidí včetně dětí. Místo nyní navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Nejméně jeden člověk zahynul a dalších 15 bylo zraněno při ruském ostřelování nemocnice v ukrajinském městě Dnipro, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Z ukrajinské metropole Kyjeva a východoukrajinského Dnipra byly hlášeny exploze po ruském vzdušném útoku.
- Pokud Západ dá Ukrajině jaderné zbraně, Rusko bude muset podniknout preventivní úder jako první, pohrozil ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Západ ale o ničem takovém nemluvil.
- Kvůli ruským aktivitám stoupá voda v okupované Kachovské přehradě, varuje Kyjev.
Vážení čtenáři a čtenářky, vítejte u online přenosu k dění na Ukrajině. Starší informace naleznete zde.
