Z paneláku v Kyjevě v noci šlehaly plameny, město čelilo dalšímu ruskému útoku
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Čínské ministerstvo zahraničí popřelo informaci deníku Wall Street Journal, že Peking navrhuje uzavření příměří s tím, že si Rusko ponechá nyní okupované části Ukrajiny.
- Ruská invazní armáda v pondělí po delší době výhradně nočních vzdušných útoků udeřila na Kyjev ve dne, kdy byla většina lidí v práci a na ulici.
- Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je možná a Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl na konferenci v Poslanecké sněmovně náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka.
Bezpilotní letouny zasáhly dnes dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. Nikdo nebyl zraněn, domy jsou lehce poškozeny. Příliš bližších podrobností zatím není známo.
Rusko, které před více než 15 měsíci napadlo Ukrajinu, v poslední době stále častěji čelí útokům na vlastním území. Útoky tak daleko ve vnitrozemí jsou ale velmi nezvyklé.
U švédského pobřeží se objevila běluha Hvaldimir, o které se spekulovalo, že jde o špiona ruského námořnictva. Zjevně ochočeného kytovce s postrojem označeným nápisem "majetek Petrohradu" poprvé biologové zaznamenali v norských vodách v roce 2019, připomněla agentura AFP.
V jednom případě trosky dronu způsobily požár vysokopodlažní obytné budovy, kterou proto úřady nařídily evakuovat. Na fotografiích z místa bylo vidět plameny, které šlehaly z nejvyšších pater budovy. Na místě zemřela jedna osoba, tři lidé utrpěli zranění. Jedna ze zraněných je v nemocnici. Pod troskami podle úřadů mohou ještě být další lidé.
V dalších částech Kyjeva trosky dronů poškodily obytný dům, nebytový prostor i několik automobilů.
Kyjev podle starosty Vitalije Klička v noci na dnešek čelil dalšímu masivnímu ruskému útoku, který si vyžádal nejméně jednu oběť a tři zraněné. Ve městě se ozývaly výbuchy, kvůli požáru musela být evakuována vysokopodlažní budova. Informují o tom agentury Reuters a Ukrinform, podle nichž útok trval téměř tři hodiny.
I dnes proti bezpilotním letounům zasahovala protivzdušná obrana, která jich podle zdejší vojenské správy sestřelila přes 20.
Rusko proti ukrajinskému energetickému systému od loňského října do letošního března vyslalo přes 1200 střel a bezpilotních letounů. V rozhovoru s ukrajinským serverem časopisu Forbes to uvedl šéf společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj. Ukrajinská energetická síť podle něj kvůli útokům dočasně přišla o 40 až 50 procent své kapacity.
"Energetický systém přestál od října 2022 do března 2023 15 raketových a 18 dronových útoků," uvedl Kudryckyj. S potížemi se podle něj potýkají veškeré velké tepelné a vodní elektrárny, složitá situace je kvůli poškození v rozvodnách. Distribuční síť je pak podle očekávání v nejhorším stavu v oblastech u fronty.
Ukrajinský parlament schválil návrh na zavedení sankcí proti Íránu na 50 let. Za důvod označil dodávky dronů a výzbroje Rusku, které je používá k útokům na ukrajinská města, uvedl server RBK-Ukrajina. Příslušný návrh předložil parlamentu o víkendu prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že zavedení sankcí proti Íránu na příštího půl století podpořila rada národní bezpečnosti.
Rusové po odchodu žoldnéřů Wagnerovy skupiny od Bachmutu snížili u tohoto východoukrajinského města intenzitu svých útočných operací. Na Telegramu to uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová, podle které Ukrajinci stále drží část jihozápadního Bachmutu. Moskva město předminulý týden prohlásila za dobyté, Kyjev to oficiálně nepotvrdil.
Demilitarizovaná zóna by podle Podoljaka měla vzniknout v ruské Belgorodské, Brjanské, Kurské a Rostovské oblasti. O Krasnodarské oblasti, která sousedí s Krymským poloostrovem, se Podoljak nezmínil. Krym v roce 2014 anektovalo Rusko, ukrajinští představitelé jeho opětovné získání opakovaně uvádějí jako jednu z podmínek ukončení války.
V Rusku by po konci války měla vzniknout demilitarizovaná zóna, která by zajistila bezpečí obyvatel Ukrajiny. Na Twitteru to dnes uvedl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Zóna by se podle něj týkala západoruských oblastí přímo sousedících s Ukrajinou.
"Klíčovým tématem poválečného urovnání by mělo být stanovení záruk, které by zabránily další budoucí agresi. Pro zajištění skutečné bezpečnosti obyvatel Charkovské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti a jejich ochraně proti ostřelování bude nutné zavést demilitarizovanou zónu (hlubokou) 100 až 120 kilometrů," uvedl Podoljak. Zónu by "v první fázi" pravděpodobně kontrolovaly mezinárodní vojenské posádky, myslí si.
Čínské ministerstvo zahraničí popřelo informaci deníku Wall Street Journal, že Peking navrhuje uzavření příměří s tím, že si Rusko ponechá nyní okupované části Ukrajiny.
Ruská invazní armáda v pondělí po delší době výhradně nočních vzdušných útoků udeřila na Kyjev ve dne, kdy byla většina lidí v práci a na ulici, uvedla správa ukrajinské metropole na platformě telegram. Kyjev se přitom stal terčem útoků už v noci na dnešek; po několika hodinách se pak městem znovu rozezněly sirény a byly ohlášeny exploze. Ukrajinská protivzdušná obrana ale podle velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného zlikvidovala všech 11 ruských střel. Média informují o dopadech trosek raket a jednom zraněném.
Zdravotní péči hrazenou Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) čerpalo v prvním čtvrtletí 93 600 ukrajinských uprchlíků ze zhruba 246 000 u pojišťovny registrovaných. Za více než rok od začátku války stála péče 2,46 miliardy korun. Po jednání správní rady VZP o tom informovali její zástupci. Nově chce pojišťovna rozšířit možnosti postoupit psychoterapii v ruštině či ukrajinštině, shání pro ni nové smluvní terapeuty.
Sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní, řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. "Naše jednota je zkoušena. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí," uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.
Při dopoledním ruském útoku na Kyjev utrpěl jeden člověk zranění, hlásí ukrajinská média. Rusové vyslali na metropoli rakety S-300.
Objektem zasaženým ruským bombardováním v noci v Chmelnycké oblasti západně od Kyjeva je zřejmě vojenské letiště. Uvedla to agentura Reuters.
Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je možná a Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl na konferenci v Poslanecké sněmovně náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko ohlásil před polednem další vlnu ruských útoků na ukrajinskou metropoli. Vyzval obyvatele, aby se uchýlili do krytů.
"Brzy nastane doba, kdy přejdeme k útočným operacím," napsal na sociální sítí Telegram velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Napsal to po setkání s veliteli jednotek, které bojují na frontové linii u města Lyman.
Po pondělním nočním ruském útoku na Kyjev a okolí.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil, že jaderné zbraně může mít na svém území rozmístěny každý, kdo se přidá ke "svazku Ruska a Běloruska".
Rusové v noci zaútočili na sklady paliva a munice v ukrajinské Chmelnycké oblasti jihozápadně od Kyjeva. Potvrdil to místní gubernátor.
Jak se žije v Marhanci. Městě, které je blízko Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují Rusové. Na místě byli reportéři Aktuálně.cz Martin Novák a Jakub Plíhal.
Na celém území Ukrajiny část noci platil letecký poplach; kolem 07:00 SELČ se ale týkal už jen Luhanské oblasti na severovýchodě země a Rusy okupovaného Krymu .
Protivzdušná obrana zničila 29 z 35 dronů a 37 ze 40 raket, které ruská armáda proti ukrajinskému území v noci na pondělí odpálila, uvedlo ukrajinské letectvo.
V Bratislavě dnes začíná mezinárodní konference Globsec, jejímž tématem bude zejména válka na Ukrajině a její důsledky pro světovou bezpečnost či ekonomiku. Jde už o 18. ročník této konference, jíž se letos účastní desítka hlav států a vlád, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, řada ministrů a dalších hostů, včetně známého kritika ruské vlády Michaila Chodorkovského.
Podle organizátorů dorazí do slovenské metropole na Globsec přes tisíc hostů ze šesti desítek zemí. Z České republiky na konferenci vystoupí už dnes šéf diplomacie Jan Lipavský či eurokomisařka Věra Jourová. Ve středu se konference zúčastní premiér Petr Fiala.
Výbuchy se ozývají také v přístavní Oděse na jihozápadě země, kde úřady obyvatele varovaly před několika možnými vlnami ruských útoků.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina v noci na pondělí čelí další vlně ruských útoků, směřují i proti Kyjevu a Oděse. V obou městech jsou slyšet exploze, nasazena je protivzdušná obrana.
- Při rozsáhlém útoku na Kyjev v noci ze soboty na neděli zahynul nejméně jeden člověk a další tři lidé utrpěli zranění.
- Jevgenij Prigožin, majitel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která bojuje spolu s ruskou armádou na Ukrajině, tvrdí, že jej ruská státní média na příkaz vysokých představitelů z Kremlu záměrně ignorují a neinformují o něm.
"Pro hlavní město to byla další těžká noc," uvedl k už 15. útoku na metropoli za tento měsíc na Telegramu kyjevský starosta Vitalij Kličko. Nikdo podle něj neutrpěl zranění. Šéf zdejší vojenské správy Serhij Popko poznamenal, že pád trosek poškodil střechu jednoho z obytných domů.
Ukrajina v noci na pondělí čelí další vlně ruských útoků, směřují i proti Kyjevu a Oděse. V obou městech jsou slyšet exploze, nasazena je protivzdušná obrana. Informují o tom agentura Reuters a ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC. Na celém území Ukrajiny je vyhlášen letecký poplach.
Kyjev se už v noci na neděli stal terčem masivního útoku dronů, kterých Rusko na ukrajinskou metropoli vyslalo mnoho desítek. Dnes podle zdejší vojenské správy Rusko zaútočilo více než 40 drony a raketami, které se ale podařilo sestřelit.
Prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál a poděkoval protivzdušné obraně. "Pokaždé, když sestřelujete nepřátelské drony a střely, zachraňujete životy. Jste naši hrdinové," zdůraznil šéf státu.
Zelenskyj ve večerním projevu prohlásil, že Ukrajina skoncuje s tyranií Moskvy, která dlouho zotročovala jiné národy. "Nespasí ji (íránské drony) šáhedy ani jakékoliv jiné nástroje, které hledají po celém světě. Před porážkou ji nezachrání ani stovky šáhedů, jen zvětší ostudu Ruska," prohlásil podle listu Ukrajinska pravda.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko v neděli vysvětloval otřesy a vibrace, které pocítili obyvatelé ukrajinského hlavního města během noci. Nešlo podle něj o zemětřesení, ale přes metropoli armáda převážela nové zbraně na frontu. "To zbraně jedou na frontu, nové a silné. S tím asi souvisely vibrace," řekl Kličko v televizi podle listu Ukrajinska pravda.
Otřesy připomínající zemětřesení pocítili Kyjevané během nočního nepřátelského náletu na metropoli. Ale seismologové mezitím ujistili, že v Kyjevě a okolí ani jinde na Ukrajině žádné zemětřesení nezaznamenali, dodal deník.
Po čtyřech dnech nepřetržitého pátrání se podařilo najít dvouletou dívku, která celou dobu strávila sama ztracená v hustém lese, asi deset kilometrů od svého domova ve vsi Skrypaj v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Violetta byla vyděšená, dehydrovaná a vyhladovělá, ale je živá a není v kritickém stavu. Policie hovoří o "neuvěřitelném zázraku", napsala ukrajinská redakce BBC na svém webu.
Malá Violetta zmizela ze dvora svých rodičů 23. května večer. Hrála si tam se svým dvojčetem a pak odešla neznámo kam. Do pátrání po ní se zapojila tisícovka lidí - policisté, záchranáři a dobrovolníci. Pročesávali lesy, kontrolovali vodní zdroje, domy v okolí a studny. Otec dívky je voják. V době zmizení dítěte byl na frontě, ale přijel a také se zúčastnil pátrání, řekl kriminalista Roman Ivaščenko.
Naděje, že dívku najdou živou, byla téměř ztracena, ale čtvrtý den, v sobotu 27. května, se ji podařilo najít. Vjačeslav Davydenko z policejního velitelství v Charkově řekl, že je to poprvé, kdy bylo tak malé dítě nalezeno po tak dlouhé době živé a zdravé. "Takové emoce nikdo z nás v životě nezažil. Když jsme ji viděli živou, naskočila nám husí kůže. Husí kůže a slzy," řekl Ivaščenko.
Několik dronů se v noci na dnešek pokusilo zaútočit na Ilskou rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu evropské části Ruska. Všechny byly zneškodněny a jednomu z největších podniků na zpracování ropy v regionu nezpůsobily žádné škody, uvedla dnes ruská média s odvoláním na oblastní úřady. Útok se podle agentury Interfax odehrál asi hodinu po středoevropské půlnoci.
Zprávy o útoku se nejprve objevily na sociálních sítích. Tvrdily, že část trosek dronů dopadla do areálu podniku, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.
Stejná rafinerie byla 4. května postižena požárem. Státní agentura TASS tehdy s odvoláním na nejmenovaný zdroj psala, že požár způsobil zásah dronu. Úřady tuto verzi nekomentovaly. Následující den stejná agentura psala o dalším útoku dronu, který podle listu Kommersant poškodil jedno zařízení závodu.
Útoků bezpilotních letounů na podniky v ruských regionech spojené s pohonnými hmotami koncem května přibylo, podotkla BBC. V sobotu na západě Ruska u běloruských hranic výbuch zničil administrativní budovu ropné společnosti, oznámil gubernátor Pskovské oblasti Michail Vedernikov. Podle něj šlo zřejmě o útok dvěma drony. Další dva bezpilotní letouny týž den útočily na ropná zařízení také v sousední Tverské oblasti. Terčem útoku podle zpravodajského kanálu Baza působícího na sociálních sítích bylo obslužné zařízení ropovodu Družba.
Jevgenij Prigožin, majitel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která bojuje spolu s ruskou armádou na Ukrajině, tvrdí, že jej ruská státní média na příkaz vysokých představitelů z Kremlu záměrně ignorují a neinformují o něm. Dodal, že se jim to vymstí. Napsala o tom dnes agentura Reuters.
"Jsem naprosto přesvědčený, že to (informování o wagnerovcích) zakázali," uvedl Prigožin s tím, že se ruským státním médiím takový postup vymstí a že je za to lidé vytrestají.
Wagnerovci měli rozhodný podíl na bitvě o ukrajinské město Bachmut, o které se bojovalo od loňského léta. Rusové nyní tvrdí, že město dobyli, Ukrajinci naopak hlásí, že se stále drží na předměstích a dosahují postupu na křídlech v okolí města. Ve čtvrtek Prigožin oznámil, že se wagnerovci začínají z města stahovat a předávají pozice ruské armádě.
Počet obětí pátečního ruského ostřelování nemocnice v ukrajinském Dnipru vzrostl na čtyři. Informoval o tom dnes na Telegramu šéf oblastní správy Serhij Lysak. Podle páteční bilance si útok vyžádal také více než dvě desítky zraněných.
"Smutné zprávy… Už známe osud tří lidí, kteří byli pohřešováni po raketovém úderu na Dnipro. Bohužel zahynuli," uvedl Lysak. Podle něj jsou mezi oběťmi 56letý lékař, 64letá zaměstnankyně nemocnice a 57letý zaměstnanec nedaleké veterinární kliniky. Už v pátek úřady informovaly o smrti 69letého kolemjdoucího.
Nemocnici v Dnipru zasáhla ruská střela při pátečním ranním útoku, který následoval po předchozím nočním ostřelování. Ruským vzdušným úderům tehdy čelila i metropole Kyjev, která se stala terčem ruských střel i v noci na dnešek. V očekávání ukrajinské protiofenzivy Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo své vzdušné útoky na Ukrajině, proti které vede válku už rok a čtvrt.
Ukrajinská metropole dnes slaví 1541. výročí svého založení, které připadá vždy na poslední neděli v květnu. Obvykle v tento den lidé v Kyjevě chodí slavit do ulic, konají se koncerty a různé další akce.
I letos podle Reuters město plánovalo oslavy, i když v menším rozsahu. "Nepřítel dnes poslal lidem 'gratulaci' ke Dni Kyjeva s pomocí dronů," uvedl šéf zdejší vojenské správy Serhij Popko.
Následky ruského dronového útoku v Kyjevě.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílit ostrahu hranic, aby byl zajištěn "rychlý" pohyb ruských vojáků a civilistů do ukrajinských regionů, které jsou nyní pod kontrolou Moskvy. Informovala o tom agentura Reuters, která připomíná, že v posledních týdnech sílí útoky uvnitř Ruska.
Putin se k ochraně hranic vyjádřil ve vzkazu pohraniční stráži, která je součástí tajné služby FSB, a to u příležitosti jejího svátku. Zdůraznil, že jejím úkolem je "spolehlivě krýt" linie v blízkosti bojové zóny. "Je nutné zajistit rychlý pohyb vojenských i civilních vozidel a nákladů, včetně potravin, humanitární pomoci a stavebních materiálů, které jsou zasílány novým subjektům (Ruské) federace," uvedl Putin ve zprávě zveřejněné na Telegramu Kremlu.
Za nové subjekty Moskva označuje čtyři ukrajinské oblasti - Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou -, které zčásti okupuje a které se loni v záři pokusila anektovat. Pokusu o zábor území předcházela Kremlem zinscenovaná hlasování o připojení regionů k Rusku. Většina zemí světa i OSN tento pokus odsoudily jako nelegální, hlasování se podle nich konala pod hlavněmi zbraní. Už v roce 2014 Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo také ukrajinský poloostrov Krym.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Rusko v noci na neděli podniklo zatím největší dronový útok na Kyjev od začátku invaze. Ukrajinská metropole hlásí jednoho mrtvého a zraněné.
- Moskva oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do NATO a EU. Kyjev to odmítá.
- Ukrajinská vojenská rozvědka varovala před další provokací, že ruské tajné služby použijí chemické zbraně proti vlastním vojákům v okupované části Záporožské oblasti.
- Ukrajina požádala Německo o dodávku řízených střel Taurus s doletem až 500 kilometrů.
Rusko k útoku na Kyjev nasadilo 54 sebevražedných dronů Šáhid, které kupuje od Íránu.
The Ukrainian Air Force says Russia launched 54 — a “record number” — Iranian-made Shahed kamikaze drones during a new attack overnight. The 14th attack on the capital in May came from the N and S, targeting “military facilities and…critical infrastructure.” 52 drones destroyed. pic.twitter.com/U3UrRlWixW
— Christopher Miller (@ChristopherJM) May 28, 2023
"Předběžně šlo o nejmasivnější útok bezpilotních letounů na hlavní město od začátku plnohodnotné invaze," uvedl šéf zdejší vojenské správy Serhij Popko, podle něhož Rusko v několika vlnách nasadilo bezpilotní letouny íránské výroby. Protivzdušná obrana jich podle Popka sestřelila přes 40.
Vitalij Kličko, starosta města, které dnes bude slavit 1541. výročí svého založení, uvedl, že v důsledku útoků i sestřelení dronů vypukl požár na střeše devítipatrové budovy, byla poškozena sedmipatrová budova a začal hořet sklad. Obětí útoků se stal 41letý muž.
Za tento měsíc byl útok na Kyjev už 14.
Výbuchy byly v noci na dnešek hlášeny také ze Sumské a Žytomyrské oblasti.
Při rozsáhlém nočním útoku na Kyjev zemřel nejméně jeden člověk a další tři lidé utrpěli zranění. Informovala o tom dnes agentura Ukrinform s odvoláním na vojenskou správu města, podle níž šlo o nejrozsáhlejší útok drony na Kyjev od začátku ruské agrese. Na ukrajinskou metropoli jich zaútočilo přes 40. Letecký poplach platil i v dalších regionech napadené země.
V Kyjevě v noci na dnešek letecký poplach podle ruskojazyčné verze BBC trval přes pět hodin. Zdejší úřady opakovaně vyzývaly obyvatele, aby zůstali v krytech, ve městě byly slyšet výbuchy, pracovala protivzdušná obrana.
Ukrajinské ministerstvo obrany usoudilo, že čím více je Rusko frustrováno a nespokojeno kvůli neschopnosti dosáhnout svých cílů, tím nerealističtější a nepřiměřenější požadavky předkládá Ukrajině. "Až Rusko podepíše akt své kapitulace, posledním požadavkem Kremlu nejspíše bude dát visací zámek na dveře Mezinárodního trestního soudu v Haagu," ironicky předpovědělo ukrajinské ministerstvo.
Ruské úřady zadržely většinu z bývalých trestanců, kteří se zbraní v ruce dnes zběhli z vojenské jednotky u Soledaru na východě Ukrajiny. Oznámila to dnes ruská státní agentura TASS. "Ještě další dva jsme zadrželi. Pátráme ještě po jednom," citovala agentura svůj zdroj z bezpečnostních složek. Z jednotky u Soledaru, který Rusové dobyli v lednu, dnes dezertovalo sedm bývalých vězňů. Tři z nich se podařilo zadržet v jedné restauraci, kde se opili. Dalšího dezertéra zastřelili ostatní zběhové, protože se chtěl vzdát, dodal TASS.
Ukrajinská vojenská rozvědka na základě odposlechů komunikace ruských sil varovala před další provokací, a sice že ruské tajné služby použijí chemické zbraně proti vlastním vojákům v okupované části Záporožské oblasti. To by Moskva ve snaze pozdržet či zmařit chystanou ukrajinskou protiofenzivu použila jako falešný důkaz k obvinění Ukrajiny. Ukrajinské síly ale používají v boji proti ruským vojskům pouze konvenční zbraně, uvedla rozvědka.
Sedm ruských požadavků "potvrzuje právní a faktickou nezpůsobilost ruského vedení", uvedl na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak a odpověděl vyjmenováním podmínek Ukrajinců. Ty zahrnují stažení všech ruských vojsk z ukrajinského území, definitivní uznání rozpadu Sovětského svazu a svrchovanosti postsovětských republik, vydání válečných zločinců a strůjců války, vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, snížení počtu útočných zbraní, uskutečnění mezinárodní konference, která by zorganizovala kontrolu nad jaderným arzenálem Ruska, právní zakotvení reparací, včetně dobrovolného odevzdání ruského majetku zabaveného v třetích zemích ve prospěch Ukrajiny.
"Demands of #Russia" told through the Ministry of Foreign Affairs of the RF rather confirm the legal and factual incapacity of the Russian leadership. Therefore, only "the conditions of #Ukraine" are realistic...
— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) May 27, 2023
Immediate withdrawal of all troops from the sovereign territory of…
Náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin mezi sedmi požadavky vyjmenoval ukončení bojových akcí ze strany ukrajinských sil a dodávek západních zbraní. Splnění dalších pěti požadavků je podle ruského diplomata nezbytných pro "dosažení všeobecného, spravedlivého a trvalého míru", Ukrajina by se proto měla vrátit k neutrálnímu postavení mimo bloky, zřeknout se tedy vstupu do NATO a do EU, uznat "nové územní skutečnosti, vzniklé v důsledku práva národů na sebeurčení" (tedy uznat anexi svého území na Krymu a na východě a jihu země Ruskem - pozn. ČTK), chránit práva ruskojazyčných občanů a národnostních menšin, stanovit ruštinu státním jazykem a dodržovat základní lidská práva, včetně svobody náboženského vyznání.
Moskva dnes prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že za 24 hodin ruská protivzdušná obrana sestřelila dvě střely dlouhého doletu Storm Shadow, 19 raket z amerických raketometů HIMARS a 12 ukrajinských dronů. Informovala o tom agentura TASS. "Protivzdušná obrana zachytila dvě střely dlouhého doletu Storm Shadow, 19 raket HIMARS a dvě protiradarové rakety HARM," řekl dnes novinářům mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Kromě toho podle něj ruské síly zničily 12 ukrajinských dronů v Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečném konflktu ověřit z nezávislých zdrojů.
V ruském pohraničí blízko ukrajinských hranic zemřel stavební dělník, podle místních úřadů ho zabilo ostřelování vedené z území Ukrajiny. S odvoláním na gubernátora Kurské oblasti o tom informovala agentura Reuters.
Ruské příhraniční regiony hlásí od začátku ruské invaze na Ukrajinu poměrně často ostřelování nebo útoky bezpilotních letounů na svá území. Viní z nich Kyjev, který ale odmítá, že by útočil na ruské území.
Ukrajina požádala Německo o dodávku řízených střel Taurus s doletem až 500 kilometrů, informovalo v sobotu německé ministerstvo obrany. Jeho mluvčí ale odmítla sdělit další podrobnosti. Není tedy jasné, o kolik střel Kyjev žádá ani to, jak je pravděpodobné, že Berlín na žádost nakonec kývne. O požadavku Ukrajiny už předtím informoval list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Střely Taurus s plochou dráhou letu se odpalují z letadel a dokáží zaměřit cíl s vysokou přesností. Agentura Reuters upozornila, že pokud by se Berlín odhodlal střely dodat, následoval by tak Británii, která začátkem května jako první země oznámila, že na Ukrajinu pošle střely s dalekým doletem Storm Shadow. Spojené státy naopak zatím odmítají vybavit Ukrajinu taktickými balistickými střelami ATACMS kvůli obavám, že by mohly sloužit k útoku na ruské území.
Video propagující odhodlanost ukrajinských jednotek poutá pozornost na komunikační síti Telegram. Reportér a šéfredaktor serveru Voxpot.cz Vojtěch Boháč ho na Twitteru sdílí v době, kdy Ukrajina mluví o chystané protiofenzivě proti ruským invazním vojskům.
"Přišel čas vrátit to, co je naše," napsal dneska Zalužnyj ve svém Telegramu a sdílel video, které napovídá, že je něco na spadnutí. Napětí stále stoupá. Prasknou mi nervy. pic.twitter.com/qezsVkRGc8
— Vojtěch Boháč (@Svratkin) May 27, 2023
Stovky německých státních zaměstnanců včetně učitelů a pracovníků kulturních Goethe-Institutů musejí opustit Rusko. O nových omezeních pro německé instituce rozhodlo v dubnu ruské ministerstvo zahraničí, platit má od června. S odkazem na zprávu deníku Süddeutsche Zeitung to uvedla agentura DPA.
"Tato hranice, kterou zavádí Rusko od začátku června, si vyžádá v mnoha oblastech podstatné omezení týkající se naší přítomnosti v Rusku," uvedlo německé ministerstvo zahraničí. Krok Moskvy souvisí s vyhoštěním několika desítek ruských diplomatů, ke kterému Berlín sáhl v dubnu.
Na západě Ruska u běloruských hranic zničil v sobotu ráno výbuch administrativní budovu ropné společnosti, nikdo nebyl zraněn. Na síti Telegram to oznámil gubernátor Pskovské oblasti Michail Vedernikov. Podle něj šlo zřejmě o útok dvěma drony. Na místě jsou vyšetřovatelé.
Ruská verze serveru BBC k incidentu napsala, že se stal asi v pět ráno a že drony dopadly na území, kde je čerpadlo ropovodu provozované ruskou společností Transněfť.
Ukrajinská vojenská rozvědka v pátek varovala, že Rusové před blížící se ukrajinskou protiofenzivou připravují provokační akci v Záporožské jaderné elektrárně, kde údajně chtějí simulovat jadernou havárii. Podle rozvědky se chystají informovat o úniku radioaktivních látek, a vynutit si tak vyšetřování, což by pak mohlo ruským silám poskytnout důležitý čas na přeskupení jednotek.
Ukrajina je připravena zahájit protiofenzivu proti ruským silám, které po loňské invazi obsadily východ země. V rozhovoru to stanici BBC řekl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Protiofenziva může začít kdykoliv, Ukrajina má podle něj teď "historickou příležitost" a nesmí udělat chybu.
"Může začít zítra, pozítří nebo za týden," řekl ohledně protiútoku Danilov. "Bylo by podivné, kdybychom oznamovali data, kdy má začít ta nebo jiná událost. Takhle se to nedělá… Naše země má před sebou velmi odpovědný úkol. A my chápeme, že nemáme právo udělat chybu," dodal.
Za extrémně negativní označil americký prezident Joe Biden svou reakci na zprávy o tom, že Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska. Napsala to agentura Reuters. O zahájení přesunu zbraní ve čtvrtek informoval běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už 15 měsíců vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale poskytl Rusku k útoku proti Ukrajině své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.
Německo přesune svůj obranný raketový systém Patriot, který je nyní umístěný na Slovensku, do Litvy. Tam bude systém chránit summit NATO, který se má konat v červenci ve Vilniusu, informovala agentura Reuters. Podle nedávného prohlášení generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga se očekává, že členské státy na červencovém summitu ve Vilniusu schválí mnohaletý asistenční program pro Ukrajinu. Program by měl mimo jiné pomoci Ukrajině dosáhnout plné operační integrace s armádami států NATO.
O mírovém řešení situace na Ukrajině po telefonu jednali prezident Vladimir Putin a jeho brazilský protějšek Luiz Inácio Lula da Silva, který se v tomto ohledu nabídl jako prostředník. Putin podle agentury TASS brazilskému prezidentovi řekl, že Rusko je ohledně Ukrajiny otevřené dialogu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a čínský zvláštní vyslanec Li Chuej v pátek na setkání v Moskvě probírali možnosti urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedlo na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov kromě toho také čínskému představiteli poděkoval za "vyváženou pozici" Číny. "Sergej Lavrov dal najevo vděk čínské straně za její vyváženou pozici ohledně ukrajinské krize, vysoce ocenil ochotu Pekingu hrát pozitivní roli v jejím řešení," stojí v krátkém prohlášení ruského ministerstva.
Dvouletou Polinku drží babička v náručí a rukou odhání komáry. Holčička má na hlavě uvázaný šátek, který ji chrání od hmyzu i prudkého žáru květnového slunce. V tu chvíli sirény ohlásí blížící se ruské drony. Tady, v okolí Černihivu na severu Ukrajiny, se ale nikdo nehne. Oproti začátku války je protivzdušná obrana už dobrá, dramatické chvíle navíc místní zažili loni, během okupace.
Šéf oblastní správy Serhij Lysak uvedl, že počet raněných v Dnipru stoupl z 15 na 23, tři z nich jsou v kritickém stavu. Mezi 21 hospitalizovanými jsou i dva chlapci ve věku tří a šesti let, jejichž stav lékaři označili za středně závažný. Zahynul devětašedesátiletý náhodný kolemjdoucí.
V Dnipru došlo k velkému útoku už v lednu. Rusové zasáhli panelák a část nábřeží, zemřelo tehdy 46 lidí včetně dětí. Místo nyní navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Nejméně jeden člověk zahynul a dalších 15 bylo zraněno při ruském ostřelování nemocnice v ukrajinském městě Dnipro, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Z ukrajinské metropole Kyjeva a východoukrajinského Dnipra byly hlášeny exploze po ruském vzdušném útoku.
- Pokud Západ dá Ukrajině jaderné zbraně, Rusko bude muset podniknout preventivní úder jako první, pohrozil ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Západ ale o ničem takovém nemluvil.
- Kvůli ruským aktivitám stoupá voda v okupované Kachovské přehradě, varuje Kyjev.
Vážení čtenáři a čtenářky, vítejte u online přenosu k dění na Ukrajině. Starší informace naleznete zde.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
Právě se děje
ŽIVĚ
Z paneláku v Kyjevě v noci šlehaly plameny, město čelilo dalšímu ruskému útoku
Bojí se nás, komentují v Rusku absenci na MS. Podle zákulisních zpráv potrvá dlouho
Válka špionů na Ukrajině. Kyjev rozbil síť ruských agentů, jeho rozvědka dominuje
"Je to pryč." Mnichovo Hradiště vzpomínalo na LIAZ, z budov továrny jsou dnes ruiny
Fendrych: V Evropě loni zemřelo 68 tisíc lidí navíc. Miliardáři na tom vydělali
