Při atentátu v okupovaném Chersonu zemřel místní činovník, který kolaboroval s Ruskem
Vážení čtenáři, z technických důvodů uzavíráme tento online přenos. Nové informace k dění na Ukrajině naleznete zde.
V anglickém hrabství Somerset se dnes naplno rozjel dvakrát odložený ročník slavného festivalu Glastonbury, který se zpožděním způsobeným pandemií slaví 50 let existence. Při poledním otvírání největších pódií organizátoři pustili návštěvníkům apel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který vyzýval k podpoře Ukrajiny za pokračující agrese Ruska.
"Glastonbury má v těchto dnech největší koncentraci svobody. A já vás žádám, abyste tuto náladu sdíleli se všemi, jejichž svoboda je teď terčem útoku," řekl Zelenskyj v krátkém projevu nahraném pro festival v Glastonbury, jeden z největších hudebních festivalů na světě. "Šiřte pravdu o ruské válce. Pomozte Ukrajincům, kteří jsou kvůli této válce nuceni prchat z domovů… A tlačte na všechny politiky, které znáte, abyste pomohli obnovit na Ukrajině mír," pokračoval.
"My na Ukrajině bychom taky chtěli žít život jako dřív (před pandemií) a užívat si svobodu a tohle skvělé léto. Ale nemůžeme, protože… Rusko nám ukradlo mír," vzkázal Zelenskyj. "Chceme válku zastavit, než zničí životy lidí v dalších zemích Evropy, Afriky, Asie, Latinské Ameriky," dodal.
A message from President of Ukraine Volodymyr Zelenskyy was just played on the big screens at The Other Stage, shortly before The Libertines’ stage-opening set. #Glastonbury2022 pic.twitter.com/LuXf2FfEBf
— Glastonbury Festival (@glastonbury) June 24, 2022
Vláda v tomto týdnu schválila novelu energetického zákona, která umožní vyhlášení takzvaného předcházení stavu nouze v teplárenství. Umožní ponechat krátkodobě v provozu uhelné elektrárny, které by se jinak kvůli emisím musely odstavovat. Po jednání krizového štábu k situaci v plynárenství to v pátek oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Více v článku.
"Je to stoprocentní atentát na zdraví a životy civilistů. Připomenu, že před pár dny byl spáchán organizovaný teroristický útok na hlavu správy obce Čornobajivka. Řada atentátů pokračuje, ale to nijak nenaruší naše plány ohledně připojení k Rusku, které jsou už hotové," řekl po atentátu na chersonského činovníka Dmytra Savlučenka šéf oblastní správy dosazený Rusy Volodymyr (rusky Vladimir) Saldo.
Savlučenko, který měl v Rusy dosazené oblastní správě na starosti záležitosti rodin, mládeže a sportu, přišel podle ruské státní agentury TASS o život.
Polsko získalo od Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) půjčku ve výši 450 milionů eur (11,1 miliardy korun) na pomoc migrantům prchajícím před válkou na Ukrajině. Příslušnou smlouvu dnes ve Varšavě podepsal guvernér banky Carlo Monticelli a ministryně financí Magdalena Rzeczkowská.
Do Polska od začátku invaze na Ukrajinu přišlo asi 4,3 milionu uprchlíků z Ukrajiny. Polsko jim poskytuje ubytování, sociální a zdravotní péči, vzdělání a přístup na trh práce. Mnoho z nich se rozhodlo pokračovat do dalších zemí, nebo se vrátilo do vlasti, v Polsku jich zůstává odhadem polovina, uvádí agentura AP.
Německo zvažuje přeměnu části plynovodu Nord Stream 2 na přípojku na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Baltského moře. Uvedl to dnes časopis Der Spiegel. Ministerstvo hospodářství posuzuje podle časopisu možnost vyvlastnění části plynovodní soustavy na německém území a její odříznutí od zbytku plynovodu. Pokud by Německo tento krok učinilo, bylo by to v první řadě záležitostí právníků, reagoval Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova.
Produktovodem Nord Stream 2 měl původně po dně Baltského moře z Ruska do Německa proudit ruský plyn. Před ruskou invazí na Ukrajinu mu k uvedení do provozu chyběla už jen zelená německých regulačních úřadů. Po začátku invaze německý kancléř Olaf Scholz konstatoval, že udělení souhlasu k provozu není kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné.
Ruská federace dnes odeslala úroky z další emise dolarových eurobondů. Stejně jako ve čtvrtek je zaplatila v rublech, a tím považuje své závazky vůči věřitelům za splněné. Dluhopisy mají obvykle ve svých podmínkách ustanovení, že platby lze za určitých okolností provádět v eurech, librách nebo švýcarských francích. Nepředpokládají však platby v rublech, tedy měně, kterou používá Moskva.
Rusko jen s obtížemi splácí své mezinárodní dluhopisy ve výši 40 miliard dolarů (zhruba 940 miliard korun) od chvíle, kdy ho zasáhly rozsáhlé sankce poté, co 24. února vyslalo na Ukrajinu desítky tisíc vojáků. Země balancuje na hraně platební neschopnosti.
Velení mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku dnes převzal český plukovník Ladislav Bujárek. Výměna na pozici nastala po rotaci českých vojáků v jednotce. Formující se uskupení vzniklo letos na jaře v reakci na rozhodnutí Severoatlantické aliance posílit své východní křídlo po ruské invazi na Ukrajinu.
Slavnostní ceremoniál při příležitosti střídání velitelů provázel dnes ve vojenském výcvikovém prostoru Lešť na středním Slovensku nástup jednotek zúčastněných zemí, vztyčování jejich vlajek, zazněly také státní hymny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda Evropské rady Charles Michel požádali českého premiéra Petra Fialu, aby v době českého předsednictví uspořádal neformální summit na téma širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy. Fiala to řekl novinářům před začátkem druhého dne unijního summitu v Bruselu. V rámci podzimního jednání v Praze by lídři mohli řešit také otázku Ukrajiny, dodal premiér. Půlroční české předsednictví začíná za týden.
Francií navržený koncept širší Evropy má být otevřený zejména pro země, které usilují o členství v EU a nabídnout jim možnosti bližší spolupráce. Nemá však být náhradou samotného přijímacího procesu. Lídři ve čtvrtek v Bruselu schválili kandidaturu Ukrajiny a Moldavska, naproti tomu šestice balkánských zemí se posunu na cestě do EU nedočkala.
V okupovaném Chersonu na jihu Ukrajiny byl proveden atentát na místního činovníka, podle ukrajinských médií kolaboranta s Ruskem. Dmytro (rusky Dmitrij) Savlučenko, který měl v Rusy dosazené oblastní správě na starosti záležitosti rodin, mládeže a sportu, přišel podle ruské státní agentury TASS o život. "V Chersonu vyhodili kolaboranta do povětří," komentoval to na svém webu list Ukrajinska pravda.
"Na místě výbuchu se nacházejí dva ohořelé automobily, místo činu je ohrazeno, pracují tam pyrotechnici, kteří prozkoumávají terén. Výbuch rozbil okna ve čtyřpodlažním domě, na jehož dvoře k explozi došlo, sousední budova nebyla poškozena," uvedl zpravodaj TASS z místa.
Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko mezitím zveřejnil snímek z místa činu.
Savlučenko byl funkcionářem mládežnického hnutí Nová Rus, připomněla Ukrajinska pravda. Býval také členem strany politika a oligarchy Viktora Medvedčuka, považovaného za blízkého ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Medvedčuk nyní čelí na Ukrajině obžalobě z vlastizrady.
Místní novinář Denys Kazanskyj předpokládá, že Savlučenka mohly zlikvidovat ukrajinské tajné služby, ale mohl se také stát obětí vyřizován účtů mezi zločineckými skupinami, které se nyní na okupovaných územích snaží zmocnit co největšího majetku. "Různé skupiny mezi sebou bojují o export ukradeného obilí, podvádějí farmáře a rabují ukořistěné podniky," vylíčil.
Páteční shrnutí od britského ministerstva obrany:
Ukrajinští obránci dostali rozkaz stáhnout se ze Severodoněcku, uvedl gubernátor ➡ https://t.co/WskZs1uiZ9 pic.twitter.com/8PIyyaXj53
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 24, 2022
Česko ve čtvrtek vydalo ukrajinským uprchlíkům 699 víz, o 118 více než minulý týden. Od počátku ruské invaze dostalo víza 381 664 běženců.
Čtyři lidé dnes zemřeli při havárii ruského vojenského nákladního letounu Il-76 u Rjazani ležící zhruba 200 kilometrů na jihovýchod od Moskvy. Dalších pět členů posádky záchranáři odvezli do nemocnice s různě těžkými poraněními, uvedly místní úřady. Podle ruského ministerstva obrany mělo letadlo při výcvikovém letu problémy s motorem, píše agentura RIA Novosti.
Ukrajinští obránci se budou muset stáhnout ze Severodoněcku a už dostali takový rozkaz. Východoukrajinské město je téměř zcela zničené, uvedl dnes ráno gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Poslední ruský útok na přilehlý Lysyčansk byl podle něj odražen, boje však pokračují v okolí dvojměstí.
Souhrn nejdůležitějších zpráv:
- Ukrajinští obránci se budou muset stáhnout ze Severodoněcku a už dostali takový rozkaz. Město je téměř zcela zničené, uvedl dnes ráno gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
- Na Ukrajinu už dorazily americké raketomety HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System - Vysoce mobilní dělostřelecký raketový systém).
- Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země.
- Na Ukrajině se od začátku ruské invaze 24. února pohřešuje 10 000 lidí, informovala agentura Ukrinform s odvoláním na Oleksije Serhejeva z ukrajinské policie.
Na Ukrajině již jsou americké raketomety HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System - Vysoce mobilní dělostřelecký raketový systém) oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poděkoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi za dodání těchto "silných nástrojů", které Kyjev delší čas požadoval. "Toto léto bude pro ruské okupanty horké, pro některé z nich poslední," napsal Reznikov na Twitteru. Později USA ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 450 milionů dolarů (10,6 miliard korun).
Ve svém prohlášení americké ministerstvo obrany potvrdilo zprávu o nové dodávce zbraní Ukrajině v hodnotě 450 milionů dolarů. Součástí balíčku budou čtyři systémy HIMARS, lodě a čluny pro hlídkování pobřeží a řek a munice, uvedla agentura Reuters.
HIMARS have arrived to Ukraine.
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) June 23, 2022
Thank you to my 🇺🇲 colleague and friend @SecDef Lloyd J. Austin III for these powerful tools!
Summer will be hot for russian occupiers. And the last one for some of them. pic.twitter.com/BTmwadthpp
Čekali jsme 120 dní a 30 let, uvedl v krátkém videoposelství prezident státu, který vyhlásil nezávislost po rozpadu SSSR v roce 1991 a který už 120 dní čelí ruské vojenské invazi.
"Pak porazíme nepřítele a budeme odpočívat. Nebo možná nejprve obnovíme Ukrajinu a potom si odpočineme. Nebo možná dokonce porazíme nepřítele, obnovíme (Ukrajinu), vstoupíme do EU a potom si odpočineme. A možná ani odpočívat nebudeme (…) Ale určitě zvítězíme," pronesl Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajina.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal krok, k němuž se EU nezvykle rychle odhodlala v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. "Upřímně vítám rozhodnutí evropských lídrů udělit kandidátský status. Je to jedinečný a historický moment ve vztazích Ukrajiny a EU," napsal na Twitteru Zelenskyj. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v unii.
Speciální jednotky likvidují v ukrajinském Charkově 500kilovou bombu, která nevybuchla a dopadla do místnosti obytného domu.
Na Ukrajině se od začátku ruské invaze pohřešuje 10 000 lidí, informovala dnes agentura Ukrinform s odvoláním na Oleksije Serhejeva z ukrajinské policie. Od 24. února obdržely policejní složky hlášení o zmizení 20 000 lidí, z nichž téměř polovinu se podařilo vypátrat, uvedl Serhejev.
Lidé podle něj policii nahlásili rovněž zmizení 533 dětí, nalézt se jich povedlo 360, píše ukrajinská agentura. Z celkového počtu nezvěstných dětí se jich 169 pohřešuje v důsledku bojů, dodal policista.
"Toto rozhodnutí nás posiluje všechny," uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "A posiluje EU. Znovu světu ukazuje, že jsme jednotní a silní tváří v tvář vnějším hrozbám," dodala. K samotnému členství musí Ukrajina i Moldavsko dokončit řadu reforem a celý proces může trvat i více než deset let.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku, oznámil šéf Evropské rady Charles Michel na Twitteru. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krok přivítal.
Agreement. #EUCO has just decided EU candidate status to Ukraine and Moldova.
— Charles Michel (@CharlesMichel) June 23, 2022
A historic moment.
Today marks a crucial step on your path towards the EU.
Congratulations @ZelenskyyUa and @sandumaiamd and the people of Ukraine 🇺🇦 and 🇲🇩
Our future is together.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek kritizoval izraelskou vládu za to, že se nepřipojila k mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko kvůli válce na Ukrajině. Izraelským občanům ale poděkoval za zaslanou humanitární pomoc, informovala ruská redakce BBC.
Přestože podpora Ukrajiny je podle Zelenského mezi lidmi v Izraeli patrná, neodráží se to v konkrétních krocích izraelského kabinetu.
Británie je ochotna pomoci s odminováním přístavů na jihu Ukrajiny a nabídnout pojištění lodím, aby bylo možno vyvézt miliony tun obilí, řekl ve čtvrtek britský premiér Boris Johnson agentuře Reuters na summitu Společenství ve Rwandě.
Ruská invaze na Ukrajinu a následná blokáda černomořských přístavů brání Ukrajině, jednomu z největších světových vývozců obilí, aby vyvezla většinu z asi 20 milionů tun uskladněného obilí.
Členské země Evropské unie jsou zatím schopny kompenzovat snížený objem dodávek zemního plynu z Ruska. Připravují se však na možnost dalšího omezování dodávek. Uvedla to dnes Evropská komise. Dodala, že představitelé energetického průmyslu a ministři energetiky členských zemí EU budou v pondělí jednat o možných krocích ke snížení spotřeby plynu.
Moskva dnes oznámila francouzskému velvyslanci v Rusku, že jeden z jeho diplomatů už není v zemi vítaný. Francouzské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že jde o "neopodstatněný krok, kterého lituje", napsala agentura Reuters.
Český premiér Petr Fiala po schůzce s šéfem NATO Stoltenbergem řekl, že Česko už v podstatě vyčerpalo zásoby zbraní, kterými by mohlo pomoci bránící se Ukrajině.
Na Ukrajině už jsou americké raketomety Himars, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Toto léto bude pro ruské okupanty horké a pro některé poslední, napsal na Twitteru.
HIMARS have arrived to Ukraine.
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) June 23, 2022
Thank you to my 🇺🇲 colleague and friend @SecDef Lloyd J. Austin III for these powerful tools!
Summer will be hot for russian occupiers. And the last one for some of them. pic.twitter.com/BTmwadthpp
Na Ukrajině začal předběžným slyšením první soudní proces s ruským vojákem obviněným ze znásilnění Ukrajinky za ruské invaze, uvedla agentura Reuters s tím, že podobných soudů by mohly následovat desítky.
Podezřelý ruský voják, dvaatřicetiletý Michail Romanov, není v ukrajinském zajetí, a tak bude souzen v nepřítomnosti. Je obžalován z toho, že 9. března ve vsi Bohdanivka u Kyjeva opakovaně znásilnil třiatřicetiletou ženu poté, co spolu s dalším ruským vojákem zastřelil jejího manžela Oleksije. Poté oba vojáci nejprve odešli, ale následně se dvakrát vrátili, aby ženu znásilnili, uvádí soudní spis. Totožnost druhého vojáka se nepodařilo zjistit.
Ukrajinské ministerstvo obrany dnes vyzvalo ke zdrženlivosti ohledně informování o pokračující ukrajinské ofenzivě u Chersonu. Šíření jakýchkoliv zpráv před koncem operace podle něj armádě škodí.
"I když máte vlastní zdroje informací na frontě, není třeba psát na sociální sítě podrobnosti o vojenských operacích ukrajinské armády," uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová s tím, že oficiální informace jsou zveřejňovány záměrně se zpožděním, aby neprozradily některé takticky důležité detaily.
Plukovník ruské tajné služby FSO Vadim Zimin, který nosíval prezidentský kufřík s kódy k odpálení jaderných zbraní, se pokusil o sebevraždu, informují média. Dvaapadesátiletý Zimin byl před pár dny nalezen vážně zraněný ve svém bytě, v současnosti je v kómatu a lékaři nehovoří o jeho prognóze optimisticky, uvedl list Moskovskij komsomolec.
Zatímco ruská média zdůrazňují, že Zimin býval strážcem prezidenta Borise Jelcina, zahraniční média kladou důraz na to, že jako bodyguard nosíval jaderný kufřík prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Zimin po odchodu z FSO pracoval u celníků. Naposledy si příbuzným stěžoval, že nový náčelník po něm chtěl, aby z práce odešel "na vlastní žádost". Když odmítl, obvinili jej z přijetí úplatků a ocitl se v domácím vězení, předpokládal však, že jej soud očistí a zprostí viny, vylíčil list Moskovskij komsomolec.
Ziminova partnerka, která jako zdravotnice nyní působí u ruských jednotek na Ukrajině, podle listu uvedla, že si jí partner v telefonátech stěžoval na chudobu. Bývalý důstojník ochranky prezidentů upadl po ztrátě práce a příjmu do deprese. Podle bratra, který jej nalezl zraněného v bytě v okolí Moskvy, také pil.
Ruská vojska obsadila další dvě osady jižně od Lysyčansku a snaží se obklíčit ukrajinské obránce v tomto městě, uvedl ukrajinský generální štáb.
Lídři skupiny velkých ekonomik G7 a NATO chtějí na svém nadcházejícím setkání nadále zvyšovat tlak na Rusko kvůli jeho napadení Ukrajiny. Uvedl to vysoce postavený představitel americké diplomacie.
Ruské ostřelování ve středu večer zasáhlo dva sklady obilí v ukrajinském přístavním městě Mykolajiv, prostory hořely. Agentuře AFP to sdělili jejich provozovatelé, společnosti Bunge a Viterra.
Přístavní terminál pro rostlinné oleje Evri, který patří společnosti Viterra, byl "poškozen raketovým útokem", při němž byla jedna osoba lehce zraněna, uvedl mluvčí společnosti. Hořela dvě sila, třetí bylo poškozeno. Zařízení, které v roce 2020 koupila mateřská společnost Viterry Glencore, má skladovací kapacitu 160 tisíc tun. Terminál společnosti Bunge se zařízením pro nakládku lodí a výrobnou rostlinného oleje byl uzavřen od prvního dne ruské invaze na Ukrajinu 24. února.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie tento čtvrtek, kdy začíná dvoudenní summit v Bruselu, patrně schválí ukrajinskou kandidaturu a slíbí další podporu Kyjevu.
Rusko válčí na Ukrajině a vyhrožuje Litvě. Muž číslo dvě v Kremlu - předseda bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev - v pondělí navštívil Kaliningrad a varoval, že Moskva bude tvrdě reagovat na jejich blokádu.
O dotaci na rozšíření bydlení pro ukrajinské uprchlíky budou moci nově žádat vedle obcí také nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj. Opatření by mělo pomoci zvýšit ubytovací kapacity. Od únorového začátku ruské invaze vydala Česká republika ukrajinským uprchlíkům více než 380 000 víz dočasné ochrany.
"Konec uprchlické krize je v nedohlednu a Česká republika musí navýšit ubytovací kapacity nejen kvůli uprchlíkům. Rozšiřujeme proto okruh oprávněných žadatelů o dotaci, protože hromadná ubytovací zařízení pravděpodobně nebudou moci v nastávající letní sezoně uprchlíkům poskytovat nouzové ubytování," uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Pět žen zahynulo v důsledku minometného ostřelování ruskými silami v obci Pryšyb v Charkovské oblasti, informoval dnes server Suspilne s odvoláním na šéfa místní správy. Ostřelování podle něj obec v Izjumském okrese zasáhlo odpoledne.
"Zemřelo pět civilistů. Všechno to byly ženy, které byly ve vesnici u vchodu do vícepodlažního domu," sdělil šéf místní správy Stepan Maselskyj.
Ukrajina vyslala posily do Severodoněcku, o který svádí více než měsíc tvrdé boje s ruskými silami, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědectví fotografa Oleksandra Ratušňaka. V Severodoněcku, který je pod neustálými útoky, ukrajinští vojáci často tráví i několik týdnů a dělostřelecká palba je pro ně denní chléb.
Rusko nás chce učinit slabými, a tedy vydíratelnými, řekl ve svém projevu premiér Petr Fiala (ODS). Rusko podle něj má dvě zbraně, svůj plyn a ropu a také vliv na trh s potravinami.
Nařízení o nevydávání českých víz a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům bude platit do konce března 2023. Vláda schválila návrh ministerstva zahraničí.
Spojené státy nepovolily ruskému speciálu přiletět pro ruské diplomaty vyhoštěné ze Spojených států. V prohlášení to uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Moskva podle ní přijme "asymetrická" odvetná opatření, píše agentura Interfax.
Od začátku ruské invaze koncem února zaznamenaly úřady osm milionů odjezdů z Ukrajiny do zahraničí. Uvedl to ve středu podle agentury Reuters Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Nejčastěji lidé z Ukrajiny překročili hranici do Polska, které zaznamenalo na 4,1 milionu vstupů ze sousední země. Mezi zeměmi Evropské unie je druhé Maďarsko s 800 tisíci vstupy a třetí Rumunsko se 700 tisíci vstupy. Část utečenců se ale v sousedních zemích neusadila.
Někteří lidé hranici překročili opakovaně. V Evropě tak bylo registrováno na 5,2 milionu lidí z Ukrajiny. Mezi zeměmi Evropské unie se jich přihlásilo nejvíce v Polsku, kde dočasnou ochranu dostalo 1,2 milionu lidí. Podle údajů komisaře OSN zhruba 1,3 milionu lidí odešlo z Ukrajiny do Ruska. Podle ukrajinských úřadů ale část přesunů do země, která začala vojenskou agresi, byla vynucená.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že vrcholní představitelé všech členských zemí Evropské unie se tento týden vysloví pro to, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v sedmadvacítce, informovala agentura Reuters. Ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová agentuře AP řekla, že si je tímto vývojem na sto procent jistá.
"Věřím, že všech 27 zemí Evropské unie podpoří náš kandidátský status," řekl Zelenskyj ve videohovoru se studenty v kanadském Torontu. "Někteří lidé v mém týmu říkají, že je to jako jít z temnoty do světla," dodal podle AP. Pro ukrajinskou armádu a společnost, která čelí už čtyři měsíce ruské invazi, je to podle něj obrovská motivace.
Český premiér Petr Fiala ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Česko plně podporuje, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země EU. Fiala to ve středu napsal na twitteru. Zelenskyj zároveň na svém twitterovém účtu informoval o tom, že Fialovi za "důslednou" českou podporu toho, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, poděkoval. Oba politici uvedli, že spolu rovněž probrali nadcházející české předsednictví EU, Fiala zmínil i poválečnou rekonstrukci Ukrajiny.
Ruští specialisté na informační technologie po začátku války na Ukrajině zemi masivně opouštěli, v Rusku jich teď chybí na 170 tisíc, řekl podle agentury DPA náměstek ministra vnitra Igor Zubov na zasedání Rady federace, horní komory ruského parlamentu.
Ukrajinu od začátku invaze opustilo už více než osm milionu lidí, citovala agentura Reuters úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Lvovský soud na žádost prokuratury prodloužil do 9. srpna vazbu ukrajinskému proruskému politikovi a oligarchovi Viktoru Medvedčukovi, jenž je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Ukrajinské úřady ho viní z vlastizrady. Soud rovněž obstavil část jeho majetku, včetně luxusního železničního jídelního vozu, píše stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Turecké ministerstvo obrany uvedlo, že z přístavu v Mariupolu, který okupuje ruská armáda, dnes vyplula turecká nákladní loď Azov Concord. Jedná se o první zahraniční loď, která od začátku ruské invaze opustila přístav ve městě, které těžce poškodily boje. Podle ruských médií byla loď prázdná a měla ruskou posádku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval premiérovi Fialovi za českou podporu kandidatury Ukrajiny na členství v Evropské unii.
Подякував Прем’єр-міністру Чехії @P_Fiala за послідовну підтримку надання Україні статусу кандидата на членство в ЄС. Обговорили пріоритети чеського головування в @EUCouncil у другій половині року. Важливо, що основним пріоритетом @EU2022_CZ є Україна. #EmbraceUkraine
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 22, 2022
"Německo vytrvá v podpoře Ukrajiny, dokud si ruský prezident Putin neuvědomí, že udělal kolosální chybu," prohlásil na tiskové konferenci německý kancléř Olaf Scholz. Podle něj nyní není velká šance na mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Putin si stále myslí, že si může diktovat podmínky.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o obsluze zahraničního dluhu. Zemi vystavené sankcím za invazi na Ukrajinu hrozí, že dluhy nebude schopna splácet. Putin podle agentury Interfax nařídil vládě, aby do deseti dnů vybrala banky, které budou zpracovávat platby za eurobondy podle nového schématu. Ministr financí Anton Siluanov již dříve uvedl, že do něj budou zapojené banky, které si zachovají schopnost pracovat s cizí měnou.
Ukrajinská armáda zasáhla ruské cíle na obsazeném Hadím ostrově v Černém moři, oznámilo dnes jižní velitelství ukrajinských sil. Střely podle něj zasáhly protiraketový systém Pancir-S1 a další vybavení. Škody na ostrově ukázaly i satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies.
Úterní útok potvrdilo i Rusko. Tamní ministerstvo obrany ale uvedlo, že žádné z ukrajinských střel nezasáhly cíl, napsal ruskojazyčný server BBC.
Evropa stojí jednotně za Ukrajinou a Kyjev se může na finanční, humanitární a vojenskou pomoc z Německa nadále spolehnout, prohlásil dnes spolkový kancléř Olaf Scholz.
Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) bránící novináře zveřejnila výsledek svého vyšetřování na Ukrajině, které podle ní dokazuje, že ukrajinského reportéra Makse Levina zabili a pravděpodobně před tím mučili ruští vojáci. Stalo se tak ještě v březnu v okolí Kyjeva.
"Tato zpráva povede k naší šesté žalobě u Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu," sdělila organizace.
Tělo fotoreportéra Makse Levina a ukrajinského vojáka Oleksije Černyšova, který jej doprovázel, se našlo 1. dubna v lese u vesnice Moščun, ležící asi 20 kilometrů severně od Kyjeva. Oba muži se pohřešovali od 13. března. RSF na místo vyslala vyšetřovací tým.
"Vyšetřování odhalilo známky svědčící o tom, že fotoreportér a jeho společník byli chladnokrevně zabiti poté, co je ruští vojáci pravděpodobně vyslýchali a mučili v den jejich zmizení," uvedli vyšetřovatelé ve zprávě. Ta se opírá hlavně o snímky místa činu a nalezené důkazy, včetně střel používaných ruskou armádou, jakož i o důkazy přítomnosti ruských vojáků v podobě obalů od potravin, krabičky cigaret či návodu na použití raket.
Od vpádu ruské armády do jihoukrajinského přístavu Mariupol zahynulo nejméně 22 tisíc lidí, oznámil starosta Vadym Bojčenko. Město, nyní pod ruskou okupací, má podle něj z 90 procent zničenou infrastrukturu, napsala agentura Unian.
Odpověď Ruska na litevské omezení přepravy zboží do kaliningradské enklávy nebude diplomatická, ale praktická, uvedla podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Kreml následně kroky Litvy označil za absolutně nepřijatelné a rovněž uvedl, že Moskva připravuje odvetná opatření.
"Ne, odpověď nebude diplomatická, ale praktická," uvedla Zacharovová na dotaz, jakou povahu budou ruské odvetné kroky mít. Další podrobnosti nezmínila. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že Moskva ještě nerozhodla, kdy opatření zavede.
Ruské jednotky pokračují v intenzivním ostřelování ukrajinských pozic a pokoušejí se obklíčit oblast Severodoněcka, uvádí britské ministerstvo obrany ve svém denním souhrnu.
Ukrajinská armáda už má k dispozici německé samohybné houfnice Panzerhaubitze 2000 ➡ https://t.co/e3LUGfiX7Q pic.twitter.com/pOvs0ddyxj
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 22, 2022
Dosud bezejmenné prostranství u velvyslanectví Spojených států v ruském hlavním městě úřady nazvaly náměstím Doněcké lidové republiky. Příslušné nařízení podepsal starosta Sergej Sobjanin a zveřejnila moskevská radnice, oznámila ruská média. Nový název úřady vybraly na základě internetového hlasování, kterého se zúčastnilo přibližně 278 000 z 12,6 milionu obyvatel ruského hlavního města.
Slovenské vojenské zpravodajství i civilní tajná služba SIS zaznamenaly loni zintenzivnění hybridních aktivit Ruska na Slovensku. Vojenští zpravodajci zase dlouhodobě evidují aktivity ruské rozvědné zpravodajské služby, která na Slovensku působí prostřednictvím zpravodajských důstojníků na diplomatických pozicích, a rozložili vědecko-technickou špionážní síť Ruska. Obě tajné služby to uvedly ve zprávách o své činnosti v roce 2021. Slovensko loni i letos vyhostilo několik ruských diplomatů a rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi.
Ruská armáda se snaží obnovit ofenzivu na Slovjansk, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Jednotky Moskvy také dál soustředí své síly na Severodoněck a Bachmut ve snaze dosáhnout hranic Luhanské oblasti a získat ji celou pod svou kontrolu. Okolí Severodoněcku je pod intenzivní palbou i podle britského ministerstva obrany.
Ukrajinské úřady přiznaly ztrátu několika komunit poblíž města Lysyčansk, jediné aglomerace v Luhanské oblasti, kterou stále kontrolují. "Rusové se blíží k Lysyčansku a upevňují se v okolních městech. Město je ostřelováno letadly," řekl Serhij Hajdaj, šéf luhanské regionální vojenské správy.
Estonsko obvinilo Rusko z narušení svého vzdušného prostoru vrtulníkem Mi-8 v sobotu večer. Předvolalo si ruského velvyslance v Tallinu. "Takto vypadá hrozba. Jak my vidíme ruskou hrozbu… a ta nikdy nebyla vážnější," řekl novinářům Kusti Salm z estonského ministerstva obrany. Rusko podle něj v uplynulém týdnu narušilo estonský vzdušný prostor opakovaně. Jeden vrtulník hranici překročil, druhý se k ní velmi těsně přiblížil, uvedl Salm.
O plánu ukrajinské obnovy a případném ukrajinském členství v Evropské unii budou tento týden hovořit evropští lídři na dvoudenním unijním summitu, který začne ve čtvrtek v Bruselu. Evropská investiční banka, instituce Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů, by mohla sehrát hlavní roli v dodávání peněz válkou zmítané zemi, podotkla agentura Bloomberg. V polovině května Evropská komise navrhla balík finanční pomoci Ukrajině ve výši přibližně pět miliard eur měsíčně (123,46 miliard korun).
Ukrajina bude možná potřebovat zahraniční podporu ve výši až jednoho bilionu eur (24,69 bilionu korun) na obnovu po válce. Podle agentury Bloomberg to řekl šéf Evropské investiční banky Werner Hoyer. "Uvádím bilion, protože jsem ve veřejném prostoru viděl částky, které považuji za zcela nerealistické vzhledem k míře destrukce na Ukrajině," řekl Hoyer na tiskové konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Uvedl také, že v poskytnutí financí Ukrajině bude muset Evropa "sehrát největší roli".
Ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov v dnešním rozhovoru s listem Le Monde řekl, že jen škody na ukrajinské dopravní infrastruktuře přesahují 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).
Ruské úřady neposkytly žádné informace o místě pobytu dvou na Ukrajině zajatých Američanů, uvedl v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price. USA využívají jakékoliv příležitosti, aby se dozvěděli více informací a podpořily rodiny nezvěstných Američanů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podepsal zákon o ratifikaci Istanbulské úmluvy, čímž se završil proces jejího přijetí na Ukrajině. Zelenskyj zároveň podtrhl, že Ukrajina se hlásí k evropským hodnotám. Děje se tak v době, kdy Ukrajina usiluje o udělení kandidátského statusu na členství v Evropské unii a zároveň je ve válce s Ruskem.
"Zákon o ratifikaci Istanbulské úmluvy podepsán. Jeho hlavní smysl je jednoduchý, ale nesmírně důležitý. Je to povinnost chránit ženy před násilím a různými formami diskriminace," napsal Zelenskyj na instagramu.
Souhrn nejdůležitějších zpráv:
- Rusko hrozí Litvě, že ji potrestá, pokud bude blokovat železniční dopravu do ruské Kaliningradské enklávy.
- Ukrajina se má ve čtvrtek stát oficiálním kandidátem na členství v Evropské unii, uvedli ministři a diplomaté.
- Ukrajinu opustilo už více než osm milionů lidí. Část z nich se ale do země vrátila. V evropských zemích se registrovalo 5,2 milionu uprchlíků.
- Kyjev vyslal posily do Severodoněcku, který brání již více než měsíc, informovala agentura Reuters.
Sérii tajných misí, při kterých se od března do května dostávaly ve vysoké rychlosti a těsně nad zemí ukrajinské vrtulníky k obráncům mariupolských oceláren Azovstal, oslavují na Ukrajině jako jedny z nejvíce hrdinských skutků čtyřměsíční války. Napsala to v úterý agentura AP, která poznamenala, že všechny detaily o sedmi zásobovacích a záchranných výpravách ještě nebyly zveřejněny. Na základě několika svědectví však AP nyní popsala jeden z posledních letů.
Při ruském ostřelování Charkova zemřelo v úterý nejméně patnáct civilistů, uvedl gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Dalších 15 lidí je podle něj zraněných.
Podle amerického prezidenta Joea Bidena ruský prezident Vladimir Putin blokováním vývozu ukrajinského obilí dělá z jídla zbraň, sdělil mluvčí Bílého domu John Kirby.
Británie se obrátila na Rusko kvůli kauze dvou Britů, kteří byli zajati na Ukrajině a tento měsíc si před soudem proruských separatistů vyslechli verdikt smrti. Podle agentury TASS o tom informoval ruský velvyslanec v Británii Andrej Kelin. Velvyslanec uvedl, že britská nóta adresovaná Rusku ale svou formou nevzbuzuje u ruské strany chuť k součinnosti.
Britské úřady tvrdí, že odsouzení britští občané Aiden Aslin a Shaun Pinner působili na Ukrajině coby příslušníci ukrajinské armády, a proto se na ně vztahuje Ženevská úmluva. Ta mimo jiné zakazuje, aby zajatí vojáci byli souzeni za obvyklé vojenské činy. Proruští separatisté z neuznané Doněcké lidové republiky, kde se soud odehrál, ale tvrdí, že Britové bojovali na Ukrajině jako žoldnéři.
Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland dnes při návštěvě Ukrajiny potvrdil závazek Spojených států usilovat o identifikaci, zatčení a stíhání lidí zapojených do válečných zločinů a zvěrstev během ruské invaze. Uvedla to agentura Reuters, podle níž se Garland setkal poblíž západoukrajinského Lvova s generální prokurátorkou východoevropské země Irynou Venediktovovou a oznámil vznik týmu, jenž se bude věnovat vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.
Ruské síly dobyly osadu Toškivka blízko města Lysyčansk v Luhanské oblasti, kde se vedou tvrdé boje, uvedl gubernátor oblasti Serhij Hajdaj. Ruské dělostřelectvo Lysyčansk intenzivně ostřeluje, ale ukrajinské síly se tam drží, doplnil Hajdaj.
Spojené státy americké razantně nesouhlasí s ruským postojem, že se na americké vojáky zajaté na Ukrajině nevztahují ženevské konvence, sdělil Washinghton ruské vládě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v rozhovoru pro americkou BBC v pondělí uvedl, že dva zajatí Američané jsou žoldáci, kteří ohrožovali životy ruských vojáků a měli by nést za své činy odpovědnost.
Ruské ministerstvo obrany vede debatu s Tureckem o bezpečnostním koridoru pro vývoz ukrajinského obilí, uvedl mluvčí Kremlu pro ruskou agenturu TASS.
Německá vláda jedná se spolkovou zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko o možném vybudování terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Lubminu, kde končí plynovod Nord Stream 1. Dnes to po setkání s premiérkou Meklenburska-Předního Pomořanska Manuelou Schwesigovou řekl kancléř Olaf Scholz. O terminál v Lubminu Schwesigová usiluje, což zdůvodňuje tím, že by zajistil zásobování plynem nejen východu Německa, ale také Česku, které je na tento severoněmecký region plynovodem již napojeno.
Německo se po ruské invazi na Ukrajinu chce zbavit závislosti na plynu z Ruska. Za dlouhodobé řešení Berlín považuje přechod na obnovitelné a čisté zdroje energie, po přechodnou dobu chce ale využívat plyn z jiných zdrojů včetně LNG. Ten je přepravován tankery, ale Německo nemá potřebné terminály. První tři vzniknou na pobřeží Severního moře v Wilhelmshavenu a v ústí Labe v Brunsbüttelu a Stade.
Česko požádalo Evropskou unii o proplacení materiálu poskytnutého Ukrajině za 3,2 miliardy korun, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česko poslalo na Ukrajinu vojenskou a humanitární pomoc za 3,7 miliardy korun.
Ukrajinská armáda už má k dispozici německé samohybné houfnice PzH 2000, které Berlín poskytl Kyjevu, i vojáky s odpovídajícím výcvikem pro jejich obsluhu. Na sociálních sítích to dnes uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. "V ukrajinském dělostřeleckém arzenálu jsou nově německé Panzerhaubitze 2000 (PzH 2000) i s vycvičeným ukrajinským personálem," napsal Reznikov.
"Naši dělostřelci rozžhaví bitevní pole," doplnil a připojil snímek houfnic v akci.
Internetová stránka britského listu The Telegraph byla dnes v Rusku zablokována, informovala agentura Reuters. Vyplývá to z dat ruského cenzurního úřadu Roskomnadzoru, který jednal na žádost generálního prokurátora. Důvodem jsou "nepřesné informace" o ruských vojenských operacích na Ukrajině publikované na webu The Telegraph.
Minulý týden zakázalo ruské ministerstvo zahraničí vstup do země 29 britským novinářům včetně moderátorů stanic BBC a Sky News a šéfredaktorům listů The Guardian, The Times, The Daily Telegraph a serveru listu The Independent. Ministerstvo uvedlo, že šlo o odpověď na západní sankce a "šíření dezinformací o Rusku".
Ukrajinci hlásí, že minulý týden poprvé úspěšně použili protilodní střely Harpoon, které jim dodal Západ. Nyní zveřejnili záběry z dronu, který zásah dvěma střelami zachytil.
Na nádraží v ruském Omsku se loučí branci, muži mezi 18 a 27 lety, se svými rodinami. Přestože povinná vojenská služba trvá jen rok, jejich blízcí se obávají, jestli se s nimi ještě někdy setkají. Kreml brance podle některých zpráv posílá bojovat na Ukrajinu, kde už zemřely tisíce ruských vojáků. Více ve fotogalerii.
Žádná země Evropské unie se před nadcházejícím summitem lídrů členských zemí nevyslovila proti udělení statusu kandidáta unijního členství Ukrajině. Českým novinářům to dnes po jednání s kolegy z unijních států v Lucemburku řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Naproti tomu další téma summitu, kterým je rozšiřování EU o balkánské státy, podle něj unijní země daleko více rozděluje a nedá se čekat jasný pokrok.
"Nezaznamenal jsem žádný hlas proti," prohlásil po jednání Bek, podle něhož je zřejmý všeobecný souhlas, aby se Ukrajina oficiálně stala kandidátem členství. Podle diplomatů se však dá očekávat, že některé státy budou chtít do závěrů summitu prosadit zmínky o nutných podmínkách přijímacího procesu a o detailech textu se bude ještě vyjednávat.
"Podobné kroky jsou nepřijatelné a vyústí v odpovídající reakci," uvedla dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na rozhodnutí Litvy omezit přepravu zboží pro Kaliningradskou oblast. Litevci podle ní navíc "blokádou" přispívají i k současné potravinové krizi. Ta celosvětově hrozí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, která je významným vývozcem obilí a dalších potravin.
"Je ironie poslouchat rétoriku o údajném porušování mezinárodního práva od země, která opakovaně porušila každou mezinárodní dohodu," reagovala podle agentury Reuters litevská premiérka Ingrida Šimonytéová na vyjádření ruských představitelů. Odmítla také opatření nazývat blokádou. "Žádná blokáda Kaliningradu není. Litva zavádí sankce EU," dodala premiérka.
Ruská invaze na Ukrajinu dosud zničila 20 až 30 procent veškeré infrastruktury, odhadl v dnešním rozhovoru s listem Le Monde ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Škody na ukrajinské infrastruktuře podle něj přesahují 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).
"Odhadujeme, že bylo zničeno mezi 20 až 30 procenty veškeré infrastruktury: silnice, mosty, přístavy, železnice, letiště," uvedl Kubrakov. Z hlediska budov jsou nejvíce poškozená města jako Mariupol, Charkov, Černihiv, Severodoněck a Lysyčansk. O domov přišlo na 320 tisíc lidí a "další se očekávají", dodal ministr, podle kterého je například Mariupol kompletně srovnaný se zemí.
"Pravděpodobnost, že budou města nebo infrastruktura znovu napadeny, je stále velmi vysoká. Válka bude dlouhá, nemůžeme proto začít s rozsáhlou obnovou. Ale musíme toho opravit co nejvíc před příchodem zimy - i s rizikem, že to bude znovu zničeno - jinak se lidé nevrátí," řekl Kubrakov. Ukrajinské úřady si podle něj určují seznam priorit, na kterém jsou zejména mosty a strategické osy.
Afrika je rukojmím ruské invaze na Ukrajinu v době, kdy katastroficky rostou ceny potravin, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na zasedání Africké unie (AU). Trvalo několik týdnů, než Zelenskyj dostal možnost oslovit africký kontinent, kde žije 1,3 miliardy lidí. Mnohé ze zemí totiž udržují úzké vazby s Ruskem a nepodpořily ani rezoluci Valného shromáždění OSN odsuzující invazi na Ukrajinu, píše dnes agentura AP.
"Snaží se vaše utrpení využít k tomu, aby vytvořili nátlak na demokratické státy, které sankce na Rusko uvalily," řekl v pondělí Zelenskyj během jednání za zavřenými dveřmi AU, jejíž představitelé se nedávno v Rusku setkali s prezidentem Vladimirem Putinem. Zopakovali i tvrzení Moskvy, že za krizi v oblasti potravinové bezpečnosti mohou částečně západní sankce.
Afrika je rukojmím ruské invaze na Ukrajinu v době, kdy katastroficky rostou ceny potravin, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na zasedání Africké unie (AU). Trvalo několik týdnů, než Zelenskyj dostal možnost oslovit africký kontinent, kde žije 1,3 miliardy lidí. Mnohé ze zemí totiž udržují úzké vazby s Ruskem a nepodpořily ani rezoluci Valného shromáždění OSN odsuzující invazi na Ukrajinu, píše dnes agentura AP.
"Snaží se vaše utrpení využít k tomu, aby vytvořili nátlak na demokratické státy, které sankce na Rusko uvalily," řekl v pondělí Zelenskyj během jednání za zavřenými dveřmi AU, jejíž představitelé se nedávno v Rusku setkali s prezidentem Vladimirem Putinem. Zopakovali i tvrzení Moskvy, že za krizi v oblasti potravinové bezpečnosti mohou částečně západní sankce.
Ruské ozbrojené síly zaútočily střelami Oniks na letiště u Oděsy na jihu Ukrajiny, kde zničily hangár s bezpilotními letouny, oznámila dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. To zdůraznilo, že akce byla odvetou za pondělní ukrajinský útok na vrtné plošiny těžící zemní plyn u anektovaného Krymu.
Jižní velitelství ukrajinských sil podle oděského serveru Dumskaja uvedlo, že Rusové v pondělí vystřelili na Oděsu devět střel Oniks. Při náletu přišel o život hlídač skladu s potravinami. Střely také poškodily obytné domy a zasáhly pusté prostranství mezi hřbitovem a průmyslovou zónou.
Nejméně sedm zraněných si dnes na severovýchodě Ukrajiny vyžádalo ostřelování Charkova ruským dělostřelectvem, uvedl na svém webu list RBK-Ukrajina s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova. Ostřelování způsobilo ve městě výpadky v dodávkách elektřiny i vody, v průmyslové zóně vypukl požár.
Rusko bude dál posilovat své ozbrojené síly, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin při tradičním setkání se absolventy vojenských škol v Kremlu. "Budeme pokračovat v rozvíjení a posilování našich ozbrojených sil, s přihlédnutím k možným vojenským hrozbám a rizikům," řekl Putin v projevu vysílaném naživo televizí. "Není pochyb, že budeme ještě silnější," zdůraznil.
Jednotky podle Putina již začaly dostávat nové systémy protivzdušné a protiraketové obrany S-500 a do konce roku bude do bojové pohotovosti zařazena první nová mezikontinentální raketa Sarmat. Oba tyto zbraňové stystémy nemají podle Putina ve světě obdoby.
Německo zveřejnilo podrobný seznam vojenské techniky a zbraní, které dodalo Ukrajině nebo které jí brzy dodá. Mezi dokončenými zásilkami je mimo jiné 500 kusů přenosného protiletadlového kompletu Stinger a 2700 kusů přenosných raketových systémů Strela, 16 milionů kusů munice do ručních střelných zbraní, 100 000 ručních granátů, 178 nákladních vozidel, mikrobusů či terénních vozidel, 10 000 spacích pytlů, 345 brýlí pro noční vidění, 10 tun chemikálie AdBlue pro naftové motory či neupřesněné náhradní díly pro stíhačky MiG-29.
U připravovaných či uskutečňovaných dodávek je 53 000 kusů munice pro protiletecké kanony, 10 000 kusů dělostřelecké munice, sedm kusů houfnic PzH 2000, 30 samohybných protileteckých systémů Gepard s 6000 kusy munice, systém protivzdušné obrany IRIS-T, deset obrněných vozidel, 54 obrněných transportérů M113 nebo 22 nákladních vozidel.
Moskva rychle odpoví na rozhodnutí Litvy omezit přepravu zboží pro Kaliningradskou oblast, uvedl podle agentury Interfax tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Litevci podle něj pocítí následky. Odpověď Moskvy dnes podle agentury TASS Vilniusu slíbilo i ruské ministerstvo zahraničí.
Litva minulý týden zakázala po železnici převážet do ruské enklávy u Baltského moře zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankčních opatření proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu z 24. února.
"Rusko na takové nenávistné kroky jistě odpoví," řekl Patrušev, podle kterého ruské úřady nyní připravují příslušná opatření, jenž Moskva v nejbližší době přijme. "Jejich důsledky budou mít na Litevce vážný negativní dopad," dodal tajemník. Situace na hranicích enklávy a pobaltského státu podle něj vznikla v kontextu "navyšování vojenské a zpravodajské přítomnosti NATO u ruských hranic".
Válka podle německého kancléře Olafa Scholze ukazuje energetickou zranitelnost Západu, proto je třeba činit odvážné kroky k energetické a hospodářské transformaci. "Transformace, která před námi stojí, bude náročná. Chci ale, aby z ní Německo vzešlo silnější, a nikoli slabší. Chci, aby německá konkurenceschopnost byla po transformaci ještě větší," řekl.
"Musíme být odvážnější a nevyčkávat," řekl kancléř o tom, že letošní rok je rokem zlomu a rokem rozhodnutí. Zástupce německého průmyslu Scholz ujistil, že všechny sliby týkající se energetických změn platí. "Proto vám dnes říkám, že do roku 2030 bude Německo z obnovitelných zdrojů získávat 80 procent elektřiny a 50 procent tepla," prohlásil.
"Klimatické změny, následky pandemie nemoci covid-19, energetická transformace a nyní Putinova válka. Pohybujeme se na neprobádaném území, ale máme jasný kompas," řekl Scholz. Směr podle kancléře pomáhá udržovat i jednota Západu.
"Ukrajina patří k nám, patří do naší evropské rodiny," řekl německý kancléř Olaf Scholz k tomu, že Německo podporuje, aby Kyjev získal status kandidáta na členství v Evropské unii. "Ukrajinu budeme dále podporovat, a to i dodávkami zbraní. A tak dlouho, dokud to bude třeba," řekl. Stejně tak ujistil pobaltské republiky a další spojence na východním křídle NATO, že Německo obranným závazkům dostojí.
Slovensko nepředá válkou zasažené Ukrajině své tanky T-72 ze sovětské éry, pokud mu spojenci jako náhradu nedodají stejný počet jiných tanků. Vyplývá to z vyjádření, které ČTK zaslala mluvčí slovenského ministerstva obrany Martina Kovaľ Kakaščíková. Česko, které poslalo podle dostupných informací Ukrajině i tanky T-72 a další těžkou bojovou techniku, dostane od Německa darem 15 tanků Leopard a obě země budou vyjednávat o nákupu dalších až 50 Leopardů 2A7+ v různých modifikacích.
"Nemůžeme akceptovat formu, na jaké se dohodla například Česká republika nebo další země, že za dva kusy vyvezené techniky dostanou jeden kus techniky jako alternativu z Německa nebo jiné země. Slovensko má aktuálně 30 tanků T-72, proto nám 15 Leopardů situaci neřeší, potřebujeme minimálně 30 na tankový prapor," uvedla Kakaščíková.
Protiruské sankce jsou sice bolestivé pro německé hospodářství, jsou ale správné, důležité a fungují. Dnes to v projevu na Průmyslovém dni organizovaném Svazem německého průmyslu (BDI) prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Evropa spolu s dalšími demokratickými zeměmi podle Scholze počínaní ruského prezidenta Vladimira Putina nenechají bez následků. "Proto jsme zavedli bezprecedentní sankce proti Rusku. Tyto sankce fungují. A i když mají citelné dopady na naše hospodářství, jsou správné a nezbytné," řekl kancléř. Poděkoval také Svazu německého průmyslu, že odvetná opatření proti Rusku podporuje.
Ukrajinské zdroje amerického Institutu pro výzkum války (ISW) zdůraznily, že tento týden bude pro bitvu o město Severodoněck rozhodující. Ruští vojáci podle nich soustředí své síly a vybavení k tomu, aby nad městem získali kontrolu. To ukrajinské stanici 24 kanal potvrdil i šéf místní vojenské správy Roman Vlasenko, podle kterého dnes Rusové dobyli Toškivku, jež leží zhruba deset kilometrů jižně od Lysyčansku.
Dva Američané, zajatí ruskými vojáky na Ukrajině, jsou ve vazební věznici na území separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), oznámila ruská agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek DNR. Rusové označují oba zajatce, kteří dříve sloužili v amerických ozbrojených silách, za žoldnéře. Podle západního tisku oba muži sloužili jako dobrovolníci v jednom z útvarů pravidelné ukrajinské armády. "Dva američtí žoldnéři Alexander Drueke a Andy Huynh, kteří byli zajati na Ukrajině, jsou v Doněcku," řekl zdroj Interfaxu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí potvrdil zajetí dvou Američanů na Ukrajině. Peskov oba muže označil za žoldnéře, na které se nevztahují ženevské konvence. Účastnili se podle něj nezákonných aktivit na území Ukrajiny a musí být pohnáni k odpovědnosti za své zločiny. Peskov nevyloučil, že Američanům nehrozí trest smrti. "Nic nemohu zaručit," řekl mluvčí americké televizi MSNBC. "Bude soud a bude rozhodnutí soudu," dodal.
Rusové útočí ve směru k městu Bachmut jižně od Severodoněcka, uvedl ukrajinský generální štáb.
Žádná členská země Evropské unie není proti udělení kandidátského statusu Ukrajině, řekl lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn.
Počet víz dočasné ochrany, které Česká republika vydala zhruba za čtyři měsíce trvání ruské invaze uprchlíkům z Ukrajiny, se blíží 380 tisíc. Ministerstvo vnitra jich eviduje 379 524. V pondělí je dostalo 1420 lidí, což je v mezitýdenním srovnání zhruba o 1100 méně. Vyplynulo to z údajů, které vnitro v úterý zveřejnilo na Twitteru.
Ukrajina plánuje uspořádat v evropských metropolích výstavu zničené ruské vojenské techniky. Informovala o tom agentura Bloomberg, která zároveň poznamenala, že se Kyjev snaží udržet pozornost veřejnosti u ruské vojenské agrese v zemi. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova chce Ukrajina vystavit zničenou ruskou techniku ve Varšavě, Berlíně, Paříži, Madridu a Lisabonu.
Předseda ruské Bezpečnostní rady a muž neoficiálně považovaný za druhého nejvlivnější představitele režimu Nikolaj Patrušev přijel do Kaliningradu. Rusové si stěžují, že Litva blokuje dovoz zboží do ruské enklávy vklíněné mezi Polsko a Litvu. Moskva už Litvě pohrozila blíže nespecifikovanou reakcí na blokádu.
Hadí ostrov v Černém moři není pro Rusy bezpečné místo.
Ukrajinci odrazili útoky na obce v okolí Severodoněcku, tvrdí Kyjev ➡ https://t.co/1dGPgoEVPq pic.twitter.com/UQMHte4gI1
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 21, 2022
Rozhodnutí mnoha západních kulturních institucí zakázat po invazi Moskvy na Ukrajinu produkci všech ruských umělců je hloupost, smysl by naopak mělo úplné zastavení dovozu ruských surovin. Britským médiím to řekla ruská opoziční aktivistka Marija Aljochinová z punkové a feministické skupiny Pussy Riot.
Aljochinová reagovala na plošné zákazy pro ruské umělce, které v posledních měsících uplatnila řada divadel, koncertních síní, ale i univerzit, napsal deník The Guardian. Například filharmonie v Cardiffu vyřadila z repertoáru díla Petra Iljiče Čajkovského, londýnská Královská opera zrušila pozvání pro balet moskevského Velkého divadla a streamovací platforma Netflix pozastavila práce na adaptaci románu Anna Kareninová.
"Myslím, že je to prostě hloupé. Čajkovskij se invaze na Ukrajinu neúčastnil. Nemá smysl zakazovat Čajkovského, smysl by mělo zakázat všechen ruský plyn a ropu," řekla Aljochinová.
Rusové pokračují ve snaze o dobytí Severodoněcku. Obránci však stále ovládají rozsáhlý průmyslový areál na západě dříve stotisícového města a rovněž několik obcí v jeho okolí. Jsou však pod neustálou palbou ruského dělostřelectva a letectva.
Na Ukrajině byl minulý měsíc zabit 52letý Američan, který pomáhal ukrajinské armádě v obraně proti ruské invazi. Podle agentury Reuters, která dnes o úmrtí informovala, to vyplývá z nekrologu a informací amerického ministerstva zahraničí.
Ruský novinář a laureát Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov vydražil medaili spojenou s oceněním za rekordní sumu. V dnešní aukci v New Yorku za ni získal 103,5 milionu dolarů (přes 2,4 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.
Peníze věnuje na pomoc dětským uprchlíkům z Ukrajiny, kteří utekli před ruskou invazí.
Muratov získal prestižní cenu v říjnu 2021 spolu s filipínskou novinářkou Marií Ressaovou za svůj boj za svobodu slova. Šedesátiletý novinář je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta.
Dmitry Muratov, the co-winner of the 2021 Nobel Peace Prize, auctioned off his Nobel medal for a record $103.5 million to aid children displaced by the war in Ukraine https://t.co/W3ETnxN29s pic.twitter.com/4eqUIgF4vo
— Reuters (@Reuters) June 21, 2022
Spojené státy a Kanada si slíbily spolupráci při uvalování dalších odvetných sankcí proti Rusku. Po společném setkání to podle agentury Reuters uvedly ministryně financí USA a Kanady Janet Yellenová a Chrystia Freelandová.
Političky uvedly, že se spojenci jednají i o dalším omezení energetických příjmů Moskvy zavedením cenového stropu na ruskou ropu.
"Ve strategickém zájmu Evropy je, aby se z Ukrajiny nestal padlý stát na jejích hranicích. Musíme proto Ukrajině pomoci - politicky, finančně." Evropští lídři by měli na konci tohoto týdne udělit oficiální pozvánku Ukrajině do EU a těmito slovy šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůvodnila, proč by se Ukrajina měla této pozvánky dočkat a získat status kandidátské země.
Afrika je "rukojmí" ve válce s Ruskem, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj válka přispívá ke zvýšení cen potravin na africkém kontinentu. Africké země jsou akutně zasaženy rostoucí krizí, která prudce zvýšila ceny obilí, kuchyňských olejů, paliv nebo hnojiv.
Asi sto tisíc obyvatel ukrajinského Mariupolu, kteří zůstali ve městě, je na hranici smrti kvůli nedostatku vody. Rusové ji vydávají jednou týdně, uvedl starosta Vadym Bojčenko.
Ukrajinští představitelé Mariupolu, který v květnu ovládly ruské síly, již dříve upozorňovali, že zásobování vodou ve městě je přerušeno. Problém je i s dodávkami jídla.
"Okupanti teď vydávají vodu jednou týdně. Obyvatelé na ni stojí frontu čtyři nebo osm hodin," citovala radnice na sociálních sítích starostu. "Jsou na hranici smrti. Je to humanitární katastrofa," podtrhl Bojčenko.
"Ruský prezident musí přijmout, že v jeho sousedství existuje společenství demokracií založených na právu, které se stále více sbližují," řekl německý kancléř Olaf Scholz. "Zjevně se bojí jiskry demokracie, která se šíří do jeho země," řekl Scholz a dodal, že Vladimir Putin se snaží Evropu rozdělit a vrátit svět do doby mocenského soupeření velmocí.
Skoro 77 tisíc Ukrajinců, kteří museli do Česka uprchnout před ruskou invazí, si již našlo práci. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to svědčí o tom, že uprchlíci do Česka nepřicházejí zneužívat sociální systém, ale že zde chtějí žít. Podle odhadu úřadů nyní pobývá v Česku asi 280 tisíc až 300 tisíc uprchlíků, převážně žen s dětmi.
Zákaz provozu sociálních sítí Facebook a Instagram v Rusku byl zákonný, potvrdil dnes moskevský soud, když zamítl odvolání americké společnosti Meta Platforms. Tu v březnu jiný soud označil za extremistickou a zakázal fungování jejích dvou jmenovaných sítí. Informovala o tom agentura Interfax.
Americkou technologickou firmu Meta zařadil ruský soud mezi extremistické organizace v březnu poté, co nedlouho po zahájení invaze na Ukrajinu ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval obyvatelům Ruska přístup k instagramu i facebooku. Zablokování Facebooku úřad zdůvodnil tím, že provozovatel sítě podle něj diskriminuje ruská média.
Ukrajinský parlament ratifikoval istanbulskou úmluvu o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, oznámil server Censor.net. Příslušný zákon v sobotu předložil parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro ratifikaci istanbulské úmluvy bylo podle poslance Jaroslava Železnjaka 259 zákonodárců, proti jich hlasovalo pouze osm.
Istanbulská úmluva je mezinárodní dohodou Rady Evropy. Odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky či stalking. Zaručena má být podle ní rovnost genderová, sexuální, rasová, národnostní i sociální. Státy se v ní zavazují k uzákonění opatření proti násilí na ženách a domácímu násilí, ale také například k vyčlenění peněz na pomoc obětem.
Ruský rubl v pondělí vůči dolaru vystoupil na nejvyšší hodnotu za téměř sedm let. Podporuje ho zejména blížící se konec měsíce, kdy budou firmy platit daně, uvedla agentura Reuters. Růst kurzu rublu je do značné míry stále jen umělý, protože jeho vývoj ovlivňují kroky ruské centrální banky a zejména administrativní zásahy, které po začátku války na Ukrajině nařídil Kreml.
Česko hodlá během svého předsednictví v Radě Evropské unie klást důraz na další podporu Ukrajiny, jejíž kandidaturu do EU by mohl schválit tento týden summit unijních lídrů. Novinářům to dnes po jednání s kolegy z ostatních členských zemí řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který dnes za českou vládu symbolicky převzal vedení pro příští ministerská zasedání. Téma války na Ukrajině a podpory Kyjeva bude podle něj náplní řady akcí českého předsednictví.
"Vnímám, že válka pokračuje a že i partneři na Západě rozumí tomu, že se něco stát musí. Že musí udělat nějaký krok, pokud nemá Evropská unie ztratit v očích Ukrajinců důvěryhodnost," hledal dnes vysvětlení pro rostoucí podporu ukrajinské kandidatury Lipavský. Zároveň však nechtěl předpovídat, zda Kyjev získá souhlas šéfů všech 27 unijních států. Udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku minulý pátek doporučila Evropská komise a dnes se pro něj vyslovil například ministr zahraničí Nizozemska Wopke Hoekstra, jehož země patřila dosud k těm nejskeptičtějším.
Rusové se zaměřili na ovládnutí celého ukrajinského Donbasu a symbolem jejich agrese je nyní bitva o město Severodoněck, které je z větší části v troskách. "Tak, jak se válčí tady, tak se válčí i na celém Donbasu," popisuje způsob vedení bojů Mathieu Boulegue, analytik pro Rusko a Eurasii z prestižního politického institutu Chatham House.
Uprchlíkům ve světě hrozí další snížení potravinové pomoci, varoval v pondělí podle agentury Bloomberg Světový potravinový program OSN (WFP). V některých zemích byla OSN nucena snížit dodávky pomoci až o polovinu. Krizi prohlubuje válka na Ukrajině a nedostatek financí, píše Bloomberg.
Německo poprvé na základě protiruských sankcí zabavilo ruskému manželskému páru trojici bytů v Mnichově a rovněž bankovní konto. Dosud německé úřady Rusům majetek jen blokovaly. O zabavení nemovitostí dnes informovala mnichovská prokuratura, která na případu spolupracuje se Spolkovým kriminálním úřadem (BKA) a mnichovským finančním úřadem. Identitu Rusů prokuratura nezveřejnila, uvedla ale, že muž je členem ruské Státní dumy - dolní komory parlamentu.
Ukrajinský systém pobřežní obrany zasáhl vrtné plošiny pro těžbu plynu společnosti Černomornaftogaz v Černém moři. Uvedl to šéf ruské správy na Krymu Sergej Aksjonov, podle kterého Rusko na místě zahájilo záchrannou operaci, píše ruskojazyčný server BBC. Kyjev útok zatím nekomentoval, ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko ale dříve na Telegramu napsal, že ukrajinské síly na plošiny vypálily střely.
Ruský poslanec zastupující Krym Michail Šeremet agentuře RIA Novosti řekl, že Rusko na ukrajinský útok zareaguje "úderem na centra, kde jsou přijímána rozhodnutí".
Odvolací soud ve Lvově na západě Ukrajiny dnes vyhověl žádosti ministerstva spravedlnosti a zakázal hlavní proruskou stranu v zemi. Majetek strany Opoziční platforma-Za život propadne státu. Proti rozhodnutí se lze ještě odvolat k nejvyššímu soudu, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. K vůdcům strany patří oligarcha Viktor Medvedčuk, pokládaný za blízkého Kremlu, který je v současnosti ve vazbě kvůli podezření z vlastizrady.
"Na čí straně jste? Ameriky, Británie?" začíná rozhovor o invazi Chris, který pracuje v hotelu v centru Nikósie, hlavního města Kypru. Ten je jediným státem Evropské unie, kde si většina lidí nemyslí, že za válku je zodpovědné Rusko. Ostrov, který se sám vypořádává s desítky let trvajícím konfliktem, měl v Moskvě spojence, nemluvě o obrovských ziscích, které Rusové tamním letoviskům přinášeli.
Za bezprecedentní a nezákonné označil v pondělí Kreml omezení přepravy zboží, které Litva nyní uplatňuje vůči nejzápadnější ruské enklávě na březích Baltu. Litva od víkendu zakázala převážet do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankcí proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu.
Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, dostává dodávky zboží z Ruska po železnici přes litevské území, také plyn do tohoto regionu teče plynovodem přes Litvu. Alternativní zásobovací trasa vede po moři.
Německo pevně věří v dohodu o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. Nicméně pokud se jí nepodaří dosáhnout během summitu NATO konaného příští týden v Madridu, nepůjde o katastrofu. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný zdroj z německé vlády.
Bělorusko od dnešního dne obnovuje ověřovací činnost v rámci platných mezinárodních dohod o kontrole zbrojení, uvedla státní agentura BelTA s odvoláním na ministerstvo obrany. To dnes uvědomilo i všechny členské státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Ruské pozemní a vzdušné operace se o uplynulém víkendu nadále soustředily na centrální Donbas, napsalo britské ministerstvo obrany ve svém denním souhrnu.
Rusko akumuluje síly směrem k Záporoží a v Charkovské oblasti, řekl Zelenskyj ➡️ https://t.co/7f25pda8dY pic.twitter.com/TVPAyHfANb
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 20, 2022
Ruská blokáda vývozu ukrajinského obilí je válečný zločin, za který ponese Moskva následky. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí Evropské unie, které bude věnováno mimo jiné potravinové krizi hrozící v důsledku ruské invaze, to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Aktuálně projednávanou kandidaturu Ukrajiny do evropského bloku podle něj zatím neodmítl žádný členský stát.
Ukrajinští vojáci ze 72. mechanizované brigády sestřelili přenosnou protiletadlovou střelou Igla ruský bitevní letoun Su-25 a zajali jeho pilota. Major Andrej Fedorčuk se při výslechu přiznal, že je námezdním vojákem z Wagnerovy (rusky Vagnerovy) soukromé vojenské společnosti a dostává 205 tisíc rublů měsíčně (asi 85 tisíc Kč), uvedl na Facebooku šéfredaktor ukrajinského serveru Censor Jurij Butusov, jehož líčení převzala další média.
Západní dodávky Kyjevu nabírají na intenzitě. Ukrajinská armáda se brání ruské přesile například moderními americkými houfnicemi, raketomety nebo drony. Pomáhají i zásilky z Česka.
V druhém díle velké grafiky se věnujeme již jen charakteristice těžkých zbraní, bez nichž se Ukrajinci v bitvě o Donbas neobejdou a které by časem mohly přinést zlom v tomto Evropu vážně ohrožujícím konfliktu.
Ruské jednotky podle amerického Institutu pro studium války (ISW) na severu Ukrajiny soustředí své síly na udržení pozic severně od Charkova a v kritické oblasti na východě blokují dálnici mezi Bachmutem a Lysyčanskem, aby podpořily ofenzivní operace v okolí dvojměstí Severodoněck-Lysyčansk.
Na jihu Ukrajiny, na hranicích Chersonské a Mykolajivské oblasti, se ruské síly po nedávných úspěšných protiútocích ukrajinských jednotek soustředí na posílení obranných pozic, uvádí ISW.
Ostřelování v neděli podle oblastní správy zasáhlo i město Seredyna-Buda v severoukrajinské Sumské oblasti, které leží přes 250 kilometrů od frontové linie.
Na opačné straně hranice v přilehlé Brjanské oblasti ukrajinské jednotky zasáhly Suzemku, napsal na Telegramu tamní gubernátor Alexandr Bogomaz. Jeden člověk byl podle něho zraněn. BBC připomíná, že zprávy z oblastí bojů nelze nezávisle ověřit.
Ruští vojáci se na Ukrajině snaží zabránit přeskupení ukrajinských jednotek v pěti směrech včetně Záporoží a Lymanu či Avdijivky v Doněcké oblasti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Podle správy ruské Brjanské oblasti, která s Ukrajinou sousedí, ukrajinské síly dnes ráno ostřelovaly tamní vesnici Suzemka. Informoval o tom ruskojazyčný server BBC.
Ruská armáda se dál snaží zcela obsadit město Severodoněck, uvádí Kyjev. Okolní vesnice a města včetně přilehlého Lysyčansku jsou podle ranního hlášení ukrajinského generálního štábu pod dělostřeleckou palbou Ruska.
Lídři zemí Evropské unie budou tento týden na summitu v Bruselu rozhodovat, zda Ukrajině potvrdí status kandidáta vstupu do EU.
Zelenskyj skutečnost, že Evropská komise v pátek doporučila kandidaturu Kyjeva na členství v evropském bloku, označil za "jednu z nejdůležitějších od roku 1991", kdy Ukrajina získala nezávislost. "Od Ruska se dá samozřejmě očekávat posílení nepřátelských aktivit. Schválně, demonstrativně. A ne jenom proti Ukrajině, ale i proti jiným evropským zemím," řekl Zelenskyj. "Varujeme partnery," dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním proslovu řekl, že ruská armáda může v nejbližších dnech zesílit své útoky.
K situaci na bojišti řekl, že Rusko akumuluje síly směrem k Záporoží a v Charkovské oblasti a že ruské síly znovu ostřelovaly ukrajinskou infrastrukturu pro výrobu paliva, protože jejich cílem je zhoršit situaci na Ukrajině v tomto ohledu. Boje v Doněcké a Luhanské oblasti označil za nesmírně kruté.
Americký softwarový gigant Microsoft znemožnil uživatelům v Rusku instalovat si v počítačích operační systém Windows 10 a 11 ze své oficiální internetové stránky, napsala dnes agentura TASS.
Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky tématům svých románů, která se dotýkají naší historie, mimořádně oblíbený. Jaký názor má na válku na Ukrajině a proč se podle něj nesmí malé národy podceňovat, o tom si přečtěte v našem rozhovoru.
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon, který zakazuje pouštět ruskou hudbu v médiích a na veřejných místech. Rozhlasové a televizní stanice také musejí zvýšit podíl ukrajinské hudby ve vysílání ze 35 na 40 procent, informuje ruskojazyčná služba britské BBC.
Zákaz se týká veřejného přehrávání hudby umělců s ruským občanstvím, včetně videoklipů. V případě porušení zákazu hrozí médiím pokuta ve výši 10 procent jejich licenčního poplatku. Omezení se nevztahuje na umělce, kteří odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu. Seznam umělců, kterých se bude týkat tato výjimka, sestaví ukrajinská tajná služba SBU.
Parlament také schválil návrh premiéra Denyse Šmyhala a zakázal dovoz knih z Ruska a Běloruska, uvedla to agentura Ukrinform.
Frontová linie na Ukrajině se příliš nezměnila, morálka vojáků kolísá, uvedl Londýn. Rusko i Ukrajina v posledních dnech pokračovaly v těžkém dělostřeleckém ostřelování u Severodoněcku, ale situace na frontové linii se moc nezměnila. Ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů na Ukrajině o tom dnes informovalo britské ministerstvo obrany, podle něhož se obě strany zřejmě potýkají s kolísavou morálkou vojáků. Americký Institut pro studium války (ISW) ve své nejnovější analýze k situaci na frontě píše, že ruské síly dosáhly za poslední den nepatrných úspěchů na předměstí Severodoněcku a zřejmě postoupily do obce Meťolkine, ale na dalších místech se v postupu z velké části zastavily.
"Bojové jednotky obou stran jsou zapojeny do intenzivních bojů v Donbasu a pravděpodobně se potýkají s kolísavou morálkou," konstatuje britský resort obrany. Ukrajinské ozbrojené síly podle něj v posledních týdnech pravděpodobně zaznamenaly dezerce, nicméně obzvláště problematická velice pravděpodobně zůstává morálka mezi ruskými vojáky.
Z Prahy do jiných regionů by se mohlo podařit přesunout zhruba 5 až 10 tisíc uprchlíků před ruskou invazí na Ukrajinu. Běženci ale musí z hlavního města odejít dobrovolně, řekl dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). S pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) se shodli na tom, že je nutné lidi k přestěhování motivovat.
V Česku je podle Rakušana nadále zhruba 280 až 300 tisíc ukrajinských běženců. Počet nenarůstá, ale stagnuje, dodal.
Po ruském raketovém úderu na sklad s palivem v Dněpropetrovské oblasti zemřeli dva lidé, informuje server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastního gubernátora Valentyna Rezničenka. Další asi desítka lidí utrpěla zranění. Zařízení ve městě Novomoskovsk podle ukrajinských úřadů zasáhly v sobotu tři střely, později tam explodovala palivová nádrž.
"Smutné zprávy bohužel nekončí. Jeden ze zraněných při raketovém úderu na palivový sklad v nemocnici zemřel," uvedl dnes Rezničenko na sociální síti Telegram. Podle dřívějších informací zahynul jeden záchranář. Hasiči na místě bojují s požárem. Novomoskovsk se nachází severovýchodně od města Dnipro.
Víza dočasné ochrany získalo v sobotu v Česku 169 uprchlíků z Ukrajiny, což je asi o 200 méně než před týdnem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu je dostalo už téměř 378 tisíc běženců, uvedlo ministerstvo vnitra na Twitteru.
Někteří uprchlíci ze země odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí na Ukrajinu, podle odhadu úřadů tak nyní reálně pobývá v Česku asi 280 tisíc až 300 tisíc běženců, převážně žen s dětmi. Na cizinecké policii se od počátku rusko-ukrajinského konfliktu nahlásilo více než 305 500 lidí, v sobotu jich bylo 1105.
Dva velitelé ukrajinských bojovníků, kteří bránili mariupolské ocelárny Azovstal, byli převezeni do Ruska k vyšetřování. S odkazem na zdroj z bezpečnostních složek o tom informovala agentura TASS, podle níž jde o zástupce velitele pluku Azov Svjatoslava Palamara a velitele 36. brigády námořní pěchoty Serhije Volynského. "Do Ruska byli převezeni i další důstojníci různých ukrajinských jednotek," cituje TASS svůj zdroj.
Do kterého regionu Ruské federace je odvezli, neupřesnil. Odvezeni byli z území samozvané proruské separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), kam byli podle Moskvy přesunuti poté, co složili zbraně. Agentura Reuters poznamenala, že informace o převozu ukrajinských vojáků nemohla ověřit a Kyjev zatím nereagoval.
Válka Ruska na Ukrajině může trvat roky, řekl v rozhovoru s německým listem Bild am Sonntag generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg. "Nesmíme proto polevit v podpoře Ukrajiny. I když náklady jsou vysoké, nejen kvůli vojenské podpoře, ale také kvůli růstu cen energií a potravin," uvedl. To se však podle něj nedá srovnávat s cenou, kterou Ukrajina denně platí mnoha lidskými životy, napsala agentura DPA.
Šéf NATO očekává, že Ukrajina bude schopna znovu vytlačit ruské jednotky z Donbasu za pomoci dalších dodávek zbraní ze Západu. "Ukrajinci statečně vzdorují ruským okupantům," řekl listu. Dodal ale, že NATO nebude zasahovat do samotných bojů. "Pomáháme této zemi, ale vojáky NATO na Ukrajinu nepošleme."
Z ukrajinských oblastí ohrožených boji se od začátku války "evakuovaly" do Ruska téměř dva miliony lidí, z toho necelých 30 tisíc za poslední den. Informovalo o tom dnes ruské ministerstvo obrany. Údaje nebylo možné nezávisle ověřit. Kyjev tvrdí, že ruské úřady odvlékají ukrajinské občany do Ruska násilím.
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj dnes v ukrajinské veřejnoprávní televizi řekl, že Rusko posílá do Severodoněcku rezervy z jiných míst bojů. Rusko podle něho ovládlo většinu Severodoněcku, celý ale ne. Ve večerní svodce ukrajinský generální štáb připustil, že ruská armáda při ostřelování a útoku na obec Meťolkine na jihovýchodním předměstí dosáhla "částečného úspěchu". Ruským jednotkám se naopak podle ukrajinské strany nepodařilo dostat přes Severní Doněc a zaútočit na vesnice Bila Hora a Ustynivka.
Rusko posílá do Severodoněcka velké množství záložních jednotek z jiných bojových zón, aby se pokusilo získat plnou kontrolu nad městem na východě frontové linie, uvedl podle Reuters v sobotu guvernér ukrajinské Luhanské oblasti.
V sobotu došlo k výměně zajatců s ruskými okupanty, napsalo ústředí rozvědky ukrajinského ministerstva obrany. Domů se vrátilo pět civilních obyvatel Ukrajiny, tři z nich byli zajati při okupaci letiště Hostomel.
Ukrajinská první dáma Olena Zelenská řekla v rozhovoru pro list The Guardian, že vzhledem k zločinům, které páchají ruské invazní jednotky v její zemi, je možné, že jsou schopny všeho. Reagovala tak na dřívější slova svého manžela Volodymyra Zelenského, že terčem číslo jedna byl pro ruské síly on a druhým cílem jeho rodina. Ta podle Zelenské zůstává rozdělena, ale s mužem se už může alespoň vídat.
My interview with Olena Zelenska from today’s Guardian Saturday magazine on her war, and on watching her husband turn into a wartime leader. With amazing portraits by Antoine d’Agata https://t.co/cLSigdueeF
— Shaun Walker (@shaunwalker7) June 18, 2022
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom oznámila, že dodávky ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu přes tranzitní bod Sudža poklesly z pátečních 41,9 milionu metrů krychlových za den na dnešních 41,4 milionu metrů krychlových. Informovala o tom agenura Reuters. Žádost o přepravu plynu přes další velký vstupní bod Sochranovku Ukrajina zamítla, uvedl Gazprom.
Přehled nejdůležitějších zpráv:
- Zhruba sto tisíc obyvatel Mariupolu je na hranici smrti kvůli nedostatku vody. Rusové ji vydávají jednou týdně.
- Téměř 77 tisíc ukrajinských uprchlíků si už v Česku našlo práci, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
- Ukrajinské síly zasáhly ruskou vrtnou plošinu na těžbu plynu v Černém moři. Moskva na útok zareaguje "úderem na centra, kde jsou přijímána rozhodnutí".
Litva ode dneška zakázala převážet do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Informuje o tom agentura Reuters. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankcí proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu.
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď při dnešní návštěvě Prahy požádal Česko o pomoc při dočasné ochraně slovenského vzdušného prostoru. Po jednání se svou českou kolegyní Janou Černochovou (ODS) řekl, že jde o projekt, do něhož se vedle Čechů zapojí také Poláci. Česko nyní bude jednat o podmínkách této pomoci, uvedla Černochová v tiskové zprávě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil obránce země bojující na jižní frontě v Mykolajivské oblasti, odkud pokračoval do Oděské oblasti. Informoval o tom na svém účtu na sociální síti telegram. Prezident, který měl na sobě tradiční khaki tričko a kalhoty podobné barvy, během cesty příslušníkům a příslušnicím obranných sil rozdával vyznamenání, vyjadřoval vděčnost zdravotníkům a nechal se fotografovat.
Za posledních 24 hodin bylo zničeno nejméně 30 jednotek ruského vybavení. Podle online deníku The Kyiv Independent to uvedl ukrajinský generální štáb. Údajně také mezi ruskými jednotkami narůstá dezerce.
Ruské invazní jednotky v posledních 48 hodinách pravděpodobně obnovily své úsilí o postup jižně od Izjumu, uvedlo dnes ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů na východní Ukrajině britské ministerstvo obrany. Cílem Rusů je podle něj postoupit hlouběji do Doněcké oblasti a obklíčit ukrajinské obránce u Severodoněcka ze severu.
Pajevská, známá na Ukrajině pod přezdívkou Tajra, natočila v únoru a v březnu v Mariupolu videozáznamy, jak se její tým snažil zachraňovat raněné, mezi nimiž byli ukrajinští i ruští vojáci. Rusko ji označilo za člověka pracujícího pro nacionalistický pluk Azov.
Známá ukrajinská zdravotnice Julija Pajevská, kterou ruské invazní síly v polovině března zajaly v Mariupolu, je po třech měsících na svobodě. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a potvrdila agentura AP, která hovořila s jejím manželem.
Ukrainian paramedic Taira is greeted in Ukraine. Taken captive in Mariupol on 16 Mar, released 17 June
— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) June 18, 2022
By education, Yulia Paievska is an aikido trainer&designer. With Russia's war in 2014, she formed the paramedic team "Angels of Taira" which by 2019 rescued >500 🇺🇦servicemen pic.twitter.com/Txod3H43aJ
Ukrajina může a měla by hostit soutěž Eurovize v roce 2023, řekl v sobotu britský premiér Boris Johnson. Reagoval tím na prohlášení organizátorů soutěže, že kvůli válce by se měla konat právě v Británii. Organizátoři uvedli, že v takovém případě bude nutné jednat o bezpečnostních zárukách.
Peter Andrjuščenko, poradce starosty Mariupolu, jejž ruští okupanti prakticky zničili, podle agentury Nexta řekl, že lidé jsou nuceni brát vodu z louží.
V důsledku ruské invaze na Ukrajině od 24. února zahynulo nejméně 323 dětí. Více než 583 dětí pak bylo zraněno, uvedla v sobotu ukrajinská generální prokuratura.
Očekává se však, že čísla budou vyšší, protože nezahrnují oběti v oblastech, kde se Ukrajinci brání ruským útokům, a v oblastech okupovaných Ruskem, uvedli žalobci.
Česko vydalo v pátek ukrajinským uprchlíkům 612 víz dočasné ochrany, což je asi o třetinu méně než před týdnem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu na konci února víza dostalo 377 764 uprchlíků. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok včetně nároku na zdravotní pojištění či přístup na trh práce. Někteří uprchlíci už se vrátili na Ukrajinu, podle odhadu úřadů tak nyní reálně pobývá v Česku asi 280 až 300 tisíc běženců.
Data za pátek 17. června. pic.twitter.com/v2Dxp7CW4I
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) June 18, 2022
Ruští okupanti zasáhli šesti raketami nefunkční ropnou rafinerii v Kremenčuku v Poltavské oblasti. Informoval o tom šéf regionální správy Dmytro Lunin. Na místní tepelnou elektrárnu pak dopadly další dvě rakety. K obětem na životech nedošlo.
S odvoláním na dva zdroje agentura Reuters uvedla, že plány USA na prodej čtyř dronů MQ-1C Grey Eagle na Ukrajinu byly pozastaveny.
Ruské ostřelování obcí v Doněcké oblasti si v pátek vyžádalo životy čtyř civilistů. U Hadího ostrova v Černém moři se potopil zasažený ruský remorkér.
Je naprosto nezbytné mluvit s Putinem. V rozhovoru s televizí agentury DPA to dnes řekl německý kancléř Olaf Scholz. Šéf německé vlády rovněž ujistil, že těžké zbraně slíbené Ukrajině dorazí včas.
"Je naprosto nezbytné s Putinem mluvit," řekl Scholz v rozhovoru. "Já to budu i nadále dělat, stejně jako francouzský prezident," dodal Scholz. Je podle něj nutné, aby některé země a některé vůdčí osobnosti s Putinem hovořily.
Ukrajina začne podle zdrojů Reuters tento měsíc prodávat elektřinu Slovensku a Maďarsku. Pomůže to zvýšit příjmy ukrajinských výrobců elektřiny.
Britský premiér Boris Johnson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokládají květiny ke Zdi paměti padlých obránců Ukrajiny.
Ruská média dnes večer zveřejnila záběry, které podle nich zachycují Američany Alexandra Druekeho a Andyho Huynha, zajaté ruskými vojáky v bojích na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Krátký rozhovor se sedmadvacetiletým Huynhem zveřejnil list Izvestija, prokremelská televize RT zase ukázala snímky muže, kterého identifikovala jako devětatřicetiletého Druekeho.
Britský web The Telegraph tento týden napsal, že dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil padli do ruského zajetí. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že o nich s Ruskem nejednalo, protože Rusové neposkytli informaci, že Američany zajali.
Kazachstán nejspíše neuzná "lidové republiky" vyhlášené proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. V debatě s Vladimirem Putinem to dnes řekl prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev, hlavní host ruského prezidenta na ekonomickém fóru v Petrohradu. Tokajev dal najevo, že se jeho země nechystá uznat ani Abcházii či Jižní Osetii, které se s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie.
"Počítám, že kdyby právo národů na sebeurčení se skutečně uskutečnilo, tak na Zemi vznikne více než 500 či 600 států. A samozřejmě vypukne chaos. Z tohoto důvodu neuznáváme ani Tchaj-wan, ani Kosovo, ani Jižní Osetii, ani Abcházii. A nejspíše se tato zásada uplatní i na kvazistátní území, jakými se podle našeho názoru jeví Luhansk a Doněck," řekl.
Společnosti, které z Ruska odešly, podle ruského prezidenta nahradí jiné firmy. Evropské podniky se po nějakém čase na ruský trh beztak vrátí, řekl Putin na fóru, které bylo dříve symbolem otevřenosti Moskvy vůči obchodním vazbám se Západem.
Ruské firmy vyzval k tomu, aby investovaly v Rusku. "Investujte zde," řekl. Rusko má podle něj "obrovský potenciál". "Ve vlastním domě je to bezpečnější," řekl. "Ti, kteří tomu nechtěli naslouchat, přišli v zahraničí o miliony," dodal. Rusko podle něj bude rozšiřovat hospodářskou spolupráci "s těmi, kdo o ni stojí".
Americký prezident Joe Biden dnes řekl, že dostal informaci o dvou Američanech pohřešovaných na Ukrajině. Kde jsou, ale neví a podle něj na Ukrajinu neměli odjíždět.
Britský web The Telegraph tento týden napsal, že dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil padli do ruského zajetí. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že o nich s Ruskem nejednalo, protože Rusové neposkytli informaci, že Američany zajali.
Biden dnes řekl, že je o dvou pohřešovaných mužích informován. Vyzval americké občany, aby se na válčící Ukrajinu nevydávali. Dodal, že neví, kde se oba muži nacházejí. "Američané by na Ukrajinu jezdit neměli," sdělil.
Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a stažení vojsk ze sousední země.
Putin zdůraznil, že ruská ekonomika se dokázala s tímto tlakem vyrovnat. "Ekonomický blitzkrieg neměl šanci uspět," zdůraznil Putin na letošním petrohradském ekonomickém fóru. Západní sankce podle něj přinášejí větší škody jejich tvůrcům než Rusku. Ztráty EU podle něj mohou přesáhnout 400 miliard dolarů, což doléhá na obyvatelstvo a firmy.
Boris Johnson nabídl Ukrajině rozsáhlý výcvikový program s potenciálem vycvičit 10 tisíc vojáků každých 120 dní.
Lipavský očekává, že Evropská rada příští týden jednoznačně potvrdí Ukrajině status kandidáta vstupu do EU. Česko to podporuje i u Moldavska a Gruzie.
Boris Johnson potvrdil svojí přítomnost v Kyjevě na Twitteru.
Mr President, Volodymyr,
— Boris Johnson (@BorisJohnson) June 17, 2022
It is good to be in Kyiv again. pic.twitter.com/wbpMuf6YqY
Britský premiér Boris Johnson přijel do Kyjeva, kde se sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters.
Ukrajina dostala za zvýhodněných podmínek půjčku jedné miliardy kanadských dolarů. Jde o první finance z účtu, který na pomoc Ukrajině zřídil Mezinárodní měnový fond.
Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že hodlá ukončit veškerou spolupráci s Ruskem a Běloruskem kvůli jejich roli ve válce na Ukrajině. CERN o tomto rozhodnutí informoval dnes, den poté, co o tom rozhodla výkonná rada organizace, uvedla agentura AP.
V březnu CERN pozastavil Rusku status pozorovatelské země, který má od roku 1993, a zastavil i spolupráci s Ruskem a Běloruskem kvůli válce na Ukrajině. Ruské jednotky invazi zahájily i z běloruského území. "Včerejší rozhodnutí rady potvrzuje důrazné odsouzení invaze Ruské federace na Ukrajinu za pomoci Běloruska a zároveň ponechává otevřené dveře pro pokračování vědecké spolupráce, pokud to podmínky v budoucnu umožní," uvedla v prohlášení generální ředitelka CERN Fabiola Gianottiová.
Putin prohlásil, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl Evropské unii vzestup populismu a výměnu elit.
Putin označil západní sankce proti Rusku za "ekonomický blitzkrieg".
Vladimir Putin v projevu v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený USA, které podle něj nemají povinnosti, jen posvátné zájmy.
Ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku, tedy do doby, než proti Rusku začaly západní státy zavádět sankce za jeho útok na Ukrajinu. Uvedl to šéf největší ruské banky Sberbank German Gref, který byl v minulosti ruským ministrem hospodářství.
Podle Grefa se západní sankce dotýkají 56 procent ruského vývozu a 51 procent ruského dovozu. "To představuje hrozbu pro 15 procent hrubého domácího produktu (HDP) země," uvedl Gref na ekonomickém fóru v Petrohradě. "V důsledku toho, pokud nic nepodnikneme, budeme potřebovat zhruba jedno desetiletí, než se ekonomika vrátí na úrovně z roku 2021," dodal.
Situace v Severodoněcku připomíná Mariupol. Stovky civilistů a poslední ukrajinští obránci města se stáhli do chemické továrny Azot. Většinu města už ovládají Rusové.
Ukrajina zavede od 1. července vízový režim pro občany Ruska, uvedl dnes na sociální síti Telegram prezident země Volodymyr Zelenskyj. Krok je podle něj zapotřebí jako reakce na bezprecedentní hrozby pro ukrajinskou bezpečnost.
Ruský prezident Vladimir Putin chce nynější invazí na Ukrajině dosáhnout připojení této země k Rusku, strategického vítězství v konfliktu ale Moskva nedosáhne, řekl dnes slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Od EU Naď žádá rychlejší proplácení dodávek vojenského materiálu, který Slovensko a další země dodaly Ukrajině.
"Jeho hlavním cílem je výměna vlády, dosazení loutkové vlády a připojení Ukrajiny k Rusku. Pro Slovensko je to to nejhorší, co by se mohlo stát," uvedl Naď na konferenci ITAPA 2022 k možným plánům Putina na Ukrajině, která sousedí se Slovenskem.
"Osobně si myslím, že strategicky Rusové nemohou vyhrát. Mohou získat nějaká území, ale budou nonstop pod tlakem partyzánských skupin," řekl Naď k možnému výsledku konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru.
Evropská komise doporučuje udělit status kandidáta na členství v EU také Moldavsku, ale ne Gruzii, která o status také žádala.
Ruská divize americké internetové firmy Google vyhlásila bankrot, uvedla agentura Interfax. Divize o záměru vyhlásit bankrot informovala už v květnu.
Evropská komise navrhuje udělit Ukrajině status kandidáta na členství v Evropské unii. Oznámila to šéfka komise Ursula von der Leyenová.
Při ruském raketovém útoku na město Mykolajiv na jihovýchodě Ukrajiny zemřeli dva lidé, uvedl gubernátor Mykolajivské oblasti.
Tok zemního plynu z Ruska do Německa plynovodem Nord Stream 1 byl dnes dopoledne stabilní a držel se v blízkosti hodnot, na které je ruská státní plynárenská společnost Gazprom snížila ve čtvrtek. Z Německa už ale od středy neproudí žádný plyn do Francie, což francouzský provozovatel plynovodní soustavy dává do souvislosti s problémy kolem snížení dodávek Nord Streamem 1. Francie si ale chybějící plyn zajišťuje jinde.
Evakuace 568 civilistů z chemického závodu Azot v Severodoněcku je nemožná kvůli pokračujícím bojům, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhej Hajdaj. Do komplexu chemičky se s civilisty stáhli i ukrajinští vojáci, většinu Severodoněcku mají v rukou Rusové.
Francouzský prezident Emmanuel Macron bude s Vladimirem Putinem mluvit vždy, když to bude užitečné. Francouzský prezident to řekl dnes po návštěvě Kyjeva televizi BFM. Francie podle něj udělá maximum pro to, aby Ukrajina zvítězila.
Dnešní den války na Ukrajině očima britského ministerstva obrany:
Rusko se snaží ovládnout Severodoněck, přesunuje tam dělostřelectvo, hlásí Ukrajina 👉🏻 https://t.co/d4aG6hcqKv pic.twitter.com/cRpWM9zuBH
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 17, 2022
Ukrajinské síly dnes raketami Harpoon zasáhly v Černém moři u Hadího ostrova ruský remorkér, který převážel zbraně, munici a vojáky, uvedl na sociálních sítích gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko. Podle gubernátora jde o plavidlo Vasilij Bech. Zásah plavidla potvrdily na Facebooku také ukrajinské námořní síly, v době války ale nelze zprávy o vzájemně způsobených ztrátách nezávisle ověřit. Ruská strana se ke zprávě zatím nevyjádřila.
"Vasilij Bech byl zasažen v Černém moři při přepravě munice, zbraní a personálu Černomořské flotily," sdělily ukrajinské síly. Podle nich byl na palubě raketový systém Tor.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Francouzský prezident Macron v Kyjevě řekl, že nařídil dodat Ukrajině dalších šest francouzských houfnic Caesar. Ujistil také, že Západ nikdy nebude požadovat od Ukrajiny ústupky v konfliktu s Ruskem.
- "Pohled Západu už mne vůbec nezajímá, nenapadli jsme Ukrajinu," prohlásil Lavrov v rozhovoru pro BBC.
- Ukrajinští uživatelé sociálních sítí píší o výbuších v Charkově na východě Ukrajiny a v Oděse na jihu země.
- Evropská komise v pátek zveřejní hodnocení, zda a jak je Ukrajina připravena stát se uchazečem o členství v EU. Z vyjádření unijních činitelů vyplývá, že komise kandidaturu doporučí.
- Ruské jednotky se soustřeďují na postup na Slovjansk v Doněcké oblasti, uvádí ukrajinský generální štáb.
Podle ranního hlášení ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky soustřeďují na postup na Slovjansk v Doněcké oblasti a na to, aby plně ovládly Severodoněck v Luhanské oblasti, kam přesouvají další dělostřelectvo.
Ruské jednotky působící v oblasti jihoukrajinského Chersonu mohou podnikat operace pod falešnou vlajkou, aby zlomily podporu tamního ukrajinského obyvatelstva pro protiofenzivu ukrajinské armády.
Ukrajinští představitelé obrany výslovně žádali po západních zemích těžké dělostřelectvo, bezpilotní letadla a raketomety s tím, že očekávají vleklou válku. Uvádí to americký Institut pro studium války (ISW).
- Ukrainian defense officials explicitly requested Western heavy artillery, unmanned aerial vehicles, and MLRS ahead of a protracted war. Sustained military support to Ukraine will be critical for Ukrainian forces to liberate Russian-occupied territory.https://t.co/Vn2p6tPsiJ
— ISW (@TheStudyofWar) June 17, 2022
Ukrajina se dnes může významně přiblížit pozici kandidátské země Evropské unie. Evropská komise zveřejní hodnocení, zda a jak je ruskou invazí sužovaná země připravena stát se uchazečem o členství. Z řady vyjádření unijních činitelů vyplývá, že komise kandidaturu doporučí. Vyslovit se má také ke stejnému záměru Gruzie a Moldavska. Rozhodující slovo budou mít za týden lídři členských zemí na summitu v Bruselu.
Unijní exekutiva představí své stanovisko den poté, co při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz, kteří dosud dávali najevo pochybnosti. Podle některých zdrojů komise kladné hodnocení doplní o podmínky týkající se lepšího fungování právního státu či vymýcení korupce.
Souhlasný posudek komise je podmínkou pro to, aby kandidaturu mohly jednomyslně schválit členské státy. Většina lídrů vidí v rychlém přiznání pozice uchazeče o členství povzbuzení pro Ukrajince bránící se ruské přesile, několik zemí jako Nizozemsko či Dánsko však není o tomto kroku zcela přesvědčeno. Řada činitelů upozorňuje, že po přiznání kandidatury může cesta k samotnému členství trvat dlouhá léta.
Ukrajinští uživatelé sociálních sítí píší o výbuších v Charkově na východě Ukrajiny a v Oděse na jihu země. Předpokládají, že Rusové odpálili rakety na tato města, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Připomněl, že letecký poplach byl vyhlášen po celém území státu.
Z obou měst se na sociálních sítích objevila videa, na kterých ale prakticky není nic vidět, protože je noc. Slyšet jsou však výbuchy. Ty podle informací z Oděsy jsou i výsledkem protivzdušné obrany. Podrobnosti dosud chybějí.
"Víte, že jsme nenapadli Ukrajinu. Ohlásili jsme speciální vojenskou operaci, když už nám nezbyl žádný způsob, jak vysvětlit Západu, že se zabývá zločinnou činností, když vtahuje Ukrajinu do NATO," prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro BBC.
"Pohled Západu už mne vůbec nezajímá," řekl Lavrov na otázku britského novináře, že v očích Západu je Rusko zodpovědné za odsouzení dvou Britů, odsouzených proruskými separatisty k trestu smrti.
Západ nikdy nebude požadovat od Ukrajiny ústupky v konfliktu s Ruskem, řekl ve čtvrtek v Kyjevě francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters. Okolnosti mírových rozhovorů budou záviset čistě na Ukrajině, zdůraznil. Šéf Elysejského paláce zároveň prohlásil, že nařídil dodat východoevropské zemi dalších šest francouzských houfnic Caesar.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v Kyjevě řekl, že nařídil dodat Ukrajině dalších šest francouzských houfnic Caesar, informuje agentura Reuters.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Francouzský prezident Macron, německý kancléř Scholz a italský premiér Draghi se v Kyjevě podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii.
- Macron také ujistil obránce, že západní země nebudou požadovat územní ústupky kvůli smíru s útočníky.
- Ruský ministr zahraničí Lavrov v rozhovoru prohlásil, že Rusko nenapadlo Ukrajinu, a že pohled západních zemí na konflikt jej nezajímá.
- Ruský Gazprom omezí dodávky plynu do Evropy.
Vrcholní představitelé Francie, Německa, Itálie a Rumunska při dnešní návštěvě v Kyjevě podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, informují světové agentury.
"Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do EU (pro Ukrajinu)," řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci po jednání, kde společně s německým kancléřem Olafem Scholzem, italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem v Kyjevě hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Severoatlantická aliance plánuje v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vytvoření jednotek, které budou cvičeny k rychlému nasazení v konkrétních oblastech východního křídla NATO. Po dnešním jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník Jens Stoltenberg, podle něhož konkrétní obrysy plánu schválí za dva týdny summit NATO. Lotyšský ministr obrany dnes jménem trojice pobaltských zemí požádal o navýšení počtu aliančních vojáků rozmístěných přímo v regionu sousedícím s Ruskem, s tím však připravovaná strategie zatím nepočítá.
"Poprvé od dob studené války budeme mít v našem obranném plánu jednotky předem určené pro nasazení v konkrétních zemích na východě," řekl novinářům Stoltenberg. Vojáci z těchto jednotek budou cvičit v určené oblasti, dlouhodobě však budou působit ve svých mateřských státech. Část svých vojáků se již k tomuto úkolu rozhodlo vyhradit Německo a podle Stoltenberga se hlásí i další země. Konkrétní veřejná oznámení se dají čekat před summitem, řekl šéf NATO.
Zástupci Ukrajiny předali představitelům Francie, Německa, Itálie a Rumunska návrhy na další sankce proti Rusku, uvedl vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak podle agentury Reuters. Čtveřice evropských lídrů v Kyjevě jednala s ukrajinskou hlavou státu, navštívila rovněž město Irpiň, v němž podle ukrajinských představitelů za dřívější ruské okupace zemřely stovky civilistů.
"Musíme zvýšit tlak na agresora, pracovat na sedmém balíčku sankcí, ve kterém bude embargo na plyn," napsal na sociální síti Telegram Jermak, který zároveň oznámil, že schůzka státníků skončila. Podle agentury Interfax-Ukrajina rovněž sdělil, že jeho země má pevnou podporu mezinárodní koalice.
Za méně plynu pro Evropu nemůžeme. Kvůli sankcím nefungují trubíny, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Šéf Gazpromu: Pokud váš soupeř dělá chybu, nebraňte mu v tom. My jsme EU varovali
Nizozemská tajná služba dnes oznámila, že odhalila ruského špiona. Jako stážista s falešnými doklady se podle ní pokoušel infiltrovat do Mezinárodního trestního soudu (ICC), který vyšetřuje válečné zločiny spáchané za války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters.
Sergej Vladimirovič Čerkasov vystupoval s propracovaným krycím příběhem sahajícím několik let nazpět a s ním se jako brazilský státní příslušník v dubnu pokusil vstoupit do Nizozemska na stáž u haagského soudu, řekl agentuře Reuters šéf nizozemské zpravodajské služby. "Jednalo se o dlouhodobou, několikaletou operaci (ruské vojenské rozvědky) GRU, která stála mnoho času, energie a peněz," uvedl šéf nizozemské zpravodajské agentury Erik Akerboom.
"Jasně nám to ukazuje, o co Rusům jde - snaží se získat nezákonný přístup k informacím v rámci Mezinárodního trestního soudu. Hodnotíme to jako hrozbu na vysoké úrovni," dodal Akerboom s tím, že ICC dotyčného na stáž přijal.
Švédská nábytkářská značka Ikea nepředpokládá, že by mohla v brzké době obnovit své aktivity v Rusku a Bělorusku, které v březnu pozastavila v důsledku války na Ukrajině. Rozhodla se proto přikročit k jejich další redukci. Firma to ve středu oznámila v tiskové zprávě.
Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur za megawatthodinu (MWh). Šéf ruského Gazpromu podle agentury Reuters ve čtvrtek prohlásil, že společnost omezuje dodávky plynu do Evropy. Víc ve článku.
Šéf ruského Gazpromu podle agentury Reuters řekl, že společnost omezuje dodávky plynu do Evropy.
Česko poslalo na Ukrajinu vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun, sdělil pověřený náměstek pro řízení sekce obranné politiky Petr Čech. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hovořila dříve o tom, že do konce května činila hodnota vojenského materiálu přes 3,5 miliardy korun.
První dáma Ukrajiny Olena Zelenská poděkovala Česku za přijetí téměř 400 tisíc uprchlíků. Požádala, aby ČR přispěla v době svého evropského předsednictví k přijetí Ukrajiny do EU. Manželka ukrajinského prezidenta to řekla ve svém videopozdravu, který nahrála a zaslala exkluzivně pro Aspen Institut Central Europe k jeho desátému výročí založení. Podívejte se na něj.
V bojích na Ukrajině denně průměrně umírá 200 až 500 ukrajinských obránců a mnoho dalších je raněno, sdělil zpravodajskému webu Axios Davyd Arachamija, který vedl ukrajinskou delegaci na jednání s ruskou stranou o situaci na Ukrajině. Zabito nebo raněno je podle něj až 1000 vojáků denně.
Arachamija podle serveru Axios podtrhl, že aby se Ukrajina mohla popasovat s Ruskem v "jednom z největších konfliktů 21. století", potřebuje další zbraně a munici. "Máme lidi vycvičené k útoku, k protiútoku, ale potřebujeme k tomu zbraně," citoval ho portál.
Slovensko prodlouží do konce září poskytování příspěvků lidem a podnikatelům, kteří ubytují uprchlíky z válkou zasažené Ukrajiny. Zároveň stát bude na jejich ubytování přispívat více než dosud. Rozhodla o tom dnes vláda. Prodloužení platnosti opatření o tři měsíce a změna jeho parametrů přijde podle odhadu na více než 41 milionů eur (jedna miliarda korun).
Slovenským občanům stát od července za každého ubytovaného ukrajinského uprchlíka staršího 15 let vyplatí osm eur (198 korun) za noc místo nynějších sedmi eur (173 korun). Za mladší osoby bude dotace poloviční. Maximální příspěvek pro ubytovací zařízení v době letní turistické sezóny stoupne až na 22 eur (přes 540 korun) za noc, což znamená zvýšení až na téměř trojnásobek.
Podívejte se na fotogalerii z návštěvy lídrů evropských zemí na Ukrajině:
Německý kancléř Olaf Scholz v Irpini řekl, že město je symbolem nepředstavitelné ruské krutosti a že tato válka musí skončit.
#Irpin ist wie #Butscha längst ein Symbol für die unvorstellbare Grausamkeit des russischen Kriegs geworden, für sinnlose Gewalt. Die brutale Zerstörung in dieser Stadt ist ein Mahnmal - dieser Krieg muss zu Ende gehen. pic.twitter.com/DEPZUfh9OY
— Bundeskanzler Olaf Scholz (@Bundeskanzler) June 16, 2022
Francouzský prezident Emmanuel Macron si na Ukrajině prohlédl město Irpiň, kde se v březnu odehrávaly těžké boje. "Ukrajina musí vzdorovat a zvítězit," prohlásil Macron. Do města u Kyjeva, kde podle ukrajinských představitelů během ruského obléhání letos na jaře zemřely stovky civilistů, zamířil podle agentury DPA i Scholz. "Je to hrdinné město poznamenané stigmatem barbarství," řekl Macron v Irpini. Dodal, že zde pozoruje známky spáchaných válečných zločinů.
Cena plynu v Evropě se od pondělí zvýšila o 70 procent. Ruský velvyslanec při EU řekl, že plynovod Nord Stream 1 by kvůli údržbě mohl být odstaven.
Premiér Petr Fiala (ODS) by si přál, aby se podzimní neformální summit Evropské rady v Praze týkal poválečné obnovy Ukrajiny a mohl se ho osobně zúčastnit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bude to však záležet na situaci, řekl Fiala na čtvrteční tiskové konferenci s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Šéfka parlamentu uvedla, že parlament jednotně podporuje udělení statusu kandidáta vstupu do Evropské unie Ukrajině. Stejný postoj má Česko.
Německý kancléř Olaf Scholz musí dnešní návštěvu využít jako historickou šanci, aby se Německo ujalo vedoucí role v Evropě a aby zastavilo ruskou invazi na Ukrajinu. V rozhovoru s televizemi RTL a n-tv to prohlásil ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk. Od cesty Ukrajinci podle Melnyka očekávají jasnou podporu unijních ambicí země a dodávky těžkých zbraní.
"Především nám jde o to, aby německá vláda stručně a jasně bez ´když´ a ´ale´ slíbila Ukrajině udělení statusu kandidáta na členství v Evropské unii," řekl Melnyk. Rozhodnutí o tom, zda bude Ukrajině udělen, je na členských státech EU a musí být přijato jednomyslně. Ukrajinskou žádostí by se měl zabývat summit EU svolaný na 23. a 24. června. Ukrajina podle Melnyka také očekává, že Scholz překročí stín německé váhavosti v otázce těžkých zbraní. "A poskytne Ukrajině masivní podporu všemi dostupnými prostředky z německé armády a zbrojního průmyslu," řekl.
Lídři evropských států si prohlíží zničené město Irpiň.
Před pár týdny proběhla světem zpráva, že ruský rubl rekordně posílil a vrátil se na úroveň před válkou na Ukrajině.
Německý kancléř Olaf Scholz, italský premiér Mario Draghi a prezidenti Francie a Rumunska Emmanuel Macron a Klaus Iohannis dorazili do Irpině. Město na začátku invaze téměř kompletně zničily ruské jednotky.
Macron Scholz and Draghi in Irpin #Kyiv (via BFM TV) pic.twitter.com/PTmC3LYY07
— Michael A. Horowitz (@michaelh992) June 16, 2022
Francouzský prezident Emmanuel Macron po příjezdu vlakem do Kyjeva.
Mezi 15 zeměmi, které dodávají nejvíce zbraní na Ukrajinu, je i Česko. Graf však ukazuje na rozdíl mezi slíbeným a skutečně dodaným množstvím zbraní. Nejlépe vychází Polsko, nejhůře Německo.
Ukraine military assistance: commitment vs actual deliveries. The US has delivered half of what it promised, Germany even less. Poland matches words with its deeds pic.twitter.com/HtDJ6X5667
— Daniel Szeligowski (@dszeligowski) June 16, 2022
V Kyjevě je také rumunský prezident Klaus Iohannis.
President of Romania Klaus Iohannis: Just arrived in Kyiv https://t.co/9plTvfs0qG pic.twitter.com/uip5nFsNRG via @KlausIohannis
— Liveuamap (@Liveuamap) June 16, 2022
Kyjevem, kde jsou vrcholní představitelé Německa, Itálie a Francie, zní varovné sirény.
#Breaking air sirens in #Kyiv just as Scholz, Draghi and Macron are visiting.
— Michael A. Horowitz (@michaelh992) June 16, 2022
Německý kancléř Olaf Scholz dorazil do Kyjeva.
🇺🇦#Macron, #Scholz and #Draghi arrived in #Kyiv #Ukraine pic.twitter.com/S4QgTHizCI
— Ukrainian Media_Truth about war in Ukraine (@truth_about_war) June 16, 2022
Všechny mosty přes řeku Severní Doněc jsou pravděpodobně zničeny. Ukrajinci zřejmě ze Severodoněcku stáhli velkou část vojáků, kteří tam bojovali, uvádí v denním přehledu z bojiště britské ministerstvo obrany.
Macron, Scholz a Draghi zamířili společně vlakem do Kyjeva. Boje na východě sílí ➡ https://t.co/E0vUzpbtI6 pic.twitter.com/QForiqLy4n
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 16, 2022
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili zvláštním vlakem z Polska do Kyjeva.
#Italian media reports that #French President Emmanuel #Macron, #German Chancellor Olaf #Scholz and #Italian Prime Minister Mario #Draghi have arrived in #Ukraine. pic.twitter.com/GUglJD1epw
— NEXTA (@nexta_tv) June 16, 2022
Česko ve středu vydalo běžencům z Ukrajiny 1096 víz dočasné ochrany, podobně jako před týdnem. Od začátku války víza dostalo 376 571 uprchlíků.
Slovensko darovalo válkou zasažené Ukrajině pět starších vrtulníků a munici pro raketový systém Grad, oznámil slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Jde o součást další vojenské pomoci Kyjevu, kterou přislíbily země Severoatlantické aliance.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Francouzský prezident Macron, německý kancléř Scholz a italský premiér Draghi dorazili do Kyjeva.
- Podle amerického prezidenta Joea Bidena poskytnou Spojené státy Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů.
- Pouliční boje dál zuří v Severodoněcku na Donbase.
- Ve světě je podle UNHCR přes 100 milionů lidí na útěku, nejvíce od druhé světové války. Může za to válka na Ukrajině nebo krize v Afghánistánu.
- Dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil v bojích s ruskými silami u východoukrajinského Charkova upadli do ruského zajetí, napsal britský server The Telegraph.
Všechny mosty přes řeku Severní Doněc jsou zničeny, pokud budou chtít Rusové řeku překročit budou muset provádět složité operace, uvádí britské ministerstvo obrany.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili zvláštním vlakem z Polska do Kyjeva. Macron chce prezidentu Volodymyru Zelenskému tlumočit poselství o "evropské solidaritě", oznámil to novinářům
Ruské ministerstvo obrany obvinilo ukrajinské síly z narušení snah umožnit evakuaci civilistů ukrývajících se v chemičce v Severodoněcku, kde se vedou tvrdé boje.
Ruské síly pravděpodobně působí v Donbasu ve stále více narychlo utvořených seskupeních, tvrdí britské vojenské zpravodajství.
Čtyři lidé zemřeli a dalších šest bylo zraněno při nočním raketovém útoku na předměstí města Sumy, uvedl gubernátor Sumské oblasti.
Dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil v bojích s ruskými silami u východoukrajinského Charkova upadli do ruského zajetí, napsal dnes britský server The Telegraph. Jsou to podle něj patrně první Američané v ruském zajetí.
Oba muži, devětatřicetiletý Alexander Drueke a sedmadvacetiletý Andy Huynh, sloužili jako dobrovolníci v ukrajinské pravidelné armádě. Během tvrdých bojů, odehrávajících se minulý týden severovýchodně od Charkova, je Rusové zajali.
Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo ukrajinské síly nasazené v Severodoněcku v Donbasu, že maří snahy umožnit civilistům ukrývajícím se v chemické továrně odejít do bezpečí. Podle proruských separatistů se v závodu Azot ukrývá až 1200 lidí, ukrajinská strana tvrdí, že jich je kolem pěti stovek, píše agentura Reuters.
"Překrásné Česko přijalo 400 000 našich občanů, za což jsme bezmezně vděční. Ale velmi brzy bude mít i další důležitou roli. Bude předsedat Evropské unii v době, kdy se bude rozhodovat o členství Ukrajiny. Vím, že se vede debata o tom, zda přijmout válčící zemi. Má osobní odpověď zní ano, protože toto je také válka na obranu EU. Za záchranu evropských hodnot. Za právo lidí žít svobodně ve svých zemích," uvedla ukrajinská první dáma.
Jestli podle ní Evropská unie teď Ukrajinu opustí, bude to Rusko vnímat jako své velké vítězství a jako nejednotu Evropy. "Svět nemůže dát agresorovi takový dar. Přinejmenším pro své vlastní bezpečí," řekla Zelenská.
První dáma Ukrajiny Olena Zelenská poděkovala Česku za přijetí téměř 400 tisíc uprchlíků. Požádala, aby Česká republika přispěla v době předsednictví k přijetí Ukrajiny do EU.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinští vojáci stále mají v rukou průmyslovou zónu v Severodoněcku, většinu města už obsadili Rusové.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil v českém parlamentu. "Jsme s vámi, buďte i vy s námi," pronesl.
- Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v červenci chystá opět na Ukrajinu.
- Podle amerického prezidenta Joea Bidena poskytnou Spojené státy Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů.
Německá média nepochybují, že německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek v doprovodu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a italského premiéra Maria Draghiho navštíví Kyjev. Deník Der Tagesspiegel dnes uvedl, že trojice státníků by během návštěvy mohla veřejně podpořit unijní ambice Ukrajiny.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů, řekl dnes americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému v telefonickém rozhovoru. Další dodávka zbraní má podle šéfa Bílého domu podpořit ukrajinské síly na Donbase, kam se nyní soustřeďuje ruská agrese. Další americká pomoc zahrnuje "dělostřelecké zbraně a zbraně na ochranu pobřeží, stejně jako munici pro dělostřelectvo a pokročilé raketové systémy", uvedl Biden v prohlášení po telefonátu.
Turecko stále čeká na písemnou odpověď Švédska a Finska ohledně výhrad, které vzneslo proti vstupu těchto zemí do Severoatlantické aliance. Dnes to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, jehož citovala agentura AFP. Turecko oběma zemím vytýká, že podporují teroristické organizace, čímž Ankara myslí některé kurdské skupiny. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že Ankara nehodlá v tomto bodě ze svých požadavků slevit.
"Oběma zemím jsme naše požadavky sdělili písemně. Nyní čekáme na písemnou odpověď," uvedl turecký ministr zahraničí. Naznačil přitom, že Ankaře zřejmě nebude stačit zpřísnění protiteroristických zákonů, které slíbilo Švédsko.
Japonská policie zatkla 72letého muže, který se pokoušel přivolat smrt na ruského prezidenta Vladimira Putina tím, že na posvátný strom v šintoistické svatyni přibil slaměnou panenku s Putinovým obličejem. Figurka měla na prsou nápis přející ruskému vůdci smrt, napsala agentura Kjódó s odvoláním na policii.
Přát někomu smrt pomocí kletby sice v Japonsku není trestné, ale zadrženému hrozí obvinění z neoprávněného vniknutí na pozemky svatyně a také z poničení šinboku, tedy posvátného stromu, do kterého zatloukl čtyři centimetry dlouhé hřebíky.
Svatyně Mikazuki ve městě Macudo je stará více než 800 let. "Je nepředstavitelné, že někdo přibije něco takového na místě, kam se lidé chodí modlit za dobré zdraví," prohlásil Nobuo Šibuja, 81letý představitel svatyně.
Kdysi rušné černomořské pláže v ukrajinském letovisku Oděsa jsou v době války opuštěné. Pobřeží i samotné moře jsou zaminované. Někteří obyvatelé ale porušují nařízení a vydávají se k vodě. To se zřejmě v sobotu tragicky vymstilo otci rodiny z Doněcké oblasti.
Zatímco Rusko podle odhadů vydrží pokračovat ve válce další rok, ukrajinská armáda hlásí, že spotřebovala zásoby své dělostřelecké munice. Obranyschopnost země bránící se agresi ruského prezidenta Vladimira Putina tak závisí hlavně na dodávkách ze Západu. Více v článku.
Čína odmítla odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu a vyzvala k diplomatickému urovnání konfliktu. Během dnešního telefonátu vyjádřil čínský prezident ochotu pomoci s vyřešením situace, uvedla čínská státní televize CCTV. Čína a Rusko se v posledních letech stále více sbližují, podotkla agentura Reuters.
V únoru Putin a Si podepsali prohlášení o strategickém partnerství, v němž uvedli, že neexistují žádné hranice spolupráce. V pátek Rusko a Čína otevřely nový přeshraniční most, o němž doufají, že pomůže posílit společný obchod ve chvíli, kdy na Moskvu tvrdě dopadají sankce západních zemí.
Vladimir Putin a a čínský prezident Si Ťin-pching se během telefonátu dohodli na posílení spolupráce v oblasti energetiky, financí a průmyslu, oznámil Kreml.
"Bylo dohodnuto rozšíření spolupráce v oblasti energetiky, financí, průmyslu, dopravy a v dalších oblastech s ohledem na globální ekonomickou situaci, která se zkomplikovala v důsledku nelegitimní sankční politiky Západu," uvedl Kreml ve zprávě o jednání obou státníků.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom znovu snížila maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Opatření bude platit od čtvrtečního rána, firma ho opět zdůvodnila prodlevami při opravě zařízení. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro export ruského plynu do Evropské unie.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny budou moci v létě skládat národní srovnávací zkoušky pro přijetí na vysoké školy i v ukrajinštině. Společnost Scio, která je pořádá, s tím počítá v dodatečném termínu zkoušek 20. srpna. Zájemci z řad běženců se na něj budou moci přihlásit zdarma. Ve středu o tom informoval mluvčí společnosti Bohuslav Bohuněk. Termín zkoušek podle něj poslouží i jako součást druhých kol přijímacího řízení řady fakult v Česku a na Slovensku. Vedle ukrajinštiny bude možné zkoušky skládat v češtině, slovenštině a angličtině.
Komise OSN pro vyšetření válečných zločinů na Ukrajině shromáždila četná obvinění ze spáchání těchto zločinů ruskými vojáky, zatím je ale příliš brzy na to, aby z nich vyvodila závěry. Na tiskové konferenci v Kyjevě to řekl předseda komise Erik Möse. "Komise obdržela informace o svévolném vraždění civilistů ve městech Buča a Irpiň u Kyjeva, ničení majetku a plenění i o útocích na civilní infrastrukturu, především na školy," sdělil Möse, bývalý soudce Evropského soudu pro lidská práva.
V Charkovské a Sumské oblasti pak komise pozorovala "zničení rozsáhlých částí rezidenčních oblastí, které pravděpodobně zapříčinilo letecké bombardování nebo raketové údery proti civilním cílům," uvedl také předseda komise.
Ukrajinská pošta představila podobu nové známky - na obrázku bude traktor s ukrajinskou vlajkou, který za sebou táhne poničený ruský tank. Informoval o tom dnes zpravodajský server RBK-Ukrajina, podle něhož o vzhledu známky rozhodli Ukrajinci svým hlasováním.
Do ankety se zapojilo téměř 834 000 lidí. Pro verzi připomínající záběry ukrajinských traktorů odtahujících ruské tanky nebo těžkou techniku, které se objevily na sociálních sítích hned v prvních dnech invaze, jich podle ukrajinské pošty hlasovalo přes 340 000. Známka nese název "Dobrý večer, jsme z Ukrajiny" a k mání má být za měsíc.
Všechny strany by měly zodpovědným způsobem pracovat na vyřešení situace na Ukrajině, řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, s nímž hovořil po telefonu. Čínský lídr dal zároveň najevo ochotu Pekingu s vyřešením situace pomoci.
Ruská strana zatím rozhovor nekomentovala. Agentura TASS pouze s odkazem na čínskou státní televizi napsala, že Si nabídl Putinovi čínskou podporu s ohledem na "klíčové zájmy obou zemí v oblasti suverenity a národní bezpečnosti".
V pražském Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) ve Vysočanech před jeho dnešním uzavřením oproti minulému týdnu mírně přibylo uprchlíků. Zatímco v uplynulých dnech jich odbavilo okolo pěti stovek denně, v úterý to bylo 622 lidí a v pondělí 755. Kvůli případnému znovuotevření nebudou po zavření KACPU uvnitř prováděny žádné změny. Dnes to řekl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Centrum bude zavřeno dnes večer na dobu neurčitou. Vedení města se tak rozhodlo kvůli přeplněnosti Prahy a nedostatečným kapacitám. Od začátku války KACPU odbavilo podle údajů hasičů k úterku 99 592 osob.
Senát apeloval na členské státy EU, aby na zasedání Evropské rady v příštím týdnu udělily Ukrajině status kandidátské země. Shodl se na tom dnes ve shodě s výzvou ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského při jeho vystoupení před oběma komorami českého parlamentu. Podle Zelenského by tento krok posílil evropské společenství a byl by také vyjádřením evropských myšlenek a hodnot, které Ukrajina brání proti ruské agresi.
Poměr dělostřelectva Ruska a Ukrajiny je na některých místech deset ku jedné a frontová linie je dlouhá přes 1000 kilometrů, uvedl na svém twitterovém účtu poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Znovu apeloval na západní země, aby Ukrajině dodaly zbraně. Svůj příspěvek Podoljak adresoval kontaktní skupině pro koordinaci vojenské pomoci Ukrajině, která se sejde dnes odpoledne v sídle NATO v Bruselu. "Každý den dostávám zprávy od našich obránců: 'Držíme se, jen nám řekněte, kdy máme očekávat zbraně?'," napsal prezidentský poradce.
Česko podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potvrdilo, že bude dál pomáhat Ukrajině napadené Ruskem s výzbrojí. Dnes bude vláda rozhodovat o dodávce protichemického materiálu, sdělila Černochová novinářům po videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v českém parlamentu. Dodala, že se chystá také další zásilka munice.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v červenci chystá opět na Ukrajinu. Chce ukázat jasnou podporu České republiky zemi napadené Ruskem a hovořit se svým protějškem Dmytrem Kulebou o další možné pomoci. Lipavský to uvedl po projevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k českému Parlamentu. Na cestu dříve upozornily Blesk a Česká televize.
Česko Ukrajině pomohlo významnými zbraněmi tehdy, když byly nejvíce zapotřebí, řekl Zelenskyj. Podpora by podle něj měla trvat do dosažení vítězství.
Zelenskyj znovu vyzval, aby EU udělila Ukrajině status kandidátské země, řekl také, že požaduje sedmý balík sankcí EU vůči Rusku.
Zelenskyj zdůraznil význam českého předsednictví v Radě EU a vyzval, aby se země zapojily do obnovy Ukrajiny. Apeloval na Česko, aby se i na národní úrovni zapojilo do obnovy země. Ocenil také březnovou návštěvu Petra Fialy na Ukrajině.
"Jsme s vámi, buďte i vy s námi," pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v parlamentu. "Tato slova mají velký význam, měla význam i u vás v roce 1968. Zatímco Ukrajina bojuje za svobodu proti ruskému vpádu, obracím se ke všem národům. Čelíme totiž tyranii, která chce pokračovat ve vpádech dále po Evropě, Rusko nezajímá jen Ukrajina," uvedl Zelenskyj. Zdůraznil, že vpád na Ukrajinu je pouze prvním krokem, kterým si Rusko chce otevřít cestu k dalším vpádům do dalších států.
Premiér Petr Fiala připomenul před projevem Zelenského v českém parlamentu oběti dvou Čechů, kteří zemřeli na Ukrajině jako dobrovolníci.
Ukrajina podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bojuje proti ruské agresi za celý civilizovaný a svobodný svět, je třeba ji podporovat slovy i činy. Řekl to před plánovaným projevem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve sněmovně.
Ukrajinský prezident a jeho lidé jednou budou muset jednat s Ruskem, aby se pokusili ukončit válku, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v Rumunsku.
Země NATO poskytnou Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Česko v úterý vydalo ukrajinským uprchlíkům 1652 víz dočasné ochrany. Je to zhruba o 600 více než minulý týden. Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu dostalo víza v Česku 375 475 lidí. Vyplývá to z údajů na Twitteru ministerstva vnitra.
Podle odhadu úřadů pobývá v Česku asi 280 tisíc až 300 tisíc uprchlíků. Přesný počet ukrajinských běženců ale není možné určit, někteří totiž z Česka odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí do vlasti. Od počátku války se na cizinecké policii přihlásilo 298 785 lidí. V úterý jich bylo 1812. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik téměř 30 procent.
Vyplacení 5000 korun na dítě, ubytovávání uprchlíků z Ukrajiny a začleňování jejich dětí do českých škol bude Senát schvalovat zřejmě koncem příštího týdne. Uvedl to dnes předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Sněmovna uvedené změny schválila v úterý ve stavu legislativní nouze. Senát by je proto měl podle Vystrčila projednat zrychleně do deseti dnů od doručení. Schůze horní komory by se tak mohla uskutečnit příští pátek.
Pravidla poskytování humanitární dávky běžencům z Ukrajiny se zpřísní. Změny, které mají bránit dávkové turistice, Senát dnes schválil téměř jednomyslně. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Novela zákona zvaného lex Ukrajina počítá s tím, že ukrajinští běženci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku.
Ukrajinští vojáci stále mají v rukou průmyslovou zónu v Severodoněcku, většinu města už obsadili Rusové.
Macron a Scholz zítra pojedou podle diplomatických zdrojů do Kyjeva za Zelenským ➡ https://t.co/pEgrXvmIOe pic.twitter.com/El4s0tpp99
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 15, 2022
U ukrajinských hranic vzniknou dočasná sila ve snaze pomoci vyvážet z této východoevropské země více obilí a řešit narůstající celosvětovou potravinovou krizi. Podle agentury Reuters to řekl americký prezident Joe Biden. Kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině a blokádě ukrajinských černomořských přístavů se dodávky obilí z této země zastavily a více než 20 milionů tun plodiny uvázlo ve skladech. Kyjev zároveň varoval, že nemá dost skladů pro novou úrodu.
"Úzce spolupracuji s našimi evropskými partnery, abychom dostali na trh 20 milionů tun obilí, které je na Ukrajině zablokováno, a pomohli tak snížit ceny potravin," řekl Biden na odborovém sjezdu ve Filadelfii, přičemž poznamenal, že vyvézt tuto plodinu tradiční cestou - tedy přes Černé moře - není v současné době možné.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je na návštěvě Rumunska. "Uděláme vše pro to, abychom zastavili ruské válečné síly, abychom pomohli Ukrajině a její armádě. Dál budeme vyjednávat," uvedl Macron. Z Rumunska jede do Moldavska, pak by měl jet do Kyjeva. Ve čtvrtek tam s ním podle diplomatických zdrojů budou i německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi.
Agentura Bloomberg s odvoláním na evropské bezpečnostní a vojenské představitele napsala, že Rusko bude muset v nadcházejícím období svoji invazi zpomalit, protože vyčerpalo velkou část svého vojenského potenciálu. Nyní například stahuje na Ukrajinu velmi staré tanky. Stále také podle agentury není vyloučeno, že ruský prezident Vladimir Putin vyhlásí mobilizaci, i když by tím nepřímo přiznal, že válka se pro Rusko nevyvíjí příliš příznivě.
Rusko vyzvalo ukrajinské vojáky, kteří se stáhli do chemičky Azot v Severodoněcku, aby se vzdali. Ruský generál Michail Mizincev řekl, že pro civilisty, kterých je v továrně zhruba pět stovek, ruští vojáci vytvoří humanitární koridor.
"Celá unie má vůči Ukrajincům obrovský dluh. Táhli jsme to s Putinem, vyrobili jsme Putina. A oni ho teď za nás krotí. Oni mu ukazují, co je to svoboda," píše komentátor Martin Fendrych.
Rusko pravděpodobně nečekalo, že v Severodoněcku narazí na natolik silný odpor Ukrajinců, uvedlo dnes britské ministerstvo obrany.
Jedním z nejdůležitějších faktorů ve vývoji ruské invaze na Ukrajině bude podle britského ministerstva obrany překračování řek. Bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se jedná o riskantní manévr.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinská armáda se snaží osvobodit okupované město Cherson na jihu země.
- Ministři obrany NATO budou jednat o dalších zbraních pro Ukrajinu. Podle šéfa NATO by měla Ukrajina dostat více těžkých zbraní. Země obdržela jen deset procent zbraní, o které žádala své spojence.
- Moskva vybídla ukrajinské vojáky ukrývající se v chemičce v Severodoněcku, aby se vzdali. Hodlá umožnit i evakuaci civilistů, uvedl Interfax.
Ukrajinské síly vyvíjejí tlak na ruské vojáky s cílem osvobodit okupované město Cherson na jihu země. Ve svém tradičním nočním projevu to na konci 111. dne války podle agentury Unian řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl rovněž, že ukrajinská armáda má těžké ztráty v Charkovské oblasti, kde se Rusové snaží posílit své pozice.
Za posledních 24 hodin nedošlo v Donbasu k žádným zásadním změnám. Nejtvrdší boje probíhají v Severodoněcku a okolních městech a obcích, což přináší značné ztráty. Musíme ale vytrvat. Toto je náš stát, Donbas je životně důležitý. Vývoj situace v Donbasu ukáže, jakým směrem se bude válka v nadcházejících týdnech ubírat," řekl Zelenskyj.
Prezident Ukrajiny rovněž znovu zdůraznil, že je připraven jednat se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Ministři obrany NATO budou jednat o dalších zbraních pro Ukrajinu.
Další podpora Ukrajiny a posilování obrany Severoatlantické aliance před ruskou hrozbou budou hlavními tématy bruselské pracovní večeře, kterou dnes začíná dvoudenní schůzka ministrů obrany NATO. Již odpoledne se v centrále NATO sejdou zástupci zemí poskytujících Kyjevu zbraně, aby v rámci kontaktní skupiny koordinovali další společný postup.
Ukrajinské vedení žádá Západ o nové zbraně v době pokračující ruské ofenzivy na východě země pravidelně. Podle úterního vyjádření ministerstva obrany dostal Kyjev jen desetinu zbraní, o které si řekl. Šéf Pentagonu Lloyd Austin se dnes odpoledne s kolegy z aliančních a partnerských zemí bude radit, jak co nejefektivněji a nejrychleji dodat na Ukrajinu zbraně potřebné k odražení útoku.
Kyjev tvrdí, že k ukončení války potřebuje na 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupí dnes dopoledne na dálku před českými zákonodárci. Poslanci a senátoři vyslechnou jeho projev tlumočený z ukrajinštiny do češtiny ve svých sídlech. Přenášet se bude na velkoplošné obrazovky, které patří ke stálému vybavení jednacích sálů obou komor.
Zelenskyj od ruské invaze na Ukrajinu promluvil on-line z Kyjeva v mnoha parlamentech, včetně evropského, britského, německého, izraelského a slovenského, a také v americkém Kongresu. V projevech obvykle děkuje za podporu a žádá, aby ji země zintenzivnily. Hovoří také o ukrajinských potřebách či sankcích vůči Rusku.
Ukrajina by měla dostat další těžké zbraně, aby se mohla účinně bránit pokračující ruské invazi. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po jednání s lídry šesti aliančních zemí v Haagu. Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že západní země nedělají pro podporu Kyjeva dost.
Budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků z Ukrajiny by mělo být snazší a rychlejší. Umožnit to má zvláštní zákon, který dnes ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Zavádí nový pojem nezbytná stavba, která je vždy dočasná, a to nejvýše na tři roky. Stavebníkem bude moci být hlavně stát, jeho příspěvková organizace, obec, kraj, případně jimi zřízená organizace. Zákon má začít platit den po svém vyhlášení ve sbírce. Ještě ho ale musí schválit Senát a podepsat prezident.
Ministerstva a další úřady budou i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Předpokládá to vládní novela zákona zvaného lex Ukrajina, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU- ČSL) do ní prosadil úpravu, podle níž budou moci uprchlíci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti.
Školy zřejmě budou moci vytvářet i v příštím školním roce třídy pro uprchlíky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných třídách. Počítá s tím vládní novela, kterou dnes zrychleně schválila Sněmovna. Předloha, kterou nyní dostane k projednání Senát, má připravit české školy na pokračující pobyt uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské invaze.
Ukrajina obdržela jen deset procent zbraní, o které žádala své spojence. Podle agentury Interfax-Ukrajina to v úterý uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Ukrajina bez pomoci Západu válku proti Rusku vyhrát nedokáže, dodala.
Rusko začne omezovat přístup veřejnosti k některým rozpočtovým údajům. Chce tím zemi ochránit před dalšími sankcemi, uvedlo v úterý podle agentury Reuters ruské ministerstvo financí. V prohlášení upozornilo, že v reakci na "negativní důsledky" sankcí na ruskou ekonomiku částečně omezí informace o zveřejňovaných rozpočtových výdajích.
Rusko v úterý zakázalo vstup do země 29 britským novinářům a 20 zástupcům obranného sektoru. Jde o odpověď na západní sankce a "šíření dezinformací o Rusku", uvedlo podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí.
"Stále se domnívám, že má ruský prezident Vladimir Putin zálusk na značnou část Ukrajiny, ne-li na celou zemi. Přesto si nemyslím, že těchto cílů může dosáhnout," uvedl v úterý náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl. "Tu a tam mohou dosáhnout taktických zisků. Ukrajinci se ale drží, nemyslím si, že by Rusové byli schopni svých přehnaných cílů dosáhnout," dodal.
Příjmy ukrajinského rozpočtu pokrývají po ruské invazi méně než polovinu výdajů. Pokud nepřijde další zahraniční finanční pomoc, Kyjev bude muset výrazně snížit rozpočtové výdaje. V rozhovoru s místní televizí to podle Reuters v úterý uvedl předseda výboru ukrajinského parlamentu pro finance, daně a cla Danylo Hetmancev.
Vzhledem k rostoucím cenám uhlí polská vláda schválila, že domácnosti používající tento typ paliva ho budou moci nakupovat za garantovanou cenu 996 zlotých (asi 5300 korun) za tunu. Firmy, které budou zákazníkům prodávat uhlí za tuto cenu, dostanou od státu náhradu ušlého zisku nejvýše 750 zlotých za tunu.
"Zdražování uhlí souvisí hlavně s útokem Ruska na Ukrajinu. Je také následkem rostoucí poptávky po uhlí, která začala v roce 2021 kvůli omezené nabídce a vysokým cenám zemního plynu kvůli krokům ruského Gazpromu," uvedla vláda v tiskovém prohlášení.
Británie se dosud neobrátila na Rusko s žádostí o pomoc pro své dva občany, kterým soud proruských separatistů v Doněcku minulý týden uložil trest smrti za účast v bojích na straně ukrajinských vládních sil. Podle agentury Interfax to dnes uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Separatisté z neuznané Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že zajatí Britové Aiden Aslin a Shaun Pinner byli žoldnéři. Trest smrti spolu s nimi dostal také Maročan Ibráhím Sádún. Jeden z advokátů uvedl, že všichni tři se proti verdiktu hodlají odvolat, od vynesení rozsudku 9. června na to mají měsíc.
"Vše bude samozřejmě záviset na žádosti Londýna, ale jsem si jist, že ruská strana bude připravena ji vyslyšet," řekl Peskov s tím, že Spojené království by v první řadě mělo jednat přímo s orgány proruských separatistů v Doněcku.
Mapa bojů na Ukrajině, stav aktuální k 13. červnu.
Stát po uzavření pražského Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) zajistí registraci uprchlíků v centrech v jiných regionech, případně prostřednictvím odboru azylové a migrační politiky a cizinecké policie. Novinářům to v úterý řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Změnou bude podle něj jen to, že vyřizování potřebných dokumentů bude méně komfortní pro příchozí. Všechna asistenční centra budou od prázdnin podle Rakušana normalizovat provoz, v závislosti na počtu uprchlíku by mohla například zkrátit otevírací hodiny.
Moskva vybídla ukrajinské vojáky ukrývající se v chemičce v Severodoněcku, aby se vzdali. Hodlá umožnit i evakuaci civilistů, uvedl Interfax.
Další dodávky zbraní a munice na Ukrajinu podle opoziční SPD vedou k prodlužování konfliktu. Hnutí preferuje mírové řešení prostřednictvím diplomatického jednání, uvedl na dnešní tiskové konferenci před schůzí sněmovny poslanec Jaroslav Bašta (SPD). Česká vláda naopak považuje za důležité zemi napadené Ruskem nadále pomáhat politicky, vojensky i humanitárně.
Ruský prezident Vladimir Putin odvolal bývalou krymskou prokurátorku Natalju Poklonskou z funkce zástupkyně šéfa federální agentury pro spolupráci s krajany Rossotrudničestvo, oznámila ruská média. Poklonská se ještě jako prokurátorka stala symbolem ruské anexe ukrajinského poloostrova, ale po vypuknutí války proti Ukrajině prohlásila, že si nepřeje, aby na Kyjev a další ukrajinská města padaly bomby, a rozpoznávací znak invazních vojsk, písmeno Z, označila za symbol zármutku a tragédie pro oba národy.
"Písmeno Z ztělesňuje tragédii a hoře jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu. Proč? Protože umírají i ruští vojáci, Rusové a jejich rodiče dostávají různé zprávy. To je bída. Vždyť ministerstvo obrany říká, kolik (vojáků) zahynulo, kolik utrpělo zranění. To je snad radost? Ne," prohlásila Poklonská v dubnovém rozhovoru, který na internetu zaznamenal již více než 300 tisíc zhlédnutí. Následně čelila výzvám, aby se veřejně omluvila, a na Krymu zazněl návrh odebrat jí státní vyznamenání.
Ukrajinci zveřejnili dronové záběry z "nočního honu" na ruské jednotky. Video pořízené termokamerou nejdříve zachycuje čtyři ruské vojáky, jak prchají do lesa zřejmě kvůli blížícímu se dronu. Ukrajinský bezpilotní letoun ale poté zaměří několik dalších protivníků, které pravděpodobně zasáhne granátem.
Při ruském ostřelování v Charkovské oblasti v uplynulých 24 hodinách zemřel civilista a pět dalších včetně tří dětí utrpělo zranění, uvedl na sociálních sítích oblastní gubernátor Oleh Syněhubov. Moskva dnes naopak obvinila ukrajinské síly z útoku v ruském pohraničí, při němž podle ní utrpěli zranění nejméně čtyři lidé.
Zpravodajové BBC v rezidenčních čtvrtích v ukrajinském městě Charkově nalezli stopy po použití kazetové munice, uvedla ruská redakce stanice a zveřejnila pořízené snímky. Z ostřelování Charkova kazetovou municí, kterou řada států zakazuje, dříve obvinila ruské síly lidskoprávní organizace Amnesty International.
Na chodnících nebo například kapotě automobilu nalezli charakteristické poškození v symetrickém tvaru připomínajícím trychtýř. Tři odborníci pak podle BBC potvrdili, že pořízené fotografie zachycují stopy po kazetové munici. Mark Hiznay, badatel oddělení pro výzkum zbraní organizace Human Rights Watch, řekl, že jde o ukázkový příklad.
Od začátku ruské invaze zemřelo na Ukrajině 288 dětí, dalších více než 527 je raněných, oznámila dnes podle ruskojazyčné verze stanice BBC ukrajinská generální prokuratura. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) v pondělí potvrdil 4395 zabitých civilistů v důsledku ruské vojenské agrese na Ukrajině, z toho 275 dětí.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva zároveň upozorňuje, že skutečné počty obětí budou zřejmě výrazně vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nemohl potvrdit. Týká se to například měst Mariupol, Izjum nebo Popasna, kde jsou hlášeny četné civilní oběti. Podobně se vyjádřily ukrajinské úřady.
Ruské jednotky pravděpodobně poprvé za několik týdnů postoupily v Charkovské oblasti, informuje v denním přehledu z invaze britské ministerstvo obrany.
Rusové zničili poslední most spojující Severodoněck s klíčovým městem Lysyčansk ➡ https://t.co/072X8ASKfI pic.twitter.com/JyjDrtZsEZ
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 14, 2022
Podle papeže Františka není válka na Ukrajině černobílá, mělo by se na ni nahlížet komplexně a hledat i její příčiny. Papež to řekl v rozhovoru s jezuitskými novináři, který dnes zveřejnil deník La Stampa. Hlava katolické církve v něm spekuluje, že válka možná mohla být nějakým způsobem vyprovokována, či se jí dalo zabránit. Papež rovněž znovu kritizoval zvýšený prodej zbraní a ocenil také statečnost Ukrajinců, kteří brání svoji zemi a bojují o přežití.
"Vidíme brutalitu a zuřivost, s jakou tuto válkou vedou jednotky, zejména žoldáci používaní Ruskem. Ale nebezpečí je v tom, že vidíme jen ty hrůzy, a ne to, co je za touto válkou, která snad mohla být nějakým způsobem vyprovokována, či jí mohlo být zabráněno," řekl minulý měsíc papež několika editorům evropských kulturních jezuitských časopisů. "Registruji také zájem o testování a prodej zbraní. Je to velmi smutné, ale v podstatě to je to, co je ve hře," dodal.
"Někdo může říct, že jsem proputinovský. Ne, nejsem… jednoduše jsem proti redukování komplexních věcí na dobro a zlo, aniž by se hledaly příčiny a zájmy, které jsou velmi složité," řekl papež. Rusko se podle něj přepočítalo, když si myslelo, že "vše skončí za týden". "Narazilo na statečný lid, národ, který bojuje o přežití," dodal.
Evropská komise je připravena doporučit kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Po pondělním večerním jednání sboru komisařů to napsal bruselský web Politico s odvoláním na několik unijních činitelů. Komise v pátek zveřejní zhodnocení, jak je Ukrajina připravena stát se kandidátskou zemí, o samotném přiznání statusu uchazeče o členství musí jednomyslně rozhodnout unijní státy. Zatímco země geograficky bližší Ukrajině jsou tomu nakloněny, několik západoevropských států dává najevo pochybnosti.
"Komise nezapomíná, že Ukrajina je jedinou zemí v Evropě, kde lidé umírali a střílelo se na ně proto, že v ulicích nosili vlajky EU. Nemůžeme jim teď říct, promiňte, lidi, měli jste špatné vlajky," citoval web jednoho z činitelů obeznámených s průběhem pondělního jednání.
"Opravdu si zasloužíme další logický krok, a to je postavení kandidáta. Je to daleko do členství. Není to ani zahájení přístupových rozhovorů. Ale zasloužíme si aspoň tohle," řekl bruselskému webu šéf Zelenského kanceláře Ihor Žovkva.
Infokurýr dokázal ruskou propagandou zasáhnout stovky tisíc Čechů. Po ruské invazi na Ukrajinu ho zpravodajci zařadili na seznam webů, které v Česku pomáhají Kremlu. Za stránkou stojí suspendovaný pravoslavný kněz Eugen Freimann, kterého zároveň platí stát - jako probační úředník má dohlížet na odsouzené. Dezinformační web ovládá pomocí novinářské asociace, která navazuje na práci KGB. Více v článku.
Ruská armáda se na východě Ukrajiny neúspěšně pokusila zaútočit jihovýchodně od Izjumu a severně od Slovjansku. Rusové se dál snaží o ofenzivu i severovýchodním směrem od Charkova. Pravděpodobně je cílem vytvoření podmínek pro útok na Siversk a další odříznutí Lysyčansku.
Když začala invaze na Ukrajinu, vypadalo to, že Sergej Kirijenko, který posledních šest let v Kremlu odpovídá za vnitřní politiku, bude odsunut na vedlejší kolej. Jestřábi ve vládě o něm již dříve hovořili jako o změkčilém intelektuálovi, jenž není schopen bouchnout do stolu. Teď je ale všechno jinak.
Ruské síly se snaží upevnit své pozice v centru Severodoněcku na východě Ukrajiny, uvedl ve své pravidelné zprávě o bojích na Ukrajině generální štáb ukrajinské armády. Rusové dál ve městě podnikají dělostřelecké útoky, doplnil.
"Za podpory dělostřelectva nepřítel podniká útoky v Severodoněcku a snaží se upevnit pozice v centrální části města," napsalo velení ukrajinské armády. Protivník podle něj také zvýšil počet vojáků v oblasti tak, že přesunul do měst Kreminna a Rubižne až dvě praporní uskupení, která obvykle čítají 600 až 800 vojáků.
Také podle pozorování amerického Institutu pro studium války ruští vojáci vytlačili Ukrajince ze Severodoněcku. Rusové zničili poslední most spojující Severodoněck s dalším klíčovým městem Lysyčanskem, uvedl také institut. Invazním silám se ale nepodařilo přerušit pozemní spojení s oblastí směrem na města Popasna a Bachmut.
Přehled: Celkem vnitro eviduje podle informativních statistik 363 108 lidí, víza dočasné ochrany do neděle obdrželo 371 282 Ukrajinců.
- Libereckým krajským centrem pomoci ukrajinským uprchlíkům (KACPU) prošlo od začátku března přes 14 800 uprchlíků z Ukrajiny.
- KACPU v Ústí nad Labem prošlo do neděle více než 16 000 ukrajinských běženců.
- V Olomouckém kraji bylo dosud registrováno 11 200 uprchlíků z Ukrajiny.
- V KACPU ve Zlíně se do nedělní půlnoci zaregistrovalo 10 569 lidí.
- KACPU ve Vysočanech, které je společné pro Prahu a střední Čechy a které plánuje hlavní město o půlnoci na čtvrtek uzavřít, denně registruje stovky uprchlíků. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu do neděle se v centru zaregistrovalo přes 98 000 běženců.
- Na počátku týdne bylo v Moravskoslezském kraji celkově registrováno přes 21 300 lidí z Ukrajiny, přes KACPU se jich dosud zaregistrovalo téměř 18 600, další se pak k pobytu v Česku přihlásili prostřednictvím cizinecké policie.
- Krajské asistenční centrum v Brně dosud odbavilo více než 35 600 uprchlíků před válkou z Ukrajiny.
- V uprchlickém centru v Jihočeském kraji se nyní denně registrují jen desítky uprchlíků. Od začátku provozu se v něm zaregistrovalo přibližně 15 500 uprchlíků.
- Počet ukrajinských uprchlíků zaregistrovaných v KACPU pro Královéhradecký kraj přesáhl hranici 16 000.
- Do Plzeňského kraje přišlo od konce února do dnešního dne asi 27 000 ukrajinských uprchlíků. Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Plzni (KACPU) jich odbavilo 25 300.
- KACPU v Jihlavě prošlo do poloviny minulého týdne přes 11 700 ukrajinských uprchlíků.
- Středočeská asistenční centra od začátku března odbavila 28 398 uprchlíků z Ukrajiny. Centra v Mladé Boleslavi a Příbrami v květnu kvůli nízké vytíženosti skončila, v provozu zůstává centrum v Kutné Hoře.
- KACPU v Karlovarském kraji prošlo dosud 14 300 válečných uprchlíků.
- V Pardubickém kraji se od počátku válečného konfliktu na Ukrajině zaregistrovalo k pobytu v Česku 15 905 uprchlíků.
Nejméně pět mrtvých a 33 raněných si vyžádalo pondělní ostřelování Doněcka ukrajinskými silami, uvedla dnes na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na úřady v separatistické Doněcké lidové republice (DNR).
Ty tvrdí, že Doněck byl vystaven nejintenzivnější palbě od roku 2015. Šéf neuznávané republiky Denis Pušilin prohlásil, že Kyjev "překročil všechny meze", a požádal Rusko o další pomoc.
Ukrajinské úřady dosud tvrzení separatistů o ostřelování Doněcka nekomentovaly. Agentura Reuters upozornila, že tvrzení o ukrajinském ostřelování nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Více než 15 000 zámožných Rusů podle předpovědi londýnské poradenské společnosti Henley and Partners letos opustí Rusko kvůli invazi na Ukrajinu, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu. "Rusko ztrácí milionáře," prohlásil analytik Andrew Amoils, který pro Henley sbíral data.
"Zámožní lidé emigrují z Ruska v neustále stoupajícím množství každý rok během posledního desetiletí, což se jeví včasnou výstrahou před problémy, se kterými se země potýká. Historicky zhroucení velkých zemí obvykle předcházelo urychlení emigrace bohatých lidí, kteří často odjíždějí jako první, protože na to mají prostředky," citovala BBC ze zprávy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal v pondělí německého kancléře Olafa Scholze, aby ukázal, že plně podporuje Kyjev v jeho boji proti ruské invazi. Vytkl mu, že se příliš obává možných důsledků, které by měl tento krok na vztahy Berlína s Moskvou. "Od kancléře Scholze potřebujeme jistotu, že Německo podporuje Ukrajinu," řekla hlava ukrajinského státu. "On a jeho vláda se musí rozhodnout: nemůže existovat kompromis mezi Ukrajinou a vztahy s Ruskem," dodal Zelenskyj.
Italský deník La Stampa mezitím uvedl, že kancléř Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi společně navštíví Kyjev ve čtvrtek 16. června, ačkoli úřady to i z bezpečnostních důvodů nijak nekomentují.
Cesta do Kyjeva by podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) mohla znamenat, že dodání slibovaných těžkých zbraní z Německa na Ukrajinu se blíží. Německo zatím žádnou z těchto zpráv nepotvrdilo.
Slovenský premiér Eduard Heger v pondělí požádal v Berlíně kancléře Olafa Scholze, aby Německo ponechalo na Slovensku systém protivzdušné obrany Patriot, dokud to bude nutné. Uvedl také, že Bratislava podporuje unijní ambice Ukrajiny, ale ke členství nesmí vést žádné zkratky. Německo dostojí závazkům bránit členy Severoatlantické aliance, dodal kancléř. Podle něj jednají Berlín s Bratislavou o možných dodávkách německé výzbroje za zbraně, které Slovensko předalo Ukrajině.
Proti ruským invazním silám bojují v rámci ukrajinské mezinárodní legie zástupci přibližně 55 zemí, řekl agentuře DPA mluvčí této dobrovolnické jednotky. Podle dřívějších vyjádření je mezi legionáři nejvíce Američanů, Britů, Poláků a Kanaďanů.
Ukrajina potřebuje pocítit podporu Evropy, vedle humanitární a vojenské podpory tak musí dostat i evropskou naději, prohlásil v pondělním rozhovoru s televizí Welt slovenský premiér Eduard Heger, kterého v pondělí večer v Berlíně přijal německý kancléř Olaf Scholz.
Ruské okupační síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka na východě Ukrajiny a vytlačily z něj ukrajinské obranné jednotky. Podle agentury Unian to v pondělí oznámil ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní zprávě z frontové linie.
Všechny mosty vedoucí k městu Severodoněck byly zničeny, uvedl Luhanský gubernátor Serhij Hajdaj. Z města nyní nelze evakuovat civilisty, stále však není obklíčené. Určitý přístup do města je pro ukrajinské obránce zachován. "Je těžké tam dovézt zbraně nebo zálohy. Obtížné, ale nikoliv nemožné," dodal Hajdaj. Ukrajinci jsou schopni dostat z města i raněné.
Ukrajince je třeba vycvičit, než jim budou dodány pokročilé moderní zbraně, jako je mobilní dělostřelecký systém Panzerhaubitze 2000, řekl v pondělí německý kancléř Olaf Scholz. Německo je stále kritizováno za své údajné zpoždění při dodávaní zbraní Ukrajině. Podle Scholze nemá smysl Ukrajincům pokročilé zbraně dodávat, pokud s nimi neumí zacházet.
Náčelník policie v Kyjevské oblasti Andrij Něbytov dnes na Facebooku sdělil, že poblíž města Buča u Kyjeva byl nalezen další hromadný hrob, v němž byla těla sedmi civilistů. Stalo se tak v obci Myrocke, kde působili ruští vojáci. Mnoho z obětí mělo podle něj svázané ruce a kolena. "Sedm civilistů bylo Rusy mučeno a poté zbaběle popraveno kulkou do hlavy," dodal Něbytov s tím, že těla zatím nebyla identifikována.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Podle italského deníku La Stampa navštíví německý kancléř Scholz, francouzský prezident Macron a italský premiér Draghi společně ve čtvrtek 16. června Kyjev. Úřady v těchto evropských státech to ale z bezpečnostních důvodů nekomentují.
- Ukrajinská policie uvedla, že při invazi přišlo o život už více než 12 tisíc civilistů.
- Ve městě Severodoněck pokračují tvrdé boje. Rusko má pod kontrolou už 70 procent oblasti. Továrny, kde se ukrývají civilisté, jsou stále pod ukrajinskou kontrolou.
- Lidskoprávní organizace Amnesty International obvinila Rusko z používání mezinárodně zakázané kazetové munice při ostřelování Charkova. Při něm zemřely stovky civilistů.
- Aby Ukrajina vyrovnala síly s Ruskem, potřebuje těžké zbraně, uvedl poradce ukrajinského prezidenta. Mezi nimi 1000 houfnic, 500 tanků a 300 salvových raketometů.
Agentura AP se domnívá, že bitva na Donbase může určit průběh celé války. Více v článku.
Švédsko učinilo důležité kroky, aby splnilo požadavky Turecka, kterými Ankara podmiňuje souhlas se vstupem této severské země do NATO. Novinářům to při své návštěvě Švédska dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, kterého citovala agentura Reuters.
"Vítám, že Švédsko už začalo měnit své protiteroristické zákony a zajistí, že právní rámec pro vývoz zbraní bude odrážet jeho budoucí status člena NATO s novými závazky vůči spojencům," řekl Stoltenberg na tiskové konferenci se švédskou premiérskou Magdalenou Anderssonovou. "To jsou dva důležité kroky týkající se obav, které vyjádřilo Turecko," dodal Stoltenberg.
"Od prvního července budeme mít ještě přísnější zákony, pokud jde o boj proti terorismu. Není tedy pochyb o tom, jak silně Švédsko vnímá terorismus, a že jsme ochotni přispět k boji proti němu," uvedla Anderssonová.
Ukrajinský soud nařídil zabavit další majetek ruského miliardáře Michaila Fridmana v celkové hodnotě 53,4 milionu hřiven (42,9 milionu korun). Informovala o tom dnes agentura Unian s odvoláním na generální prokuraturu.
Prokuratura dnes v prohlášení uvedla, že jde o cenné papíry a hotovost ve firmách, které vlastní jednoho z největších ukrajinských výrobců minerální vody. "Ruský oligarcha" se podle ní snažil svůj majetek vyvést z Ukrajiny a obejít tak sankce.
Fridman se v dubnu ocitl na sankčním seznamu Evropské unie a na jeho Alfa Bank uvalily sankce Spojené státy. Ukrajinský soud v dubnu obstavil majetek Fridmanových společností provázaných s Alfa Bank v hodnotě téměř půl miliardy hřiven (asi 400 milionů korun). V polovině května ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová uvedla, že miliardáři zabavila majetek v hodnotě 12,4 miliardy hřiven (téměř deset miliard korun).
Pražský magistrát poskytne organizacím pomáhajícím ukrajinským uprchlíkům zhruba 17,4 milionu korun. Peníze jsou určeny na fungování tzv. dětských adaptačních skupin nebo na potraviny a ubytování. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Město již vyčlenilo dvakrát po 250 milionech korun na pomoc uprchlíkům.
Maročan odsouzený k smrti proruskými separatisty v samozvané Doněcké lidové republice (DNR) na východě Ukrajiny má ukrajinské občanství, dobrovolně se vzdal a mělo by se s ním zacházet jako s válečným zajatcem. Agentuře Reuters to řekl jeho otec.
V Maroku narozeného Ibráhíma Sádúna a Brity Aidena Aslina a Shauna Pinnera soud v DNR shledal vinnými z "žoldnéřských aktivit a činů, jejichž cílem bylo uchopení moci a svržení ústavního pořádku (v DNR)", uvedla minulý týden ruská média. Ze všech členských států OSN jen Rusko uznalo nezávislost DNR, zatímco mezinárodní společenství pokládá tuto oblast za součást Ukrajiny.
Maročan získal ukrajinské občanství v roce 2020 poté, co podstoupil rok vojenského výcviku, který byl podmínkou pro studium leteckých technologií na univerzitě v Kyjevě, sdělil agentuře Reuters v e-mailu mužův otec Táhar Sádún. Otec dodal, že se jeho syn "dobrovolně" vzdal a mělo by se s ním zacházet jako s válečným zajatcem. Proti rozsudku se podle něj hodlá odvolat.
Ukrajinská policie eviduje od začátku ruské agrese přes 12 tisíc zabitých civilistů. Totožnost asi desetiny z nich je dosud neznámá, informovala dnes agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na policejního šéfa Ihora Klymenka.
Podle šéfa policie tvoří asi 75 procent mrtvých muži, přibližně dvě procenta děti a zbytek ženy. "Jsou to civilisté, lidé, kteří nemají nic společného s armádou nebo s policejními strukturami," dodal Klymenko. Nejvíce obětí si podle něj vyžádaly exploze.
Německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi společně navštíví Kyjev ve čtvrtek 16. června. Tvrdí to italský deník La Stampa. O cestě se v médiích spekuluje od víkendu a německý tisk se již věnuje tomu, co konkrétního by kancléř Ukrajině mohl sdělit. Scholz totiž před časem řekl, že pokud do Kyjeva pojede, neučiní tak kvůli fotografii. Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk si od možné cesty slibuje těžké zbraně, díky kterým by mohla země lépe čelit ruské invazi.
"Nechci se zařadit do skupiny lidí, kteří přijedou jen na krátkou chvíli kvůli fotografii," odpověděl Scholz v polovině května v rozhovoru s televizí RTL na otázku, kdy se na Ukrajinu chystá. Uvedl, že do Kyjeva, kam ho prezident Volodymyr Zelenskyj pozval, hodlá zamířit tehdy, až bude možné jednat o konkrétních tématech.
Ukrajinští vojáci nutně potřebují západní zbraně. Naučit se s nimi bojovat proti Rusům za tak krátkou dobu ale nemusí být v některých ohledech snadný úkol. To se týká i francouzských samohybných houfnic Caesar, které jsou důležitou zbraní využívanou na frontě. Více ve videu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k posílení spolupráce obranného průmyslu v EU. Ve strategických otázkách mají být podniknuta opatření ve prospěch evropských firem, vyzval mimo jiné šéf Elysejského paláce na akci věnované obrannému průmyslu.
"Musíme mít silnější průmyslovou a technologickou základnu pro evropskou obranu, která by byla mnohem silnější a ambicióznější. A já budu v této věci zarputilý," ujistil Macron podle agentury Reuters na akci v Paříži. Ve svém proslovu přitom poukázal na změněnou geopolitickou situaci způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. "Nadešel čas na zavedení evropské preference, vytvořit, pokud to bude nutné a možné, racionální mechanismus pro nákup společných kapacit," řekl Macron.
Čína po únorovém zahájení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií. Ve své zprávě to dnes uvedlo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Rusko podle něj za prvních 100 dnů války, tedy od 24. února do 3. června, získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). To je asi 23 miliard korun za den.
Německo bylo v prvních dvou měsících války na Ukrajině největším dovozcem fosilních paliv z Ruska. Na první místo se ale dostala Čína, která z Ruska dovezla fosilní paliva zhruba za 12,6 miliardy eur. Změna pořadí na prvních dvou místech tak odráží rostoucí důležitost Číny a dalších mimoevropských zemí pro vývoz energií z Ruska.
Eduard Basurin, zástupce proruských separatistů v samozvané Doněcké lidové republice (DNR), podle agentury TASS prohlásil, že ukrajinští vojáci jsou v Severodoněcku zablokováni, a tvrdí, že byl zničen poslední most spojující město s Lysyčanskem.
"Severodoněck je fakticky zablokován poté, co včera (v neděli) vyhodili do povětří poslední most, který spojoval (město) s Lysyčanskem. Ty ukrajinské vojenské jednotky, které se tam nacházejí, zůstaly (v Severodoněcku) navždy," sdělil novinářům Basurin. "Mají dvě možnosti: následovat příkladu svých spolubojovníků a vzdát se, nebo zemřít," dodal.
Vedení hlavního města se nyní nechystá ustoupit od záměru uzavřít ve středu Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) ve Vysočanech. Důvodem jsou přeplněnost metropole a nedostatečné kapacity. Zároveň vláda městu stále nepředložila požadovaný plán přerozdělování uprchlíků do méně vytížených krajů. Na místě KACPU zůstane informační služba pro uprchlíky, sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Ministerstvo zahraničí se intenzivně zabývá situací s převozem těla Čecha zabitého v Donbasu, řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Úřad věc řeší jako standardní konzulární případ, více ji komentovat nechce. Muž přišel o život v pátek v bojích s ruskou armádou. Podle dostupných informací byl prvním zabitým z českých dobrovolníků, kteří se připojili k ukrajinským ozbrojeným silám.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ve městě Severodoněck pokračují tvrdé boje. Rusko má pod kontrolou už 70 procent oblasti. Továrny, kde se ukrývají civilisté, jsou stále pod ukrajinskou kontrolou.
- Lidskoprávní organizace Amnesty International obvinila Rusko z používání mezinárodně zakázané kazetové munice při ostřelování Charkova. Při něm zemřely stovky civilistů.
- Aby Ukrajina vyrovnala síly s Ruskem, potřebuje těžké zbraně, uvedl poradce ukrajinského prezidenta. Mezi nimi 1000 houfnic, 500 tanků a 300 salvových raketometů.
Kyjev vyzval před nadcházejícím setkáním ministrů obrany Severoatlantické aliance k tomu, aby Ukrajina dosáhla parity co do těžkých zbraní s útočícím Ruskem. Ukrajina potřebuje 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů, aby ukončila válku, uvedl dnes na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
"Abych byl upřímný - k ukončení války potřebujeme paritu v těžkých zbraních," napsal prezidentský poradce na sociální síti, kde zároveň vyjmenoval druhy zbraní a jejich množství, které by podle něj Ukrajinu posunuly k vyváženosti poměru sil s ruskými invazními jednotkami.
Being straightforward – to end the war we need heavy weapons parity:
— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) June 13, 2022
1000 howitzers caliber 155 mm;
300 MLRS;
500 tanks;
2000 armored vehicles;
1000 drones.
Contact Group of Defense Ministers meeting is held in #Brussels on June 15. We are waiting for a decision.
Česko daruje 3,2 milionu korun na nákup taktických brýlí pro ukrajinskou policii. Memorandum o daru dnes v budově ministerstva vnitra na pražské Letné podepsali ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Podle Rakušana by Česko mohlo v budoucnu ukrajinské policii darovat například starší policejní auta.
Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze přes půl milionu lidí, vyplývá z údajů, které dnes ČTK poskytlo slovenské ministerstvo vnitra. V posledních týdnech nápor ukrajinských uprchlíků přes slovensko-ukrajinskou hranici zeslábl a počty lidí, kteří vstupují na Slovensko z Ukrajiny, jsou často srovnatelné nebo nižší než při cestě opačným směrem.
Status dočasného útočiště, který umožňuje uprchlíkům přístup na pracovní trh a ke zdravotní péči na Slovensku, získalo 81 022 osob.
Ačkoli Rusko ani Ukrajina nejsou signatáři úmluvy o kazetové munici, jsou povinny respektovat mezinárodní humanitární právo, které zakazuje útoky a používání zbraní, jež jsou ze své podstaty nerozlišující a představují válečný zločin, uvádí organizace Amnesty International (AI). Použití protipěchotních min zakazuje Ottawská úmluva. Rusko už dříve popřelo, že by používalo zakázanou munici, poznamenala ruská služba stanice BBC. AI ale přinesla důkazy o opaku.
"Lidé byli zabíjeni ve svých domovech, v ulicích, na hřištích, hřbitovech a zatímco čekali na humanitární pomoc nebo nakupovali jídlo a léky," prohlásila Donatella Roveraová z organizace Amnesty International, která uvedla, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny. "Opakované použití široce zakázané kazetové munice je šokující a je to další známka naprosté neúcty k životům civilistů. Ruské síly zodpovědné za tyto hrozné útoky musí být za své činy pohnány k zodpovědnosti a oběti a jejich rodiny musí obdržet plné odškodnění," dodala.
Odborníci AI strávili v Charkově a okolí dva týdny v dubnu a v květnu a vyšetřovali 41 ruských úderů na město, při kterých podle nich zahynulo nejméně 62 civilistů a dalších 196 bylo zraněno. Experti navštívili postižená místa a hovořili mimo jiné s oběťmi, pozůstalými či lékaři, kteří ošetřovali zraněné. Shromáždili přitom důkazy, jako jsou například úlomky munice, které pak analyzovali odborníci na zbraně.
Celkem organizace podle svých slov zdokumentovala 28 nerozlišujících úderů na Charkov, které ruské síly provedly v období od 28. února do 30. dubna. Eviduje zároveň sedm úderů, při kterých Rusové podle ní použili kazetovou munici.
Lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) dnes obvinila Rusko z páchání válečných zločinů na Ukrajině. Konkrétně Moskvu viní z nerozlišujících útoků a z používání mezinárodně zakázané kazetové munice při ostřelování druhého největšího ukrajinského města Charkova na severovýchodě země, při kterém zemřely stovky civilistů.
"Opakované bombardování obytných čtvrtí v Charkově jsou nerozlišující útoky, při nichž byly zabity a zraněny stovky civilistů, a jako takové představuje válečný zločin," uvádí AI. Nevládní organizace dále píše, že v oblasti Charkova objevila důkazy o tom, že ruské síly použily mimo jiné kazetovou munici a protipěchotní miny, jejichž využití zakazují mezinárodní úmluvy.
Gubernátor Luhanské oblasti, kde se nachází Severodoněck, o který se bojuje, dnes uvedl, že ruské invazní síly ovládají 70 procent města. Ukrajina má podle dřívějších prohlášení Serhije Hajdaje stále pod kontrolou průmyslovou oblast a chemickou továrnu, kde se podle jeho dnešního vyjádření před těžkým ruským ostřelováním skrývá asi 500 civilistů včetně 40 dětí. Při neustálém ostřelování je hromadná evakuace nemožná, armádě se daří odvést několik lidí denně, uvedl gubernátor podle ruskojazyčného webu stanice BBC.
Proruská dezinformační scéna v Česku se po výraznější aktivitě se začátkem války na Ukrajině opět vrací do stavu před invazí, míní politolog Miloš Gregor. "Máme tu tak do 10 procent skalních příznivců, kteří by mávali ruskou vlajkou, i kdyby přijela okupační vojska do Česka," uvádí pro Aktuálně.cz.
Česko vydalo v neděli lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajinu 489 víz dočasné ochrany. Je to zhruba o 120 více než minulý týden. Od počátku války na konci února dostalo v Česku dočasnou ochranu 371 282 Ukrajinců. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru.
Podle odhadu úřadů pobývá v Česku asi 280 tisíc až 300 tisíc uprchlíků. Přesný počet ukrajinských běženců ale není možné určit, někteří totiž z Česka odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí do vlasti.
K dosažení úspěchu v nynější útočné fázi operace na Donbase bude Rusko buď muset podniknout doplňující akce, nebo provádět útočné přechody přes řeku, píše v denním přehledu z bojiště britské ministerstvo obrany.
Rusové dál ostřelují Severodoněck, vytlačili Ukrajince z centra ➡ https://t.co/xn8cEJZoSB pic.twitter.com/Jsoghuy1J6
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 13, 2022
Viděli jsme zničené budovy a silnice, krvavé skvrny, spálená auta na ulicích a improvizované hroby. Země, která bývala lidem bezpečným domovem, teď připomíná jen utrpení, říká v rozhovoru Matilda Bognerová, šéfka Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině.
Ruské okupační síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka na východě Ukrajiny a vytlačily z něj ukrajinské obranné jednotky. Podle agentury Unian to v pondělí oznámil ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní zprávě z frontové linie. Boje ve městě podle něj pokračují.
Světový jaderný arzenál se v příštích letech poprvé od studené války patrně zvýší, přičemž riziko použití těchto zbraní je největší za poslední desetiletí. Ve své pravidelné zprávě o počtu jaderných zbraní ve světě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Ruská invaze na Ukrajinu a podpora Kyjeva Západem zvýšila napětí mezi devíti světovými jadernými státy, dodal ústav.
"Všechny jaderné státy zvyšují nebo modernizují svůj arzenál a většina z nich umocňuje jadernou rétoriku a roli, kterou jaderné zbraně hrají v jejich vojenských strategiích," uvedl v ročence SIPRI pro letošní rok Wilfred Wan. "To je velmi znepokojující trend," dodal.
Místní úřady později podle agentury TASS uvedly, že těžké zranění utrpěla patnáctiletá dívka, která náhodně procházela kolem. O její život nyní bojují lékaři. Hospitalizován byl také těžce zraněný muž. Další dva lidé vyvázli s lehčími zraněními.
V centru okupovaného Melitopolu na jihu Ukrajiny večer během oslav Dne Ruska zahřměl silný výbuch, který byl slyšet i v dalších čtvrtích tohoto druhého největšího města Záporožské oblasti. Předpokládá se, že u budovy ministerstva vnitra, které řídí lidé kolaborující s Ruskem, explodoval automobil. Zranění utrpěli dva muži a dívka, uvedl na svém webu list RBK-Ukrajina s odvoláním na místní média.
Místní představitelé kolaborující s okupačními silami z "teroristického útoku" obvinili ukrajinské nacionalisty. Ukrajinská média ale podle deníku předem varovala, že okupanti chystají na Den Ruska provokaci, aby z ní obvinili ukrajinskou stranu.
Dva britští vojáci, kteří dostali tento týden v separatistické Doněcké lidové republice trest smrti, milost nedostanou. Řekl to dnes šéf doněckých separatistů Denis Pušilin, podle kterého si ale odsouzení mohou podat odvolání, informovala agentura Reuters. Britská stanice BBC dnes uvedla, že u Severodoněcku v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny zemřel v bojích proti ruské armádě bývalý britský voják.
Ohledně dvojice zajatých Britů Pušilin řekl, že nevidí podmínky pro to, aby dostali milost. Podle soudu separatistické republiky se Aiden Aslin a Shaun Pinner dopustili v bojích závažných zločinů.
V Brjanské oblasti na západě Ruska se kdosi pokusil vyhodit do povětří část ropovodu Družba, který přepravuje ruskou ropu do Evropy. O sobotním útoku dnes informoval server Meduza s odvoláním na informační kanál Baza v aplikaci Telegram. Ropovod nicméně poškozen nebyl, ropa neunikla. Podle společnosti Transněfť ropovod funguje normálně.
Útok se odehrál ráno 11.června u vsi Gulevka, ležící asi 40 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Zahřměly tři výbuchy. Poškodily objekty spojené s ropovodem: trafostanici, kabel a jedno potrubí. Poškozen ale nebyl sám ropovod, ropa z něj neunikla, uvedl server, který operuje z lotyšské Rigy vzhledem k zásahům ruských úřadů proti nezávislým médiím.
V Moskvě a okolí se dnes znovu otevřelo prvních 15 bývalých restaurací řetězce McDonald's. Mají jiného majitele a ponesou nový název Vkusno a točka (Chutně a tečka). Firma to podle agentury Reuters uvedla ve svém dnešním sdělení. Společnost McDonald's v květnu oznámila, že se kvůli válce na Ukrajině z Ruska stahuje. Dalších 50 poboček se otevře v pondělí, uvedla Vkusno a točka. Do konce června se jejich počet zvýší na zhruba 200 a do pěti až šesti let plánují mít tisícovku restaurací po celém Rusku.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) odmítl výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z počátku června, podle něhož Rusko pod vedením Vladimira Putina nesmí být ponížené. "Rusko je agresor a my bychom neměli brát ohled na nějaké jeho ponížení nebo neponížení. Macron problematice asi moc nerozumí, Putinovi je jedno, jak je Rusko vnímáno na Západě," uvedl ministr v pořadu Partie Terezie Tománkové.
Lipavský zároveň uvedl, že dodávky zbraní na Ukrajinu podporují bezpečnost ČR s ohledem na ruské expanzivní záměry. "Můžeme je (zbraně) mít tady ve skladišti, nebo mohou pomáhat na Ukrajině," uvedl ministr.
Česko během svého předsednictví EU bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) usilovat o to, aby Ukrajina nebyla vyřazena ze snah o diplomatické řešení války s Ruskem. Lipavský to dnes uvedl v pořadu televize Prima Partie Terezie Tománkové. Reagoval tak na snahy některých západoevropských politiků dojednat ukončení bojů na Ukrajině i za cenu jejích územních ústupků Rusku.
Samotné české předsednictví ve druhé polovině roku nebude mít podle ministra vliv na jednání s Ruskou federací, ale ČR bude otázku podpory Ukrajiny nastolovat na unijních jednáních. "Budeme zdůrazňovat, aby Evropa nezapomněla na Ukrajinu," řekl Lipavský. Podle něj nelze dopustit, aby Ukrajina dopadla jako Československo v roce 1938, kdy rozhodnutím mocností přišlo o část území ve prospěch nacistického Německa. "Diplomatická jednání musejí vést především Ukrajinci samotní. Musíme udržet Ukrajince ve hře," dodal ministr. Podle Kyjeva s Moskvou nemá smysl vyjednávat, dokud se ruské síly nestáhnou zpět na své území.
Od únorového zahájení ruské invaze na Ukrajinu překročily polskou hranici ze sousední země již čtyři miliony lidí. Na Twitteru o tom dnes informovala polská pohraniční stráž.
Někteří z uprchlíků v Polsku zůstávají, další pokračují do jiných evropských zemí a část se jich po čase vrací zpět do vlasti, především pak do oblastí, které ukrajinská armáda získala znovu pod svou kontrolu. V sobotu přešlo hranici z Ukrajiny do Polska 24900 lidí, opačným směrem zamířilo 28 tisíc osob.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v ukrajinské Ternopilské oblasti střelami Kalibr zlikvidovalo velký sklad zbraní z USA a evropských zemí.
Při raketovém útoku na město Čortkiv v Ternopilské oblasti na západě Ukrajiny utrpělo v sobotu zranění 22 lidí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na místní úřady, podle nichž jsou mezi zraněnými i ženy a 12leté dítě. Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax uvedlo, že ruská armáda v Ternopilské oblasti řízenými střelami Kalibr zlikvidovala velký sklad západních zbraní.
"V okrese Čortkiv v Ternopilské oblasti bylo v důsledku ruského útoku zraněno 22 osob. Podle předběžných informací byly rakety vypáleny z Černého moře," řekl na tiskové konferenci gubernátor oblasti Volodymyr Truš. "Zničena byla část vojenského objektu a poškozeny byly také čtyři pětipatrové domy obývané civilisty," dodal.
"Ruské síly použily řízené střely Kalibr ke zničení rozsáhlého skladu zbraní pocházejících ze Spojených států a z evropských zemí," citovala agentura Interfax ruské ministerstvo obrany. "Ruské síly rovněž poblíž Doněcku a Charkova na východě Ukrajiny sestřelily tři ukrajinské bojové letouny Su-25," dodalo ministerstvo.
V Moskvě a okolí se dnes znovu otevírá prvních 15 bývalých restaurací řetězce McDonald's. Mají jiného majitele a ponesou nový název Vkusno & točka (Chutně & tečka). Firma to podle agentury Reuters uvedla ve svém dnešním sdělení. Společnost McDonald's v květnu oznámila, že se kvůli válce na Ukrajině z Ruska stahuje.
Dalších 50 poboček se otevře v pondělí, uvedla Vkusno & točka. Do konce června se jejich počet zvýší na zhruba 200 a do pěti až šesti let plánují mít tisícovku restaurací po celém Rusku.
Restaurace zákazníkům nabídnou přejmenované hamburgery. Zprvu v nich nebudou k dispozici všechna menu, protože jsou potíže s logistikou a balením, uvedl podle webu EurAsia Daily generální ředitel přejmenovaného řetězce v Rusku Oleg Parojev. V nabídce tak není na příklad hamburger Big Mac či dezert McFlurry, místo nich ale nabídne jeho firma náhražky. Už v pátek společnost představila nové logo složené z kruhu a dvou čar, což má představovat hamburger a dva hranolky.
Víza dočasné ochrany v sobotu získalo v Česku 388 uprchlíků z Ukrajiny, téměř o 50 více než před týdnem. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu koncem letošního února tak ČR udělila dočasnou ochranu 370 793 běžencům z napadené země. Informovalo o tom dnes na Twitteru ministerstvo vnitra.
Přesný počet uprchlíků v ČR ale není možné určit, někteří totiž z ČR odjíždí do jiných zemí nebo se vrací do vlasti. Reálně pobývá v Česku podle odhadu úřadů asi 280 tisíc až 300 tisíc uprchlíků.
V Severodoněcku na východě Ukrajiny dál zuří líté boje, podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje ale Ukrajina má stále pod kontrolou jeho průmyslovou oblast a chemickou továrnu, kde se před ruským ostřelováním skrývají stovky lidí. Podle sobotního tvrzení Ruskem podporované separatistické skupiny je v chemičce Azot uvězněno také 300 až 400 ukrajinských bojovníků.
Hajdaj uvedl, že ruské síly nyní ovládají většinu tohoto malého města v Luhanské oblasti a řekl, že ruské ostřelování chemické továrny zažehlo velký požár po úniku ropy. Není známo, zda oheň hořel ještě dnes.
"Nikdo nemůže říci, zda a kolik obětí bylo za posledních 24 hodin v Severodoněcku, kde pokračují intenzivní boje," uvedl dnes Hajdaj na síti Telegram. "Ano, lidé byli neustále v krytech, ale Rusové střílejí na obytné oblasti celé hodiny a používají těžké dělostřelectvo," napsal. "Všichni se teď pravděpodobně chtějí evakuovat, ale zatím taková možnost neexistuje," dodal.
Vláda a parlament by se mohly brzy zabývat ústavní novelou, která by upravila podmínky pro vysílání vojáků do zahraničí a přejezdy cizích vojáků přes české území. Ministerstvo obrany do vládního systému tento týden nahrálo aktualizovanou verzi předlohy. Obrana dokument vypracovala v reakci na usnesení, ve kterém po ruské invazi na Ukrajinu dospěl kabinet k závěru, že nynější znění ústavních předpisů neumožňuje dostatečně rychle a flexibilně reagovat na současná rizika.
"Navrhuje se, aby nový účel vyslání nebo pobytu ozbrojených sil na základě rozhodnutí vlády bez předchozího souhlasu parlamentu spočíval v ochraně života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti ČR," stojí v návrhu.
Ve středu dopoledne vystoupí v obou parlamentních komorách prostředním videopřenosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve sněmovně se má přenášet prostřednictvím elektronických tabulí, které běžně slouží při schůzích.
Zelenskyj od ruské invaze promluvil na dálku v mnoha parlamentech. V projevech obvykle děkuje za podporu a žádá, aby ji země zintenzivnily. Hovoří také o ukrajinských potřebách či sankcích vůči Rusku.
Poslanci se budou příští týden zabývat trojicí návrhů k uprchlické vlně z Ukrajiny. Týkají se zrychlení výstavby dočasných budov pro ubytování a vzdělávání běženců a možností vytvářet ve školách pro uprchlíky oddělené třídy v případě nedostatku míst v běžných třídách. Patří k nim také novela, podle které budou muset úřady dál vyčleňovat budovy pro ubytování ukrajinských uprchlíků a bude fungovat dosavadní systém jejich registrace.
Ukrajinští uprchlíci musí mít ode dneška v pražské hromadné dopravě zakoupený kupon pro lidi v hmotné nouzi. Zdarma mohou jezdit pouze pět dní po získání víza dočasné ochrany. Měsíční kupon vyjde na 165 korun a čtvrtletní na 444 korun. Původně měla změna platit od 1. června, kvůli technickým problémům byl termín odsunut na dnešek. Doposud uprchlíci jezdili v MHD zdarma, stačil jim pouze ukrajinský pas s vízem o strpění nebo vízem za účelem dočasné ochrany.
Zvláštní jízdné pro lidi v hmotné nouzi platí od loňského srpna. Ukrajinští uprchlíci potřebují k vystavení průkazky s kuponem pro lidi v hmotné nouzi průkazovou fotografii, doklad totožnosti a výše uvedené vízum. Poplatek za vystavení průkazky je 60 korun. Podmínky i v ukrajinském jazyce jsou na webu dopravního podniku.
Mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Serhij Nykyforov kritiku amerického prezidenta, že jeho varování před ruskou hrozbou nechtěla ukrajinská strana slyšet, podle ruskojazyčné verze BBC odmítl. Podle Nykyforova Zelenskyj tehdy třikrát nebo čtyřikrát s Bidenem hovořil a oba vůdci si vyměnili názory na ruskou hrozbu. "Výrok 'nechtěl slyšet' proto asi potřebuje upřesnění. Ukrajinský prezident navíc tenkrát vyzval partnerské země k zavedení balíčku preventivních sankcí s cílem přimět Rusko, aby stáhlo své jednotky od ukrajinských hranic a snížilo napětí. A tady můžeme říct, že to naši partneři nechtěli slyšet," dodal.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak podle BBC v reakci na Bidenovo vyjádření uvedl, že Ukrajina se chystala na válku s Ruskem od loňského roku. Kdyby tomu tak nebylo, pak by první ruské nálety nemířily na makety cílů, ani zásoby munice by nebyly rozptýleny a nekonala by se v lednu a únoru vojenská cvičení. Informace o chystaném vpádu nepřicházely jen od západních rozvědek, ale i od ukrajinské. "A nakonec to hlavní: zdá se mi hloupé z něčeho obviňovat zemi, která už více než 100 dní účinně bojuje v plnocenné válce proti mnohem silnějšímu nepříteli, když klíčové země nedokázaly preventivně zarazit militaristické choutky Ruska, o kterých perfektně věděly," dodal Podoljak.
Šéf Bílého domu Joe Biden prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedbal v únoru na jeho varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Podle Bidena byla tato varování podpořená informacemi amerických tajných služeb. "Vím, že si mnozí mysleli, že možná přeháním. Já jsem to ale věděl a měli jsme data, která to podporovala," řekl podle agentury AP Biden při svém pátečním projevu v Los Angeles. "Nebylo pochyb. Ale Zelenskyj to nechtěl slyšet," dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, podle kterého se v Rusku nebudou plnit rozhodnutí Evropského soud pro lidská práva přijatá po 15. březnu. Oznámil to dnes Kreml. Zákon tento týden schválili ruští poslanci a senátoři. Rusko v polovině března ohlásilo odchod z Rady Evropy, pod kterou štrasburský soud spadá. Podle nového zákona se bude odškodnění, které nařídil soud, napříště vyplácet pouze v rublech a pouze na účty v ruských bankách.
Německý kancléř Olaf Scholz hodlá společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským premiérem Mariem Draghim navštívit Kyjev ještě před summitem G7, oznámil dnes německý list Bild am Sonntag s odvoláním na své zdroje. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že informace německého listu dosud nebyla potvrzena z jiných zdrojů a že většina vůdců států, kteří navštívili Kyjev během války, z bezpečnostních důvodů raději předem svou návštěvu neohlašovala.
Ruské ostřelování chemičky Azot v Severodoněcku způsobilo po úniku tun ropy mohutný požár, uvedl v televizi gubernátor Hajdaj. Neřekl však, zda se požár v podniku, kde se skrývají stovky civilistů, podařilo uhasit, napsala agentura Reuters s tím, že sama nemohla situaci z nezávislých zdrojů ověřit. Boje o město podle Hajdaje pokračují nepřetržitě. "Bohužel nepřátelské dělostřelectvo prostě rozebírá patro po patru budovy, které nyní slouží jako kryty," řekl.
Ruské ostřelování údajně zničilo statisíce tun obilí ve skladech v Mykolajivu. Náměstek ministra zemědělství Taras Vysockyj v televizi uvedl, že podle záznamů mohlo být na začátku války 24. února ve skladech 250 až 300 tisíc tun obilí, hlavně pšenice a kukuřice. Na ukrajinském zemědělství jsou závislé hlavně země Blízkého východu a Afriky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na dálku promluvil k účastníkům konference v Singapuru, řekl, že výsledek nynější války Ruska proti Ukrajině se dotkne nejen jeho vlasti, ale i budoucího mezinárodního řádu ve světě. Zelenskyj před 575 delegáty ze čtyř desítek zemí ocenil dosavadní pomoc Západu a jeho asijských spojenců. "Jsem vděčný za vaši podporu, ale tato podpora je určena nejen Ukrajině, ale také vám samým. Právě na ukrajinských bojištích se rozhoduje o budoucích pravidlech tohoto světa spolu s hranicemi možného," dodal podle agentury Reuters.
Upozornil, že Rusko blokováním přístavů v Černém a Azovském moři brání vývozu ukrajinských potravin na světový trh, což poškozuje nejen Ukrajinu, ale i celý svět. "Pokud v důsledku ruské blokády nebudeme schopni vyvážet naše potraviny, svět bude čelit akutní a vážné potravinové krizi a hladomoru v mnoha asijských a afrických zemích," varoval a uvedl, že ukrajinská armáda nemá v úmyslu proniknout do Ruska.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slibuje dát Ukrajině příští týden první odpověď na její žádost stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Řekla to na sobotní návštěvě Kyjeva po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. "Dnešní diskuse nám umožní dokončit naše hodnocení do konce příštího týdne," řekla šéfka EK. "Ukrajina je solidní parlamentní demokracie, na dobré cestě byla už před invazí Ruska. Tato válka je obrovskou zátěžovou zkouškou. A celá země vzdoruje. Stejného ducha je zapotřebí k reformě a modernizaci země. A Evropa je tu, aby vás podpořila," napsala von der Leyenová na Twitteru po schůzce se Zelenským.
Ukrajina dělá vše, co je v jejích silách, aby zachránila tři cizí státní příslušníky, kteří byli proruskými separatisty v Donbasu odsouzeni k trestu smrti za to, že bojovali za Ukrajinu. Uvedl to dnes ukrajinský zákonodárce z parlamentního výboru pro bezpečnost a obranu.
Soud v samozvané Doněcké lidové republice (DNR), podporované Moskvou, ve čtvrtek nepravomocně odsoudil k trestu smrti za "žoldnéřské aktivity" dvojici Britů Aidena Aslina a Shauna Pinnera a Maročana Ibráhíma Sádúna, kteří upadli do zajetí poté, co bojovali v řadách ukrajinských ozbrojených sil. Úřady v DNR dnes avizovaly soudní proces s dalším cizincem, bojujícím po boku Ukrajiny, korejským občanem. Později se však podle agentury Interfax ukázalo, že Korejec má stanout před soudem ve své vlasti.
"Jak ministerstvo obrany, tak hlavní zpravodajská správa, která se zabývá výměnou zajatců, přijímají veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že tito občané cizích států budou zachráněni," řekl v celostátní televizi poslanec Fedir Venislavskyj podle agentury Reuters. Další podrobnosti neuvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném nočním projevu prohlásil, že schopnost odolávat ruským silám v Donbasu závisí na dodávkách západních zbraní. Ukrajinské oddíly "dělají maximum, aby ofenzivu zastavily, a budou v tom pokračovat, pokud budou mít dostatek těžkých zbraní - o něž jsme naše partnery žádali", řekl prezident Ukrajiny.
Podle Zelenského chce Rusko zničit všechna města v Donbasu. "Nepřeháním, když říkám, že všechna města. Stejně jako Volnovachu, jako Mariupol. Všechny tyto ruiny byly dříve šťastnými městy. To je vše, co může Rusko dát svým sousedům, Evropě, světu," dodal Zelenskyj.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu zopakoval dnes v Praze výhrady k rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. "Máme zde dva nové žadatele o členství v NATO a dvě hlavní hrozby, kterým svět čelí. Jednou je Rusko, druhou boj s mezinárodním terorismem. My samozřejmě žádáme společnou podporu vůči terorismu. Jedná se o žadatelské státy, které podporují terorismus a které přijímají restrikce vůči Turecku," uvedl Çavuşoglu. Řekl, že se dál bude hledat řešení. "Nicméně Turecko se staví k této věci zcela jasně a zřetelně, že je třeba ukončit válku s terorismem," dodal šéf turecké diplomacie.
Ankara opakovaně tvrdí, že Švédsko a Finsko podporují teroristické skupiny. Za ně označuje Turecko některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK) či příznivce klerika Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.
Podle ministra Lipavského okolnosti úmrtí ministerstvo zahraničí nadále prověřuje, je v kontaktu s ukrajinskými úřady a snaží se kontaktovat rodinu zemřelého, jehož tělo má být v neděli převezeno do oblasti Charkova. "Zítra by mělo být převezeno tělo tohoto občana do Charkovské oblasti," dodal ministr.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrdil informaci o úmrtí českého občana na Ukrajině. Muž přišel o život v pátek na Donbasu v bojích s ruskou armádou. Podle dostupných informací byl prvním zabitým z českých dobrovolníků, kteří se připojili k ukrajinským ozbrojeným silám.
"Mohu potvrdit, že na Ukrajině zemřel jeden český občan, že se to odehrálo v Doněcké oblasti," řekl novinářům Lipavský.
Obětí byl podle informací ze sociálních sítí muž z Třebíče. Česká televize uvedla, že zemřel po zásahu minometným granátem, na Ukrajině působil několik měsíců. Ruská tisková agentura TASS dnes napsala, že Rusové zničili shromaždiště "zahraničních žoldnéřů" u Charkova.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Chce mimo jiné probrat otevřené body v žádosti s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Očekává se, že Evropská komise příští pátek zveřejní své hodnocení, zda by Ukrajině vojensky napadené sousedním Ruskem měl být udělen status kandidátské země pro členství v EU.
"S prezidentem Zelenským zhodnotím společnou práci potřebnou k rekonstrukci a pokrok, kterého Ukrajina dosáhla na své evropské cestě," uvedla šéfka Komise v příspěvku na Twitteru. Kromě prezidenta Zelenského se von der Leyenová sejde i s premiérem Denysem Šmyhalem. Mimo žádosti o přijetí budou jednat i o dlouhodobé pomoci EU při odstraňování škod způsobených válkou.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Český ministr zahraničí Jan Lipavský potvrdil, že na Ukrajině padl první český dobrovolník, který se přihlásil do ukrajinské armády.
- Stále se bojuje o město Severodoněck. Analýza amerického Institutu pro výzkum a války tvrdí, že se ruským jednotkám nedaří převzít kontrolu nad městem, jejich útok ale dále trvá.
- Ve válce s Ruskem již padlo na 10 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč.
Ministerstvo zahraničí prověřuje informaci, že v pátek na Donbase ve válce Ruska s Ukrajinou padl první český dobrovolník, který se zapojil do pomoci ukrajinským ozbrojeným silám. "Tuto informaci máme a prověřujeme ji," řekla mluvčí Lenka Do.
Zprávu zveřejnila na svém Facebooku novinářka a fotografka Lenka Klicperová, která v minulých dnech byla na Donbasu pracovně. Podle neoficiálních informací přišel muž o život na frontě u Charkova a na Ukrajině byl v podstatě od začátku ruské invaze.
Povolení prezidenta začlenit se do ukrajinské armády získala v květnu stovka českých dobrovolníků, podrobnosti o skutečném počtu ale nejsou k dispozici.
Během války s Ruskem ztratila Ukrajina asi 10 tisíc vojáků. Podle ukrajinské agentury Unian to prohlásil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Ztráty Ruska jsou ale podle něj mnohonásobně vyšší než ty ukrajinské.
"U nás na začátku konfliktu umíralo v průměru 100 vojáků za den, v ruské armádě to v prvních 20 až 30 dnech bylo 1000 padlých denně. Nyní na ruské straně umírá minimálně 200 až 300 vojáků za den," řekl Arestovyč v rozhovoru s ruským novinářem Markem Fejginem.
Britské ministerstvo obrany dnes ve své pravidelné zprávě založené na informacích rozvědky uvádí, že ruská armáda za poslední den nepostoupila dále na jih Severodoněcku. "Probíhají intenzivní pouliční boje a obě strany mají pravděpodobně velké ztráty. Rusko se snaží zlomit odpor obránců města dělostřeleckými a leteckými útoky," konstatuje ministerstvo.
Podle britské rozvědky ruská válečná letadla pravděpodobně použila od dubna k úderům na pozemní cíle desítky protilodních střel AS-4 vyvinutých v 60. letech k ničení letadlových lodí. Použití těchto střel proti pozemním cílům nemůže být přesné, což může vést k velkým škodám a ztrátám mezi civilisty, podotýkají britské tajné služby. Je pravděpodobné, že Rusko takové střely používá kvůli nedostatku modernějších a přesnějších střel, dodává rozvědka.
Ruským jednotkám se stále nedaří převzít plnou kontrolu nad městem Severodoněck, ofenziva ale pokračuje. Ve své nejnovější analýze o tom informuje americký Institut pro výzkum války. Ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě uvádí, že se Rusové chystají zaútočit na Slovjansk a Siversk.
"Ruské jednotky v pátek 10. června pokračovaly v pozemním útoku na Severodoněck, stále ale ještě nedostaly město pod plnou kontrolu. Stejně jako během bojů v Mariupolu je obtížné sestavit přesný obraz toho, co se děje v městských částech Severodoněcku, protože odtud přichází čím dál méně informací," uvádí Institut pro výzkum války a dodává, že Ukrajina žádá brzkou dodávku zbraní ze Západu kvůli převaze ruských jednotek v dělostřelectvu.
Kvůli protiruským sankcím zavedeným západními zeměmi v reakci na invazi Moskvy na Ukrajinu se Rusko může na konci roku potýkat s nedostatkem šumivého vína. S odvoláním na jednoho z největších ruských vinařů o tom informovala agentura Bloomberg.
Prezident černomořské vinařské společnosti Abrau-Durso Pavel Titov uvedl, že zaznamenává zvýšenou poptávku po ruských dodávkách a zásoby se rychle vyprodávají. "Důvodem je nedostatek zahraničních vín na pultech obchodů a také zvýšení jejich ceny," uvedl podle agentury TASS Titov. "Pokud poptávka zůstane na této úrovni, povede to k nedostatku vína v novoroční sezoně," dodal.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že Britové Aiden Aslin a Shaun Pinner a Maročan Ibráhím Sádún jsou příslušníky ukrajinských ozbrojených sil, a proto jim náleží ochrana podle ženevských úmluv.
Aiden Aslin, Shaun Pinner and Brahim Saaudun are servicemen of the #UAarmy. In this unprovoked war on our country,Ukraine adheres to the Geneva Conventions, which define the rights of prisoners of war. We apply them to all russian soldiers, even to executioners and rapists.
— Defence of Ukraine (@DefenceU) June 10, 2022
(1/2)
Na Ukrajinu dorazily z Česka dva darované pontonové mosty dlouhé 36 metrů, píší ukrajinská média. Mohou dočasně nahradit zničené mosty.
V Mariupolu se začala šířit cholera, řekl v rozhovoru s ruskou redakcí BBC starosta města Vadym Bojčenko. Ve městě, které po dlouhých bojích ovládly v květnu ruské síly, jsou podle něj už desítky případů tohoto infekčního onemocnění. Podle starosty panují ve městě otřesné podmínky - nefunguje kanalizace, obyvatelé nemají dostatečný přístup k pitné vodě a k lékům a na ulicích leží těla některých lidí, kteří přišli o život za války.
"Ve městě se už šíří cholera, úplavice a další nemoci, ale tají se to. Město je uzavřeno v karanténě. Nikoho nepouštějí ani do města, ani ven," řekl starosta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešním setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem poděkoval Británii, že zůstává jedním z největších západních podporovatelů Ukrajiny. Britský premiér Boris Johnson ve čtvrtek podle deníku The Guardian řekl, že ani rostoucí životní náklady v Británii by neměly zemi zabránit, aby pokračovala v pomoci Kyjevu, a v pondělí Wallace avizoval další dodávky zbraní na Ukrajinu.
Švýcarsko se dnes připojilo k šestému balíčku sankcí namířených proti Rusku a Bělorusku, které Evropská unie přijala začátkem června. Bern tak přestane nakupovat ruskou ropu a rozšíří seznam sankcionovaných subjektů, uvedla v prohlášení švýcarská vláda. Mezi osobami, jichž se sankce týkají, je i manželka ruského oligarchy Andreje Melničenka, který má podle místního tisku v alpské zemi rozsáhlé majetky.
Ministerstvo obrany chce poslat na Ukrajinu materiál protichemické ochrany v hodnotě zhruba osmi milionů korun. Ve středu by se tím měla zabývat vláda, řekla dnes novinářům při návštěvě Zlínského kraje ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Británie hodlá o dvou Britech, které proruští separatisté na východě Ukrajiny ve čtvrtek odsoudili k trestu smrti, upřednostnit jednání se zástupci Ukrajiny místo Ruska. Řekl to mluvčí britského premiéra Borise Johnsona.
Soud v samozvané Doněcké lidové republice (DNR) ve čtvrtek nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů Aidena Aslina a Shauna Pinnera a Maročana Ibráhíma Sádúna. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová se případu dnes věnovala v telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou.
Na dotaz, zda Británie hodlá o propuštění svých občanů jednat s Ruskem, Johnsonův mluvčí odpověděl: "S Rusy nejednáme pravidelně."
Francouzský prezident Emmanuel Macron navštíví příští týden Moldavsko. Podle Elysejského paláce tím chce dát najevo solidaritu se sousedem Ukrajiny.
Šéf Pentagonu Lloyd Austin dnes při jednání s čínským ministrem obrany Wej Feng-cheem vyzval Čínu, aby se zdržela dalších destabilizujících kroků týkajících se Tchaj-wanu. Předmětem rozhovorů obou činitelů byla také ruská invaze na Ukrajinu. Austin varoval Čínu před materiální podporou ruských operací na Ukrajině. Čína odmítla, že by Rusko vojensky podporovala.
Předseda Senátu byl v minulém týdnu nejvyšším českým ústavním představitelem, který od začátku války na Ukrajině navštívil Spojené státy. Američané podle Miloše Vystrčila "registrují a rozlišují", jak se jednotlivé evropské země k ruské agresi staví. "Tato děsivá válka je zároveň příležitostí, abychom přenastavili vzájemné obchodní a hospodářské vazby," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Z nového zbrojního fondu chce Německo koupit mimo jiné 60 amerických transportních vrtulníků Boeing CH-47 Chinook. Již v březnu německá média uváděla, že armáda chce až 35 amerických stíhaček páté generace F-35 od americké firmy Lockheed Martin, které nahradí dosluhující letouny Tornado. V plánu je i pořízení 15 strojů Eurofighter, kterých už má německé letectvo 140 kusů. Očekávají se také nákupy lodí, obrněnců, munice, přístrojů pro noční vidění či telekomunikační zařízení.
Trest smrti nad vojáky ze zahraničí - dvěma Brity a Maročanem - vynesl soud na základě zákonů separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) kvůli zločinům spáchaným na území DNR, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Verdikt vynesený soudem v DNR, jejíž nezávislost na rozdíl od Ruska většina světa neuznává, kritizují západní představitelé i OSN jako porušení práv válečných zajatců i přímo jako válečný zločin. Znepokojení nad rozsudkem vyjádřily i Spojené státy. Mluvčí německé vlády označil verdikt za šokující, podle něj dokazuje, že Rusko pohrdá základními principy mezinárodního práva.
Ukrajinské ozbrojené síly zničily základnu ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v okupovaném městě Kadijivka na východě Ukrajiny, oznámil gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
"Ukrajinské síly zasáhly přesně, přežil pouze jediný ruský fašista," napsal Hajdaj na sociální síti. Dodal, že základna ruských žoldnéřů byla na místním stadionu ve městě, které proruští separatisté obsadili v roce 2014.
Ukrajina potřebuje uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodu o novém úvěrovém programu, protože její úsilí o odvrácení ruské invaze má tvrdé dopady na veřejné finance. Řekl to ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. K uzavření nové dohody s MMF nedávno vyzval také guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
Ukrajina už letos od MMF obdržela nouzovou pomoc v objemu 1,4 miliardy dolarů (téměř 33 miliard korun). Ruská armáda ničí ukrajinská města, přístavy, dopravní trasy, zemědělská zařízení i továrny, což má tvrdé dopady na ekonomiku i na rozpočtové příjmy. Ukrajinská vláda navíc musí z rozpočtu vynakládat velké množství peněz na obranu.
Německá armáda má cestu k velkému zbrojení otevřenou. Spolková rada dnes souhlasila s úpravou základního zákona, která armádě poskytne zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč). Spolkový sněm souhlas vyslovil již před týdnem, čímž se schvalovací proces dokončil.
Fond je podle dohody sociálních demokratů (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaličních Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) s opoziční konzervativní unií CDU/CSU určen výhradně pro armádu. Fond stojí mimo rozpočet, netýká se ho dluhová brzda a jeho čerpání bude díky včlenění do ústavy nezávislé na aktuální vládě.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj listu The Guardian řekl, že Rusko má nyní na frontě navrch a Ukrajina již téměř vyčerpala zásoby dělostřelecké munice, protože ukrajinské dělostřelectvo každý den vypálí 5000 až 6000 nábojů. "Teď je to dělostřelecká válka (…) a my v dělostřelectvu prohráváme," řekl.
Na ukrajinské dělo připadá deset až 15 ruských děl a západní partneři dosud dali Kyjevu desetinu toho, čím disponují. "Vše nyní závisí na tom, co nám Západ poskytne," řekl. Dodal, že Ukrajina především potřebuje raketomety o dalekém dostřelu, aby umlčely ruské dělostřelectvo. Pokud by Rusko ovládlo Donbas, mohlo by zaútočit na Oděsu, Záporoží a Dnipro, zůstávající v ukrajinských rukou.
Mapa ukazuje poslední vývoj bojů na východě Ukrajiny.
Kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina obdržela za čtyři měsíce letošního roku téměř 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany, což souvisí s válkou na Ukrajině, upozornil investigativní web Važnyje istorii. Desetitisíce stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce. "V roce 2022 se každá čtvrtá stížnost prezidentské kanceláři týkala války. Na ministerstvo obrany si (Rusové) stěžují více než za celých posledních šest let," píše portál.
Rusům prakticky nezůstaly možnosti, jak v souladu se zákonem vystoupit proti válce. Za vyjádření na sociálních sítích i plakát s hvězdičkami namísto písmen hrozí lidem až 15 let za mřížemi. I v sociologických průzkumech se lidé bojí vyjádřit svůj skutečný názor na válku, píší Važnyje istorii.
Jen čtyři Rusové dopředu věděli podle zdrojů agentury Bloomberg o datu a způsobu zahájení invaze na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin, ministr obrany Sergej Šojgu, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov a tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. V tak úzkém kruhu se rozhodlo o rozpoutání největšího vojenského konfliktu v Evropě od konce druhé světové války.
V Mariupolu hrozí epidemie cholery, varuje britské ministerstvo obrany ve svém denním souhrnu.
Rusko postoupilo v bojích na Doněcku, připouští Ukrajinci. Směřuje k městu Bachmut ➡ https://t.co/OjlP1hw8Cr pic.twitter.com/mDOi1vzuXI
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 10, 2022
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě o vývoji bojů připustil ruský postup směrem k městu Bachmut v Doněcké oblasti.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval o určitém pozitivním vývoji v Záporožské oblasti, kde ukrajinská obrana svádí boje s ruskými invazními jednotkami. Obecně se situace na frontě podle něj za poslední den výrazně nezměnila.
- Rusko nasadilo do bojů na Ukrajině čtveřici nejnovějších letounů Su-57.
- Údělem současného ruského vedení je navracet území a upevňovat moc, prohlásil podle stanice BBC prezident Vladimir Putin.
Ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě o vývoji bojů připustil ruský postup směrem k městu Bachmut v Doněcké oblasti na východě země, informovala ruská služba stanice BBC. Boje o Severodoněck pokračují, uvádí velení ukrajinských sil. Ruská vojenská agrese na Ukrajině trvá 107. dnem.
"Nepřítel podniká ofenzivu ve směru Vozdvyženka-Roty, má částečný úspěch, upevňuje se v obsazených pozicích," píše ukrajinský generální štáb na Facebooku. Tyto obce se nacházejí nedaleko Bachmutu směrem na jihovýchod, podotkla BBC.
Na Twitteru mezitím ukrajinský prezident oznámil, že telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, kterého podle svých slov informoval o situaci na frontě, a státníci spolu probrali další podporu ukrajinské obrany nebo bezpečnostní záruky. "Zvláštní pozornost jsme věnovali ukrajinské cestě do EU, koordinujeme (spolu) kroky," napsal na svém účtu.
Podle francouzské vlády Zelenskyj a Macron probírali během čtvrtečního telefonátu mimo jiné humanitární a vojenskou podporu, uvedla stanice CNN. Francouzský prezident řekl, že jeho země "zůstane mobilizována, aby vyhověla potřebám Ukrajiny, včetně těžkých zbraní". Lídři se dohodli, že zůstanou v kontaktu i s ohledem na snahu Ukrajiny vstoupit do Evropské unie.
Had another phone conversation with 🇫🇷 President @EmmanuelMacron. Informed about the situation on the front. Discussed further defense support for 🇺🇦 and work on security guarantees. Special attention was paid to Ukraine's path to the #EU, we are coordinating steps.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 9, 2022
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém posledním večerním vidoposelství informoval o určitém pozitivním vývoji v Záporožské oblasti, kde ukrajinská obrana svádí boje s ruskými invazními jednotkami. Obecně se situace na frontě podle něj za poslední den výrazně nezměnila.
"Situace na frontě je dnes bez výraznějších změn. Severodoněck, Lysyčansk a další města na Donbasu, která nyní okupanti považují za klíčové cíle, se drží," uvedl Zelenskyj podle serveru The Guardian. "Určité pozitivum máme v Záporožské oblasti, kde se nám daří mařit plány okupantů. Postupně se posunujeme vpřed v Charkovské oblasti, osvobozujeme naši zemi. Ve směru na Mykolajiv držíme obranu," nechal se slyšet prezident.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že Zelenskyj neupřesnil, jaké úspěchy má na mysli. Ve večerní svodce ukrajinského generálního štábu se ohledně Záporožské oblasti uvádí, že situace se tam nezměnila, napsala BBC. Ruská invazní armáda podle ní obsadila značnou část Záporožské oblasti, která se nachází na jihu země u Azovského moře, včetně měst Melitopol a Berďansk. Samotné regionální centrum Záporoží však zůstává pod ukrajinskou kontrolou.
Údělem současného ruského vedení je navracet území a upevňovat moc, prohlásil dnes podle stanice BBC prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu tato slova pronesl u příležitosti 350. výročí od narození cara Petra Velikého (1672-1725). Ukrajinu, kde na konci února rozpoutal válku, ale Putin v tomto kontextu nepřipomněl. "Petr Veliký vedl 21 let severní válku. Mohlo by se zdát, že se během ní snažil něco násilně odtrhnout od Švédska. Ale on nic neodtrhával, on to navracel," řekl Putin podle ruskojazyčné redakce BBC. "Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat," poznamenal ruský prezident. Podle zveřejněného videozáznamu z akce se přitom usmíval.
Většina států Evropské unie se shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů figurujících na unijním sankčním seznamu. Po čtvrtečním jednání ministrů spravedlnosti členských zemí to řekl francouzský ministr Éric Dupont-Moretti, jehož země EU v tomto pololetí předsedá. Podle jeho českého kolegy Pavla Blažka bude jednou z priorit nadcházejícího českého předsednictví justiční reakce na ruskou invazi na Ukrajině včetně vyšetření válečných zločinů.
Rusové začali vyplácet lidem v ovládnutém ukrajinském Mariupolu důchody v rublech a pouze v hotovosti. Podle serveru Ukrajinska pravda o tom ve čtvrtek informoval poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Kvůli frontám, které lidé musejí vystát na ulici v horku, označil výplatu penzí za peklo.
Poválečná obnova Ukrajiny je v našem zájmu a je to i naše morální povinnost, řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle předsedkyně komise ale musí Evropa hledět na to, aby i v krizových podmínkách při investicích do rekonstrukce Ukrajiny dbala také na ekologické aspekty.
Dopravce RegioJet spustí tuto sobotu pravidelné železniční spojení mezi Prahou, Lvovem a Kyjevem. Navazuje tak na humanitární spoje z Prahy do polské Přemyšle, která je na hranicích s Ukrajinou a od začátku ruské agrese vůči Ukrajině přes něj proudili uprchlíci i humanitární pomoc. Spojení budou moct využívat cestující bez omezení. Pro držitele ukrajinských pasů bude jízdenka z Prahy do Lvova stát 229 korun, do Kyjeva 639 korun. RegioJet zavedením spojení reaguje na vysokou poptávku ukrajinských rodin, které se chtějí vrátit za příbuznými a přáteli, uvedla manažerka zahraničních projektů Tereza Ptáčková. Mnoho Ukrajinců se vrací i přesto, že Rusové na jejich zemi stále útočí.
Solidární příspěvek na ubytování uprchlíků se od července upraví. Za celý byt má činit 5 tisíc až 15 tisíc korun, za pokoj 3 tisíce korun na osobu, navrhlo MPSV. Vyplývá to z návrhu nařízení, které na svém webu zveřejnila dnes vláda. Předpis s částkami pro druhé pololetí by měla projednat ve druhé polovině června.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Mluvili mimo jiné o sedmém balíku sankcí Evropské unie proti Rusku nebo o možnostech posílení bilaterální spolupráce. Kuleba to uvedl na twitteru. Lipavský na téže sociální síti uvedl, že Kulebu pozval na srpnové zasedání ministrů zahraničí zemí EU a na Fórum pro Ukrajinu v České republice.
Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině dnes odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka, uvedla agentura TASS s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni. "Aidenu Aslinovi, Shaunu Pinnerovi a Ibráhímu Sádúnovi se za jejich zločiny ukládá s konečnou platností trest smrti," stojí podle TASS v rozsudku. Podle soudu muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci.
Ruský státní letecký dopravce Aeroflot má problémy.
Rusko nasadilo do bojů na Ukrajině čtveřici nejnovějších letounů Su-57. Jejich terčem byly objekty ukrajinské protivzdušné obrany, uvedla ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj.
Letouny, které mají být protiváhou amerických "neviditelných" stíhaček, při misi využily skutečnosti, že nepřátelské radiolokátory je mohou jen obtížně zachytit. Roj letounů byl propojen informační sítí, zvyšující efektivnost strojů. Další podrobnosti zdroj neprozradil.
Deník Moskovskij komsomolec na svém webu připomněl, že zprávy o nasazení Su-57 do bojů na Ukrajině se objevily v médiích i v květnu a březnu, dosud však nebyly oficiálně potvrzeny. Letoun byl poprvé vyzkoušen v bojových podmínkách v roce 2018 v Sýrii.
Prototyp "neviditelné" ruské stíhačky se poprvé vznesl do vzduchu 29. ledna 2010, více než deset let po americkém stroji F-22 Raptor, kterému se ruský letoun podobá. Mezitím se vyrobily skoro dvě stovky Raptorů, které Spojené státy nedodávají ani svým nejbližším spojencům. USA ve spolupráci s dalšími zeměmi vyvinuly a zavedly do výzbroje lehčí doplněk Raptoru, stíhačku F-35.
Po boku proruských separatistů ze samozvané Luhanské lidové republiky bojuje Jean Claude Sangwa z Demokratické republiky Kongo. Zde je jeho příběh:
Ukrajina denně přichází až o stovku zabitých a 500 raněných vojáků, uvedl dnes ministr obrany Oleksij Reznikov podle agentury Interfax-Ukrajina. Situaci na frontě označil za těžkou. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 106. dnem.
"Situace na frontě je těžká. Ztrácíme každý den až stovku zabitých bojovníků a 500 raněných. Kreml nadále vyvíjí tlak masami, přešlapuje na místě, čelí silnému odporu a trpí obrovskými ztrátami. Ale ještě stále má sílu pro postup v jednotlivých úsecích fronty. Je nutné si zachovat soustředění. Pak Ukrajina zvítězí," uvedl Reznikov.
Ruská vláda nepředpokládá, že by nějaké další evropské zemi v dohledné době zastavila dodávky plynu, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Rusko zastavilo nedávno dodávky Polsku, Bulharsku, Nizozemsku a Dánsku kvůli tomu, že nechtěly za plyn platit v rublech.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinští vojáci dobyli část území, které měla v rukou ruská armádu na jihu v Chersonské oblasti.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že tento měsíc nebude tradiční debata Vladimira Putina s národem v přímém televizním přenosu, jak tomu bývalo v předchozích letech. Důvod Peskov neuvedl, v posledních týdnech se ale množí spekulace o špatném zdravotním stavu Putina.
"Papež František vyjádřil podporu ukrajinskému lidu a jeho spravedlivému zápasu. Je třeba, abychom pomáhali všemi prostředky," uvedl český premiér Petr Fiala po přijetí ve Vatikánu.
Starosta Severodoněcka uvedl, že ve městě i v době tvrdých bojů nadále zůstává deset tisíc civilistů. Jejich evakuace není z bezpečnostních důvodů možná.
Potravinová krize vyvolaná válkou na Ukrajině by mohla trvat roky, pokud se nepodniknou kroky k jejímu řešení. Uvedla to generální ředitelka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjová-Iwealová. Upozornila, že nedostatek pšenice a hnojiv způsobený válkou by mohl zasáhnout zejména africké země.
Válka nyní brání ve vývozu milionů tun obilí z ukrajinských skladů a přístavů, což vede k prudkému růstu cen. Ukrajina je významným vývozcem pšenice, na jejích globálních dodávkách se podílí zhruba devíti procenty. Má rovněž 42procentní podíl na globálním trhu se slunečnicovým olejem a 16procentní podíl na globálním trhu s kukuřicí
V Severodoněcku se odehrávají boje muži proti muži o každou ulici, každý dům.
Ruské tanky T-62 jsou staré, ale ne úplně špatné, říká generál Jiří Šedivý.
Ozbrojené síly Ukrajiny provedly během středy dva letecké útoky na uskupení ruských sil v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a zasáhly tři nepřátelské muniční sklady. Při útocích bylo zabito 30 ruských vojáků a zničeno několik kusů techniky. Na Facebooku to v noci na dnešek v pravidelné svodce uvedlo operační velitelství Jih ukrajinské armády.
Pravidelný ranní souhrn britské vojenské rozvědky.
Pod troskami domů v Mariupolu běžně nacházíme 50 až 100 těl, uvedl poradce starosty ➡ https://t.co/eKJdW0h4XG pic.twitter.com/elBiJLfXUR
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 9, 2022
Házenkáři ukrajinského mistra Motoru Záporoží budou během války hrát druhou německou ligu. Její účastníci odhlasovali přijetí klubu, který poslední roky vládne domácí soutěži. Zápasy s německými soupeři pro něj budou i přípravou na Ligu mistrů. Pro ni však Záporoží potřebuje získat divokou kartu. "Valná většina klubů hlasovala pro přijetí. Jasně řekly: Házenkáři pomáhají házenkářům," řekl ligový šéf Uwe Schwenker
Ruské jednotky se snaží prolomit ukrajinskou obranu Severodoněcku v Luhanské oblasti. Město a okolí ruská armáda bombarduje dělostřelectvem, uvedl generální štáb ukrajinské armády. Ten tvrdí, že ukrajinská armáda odrazila útok v obci Toškivka nedaleko Severodoněcku. Ve středu představitelé samosprávy řekli, že ukrajinské jednotky už kontrolují pouze okraj města. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude na bitvě o Severodoněck ve velké míře záležet další osud celého Donbasu.
Vážení čtenáři, vítejte u nového online přenosu k válce na Ukrajině. Starší informace naleznete zde.
Právě se děje
ŽIVĚ
Linda Fruhvirtová - Beguová. Starší ze sesterské dvojice chce zlomit slabší období
Feriho čeká vězení, někteří se mu vyhnou. Data ukazují, jak Česko trestá znásilnění
Voráček už hrát nebude. Hokejový mistr světa končí kariéru
Ztráta Severodoněcku a Lysyčansku by nepředstavovala zásadní zlom ve válce, uvedl v dnešním hodnocení americký Institut pro výzkum války (ISW). Ukrajinci podle něj "v zásadě dosáhli svého cíle" tím, že v bitvě zpomalili a oslabili ruské jednotky. "Ruské útočné operace se v nadcházejících týdnech pravděpodobně zastaví, ať už se ruské síly zmocní oblasti Severodoněcku a Lysyčansku, či nikoliv," míní institut.