Rusku dochází na Ukrajině dech, hodnotí západní rozvědky
Vážení čtenáři, z technických důvodů uzavíráme tento online přenos. Nové informace naleznete zde.
Ruská vláda omezila počet zaměstnanců diplomatických misí dalším pěti takzvaně nikoli přátelským zemím včetně Slovenska, píše portál Meduza.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Rusku dochází na Ukrajině dech, hodnotí západní rozvědky ➡ https://t.co/M9GDbLcRIw pic.twitter.com/BQgv7MM7yR
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 22, 2022
Nejdůležitější události z posledních hodin:
- Rusku docházejí jednotky i vybavení, a nezvládne proto dosáhnout vytyčených vojenských cílů, uvedlo kanadské ministerstvo obrany.
- Plynovodem Nord Stream 1 po údržbě opět začal proudit plyn z Ruska.
- Na Ukrajině zemřelo 15 tisíc ruských vojáků, raněných je trojnásobek, řekl šéf americké CIA.
- První dáma Ukrajiny Olena Zelenská ve středu promluvila před americkým Kongresem.
Kanadské ministerstvo obrany na Twitteru uvedlo, že Rusko kvůli značným ztrátám vojáků i vybavení pravděpodobně vojensky nedokáže dosáhnout svých cílů na Ukrajině.
Ruskojazyčný server BBC připomíná, že toto hodnocení situace odpovídá vyjádřením západních rozvědek i nezávislých odborníků. Například šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore ve čtvrtek uvedl, že ruská armáda si v příštích týdnech dá pravděpodobně další operační pauzu, protože jí "dojde dech".
Kanadské ministerstvo obrany se rovněž ohradilo proti výrokům šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova z tohoto týdne, podle kterých má Rusko nyní větší územní ambice na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí z takového vývoje situace obvinil Západ, který Ukrajině dodává zbraně dlouhého dosahu.
"Rusko mělo na Ukrajině vždy maximalistické geografické ambice," píše kanadské ministerstvo obrany a připomíná, že Rusko na Ukrajinu zaútočilo 24. února nejenom z východu, ale i z jihu a ze severu s cílem dobýt Kyjev.
We’re working with international partners to detect, correct, and call out the Kremlin’s state-sponsored disinformation about Ukraine.
— Canadian Armed Forces (@CanadianForces) July 21, 2022
Read the latest facts. 1/7 pic.twitter.com/F8HNVim6WW
Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo ukrajinskou Luhanskou oblast a prezident Vladimir Putin podle ISW jednotkám nařídil operační přestávku. Ambice Ruska nyní směřují k dobytí sousední Doněcké oblasti, přičemž získáním Slovjansku by si jeho jednotky vylepšily strategické postavení a otevřely cestu ke Kramatorsku. Bachmut je důležitou dopravní křižovatkou.
Ruské síly během červencové operační pauzy pokračovaly v menších útocích severozápadně od Slovjansku a v okolí Siversku a Bachmutu, aniž by se zmocnily většího území. Od 16. července pokračují v lokálních útocích, v této oblasti ale Moskva nedosáhla významnějších územních zisků, píše ISW.
"Neúspěšné pozemní útoky mimo oblasti Slovjansku, Siversku a Bachmutu odpovídají odhadům ISW, že ruská ofenziva pravděpodobně vyvrcholí bez dobytí Slovjansku a Bachmutu," píší analytici.
Tempo ruské armády na Ukrajině se nyní výrazně neliší od oficiálně vyhlášené operační přestávky mezi 7. a 16. červencem, uvádí v dnešní analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kvůli pomalému postupu se analytici domnívají, že Rusko nebude schopné dobýt města Bachmut a Slovjansk.
Kanadské ministerstvo obrany uvedlo, že Moskvě docházejí jednotky i vybavení, a nezvládne proto dosáhnout vytyčených vojenských cílů.
V ukrajinských přístavech je kvůli válce zahájené Ruskem zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Jeho dodávky jsou přitom klíčové pro řadu zemí Blízkého východu a Afriky.
Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a že ukrajinské obilí krade. Moskva naopak vinu dává Kyjevu. Ukrajina podle ní zatím neodminovala své pobřeží, takže přeprava obilí není bezpečná. Kyjev odmítá odminovat přístavy, protože se obává, že ruská armáda pak zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží.
Zástupci Ruska, Ukrajiny a Turecka se v pátek sejdou v Istanbulu, aby podepsali dohodu navrženou OSN. Jejím cílem je umožnit vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů napadené země. Informoval o tom dnes úřad tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Spojené státy dohodu uvítaly, nicméně Moskva ji zatím nepotvrdila, upozornila agentura Reuters. Kyjev ji nevyloučil.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí večer informoval o dalším kole rozhovorů. "Může být podepsán dokument, jenž zaváže strany k (zajištění) bezpečného fungování exportních tras v Černém moři," řekl Reuters Oleh Nykolenko. Ukrajinská delegace podle něj podpoří pouze rozhodnutí, která zaručí bezpečnost oblastí na jihu Ukrajiny, "silné pozice" ukrajinských ozbrojených sil v Černém moři a bezpečný vývoz ukrajinské zemědělské produkce.
Podpisu dohody se má zúčastnit generální tajemník OSN Antonio Guterres, který dříve oznámil, že dnes do Istanbulu míří. Podpisu bude přítomný také turecký prezident Erdogan. Ceremonie se má uskutečnit v paláci Dolmabahçe ve 13:30 GMT (15:30 SELČ), uvedla kancelář tureckého prezidenta.
Kyjev dnes obvinil Rusko, že skladuje těžké zbraně a munici v areálu okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny, která je považovaná za největší atomovou elektrárnu v Evropě. Moskva naopak viní ukrajinské ozbrojené síly z toho, že na areál tohoto zařízení tento týden zaútočily pomocí bezpilotních letounů. Informovala o tom agentura AFP. Tvrzení ani jedné ze stran nebylo možné nezávisle ověřit.
Ruské ministerstvo spravedlnosti se obrátilo na moskevský obvodní soud s žádostí o uzavření ruské pobočky Židovské agentury, která pomáhá lidem s přesídlením do Izraele. Soud se má žádostí zabývat 28. července. S odvoláním na mluvčí soudu o tom informovala agentura Interfax.
Zástupci Ruska, Ukrajiny a Turecka se v pátek sejdou, aby podepsali dohodu Organizace spojených národů o umožnění vývozu obilí z ukrajinských přístavů v Černém moři, uvedl úřad tureckého prezidenta Tayyipa Erdogana.
Chybějící turbína, která podle Moskvy způsobila, že plynovod Nord Stream 1 čerpá méně plynu do Evropy, zůstala v Německu. Moskva zatím nedala souhlas k přepravě turbíny do Ruska, píše agentura Reuters.
Turbína, která má být v provozu na ruské stanici Portovaja, procházela servisem v Kanadě. Turbína byla 17. července převezena do Kolína nad Rýnem.
Nejméně 1793 ruských vojáků se odmítlo dál zapojovat do bojů na Ukrajině, vyplývá podle šetření ruského mediálního projektu Vjorstka z veřejně dostupných údajů. Některé vojáky, kteří se rozhodnou vypovědět smlouvu o práci v ruských ozbrojených silách a pokusí se odjet zpět do Ruska, ale ruská armáda přesouvá do speciálního centra ve městě Brjanka v Luhanské oblasti na východní Ukrajině, uvedla Vjorstka.
Existenci centra v Luhanské oblasti pro "odmítače" potvrdili příbuzní vojáků z různých ruských jednotek. Podle informací projektu je v něm nyní drženo nejméně 234 příslušníků ruských ozbrojených sil. Vojáci v Brjance žijí ve sklepních nebo jiných izolovaných prostorách a je na ně vyvíjen tlak, aby souhlasili s návratem na frontu.
Šéf MI6 dnes rovněž prohlásil, že nic nenasvědčuje tomu, že by byl ruský vůdce Putin vážně nemocen. Šéf americké CIA dokonce řekl, že žádné zpravodajské informace neukazují na nestabilní nebo špatné Putinovo zdraví. Podle Burnse je dokonce "až příliš" zdravý.
"Je mnoho fám o zdraví prezidenta Putina, a pokud víme, je až příliš zdravý," citovala Burnse BBC.
V poslední době se v médiích objevila řada spekulací o tom, že Putin, jemuž bude letos 70 let, je nemocný, a dokonce že má možná rakovinu. I Kreml dnes znovu takové zprávy odmítl jako smyšlenky.
Ruská armáda na Ukrajině si v příštích týdnech pravděpodobně dá operační pauzu, protože jí dojde dech. Řekl to dnes podle agentury Reuters šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore na bezpečnostním fóru v Aspenu v americkém státě Colorado.
Moore dnes řekl, že ruská armáda si dá v následujících týdnech nějaký druh operační pauzy, což dá Kyjevu klíčovou příležitost k protiúderu.
"Myslím, že jim dojde dech. Náš odhad je takový, že Rusové budou mít v příštích několika týdnech stále větší potíže s doplňováním lidských zdrojů," řekl šéf MI6. "Budou si muset dát nějakým způsobem pauzu, a to dá Ukrajincům příležitosti k protiúderům," dodal Moore.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj natočil videoprohlášení, v němž vyvrátil informaci, že je ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče. Falešná zpráva o jeho špatném zdravotním stavu a neschopnosti vykonávat úřad zazněla ve vysílání několika rozhlasových stanic, jejichž chod podle Zelenského narušili ruští hackeři. Informoval o tom web Ukrajinska pravda.
"Rusko dnes šířilo další fake news, že prezident Zelenskyj neřídí stát, protože je v nemocnici. Jak je vidět, jsem v kanceláři a nikdy jsem se necítil lépe," řekl ve videozáznamu Zelenskyj.
"Špatná zpráva pro ty, kdo šíří podobné dezinformace, je, že nejsem sám. Je nás (na Ukrajině) 40 milionů," dodal prezident.
Olga Sidorenková se narodila v Charkově v době Sovětského svazu. Před čtvrt stoletím se přestěhovala do Ruska, kde vychovala dva syny. Jeden z nich je ruský voják, který se 16. března ztratil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.
Podle nové bilance zemřeli kvůli ruskému ostřelování Charkova tři lidé a dalších 23 bylo zraněno. Uvedla to ukrajinská prokuratura, která ostřelování vyšetřuje jako válečný zločin. Druhé největší ukrajinské město leží jen asi 40 kilometrů od hranic s Ruskem, ruské armádě se jej však nepodařilo po vpádu na Ukrajinu dobýt.
Státy Evropské unie dnes formálně schválily nové sankce za ruskou agresi na Ukrajině, které zahrnují zákaz dovozu ruského zlata. Nová sada postihů také dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Informovala o tom Rada EU. Na sankční seznam přibude největší ruská banka Sberbank a pět desítek ruských činitelů či oligarchů.
Pomoc v hodnotě přes 670 milionů korun poskytla od začátku ruské invaze na Ukrajinu česká humanitární organizace Člověk v tísni. Její tým v napadené zemi dosud pomohl více než 317 tisíc lidem. Dalším zhruba 55 tisíc Ukrajincům pomohl Člověk v tísni s partnerskými organizacemi v Česku. Humanitární organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Tým Člověka v tísni o 190 zaměstnancích pracuje ve 23 z 24 oblastí Ukrajiny. Situace i potřeby lidí se v různých regionech liší. Ve městech podél frontové linie je obchod omezený a lidé zároveň ztratili zdroj příjmů. V Doněcké a Charkovské oblasti proto organizace za poslední měsíc zásobila na 20 tisíc lidí trvanlivými potravinami.
Do adaptačních a jazykových kurzů pro ukrajinské uprchlíky se od začátku ruské agrese na Ukrajině zapojilo v Česku přibližně 30 tisíc ukrajinských dětí. Tyto aktivity v současnosti provozuje přes 400 organizátorů, a to s finanční podporou zhruba 300 milionů korun. Na svém webu o tom informovalo ministerstvo školství. Kromě dětí ve věku mateřské či základní školy se podle něj podpora týká také asi tří tisíc středoškoláků.
Nejvyšší soud potvrdil verdikt nad Alexejem Fadějevem, jenž si má odpykat 21 let ve vězení za to, že se před několika lety zapojil do bojů na Ukrajině na straně proruských separatistů. Dovolání bylo odmítnuto, uvedl Adam Wenig, mluvčí Městského soudu v Praze, který se případem zabýval jako první instance. Odůvodnění zatím není v databázi Nevyššího soudu dostupné.
Británie pošle na Ukrajinu více než 1600 protitankových střel a desítky dělostřeleckých zbraní v rámci nejnovější dodávky na podporu obrany proti Rusku. Podle agentury Reuters to dnes oznámil britský ministr obrany Ben Wallace.
Británie kromě toho Ukrajině poskytne také protiletadlové radarové systémy, stovky bezpilotních letounů a více než 50 tisíc kusů munice.
Ruské speciální jednotky v bojích na Ukrajině poprvé použily velkorážní odstřelovačskou pušku Sumrak (Soumrak), která má nejdelší dostřel na světě, uvedla dnes ruská státní agentura TASS. Pušku použili ruští odstřelovači u Charkova a Kyjeva, tvrdil zdroj agentury. Nasazení zbraně nebylo oficiálně potvrzeno.
"Ruské speciální jednotky v oblasti vojenské operace na Ukrajině poprvé použily dalekonosnou pušku SVLK-14S. Konkrétně ji použili odstřelovači u Charkova a Kyjeva, ale jen několikrát, protože terén se ne vždy hodil ke střelbě na velké vzdálenosti," řekl TASS nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Výhoda Sumraku podle něj tkví v kombinaci výkonných nábojů velké ráže a vysoké přesnosti při střelbě na velké vzdálenosti. Puška je ale dosti těžká, výkonná munice je drahá a také se v bojových operacích těžko obstarává.
Dodávky plynu potrubím Nord Stream 1 dosáhly 40 procent kapacity, tedy stejné úrovně jako před údržbou, ukazují záznamy provozovatele plynovodu.
Nejméně dva mrtvé a 19 zraněných si dnes vyžádalo ruské ostřelování Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Mezi zraněnými je podle něj dítě. "Výsledkem ostřelování jedné ze čtvrtí Charkova ruskými raketomety Uragan je 19 zraněných, mezi kterými je jedno dítě. Bohužel čtyři lidé jsou v kritickém stavu, dva lidé přišli o život," napsal gubernátor Syněhubov na sociální síti. "Ruský nepřítel střílí výlučně po ulicích města, obchodních střediscích, obytné infrastruktuře. Zasáhl obytný dům, ve kterém byla soukromá zubařská ordinace, uvnitř (naštěstí) nebyli lidé," dodal.
Ruská palba podle starosty Ihora Terechova mířila do hustě obydlené čtvrti. Na místě zasahují záchranáři a sanitky, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.
Jednání Turecka, Ruska, Ukrajiny a OSN o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů zatím probíhají dobře, uvedl dnes šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Doufá v dosažení dohody a věří, že v nejbližších dnech bude moci oznámit "dobré zprávy". V televizním rozhovoru nicméně připustil, že se stále ještě řeší "menší problémy".
Ruské jednotky se pokusily dobýt Vuhlehirskou tepelnou elektrárnu, druhou největší na Ukrajině, která leží asi 50 kilometrů severovýchodně od Doněcka. Ukrajinské síly je ale přiměly k ústupu, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti ve 148. den války Ruska proti Ukrajině.
Dočasnou ochranu získalo ve středu v Česku 1003 Ukrajinců prchajících před válkou, v mezitýdenním srovnání zhruba o 170 méně. Celkem vydalo Česko od únorového počátku ruské invaze na Ukrajinu 397 733 speciálních víz. Vyplynulo to z údajů ministerstva vnitra na Twitteru. Víza dočasné ochrany umožňují svým majitelům pobývat v zemi až rok a otevírají jim přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání nebo na pracovní trh.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Údržba skončila. Plynovodem Nord Stream 1 opět začal proudit plyn z Ruska ➡ https://t.co/guOswejnHt pic.twitter.com/ylk5Arb6in
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 21, 2022
Nejdůležitější události z posledních hodin:
- Plynovodem Nord Stream 1 po údržbě opět začal proudit plyn z Ruska.
- Na Ukrajině zemřelo 15 tisíc ruských vojáků, raněných je trojnásobek, řekl šéf americké CIA.
- První dáma Ukrajiny Olena Zelenská ve středu promluvila před americkým Kongresem.
Ukrajinské síly vytlačily nepřítele od vuhlehirské elektrárny u Doněcka, tvrdí Kyjev. Podle Londýna se tam Rusové snaží proniknout ke klíčovým městům.
Finanční analytický úřad zmrazil od začátku války na Ukrajině ruský majetek v hodnotě do deseti miliard korun. Webu Seznam Zprávy to řekl šéf úřadu Jiří Hylmar. Kromě peněz na bankovních účtech jde také o nemovitosti lidí z evropského sankčního seznamu či jejich podíly ve firmách.
Ruské síly se pravděpodobně přibližují k druhé největší ukrajinské elektrárně ve Vuhlehirsku, 50 kilometrů severovýchodně od Doněcka, uvedla ve čtvrtek britská vojenská rozvědka. "Rusko upřednostňuje dobytí kritické národní infrastruktury, jako jsou elektrárny," uvedlo britské ministerstvo obrany v pravidelném bulletinu.
Ministerstvo také dodalo, že Rusko se pravděpodobně pokouší prorazit u Vuhlehirsku v rámci svého úsilí znovu získat hybnou sílu na jižním hrotu svého postupu směrem ke klíčovým městům Kramatorsk a Slovjansk.
Po pravidelné údržbě plynovodu Nord Stream 1 byly ráno obnoveny dodávky plynu. Agentuře DPA to potvrdil mluvčí provozovatele Nord Stream AG. Provoz bude zatím na 30 procentech kapacity zařízení, napsal na twitteru šéf německého regulátora sítě Klaus Müller s odkazem na údaje Gazpromu.
Během ruské invaze na Ukrajinu zemřelo na 15 000 ruských vojáků a třikrát tolik jich bylo raněno, odhaduje ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Tento odhad je ještě vyšší než čísla, která pravidelně zveřejňují ukrajinská média. Značné ztráty podle amerického činitele utrpěla i Ukrajina. O Burnsově projevu na bezpečnostní konferenci v americkém Aspenu informovala agentura Reuters.
Podle Ukrajiny za pět měsíců od začátku války činí ruské ztráty 38 750 mužů. Moskva údaje o ztrátách na životech považuje za státní tajemství a zveřejňuje je jen velmi zřídka. Na konci března přiznal Kreml 1351 zabitých ruských vojáků.
Ruští vojáci se údajně snaží získat přístup k strojovnám v blocích ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, aby tam mohli rozmístit svoji armádní techniku a zbraně. Podle agentury Unian to tvrdí ukrajinská společnost Enerhoatom, která spravuje ukrajinské jaderné elektrárny.
"Ruští vojáci požadují od správy ukrajinské atomové elektrárny, aby jim otevřela strojovny v prvních třech blocích. Chtějí tam rozmístit celý svůj armádní arzenál," uvedl Enerhoatom. Dodal, že Rusové se tímto způsobem chtějí pojistit, protože se "hrozně bojí překvapení" ze strany ukrajinských ozbrojených sil.
Do strojoven chtějí podle Enerhoatomu ruští vojáci umístit tanky, nákladní automobily i zbraně s municí. Tím by se ale zablokoval přístup k třem blokům pro požární techniku. Energetická společnost také upozornila, že pravidla bezpečnosti popírá i úmysl vojáků skladovat přímo v strojovnách bloků výbušné materiály.
Elektrárnu ležící na břehu řeky Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny ruské síly ovládly na začátku invaze, stále ji ale obsluhuje ukrajinský personál. Enerhoatom již dříve upozornil, že v areálu elektrárny je ruská těžká vojenská technika a nákladní auta naložená zbraněmi a výbušninami. Šéf Enerhoatomu Petro Kotin navíc ruské síly obvinil, že využívají Záporožskou jadernou elektrárnu jako základnu pro odpalování raket, kterými ostřelují okolní oblasti Ukrajiny.
Evropská unie kvůli ruské válce na Ukrajině zakázala od příštího roku dovoz většiny ruské ropy. Z embarga budou mít dočasné výjimky Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy země závislé na dodávkách ropovodem Družba.
Rusko přestane na světový trh dodávat ropu, pokud padne rozhodnutí o cenovém stropu na tuto surovinu. Podle ruské agentury Interfax to dnes řekl místopředseda ruské vlády Alexander Novak.
"Pokud ceny, o kterých se mluví, budou nižší než náklady na produkci ropy, pak samozřejmě Rusko nezajistí dodávky takové ropy na světové trhy. Znamená to, že prostě nebudeme dodávat se ztrátou," řekl Novak.
Nejdůležitější události posledních hodin:
- Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) navštívil Kyjev. Sešel se s prezidentem Volodymyrem Zelenskym i ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. Navštívil i Irpiň a Hostomel.
- Evropská unie zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří také postihy proti největší ruské bance Sberbank.
- Šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore uvedl, že ruské síly si budou muset v příštých týdnech dát operační pauzu, což by obráncům mohlo dát možnost k protiútoku. Doplnil, že informace MI6 nepotvrzují zvěsti o podlomeném zdraví ruského prezidenta.
Internetové vyhledávače v Rusku budou muset uvádět, že organizace Wikimedia Foundation, která provozuje internetovou encyklopedii Wikipedia, porušuje ruské zákony. Oznámil to ruský cenzurní úřad Roskomnadzor, podle nějž Wikipedia odmítla odstranit řadu závadných materiálů včetně těch, které podle úřadu obsahují nepravdivé informace o průběhu speciální vojenské operace na ukrajinském území. Tak ruská vláda říká vojenské invazi na Ukrajinu.
Manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská dnes vystoupila v americkém Kongresu. V emotivním projevu zdůraznila, jakých zvěrstev se ruské síly dopustily na civilistech Ukrajiny. Členům Kongresu také ukázala snímky dětí a rodin, které zabily ruské síly za téměř pět měsíců trvající invaze na Ukrajinu. A připojila výzvu o další zbraně, které by odrazily postup ruských vojsk. "Žádám o zbraně, o protivzdušné obranné systémy, aby rakety nezabíjely děti v kočárcích," řekla.
Ukrainian First Lady Olena Zelenska: "While Russia kills, America saves and you should know about it. We thank you for that. But, unfortunately the war is not over. The terror continues...I am asking for something now I never would want to ask. I am asking for weapons." pic.twitter.com/R7IRnyaPbY
— CSPAN (@cspan) July 20, 2022
Další vyjednávání o míru podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova "za současné situace nedávají žádný smysl". Předchozí setkání vyjednavačů podle něj pouze ukázala "nedostatek vůle vážně jednat" o podmínkách ze strany Ukrajiny.
"Rusové chtějí krev, ne vyjednávání. Vyzývám všechny naše partnery, aby posílili sankce vůči Rusku a urychlili dodávky zbraní na Ukrajinu," reagoval na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
By confessing dreams to grab more Ukrainian land, Russian Foreign Minister proves that Russia rejects diplomacy and focuses on war and terror. Russians want blood, not talks. I call on all partners to step up sanctions pressure on Russia and speed up arms deliveries to Ukraine.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) July 20, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Kanadu, že zpomaluje dodávku turbíny do plynovodu Nord Stream 1, která byla v zemi na opravě. Rusko kvůli tomu limituje dodávky plynu do Evropy. Pravidelná údržba plynovodu by měla skončit ve čtvrtek. "Řeknu vám, proč to Kanada dělá: protože je sama producentem nafty a plynu a plánuje vstoupit na evropský trh," uvedl podle The Guardian ruský prezident.
Zaměstnání v Česku našlo 92 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podotkl, že i přes přijetí nových pracovníků nezaměstnanost v červnu klesla. Už dřív šéf resortu uvedl, že příchozí obsazují hlavně místa, která byla dlouho volná.
Státy Evropské unie se dnes shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří také postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Kyjevě potkal také s prezidentem země Volodymyrem Zelenskym.
Deeply impressed by the resilience of President @ZelenskyyUa and the Ukrainian people in their fight against #Russia‘s unprecedented and brutal war of aggression. We will continue to #StandWithUkraine. pic.twitter.com/cCjlvFFi9R
— Alexander Schallenberg (@a_schallenberg) July 20, 2022
V Kyjevě se ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) sešel s ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou.
Vždy rád vidím svého ukrajinského kolegu @DmytroKuleba. Mluvili jsme o vývoji války v zemi a naší další možné pomoci. Pozval jsem Dmytra do Prahy v srpnu. Ukrajina už získala kandidátský status. Jako předsednická země EU pomůžeme co nejvíce! 🇨🇿🇺🇦 pic.twitter.com/vodAVHBm8R
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) July 20, 2022
Od začátku invaze 24. února překročilo ukrajinské hranice už více než devět a půl milionu lidí, uvedl podle deníku The Guardian Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Dalších 105 tisíc lidí odešlo z Doněcka a Luhanska do Ruska mezi 18. a 23. únorem.
Česká republika přesvědčuje své partnery, aby co více podporovali Ukrajinu, která se od února brání ruské ozbrojené agresi. Novinářům to v Kyjevě řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský po setkání se svým ukrajinským protějškem Dmytro Kulebou. Podle Lipavského západní země podcenily "ruské agresivní záměry" tím, že dlouho nechtěly vidět pravou povahu režimu prezidenta Vladimira Putina. "Ukazujete nám, že stojí za to bojovat za hodnoty, v něž věříte. My na Západě na to někdy máme sklon zapomínat," dodal směrem ke Kulebovi.
"Podpora Ukrajiny není charita, ale pragmatické rozhodnutí," zdůraznil Kuleba, podle kterého je vítězství Ukrajiny ve vlastním zájmu evropských zemí.
Jan Lipavský (Piráti) navštívil také leteckou základnu Hostomel se zničeným letounem An-225 Mrija.
Hostomel pic.twitter.com/eukBRtKkxw
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) July 20, 2022
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes navštívil ukrajinské město Irpiň, na které zaútočily ruské jednotky.
Irpin pic.twitter.com/9YxfQznA9f
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) July 20, 2022
Nejnovější americký balík vojenské pomoci Ukrajině bude zahrnovat další čtyři salvové raketomety HIMARS, které v posledních týdnech pomáhají Ukrajincům útočit na sklady zbraní a další pozice ruských okupantů. Oznámil to podle agentury Reuters ministr obrany Spojených států Lloyd Austin. Počet těchto moderních dělostřeleckých systémů vyslaných na Ukrajinu by tak stoupl na 16.
"Nadále budeme nacházet inovativní cesty, jak zachovat naši dlouhodobou podporu pro odvážné muže a ženy ukrajinských ozbrojených sil a budeme naši pomoc přizpůsobovat tak, abychom zajistili, že Ukrajina má technologie, munici a čirou palebnou sílu na vlastní obranu," řekl ministr Austin na úvod virtuálního setkání s představiteli dalších spojenců Kyjeva.
Ukrajina požádá zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek, aby tak mohla soustředit ubývající finanční zdroje na odrážení útoku ruských vojsk. Vyplývá to z rezoluce, kterou dnes zveřejnila ukrajinská vláda. Návrh na odklad splátek bude podle mnoha věřitelů pravděpodobně přijat, uvedla agentura Reuters.
Ukrajinští zákonodárci instruovali ministerstvo financí, aby odklad splátek dluhopisů v hodnotě kolem 20 miliard dolarů (zhruba 480 miliard korun) dojednalo do 15. srpna. Začátkem září by Ukrajina měla splatit asi 1,2 miliardy dolarů. Kyjev v rámci svého plánu hodlá zahraničním věřitelům nabídnout dodatečné úrokové platby, jakmile odklad splácení dluhopisů skončí.
Geografické cíle Ruska na Ukrajině se už neomezují jen na Donbas, ale vztahují se také na další ukrajinská území, řekl podle listu Kommersant Sergej Lavrov. "Nemůžeme dovolit, aby část Ukrajiny, kterou ovládá Volodymyr Zelenskyj nebo kdokoliv, kdo ho nahradí, měla zbraně, které představují přímou hrozbu našemu území nebo území republik, které vyhlásily nezávislost," cituje Lavrova dále britský deník The Guardian.
Státy Evropské unie se dnes shodly na pružnějším unijním financování nákladů na uprchlíky z Ukrajiny. Velvyslanci členských zemí podpořili návrh Evropské komise, podle něhož bude možné flexibilněji převádět peníze ze strukturálních fondů mezi končícím a budoucím sedmiletým programovým obdobím. Konečnou podobu pravidel budou muset na podzim vyjednat státy unie s Evropským parlamentem.
"Díky tomu se budou moct regiony, obce a města lépe vypořádat s dopady ruské agrese na Ukrajině," ocenil dnes za české předsednictví Rady EU rychlé schválení červnového návrhu komise vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zveřejnil několik fotografií ze své cesty na Ukrajinu.
Na Ukrajině jsem byl naposledy před pěti měsíci, těsně předtím, než začala Putinova válka. Je těžké vidět na vlastní oči ukrajinská města jako Hostomel a Irpiň takto zničená. Nesmíme ustat v pomoci Ukrajině. 🇨🇿🇺🇦 #StandWithUkriane pic.twitter.com/Tzrfp8ZrZ3
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) July 20, 2022
Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Navrhla to ve středu Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím mimo jiné prostřednictvím vzájemné solidarity zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy.
Mapa ukazuje, kde na Ukrajině probíhají boje.
Natalia Pasternaková je jedinou obyvatelkou domu, která ještě neopustila Charkov. Nyní se stará o přibližně stovku koček, které tu po rodinách zůstaly.
Raketomety HIMARS, které Ukrajině dodaly Spojené státy, pomohly výrazně zpomalit ruský postup, uvedl podle stanice CNN ministr obrany Oleksij Reznikov. "Když jsme začali používat osm systémů HIMARS, pomohly nám zničit přibližně 30 řídících středisek a skladů munice," uvedl ministr. Ukrajina však potřebuje zbraní víc. "Abychom efektivně odrazili nepřítele, potřebujeme jich nejméně 50, protože frontová linie je dlouhá 2500 kilometrů," dodal. K protiútoku by jich bylo zapotřebí nejméně sto, domnívá se.
Moskevský soud dnes uložil zřizovateli a šéfredaktorce opozičního listu The New Times pokuty v celkové výši 670 tisíc rublů (asi 292 tisíc korun) za šíření "falešných informací" o ruské vojenské operaci na Ukrajině, oznámil list Kommersant. Šéfredaktorka Jevgenija Albacová byla dříve kvůli stejného prohřešku pokutována částkou 120 tisíc rublů (52 200 korun). Vinu v obou případech odmítla.
Ruské úřady za "falešné" či "lživé" označují veškeré informace, které se odchylují od oficiální linie. Ta útočnou válku proti Ukrajině označuje za "speciální operaci", bez ohledu na fakta popírá jakékoliv útoky na civilisty a civilní cíle a také popírá všechny důkazy a svědectví potvrzující, že se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů.
Zatímco demokratický svět složitě vstřebává brutální ruskou invazi, Kreml dokázal přesvědčit většinu Rusů, že se Západem vede válku, v níž je dovoleno vše. Z postupu Vladimira Putina je "nadšen" rekordní počet domácích, píše v komentáři Josef Pazderka.
Pět mrtvých a 16 raněných si vyžádalo ostřelování desítky menších obcí v Doněcké oblasti. Oběti na životech - zatím v blíže neuvedeném počtu - jsou hlášeny z města Huljajpole v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Terčem ruských střel se znovu stala také Oděsa, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na místní úřady.
V Nikopoli na jihu Ukrajiny si noční ostřelování z ruských raketometů vyžádalo dva mrtvé civilisty a devět zraněných, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady.
"Ruská horda nekončí s terorem," napsal na sociální síti gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko po útocích na Nikopol. "Úmyslně ostřelovali z raketometů Grad obytnou čtvrť v Nikopolu. Vypálili více než 30 raket," dodal.
Rezničenko uvedl, že z devíti zraněných muselo být šest hospitalizováno. "Nejmladší zraněný má jen tři roky. Tři roky! Dítě spalo doma, když po něm ruští darebáci stříleli z raketometů," uvedl.
Earlier today russia shelled Nikopol district in Dnipropetrovsk oblast with GRAD missiles, killing at least 2 people, injuring at least 9, including 4 children, – Head of Oblast Administration Valentin Reznichenko#RussiaIsATerroristState #RussianWarCrimes pic.twitter.com/PxOChF60uC
— Stratcom Centre UA (@StratcomCentre) July 20, 2022
Sýrie přerušila diplomatické vztahy s Ukrajinou, oznámila podle stanice CNN ve středu vláda země. Reagovala tak na stejný krok, ke kterému přistoupila ukrajinská vláda již v červnu, poté co země uznala nezávislost dvou separatistických oblastí na východě Ukrajiny - samozvaných republik Doněcka a Luhanska. Kromě Sýrie tak učinilo pouze Rusko.
Při své cestě na Ukrajinu dnes český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) navštívil město Irpiň a leteckou základnu Hostomel, kde měl mimo jiné možnost prohlédnout si zničený letoun An-225 Mrija. Obě místa byla na počátku ruské invaze dějištěm prudkých bojů, při nichž se ruská vojska snažila probít do ukrajinského hlavního města Kyjeva.
"Ty pocity jsou strašné, vidět to naživo," řekl novinářům Lipavský. Podle starosty města Oleksandra Markušyna, který ho doprovázel, je polovina budov ve dříve stotisícovém městě zničená nebo poškozená. Na 75 tisíc obyvatel se po předchozí takřka úplné evakuaci do Irpině vrátilo. Podle starosty je nyní nejdůležitější stihnout do zimy základní opravy, především zničených střech a oken.
Ministr Jan Lipavský v ukrajinském Hostomelu. pic.twitter.com/JLmzDw1SQM
— jaromir marek (@jaromirmarek1) July 20, 2022
Od pátku 15. července počítá Rusko nové odvedence do armády. Právě v ten den skončila tradiční jarní vlna odvodů, první od zahájení invaze na Ukrajinu, kde Moskva podle západních zdrojů přišla už o 50 tisíc vojáků. Ruský nezávislý server Meduza vylíčil příběhy branců a popsal, jak se v některých případech odvodové komise uchylují k protiprávním metodám.
Ve středu ráno ruské jednotky ostřelovali město Charkov. Zemřeli tři lidé, mezi nimi byl i 13letý chlapec, píše stanice CNN. Šéf charkovské oblastní správy Oleh Synehubov obyvatele měst varoval, aby nevycházeli ven, pokud to nebude nezbytné.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) navštívil ukrajinské město Irpiň, dějiště prudkých bojů na začátku ruské invaze. Na základně Hostomel si prohlédl zničený letoun Mrija.
Glad to finally be back in #Ukraine with my dear colleague @JanLipavsky.
— Alexander Schallenberg (@a_schallenberg) July 20, 2022
Devastating to see what #Russia‘s brutal war of aggression has been doing to this beautiful country and its people. We will continue to #StandWithUkraine. pic.twitter.com/WY83BU3NmP
Nejdůležitější události posledních hodin:
- Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) je na návštěvě Kyjeva. Sešel se prezidentem Volodymyrem Zelenskym i ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou.
- Ukrajinci poškodili most u okupovaného Chersonu, který ruské jednotky využívají k zásobování. Britské ministerstvo obrany se domnívá, že kontrola přechodů přes řeku Dněpr se pravděpodobně stane klíčovým faktorem v bojích o region.
- Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Turecko. Svému protějškovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi poděkoval za pomoc s odvozem ukrajinského obilí.
- První dáma Ukrajiny Olena Zelenská ve středu promluví před americkým Kongresem.
Antonivskyj most u Ruskem okupovaného Chersonu je po útoku Ukrajinců poničen, oznámila okupační místní správa. Jde o jeden ze dvou přechodů přes řeku, který Rusko využívá k zásobování a přesunu jednotek. Ve středu ráno byl proto most pro zásobování dočasně uzavřen, osobní auta přes něj stále přejíždět mohou, píše britský deník The Guardian. Pokud bude ostřelování přechodu přes řeku pokračovat, může most spadnout, uvedla agentura TASS.
Než se stabilizují dodávky plynu do Evropy, bude spotřeba uhlí vyšší než v dosavadních scénářích, které počítají s jeho postupným útlumem. Cena plynu vyrostla tak, že i s drahými emisními povolenkami dokáže být výroba elektřiny z uhlí levnější než z plynu, míní oslovení odborníci. V České republice se loni vyrobilo 84,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je meziroční nárůst o 4,3 procenta. Největší podíl na výrobě mělo hnědé uhlí, z něhož se vyrobilo 31,4 TWh elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 30,7 TWh elektřiny.
Ukončení spalování uhlí do roku 2033 je součástí programového prohlášení vlády, svoji strategii ukončení provozu uhelných elektráren má i ČEZ. "Podmínkou pro útlum uhlí je ovšem rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, ve kterém Česká republika zaostává - v EU již obnovitelné zdroje zajišťují 40 procent výroby elektřiny. Je zřejmé, že do té doby, než budou stabilizovány dodávky zemního plynu, který měl významnou část uhlí dočasně nahradit, bude spotřeba uhlí vyšší než v dosavadních útlumových scénářích," řekl ČTK Karel Polanecký z Hnutí Duha.
Společný postup unijních států v případě nedostatku ruského plynu, který má ve středu představit Evropská komise (EK), by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) nemusel být jen doporučením. Věří tomu, že se podaří najít shodu na řešení, které bude pro všechny unijní země dosažitelné.
"Budu se snažit vyjednat takové řešení, které bude akceptovatelné a vlastně schůdné pro všechny ekonomiky, protože nemůžeme přijmout opatření, které bude pro někoho nedosažitelné," řekl Síkela. Doplnil, že byl zapojen do přípravy návrhu. Účinnější než doporučení by ale podle zástupců některých unijních států bylo legislativní ukotvení konkrétního postupu, zjistila ČTK. Hledání řešení bude podle informací ČTK pravděpodobně provázet bouřlivá diskuse, protože státy, které mají plynu dostatek, s plošným nařízením o omezování spotřeby nesouhlasí.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor chce podniknout kroky proti online encyklopedii Wikipedia za porušení ruských zákonů o informování o konfliktu na Ukrajině. Server podle prohlášení zveřejňuje "zakázané materiály, včetně falešných informací o průběhu speciální vojenské operace na ukrajinském území," cituje úřad agentura Reuters.
Česko v úterý udělilo uprchlíkům z Ukrajiny 549 dočasných víz, o stovku méně než před týdnem. Od počátku války dostalo víza v ČR 396 730 Ukrajinců.
Při návštěvě Ukrajiny navštívil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) město Hostomel.
Ministr Jan Lipavský v ukrajinském Hostomelu. pic.twitter.com/JLmzDw1SQM
— jaromir marek (@jaromirmarek1) July 20, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin musel téměř minutu čekat před zapnutými kamerami na svůj turecký protějšek. Podle výrazu tváře a grimas se zdá, že to nesl velmi nelibě. To, že ho Recep Tayyip Erdogan nechal čekat, mohla být odveta za podobné "ponížení", které se Turkovi dostalo před dvěma lety.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský přijel dnes vlakem do Kyjeva.
Dorazil jsem do Kyjeva. Cestujeme společně s rakouským ministrem zahraničí @a_schallenberg. Po dlouhé době jsem znovu viděl kolegy z našeho místního velvyslanectví. Čekají mě jednání s představiteli Ukrajiny. pic.twitter.com/pVfHoOiLSL
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) July 20, 2022
Ukrajinské jednotky podle Rusů zasáhly Antonivskyj most přes řeku Dněpr. Jde o klíčové zranitelné místo pro Rusy, kteří ho využívají například k zásobování, uvádí v denním přehledu z bojiště britské ministerstvo obrany.
Lipavský přijel do Kyjeva. Chce vyjádřit podporu Ukrajině, sejde se s Kulebou ➡ https://t.co/Bg1k5ckoFj pic.twitter.com/7vygTfeApt
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 20, 2022
Podzemní zásobníky plynu v Česku se kvůli nejisté situaci na trhu začaly letos plnit dříve než v minulých letech. Česko a potažmo celá Evropská unie se totiž obávají, že Rusko přestane do evropských zemí plyn dodávat. V tuzemsku funguje celkem devět zásobníků, jeden z nich je ale napojený výhradně na slovenskou plynárenskou síť. Mapa ukazuje, kde zásobníky zemního plynu leží, i základní informace o nich.
Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg, který je v Kyjevě spolu s českým protějškem Janem Lipavským, vnímá cestu do Kyjeva jako "středoevropský signál solidarity" s Ukrajinou napadené Ruskem. "Nenecháme vás ve štychu," řekl rakouský ministr novinářům na adresu ukrajinských představitelů. Na Ukrajině podle něj jde o obranu světového řádu založeného na pravidlech, v opačném případě se svět začne řídit "zákonem džungle".
Ukrajině, která v červnu získala status kandidáta členství v Evropské unii, chce Česko pomoci v jejím integračním procesu, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Tématem jednání podle něj bude i poválečná obnova Ukrajiny, která je jednou z priorit nynějšího českého předsednictví v EU. "V první řadě je ale potřeba, aby Ukrajina zvítězila, aby se zastavila ruská agrese," míní.
Lipavský dále uvedl, že nejede na Ukrajinu s nabídkou konkrétní nové pomoci, neboť ČR podle něj pomáhá dlouhodobě. Odmítl také, že by Česko nemuselo být s ohledem na tenčící se armádní zásoby schopno do budoucna zachovat současnou úroveň vojenské podpory. "Je naším rozhodnutím, že Ukrajina nesmí padnout," dodal s tím, že pro odražení ruského útoku musí i Česko učinit "vše, co je v našich silách".
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes přijel do Kyjeva, kde bude jednat s vrcholnými ukrajinskými představiteli. Doprovází ho šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Dvojice středoevropských ministrů chce návštěvou ukázat podporu Ukrajiny v její obraně před ruskou agresí.
"Rusko se snaží zničit suverenitu a územní celistvost Ukrajiny," řekl Lipavský novinářům při cestě vlakem do Kyjeva. Ukrajinským činitelům včetně svého protějšku Dmytro Kuleby hodlá v této souvislosti potvrdit pokračující politickou, humanitární a vojenskou podporu ze strany Česka.
Nejméně dva mrtvé civilisty a devět zraněných si vyžádalo noční ostřelování města Nikopol na jihu Ukrajiny z ruských raketometů. Na svém webu to dnes uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Více než tři desítky raket poškodily soukromé domy.
Ruský prezident Vladimir Putin po své návštěvě Íránu také řekl, že Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se nabízejí jako prostředníci mezi Kyjevem a Moskvou.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že u Ukrajiny nevidí ochotu plnit podmínky "předběžné mírové dohody", které podle něj vyjednávací strany dosáhly v březnu v Istanbulu. Informovala o tom agentura Reuters.
"Konečný výsledek… závisí na ochotě jednajících stran realizovat dohody, kterých bylo dosaženo. Dnes vidíme, že kyjevské úřady takovou ochotu nemají," uvedl šéf Kremlu na dotaz ohledně možného setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Na březnových jednáních obě strany předkládaly návrhy, ale k průlomu nedošlo, poznamenal Reuters. Zelenskyj tehdy uvedl, že lze věřit pouze konkrétnímu výsledku jednání. Na poslední Putinovy výroky ukrajinská vláda bezprostředně nereagovala.
USA zařadily Rusko na seznam zemí, které vykazují "politiku či vzorce" obchodování s lidmi, nucené práce nebo jejichž ozbrojené složky či vládou podporované ozbrojené skupiny rekrutují či využívají dětské vojáky. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na každoroční zprávu amerického ministerstva zahraničí o obchodování s lidmi, která podle ní poprvé obsahovala sekci "Státem sponzorovaného obchodování s lidmi".
Ukrajinská první dáma Olena Zelenská se v úterý setkala v Bílém domě s manželkou amerického prezidenta Jill Bidenovou. Bylo to podruhé od ruské invaze na Ukrajině, poprvé se první dámy sešly v květnu, když Bidenová přijela na nečekanou návštěvu západní Ukrajiny. Zelenskou přivítal také prezident Joe Biden. Předal jí kytici, kde byly i slunečnice, ukrajinská národní květina, napsala agentura AP.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom je připravena dostát svým závazkům ve vývozu plynu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Šéf Kremlu zároveň varoval, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se mohla dále snížit kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení, píše Reuters.
Putin po své návštěvě Teheránu rovněž uvedl, že Gazprom nenese vinu za snížení tranzitní kapacity plynu. Západní země se snaží svalit vinu za své chyby v energetické politice na Rusko, zejména na Gazprom, prohlásil podle agentury TASS. "Gazprom vždy plnil, plní a hodlá plnit všechny své závazky," uvedl Putin.
Historik Zubor v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že na rozdíl od mnoha lidí, kteří s režimem v Kremlu nesouhlasí, se brzy zase vrátí domů. "Žít v současném Rusku je riskantní, ale není dobré nechávat zemi jenom Putinovi," říká.
Rusko podniká přípravné práce k anexi částí ukrajinského území, uvedl dnes mluvčí americké rady pro národní bezpečnost John Kirby. Moskva do místních úřadů v ukrajinských oblastech, které dostala pod kontrolu, nelegitimně dosazuje sobě loajální zástupce nebo se tak chystá učinit. Kromě toho hodlá na dobytých územích zavést jako platidlo rubl, řekl podle agentury Reuters Kirby na brífinku v Bílém domě.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Po dnešním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat "ostražití vůči klamům Západu", informovala agentura Reuters. Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině. Označil ji za "tvrdou a těžkou událost". "Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé," prohlásil Chamaneí, který také řekl, že "Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost". Ve vztahu k ekonomice Chamaneí řekl, že "dolar by měl být postupně odstraňován ze světového trhu".
Ne všechny otázky související s vývozem ukrajinského obilí se podařilo vyřešit, ale je dobře, že se věc dala do pohybu, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na schůzce se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Teheránu. Putin Erdoganovi poděkoval za pomoc při zprostředkování jednání o vývozu obilí z Ukrajiny přes Černé moře, informovala agentura Interfax. "Díky vašemu zprostředkování jsme se posunuli vpřed. Ne všechny otázky jsou pravda vyřešeny, ale samo o sobě už je dobré to, že vidíme posun," řekl Putin.
V okupovaném Mariupolu a jeho blízkém okolí drží Rusové dál přes 10 tisíc místních obyvatel ve filtračních centrech, řekl v úterý podle portálu Ukrajinska pravda na tiskové konferenci ukrajinský starosta města Vadym Bojčenko. V ruském zajetí v těchto centrech jsou podle něj i mnozí vojáci a zaměstnanci městské správy.
V jednom z center je bezmála 2000 mužů, tvrdí Bojčenko. Podle něj by se je mohli Rusové pokusit vyslat do bojů. "Víme, proč to dělají. Oznámili, že někdy v září budou rozdávat dokumenty, kterým říkají ruské pasy. A to je přímá jízdenka na frontu," citovala Bojčenka Ukrajinska pravda.
Polská vláda domácnostem, které k vytápění používají uhlí, vyplatí jednorázový příspěvek 3000 zlotých (asi 15 440 korun). Kabinet národně-konzervativního Práva a spravedlnosti tento návrh schválil na svém dnešním zasedání.
"Cílem návrhu je podpořit velkou skupinu domácností v Polsku, včetně těch nejchudších, při pokrývání částí nákladů souvisejících s růstem cen na energetickém trhu," cituje zpravodajská televize TVN24 ministryni životního prostředí Annu Moskwovou. Lidé se o příspěvek budou moci hlásit do listopadu.
Agentura Reuters uvádí, že domácnosti a teplárny v menších městech využívaly kvalitní uhlí dovezené z Ruska. Nicméně vláda jeho import v dubnu zakázala a kvůli následnému strmému růstu cen uhlí dostalo mnoho lidí strach, že si nebude moci dovolit v zimě topit.
Šéf Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny Vitalij Kim nabízí peněžité odměny lidem, kteří úřadům poskytnou údaje o těch, kteří předávají strategické informace Rusům a ti díky nim mohou účinněji cílit svoje útoky. Pokud se úřadům podaří takové lidi dopadnout, dostanou informátoři 100 dolarů (asi 2400 korun), uvedl Kim na Twitteru.
Rusové podle Kima podplácejí obyvatele Mykolajivské oblasti, aby jim pomohli nasměrovat útoky na strategicky důležitá místa v regionu. Platí jim za to prý 1000 až 1500 hřiven (811 až 1217 korun). Dodal, že jim Rusové slibují plnou anonymitu, kterou jim ovšem nemohou zaručit. Ukrajinci mohou informace o podezřelých s popisem toho, co dělají, posílat na zvláštní e-mailovou adresu. "Hledejte, chlapci," vyzval obyvatele Mykolajivské oblasti.
Na Ukrajině bylo během ruské agrese bombardováním poškozeno 2000 vzdělávacích zařízení, 200 zcela zničeno. Chybí personální zázemí i infrastruktura, počet dětí zapsaných do škol dramaticky poklesl. V Praze to v úterý uvedl náměstek ukrajinského ministra školství Andrij Vitrenko. Na konferenci o digitalizaci ve vzdělávání, kterou Česko pořádá při předsednictví Evropské unie, poděkoval za pomoc, kterou Evropa Ukrajině poskytuje. Zdůraznil, že Ukrajina považuje děti, které odešly kvůli válce do zahraničí, za vysídlené pouze dočasně, počítá s tím, že se vrátí, až to bude možné.
Plán, který by členským státům EU ukládal povinně šetřit s plynem, reaguje na možný nedostatek suroviny na kontinentu během podzimu a zimy. Evropská komise ho představí ve středu.
Ukrajinský parlament dnes schválil odvolání generální prokurátorky Iryny Venediktovové a šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova. Návrh poslancům zaslal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informoval ruskojazyčný server BBC. Venediktovová zůstane v týmu kolem Zelenského, jen na jiné pozici, uvedl šéf poslaneckého klubu vládní strany Davyd Arachamija. O dalším osudu Bakanova nejsou zatím k dispozici informace.
"Chtěl bych všem připomenout, že Iryna byla od prvních dnů součástí našeho týmu," napsal na sociální síti telegram Arachamija a vyzval, aby se o důvodu jejího odchodu z čela prokuratury nešířily spekulace.
Zelenského kancelář v pondělí upřesnila zprávy ukrajinských médií a informovala, že Venediktovová i Bakanov jsou postaveni mimo službu. Ukrajinský prezident uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury, což vyvolává otázky ohledně práce "příslušných představitelů".
Ruská vojska zasáhla centrum města Kramatorsk na východě Ukrajiny. Přinejmenším jeden člověk přišel o život, obětí ale může být víc, hlásí úřady.
Rusko si vzalo Kaliningrad jako záminku k vystupňování napětí s Litvou, uvedl na tiskové konferenci po úterním zasedání senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý). Evropská komise minulý týden doporučila, aby se ruské zboží podléhající sankcím Evropské unie tranzitem po železnici dostalo do ruské Kaliningradské oblasti, která je na baltském pobřeží obklopena Polskem a Litvou. Výbor postoj Evropské komise respektuje, věci je ale nutné strategicky věnovat pozornost, míní Fischer.
19. červenec očima britského ministerstva obrany.
Neobvyklá zahraniční cesta. Putin míří do Íránu, sejde se i s Erdoganem ➡ https://t.co/jAs5vbn7T1 pic.twitter.com/aWN0htRfn3
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 19, 2022
Tisícům Ukrajinců skončí v následujících týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Budou muset zdravotní pojišťovně znovu doložit, zda mají nadále nárok na státní pojištění nebo za ně pojištění bude hradit někdo jiný. U Všeobecné zdravotní pojišťovny se to bude postupně týkat asi 215 tisíc běženců. Novinářům to v úterý řekl předseda správní rady VZP Tom Philipp.
Prvních 28 starších amerických tanků Abrams dorazilo do výcvikového střediska polské armády, kde brzy začne příprava polských tankistů, oznámil polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Polská armáda podle něj ještě letos očekává také americký protiraketový systém Patriot a turecké bojové drony Bayraktar, které se osvědčily v bojích na Ukrajině proti ruské invazi. Polsko se obává, aby se po Ukrajině nestalo příštím terčem ruské agrese.
"Budeme disponovat moderní, mocnou silou, aby odstrašilo agresora," napsal na Twitteru Blaszczak.
Varšava v dubnu poskytla Kyjevu více než 240 tanků T-72 sovětské konstrukce. Minulý týden Blaszczak informoval, že výzbroj polské armády mezitím doplní 116 starších tanků Abrams, odkoupených od USA, aby vyplnily mezeru po předání tanků T-72 Ukrajině.
Části jižní Ukrajiny, které nejsou okupované Ruskem, čelily v noci na dnešek ruským útokům. Šest lidí včetně jednoho dítěte bylo zraněno při raketovém útoku v Oděské oblasti, uvedl podle ruskojazyčné verze BBC mluvčí oblastní správy Serhij Bratčuk. Sedm střel s plochou dráhou letu Kalibr ruská armáda vypálila z Černého moře, jednu z nich sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana, zbývajících šest zasáhlo vesnici.
Ruské síly podle listu Ukrajinska pravda z raketometů Grad ostřelovaly Nikopol, kde následně propuklo několik požárů. Město leží na pravém břehu řeky Dněpr, levý břeh Rusko okupuje. Úder poškodil obytnou budovu a elektrické vedení, žádné oběti ukrajinské úřady nehlásily. Podle Mykoly Lukašuka, gubernátora Dněpropetrovské oblasti, ve které Nikopol leží, zněly ve městě poplašné sirény skoro 19 hodin. "To se nikdy předtím nestalo," řekl Lukašuk.
Končící ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis by se mohl po odchodu z Česka přesunout do kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. S odvoláním na tři české diplomatické zdroje o tom informuje server Seznam Zprávy. Ukrajinský prezident odvolal Perebyjnise z funkce předminulý týden společně s velvyslanci z Německa, Maďarska, Norska a Indie. Rotaci ambasadorů označil za běžnou součást diplomatické praxe.
"Dostane dobrou funkci v Kyjevě, není to trest, je to povýšení," řekl serveru jeden z nejmenovaných českých diplomatických zdrojů. Podobně se vyjádřil i poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro bezpečnost a zahraniční vztahy Tomáš Pojar. "Velvyslanec Perebyjnis má prý v Kyjevě získat dobrou pozici," sdělil Seznam Zprávám.
Rusko se ve východoukrajinské Doněcké oblasti soustředí na dobytí měst Siversk a Bachmut, místo aby se zaměřilo na získání kontroly nad severněji položeným Slovjanskem. V analýze to v úterý uvedl americký Institut pro studium války.
V okolí Siversku a Bachmutu ruské síly podle analytiků podnikly v pondělí sérii pozemních útoků. Ruská armáda v pondělí také zesílila postup na Avdijivku v Doněcké oblasti, jen několik kilometrů od města Doněck, a provedla několik pozemních útoků podél frontové linie.
Odměna je podle Rotondy nabízena za každý zničený kus techniky i bojovníků. Nejvýše oceněno je sestřelení letadla, a to na 300 000 rublů, následuje helikoptéra (200 000 rublů) a tank (100 000 rublů).
Likvidace živé síly protivníka je ceněna o něco méně, poznamenává médium. Za vyřazení čety nabízejí úřady 100 000 rublů, za likvidaci oddílu 50 000 rublů.
Zatupitel poskytl Rotondě kopii brožury, kterou podle něj vojenské úřady rozesílají do okolních obcí. Jmenuje se "Sociální příručka pro účastníky zvláštních vojenských operací" a popisuje plat smluvních vojáků a prémie za úspěšné splnění bojových úkolů.
Dobrovolníkům, kteří se zapojí do ruské "zvláštní vojenské operace", jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajině, petrohradské vojenské náborové úřady nabízejí prémie za ničení protivníka.
Například za sestřelené letadlo slibují 300 000 rublů (přes 124 000 korun) a za likvidaci čety vojáků 100 000 rublů (přes 41 000 korun). Informoval o tom petrohradský portál Rotonda s odvoláním na nejmenovaného městského zastupitele.
Ruský prezident Vladimir Putin jede na svou první známou zahraniční cestu od invaze mimo postsovětské země. Navštíví Teherán, kde se setká s íránskými vůdci a také se svým tureckým protějškem.
Jednat mají o válce v Sýrii a s tureckým prezidentem má šéf Kremlu také hovořit o dohodě, jejímž cílem je obnovit vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře.
"Diskuse s Putinem se zaměří na obilí, Sýrii a Ukrajinu," uvedl podle agentury Reuters vysoký turecký představitel, který si přál zůstat v anonymitě.
Americké ministerstvo obrany ohlásilo, že ve středu se uskuteční další virtuální schůze zemí, které podporují Ukrajinu.
Podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova se situace na bojišti za měsíc změnila ve prospěch Ukrajiny, která v některých oblastech díky novým zbraním dokázala vyvážit ruské síly.
Nové západní zbraně umožňují ukrajinské armádě provádět útoky na ruské logistické zázemí. Ve svém večerním videu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle náčelníka ukrajinské armády Valerije Zalužného se díky novým systémům, jako je americký HIMARS, podařilo stabilizovat situaci na bojišti, informovala v pondělí stanice CNN. Díky novým zbraním je ukrajinská armáda schopná přesných útoků na muniční sklady, zásoby paliva či kontrolní centra, tvrdí Kyjev.
Ruská nezávislá televize Dožď dnes obnovila vysílání, které přerušila nedlouho po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a po zablokování svého webu na ruském území. Stanice dnes poprvé po čtyřech a půl měsících odvysílala večerní zprávy, které přenášela na kanálu YouTube.
Ruské síly v průběhu dnešního dne z letadel ostřelovaly také nedalekou Oděsu, oznámilo podle serveru Ukrajinska pravda Jižní velitelství ukrajinských sil. V Dněpropetrovské oblasti Rusové zasáhli školu a sklad obilí, napsal na sociální síti Telegram místní gubernátor Valentyn Rezničenko. Žádné oběti z uvedených míst hlášeny nebyly. Ukrajinská strana pak dnes podle ruské tiskové agentury TASS na jižní Ukrajině opět ostřelovala město Nova Kachovka, které je od začátku války pod kontrolou ruských sil, zasáhla vodní elektrárnu a způsobila zranění několika lidem. Podobná tvrzení znesvářených stran válečného konfliktu lze jen obtížně ověřit z nezávislých zdrojů.
Švýcarsko odmítlo žádost Severoatlantické aliance, aby přijalo a léčilo zraněné Ukrajince. Švýcarská diplomacie to odmítla kvůli neutrálnímu postavení země, napsal dnes deník Tages-Anzeiger. Alpská země chce poskytnout pomoc nemocnicím přímo na Ukrajině. Rozhodnutí ministerstva zahraničí ale kritizují někteří poslanci, uvedla veřejnoprávní televize RTS.
Evropská komise podle agentury Bloomberg předpovídá, že zastavení dodávek ruského plynu by mohlo snížit hrubý domácí produkt EU až o 1,5 procenta.
První dáma Ukrajiny, Olena Zelenska, přednese ve středu poznámky v Kongresu USA, uvedla kancelář předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.
Američtí zákonodárci přivítají Zelenskou, manželku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v 11:00 (15:00 SEČ), uvedl úřad v pondělním prohlášení.
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE v pondělí oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského giganta také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa.
Agentura Reuters dříve informovala, že Gazprom vyhlásil stav vyšší moci znemožňující dodávky zemního plynu do Evropy nejméně jednomu významnému odběrateli. Gazprom se k věci zatím nevyjádřil.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí schválili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Oznámil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož zástupci vlád rovněž projednali nové sankce proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina včetně zákazu dovozu ruského zlata. Evropská unie by je podle diplomatů mohla schválit ještě tento týden.
Evropský blok od únorového začátku ruské invaze zaplatil za zbraně a další vojenské vybavení pro Kyjev celkem dvě miliardy eur ze svého obranného fondu.
Bývalá ruská televizní moderátorka Marina Ovsjannikovová byla brzy po svém nedělním zadržení opět propuštěna. Média o tom informoval její právník Dmitrij Zachvatov. Moderátorka, která v poslední době opakovaně veřejně kritizovala ruskou agresi na Ukrajině, byla zadržována na policejní stanici v Moskvě. Ruské úřady ji obvinily z diskreditace ruské armády. Před soudem má podle BBC stanout 21. července.
Zachvatov řekl BBC, že Ovsjannikovová byla na policejním oddělení krasnoselského policejního okrsku. Zadržení podle ruskojazyčné BBC souviselo se správním řízením kvůli "diskreditaci" ruské armády. Tomu Ovsjannikovová podle svých slov čelí kvůli výrokům před budovou soudu, který 13. července poslal opozičního politika Ilju Jašina do vazby. Novinářům tehdy řekla, že "válka na Ukrajině je zločin, zběsilý pokus udržet se u moci" a že je přesvědčená, že pachatel nakonec usedne na lavici obžalovaných před mezinárodním tribunálem.
Rusko využilo žoldnéře z ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny k posílení svých jednotek na Ukrajině. Ve svém pravidelném hlášení to dnes s odkazem na vojenskou rozvědku uvedlo britské ministerstvo obrany. Wagnerovci podle něj téměř jistě sehráli ústřední roli v nedávných bojích, včetně dobytí Popasny a Lysyčansku. Tyto boje však způsobily skupině těžké ztráty.
Wagnerovci proto podle britské vojenské rozvědky snižují náborové standardy a zaměstnávají nyní také odsouzené a jinak nežádoucí osoby. Noví členové skupiny navíc nyní dostávají jen velmi omezený výcvik. "To bude mít s velkou pravděpodobností dopad na budoucí operační efektivitu skupiny a sníží její hodnotu jako opory pravidelných ruských sil," uvádí se v hlášení.
Někteří ruští vojáci vtrhli na Ukrajinu s mapami z roku 1969, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Od roku vydání map se řada míst na Ukrajině přitom změnila. Na kartografickém vyobrazení, které podle SBU používali ruští vojáci při bojích na východě Ukrajiny, například nebyla vyznačena ani hranice mezi Ukrajinou a Ruskem, které tehdy byl součástí Sovětského svazu.
Služba upřesnila, že staré mapy nalezla v Charkovské oblasti na místech, která během současné invaze získali Rusové pod svoji kontrolu. Mapu starou 53 let konkrétně podle SBU používal například prapor ruské 138. motostřelecké brigády. SBU připojila pro srovnání aktuální mapu služby Google Maps. Stejně tak zveřejnila i fotografii nalezené mapy, na níž je vidět nápis "vydání 1969".
Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky nakládá a zabezpečuje přepravu těžkých mostních souprav pro Ukrajinu. V úterý ráno vyjede z Hlučína na Opavsku do polského meziskladu zásilka, která obsahuje dvě těžké mostní soupravy, po vyložení se tahače s návěsy vrátí pro druhou část humanitární pomoci, sdělila v pondělí mluvčí útvaru Jana Urbancová.
Rusko, postižené západními sankcemi, se nenechá zatlačit ve svém rozvoji o desítky let zpět, jak mu předpovídají jeho nepřátelé, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na poradě rady pro strategický rozvoj a národní projekty. To jsou celostátní programy zaměřené především na snižování chudoby v zemi.
Západ zavedl proti Rusku sankce v reakci na ruský vpád na Ukrajinu z konce února, aby tak přiměl Moskvu ke stažení vojsk. Kyjev a Západ obviňují Rusko z ničím nevyprovokované agrese. Putin odůvodnění války, kterou nazývá speciální vojenskou operací, několikrát změnil, pokaždé ji ale obhajoval jako "vynucenou" a "jedině správné rozhodnutí". Vliv západních sankcí na Rusko až dosud bagatelizoval.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování ukrajinského města Toreck v Doněcké oblasti.
- Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil vojákům prioritně ničit vysoce přesnými zbraněmi ukrajinské raketové a dělostřelecké zbraně dalekého dosahu.
- Ukrajinské síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku v Doněcké oblasti, tvrdí Kyjev.
Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová a šéf tajné služby SBU Ivan Bakanov nebyli oficiálně odvoláni, ale jen dočasně uvolněni z funkcí, a to až do konce vyšetřování, upřesnila prezidentská kancelář. V neděli ukrajinská média oznámila, že prezident Volodymyr Zelenskyj oba dva odvolal. Důvodem mělo být, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury.
Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování ukrajinského města Toreck v Doněcké oblasti. S odvoláním na sdělení ukrajinské Státní služby pro mimořádné události (DSNS) o tom informovala agentura Unian. Ze sutin zasaženého domu se záchranářům podařilo vyprostit tři osoby, jedna z nich svým zraněním podlehla v nemocnici.
EU potřebuje novou dlouhodobou strategii vztahů s Ruskem, řekl Lipavský. Chce ji probrat na neformálním setkání ministrů zahraničí v srpnu v Praze.
Shrnutí očima britského ministerstva obrany:
Kanada v neděli do Německa vrátila opravenou turbínu pro Nord Stream 1 ➡ https://t.co/g5K6JgshoR pic.twitter.com/C67sBy83Id
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 18, 2022
Šojgu nařídil ruské armádě prioritně ničit ukrajinské zbraně dalekého dosahu, oznámil TASS. Ukrajina získala americké raketomety a západní houfnice.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Kanada udělila výjimku ze sankcí a vrátila tak v neděli do Německa opravené ruské turbíny pro plynovod Nord Stream 1.
- Jihoukrajinským městem Mykolajiv v noci na dnešek otřáslo asi deset explozí. Žádné oběti nebyly hlášeny, uvedla agentura Unian s odvoláním na starostu města Oleksandra Sjenkevyče.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova a generální prokurátorku Irynu Venediktovovou. Jako důvod uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury.
- Proruští separatisté v Doněcké oblasti zajali dalšího britského občana. Informovala o tom v noci na dnešek BBC. Na videu, které zveřejnila ruská státní média, je patrně Brit John Harding v zajetí.
Jihoukrajinským městem Mykolajiv v noci na dnešek otřáslo asi deset explozí. Žádné oběti nebyly hlášeny, uvedla agentura Unian s odvoláním na starostu města Oleksandra Sjenkevyče. Mykolajiv leží poměrně blízko oblastí okupovaných Ruskem, ruské jednotky jej tento týden ostřelovaly opakovaně.
Varování před novým útokem ve městě i přilehlém regionu přišlo krátce po třetí hodině ranní. "Opět masivní ostřelování Mykolajivu. Ve městě se ozývají silné výbuchy. Už jich bylo slyšet asi deset," uvedl poté Sjenkevyč na komunikační platformě Telegram.
Kanada v neděli poslala po opravě turbínu pro plynovod Nord Stream 1 do Německa. Uvedl to dnes list Kommersant s odvoláním na informované zdroje. Pokud nebudou žádné problémy s logistikou a na celnici, měla by podle listu turbína dorazit do Ruska za dalších pět až sedm dní.
Minulý týden také začala pravidelná údržba plynovodu. Trvat má do 21. července. Část evropských politiků se obává, že Gazprom po údržbě dodávky plynu buď neobnoví, anebo jen v omezeném režimu.
Proruští separatisté v Doněcké oblasti zajali dalšího britského občana. Informovala o tom v noci na dnešek BBC. Na videu, které zveřejnila ruská státní média, je patrně Brit John Harding v zajetí.
BBC potvrdili Hardingovi blízcí, že na videu je právě on. Muž byl prý zajat už v květnu během bojů po boku ukrajinských jednotek v areálu oceláren Azovstal v přístavním městě Mariupol.
Bývalá ruská televizní moderátorka Marina Ovsjannikovová byla brzy po svém nedělním zadržení opět propuštěna. Média o tom informoval její právník Dmitrij Zachvatov.
Moderátorka, která v poslední době opakovaně veřejně kritizovala ruskou agresi na Ukrajině, pobyla na policejní stanici v Moskvě. Bývalá moderátorka televizní stanice Pervyj kanal byla zadržena po druhé veřejné protestní akci.
Ukrajinská služba SBU zadržela jednoho ze svých členů, Olega Kuliniče, který měl na starost oblast anektovaného Krymu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova a generální prokurátorku Irynu Venediktovovou. Jako důvod uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury. Informovala o tom agentura Unian.
"Takové množství zločinů proti základům národní bezpečnosti státu a vazby, které byly zaznamenány mezi pracovníky ukrajinských bezpečnostních složek a ruských speciálních služeb, vyvolávají velmi vážné otázky směrem k příslušným představitelům," řekl ukrajinský prezident ve večerním projevu.
Vojáci z ruského Burjatska, kteří odmítli jít bojovat na Ukrajinu, čelili podle ruského nezávislého serveru Mediazona výhrůžkám svých nadřízených.
Ministři zahraničí členských států Evropské unie se v pondělí sejdou, aby prodiskutovali případné zpřísnění sankcí vůči Rusku. Jedním z opatření, o kterém se bude jednat a které bude pravděpodobně schváleno, je podle Rádia Svobodná Evropa zákaz obchodování se zlatem mezi Ruskem a členskými zeměmi.
Po odchodu ruských vojsk z Kyjevské oblasti bylo nalezeno 1346 mrtvých civilistů, oznámil tamní policejní šéf Andrij Něbytov. Velká část z nich byla zabita malými střelnými zbraněmi, například pistolemi. Dalších 300 osob je stále pohřešovaných.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na setkání s veterány ve Volgogradu pohrozil Ukrajině, že pokud se pokusí získat zpět Krym, nastane pro ni "soudný den". "Velmi rychlý a drtivý. Ukrýt se bude velmi těžké," dodal Medveděv, který nyní zastává funkci místopředsedy ruské bezpečnostní rady.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj v sobotu uvedl, že ukrajinská armáda by mohla použít americké raketové systémy HIMARS k zasažení ruských objektů na Krymu včetně lodí Černomořské flotily. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč zároveň uvedl, že "jakmile se objeví první technická možnost", cílem útoků se stane Kerčský most, který spojuje Rusko s anektovaným ukrajinským poloostrovem.
Podle odhadu šéfa britské armády Tonyho Radakina dosud na Ukrajině zemřelo nebo bylo zraněno na 50 tisíc ruských vojáků. Řekl to v rozhovoru pro stanici BBC. Radakin také uvedl, že ruské pozemní síly přišly o třetinu své bojeschopnosti. Ruská ani ukrajinská strana počty vojáků, kteří během nynější války padli, nebo byli ranění, nezveřejňuje.
Podle Radakina je také nepravděpodobné, že by byl na ruského prezidenta Vladimira Putina spáchán atentát a spekulace o tom, že je ve špatném zdravotním stavu, označil jen za zbožné přání.
Policie v Ternopilské oblasti na západě Ukrajiny odhalila skupinu, jejíž členové dováželi humanitární pomoc ze zemí Evropské unie a pak ji rozprodávali. Ukrajinská policie o tom informovala na svých internetových stránkách.
Čtyři lidé, kteří měli povolení ke vstupu do EU, rozprodávali například neprůstřelné vesty, vojenské oblečení, taktické brýle, nože, potraviny, hygienické potřeby a věci pro děti, léky a lékárničky. Hodnotu těchto věcí, které zabavila při čtvrteční razii, policie odhadla na asi dva miliony hřiven (1,6 milionu korun).
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinské síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku v Doněcké oblasti, tvrdí Kyjev.
- Letadlo, které se v sobotu večer zřítilo na severu Řecka, bylo provozované ukrajinským nákladním dopravcem, převáželo zřejmě výbušniny.
- Z okupované části ukrajinské Záporožské oblasti se ve velkém vyváží obilí do Ruska a odtamtud na Blízký východ, uvedl náčelník proruské oblastní správy.
- Jihoukrajinským městem Mykolajiv v noci na neděli otřásla desítka explozí.
- Rusko podle šéfa ukrajinské státní společnosti Enerhoatom využívá Záporožskou jadernou elektrárnu jako základnu pro odpalování raket, kterými ostřeluje okolní oblasti Ukrajiny.
Agentura DPA uvádí, že šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj dnes informoval, že ukrajinské síly stále kontrolují dvě vesnice v tomto regionu. To odporuje tvrzení Rusů, že ovládají celou oblast.
Podle aktuální svodky ukrajinského generálního štábu ukrajinské síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku v Doněcké oblasti. Poté, co Rusové obsadili prakticky celou Luhanskou oblast, chtějí kompletně ovládnout Doněckou oblast.
Rusko posiluje obranné pozice v oblastech, které okupuje na jihu Ukrajiny, uvedla dnes ve svém pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. Přesouvá vojáky a techniku mezi Mariupolem a Záporožím a v Chersonu, posiluje bezpečnostní opatření v Melitopolu.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 17 July 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) July 17, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/PpcuXmEzpX
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/7MQE7lJlqH
Letadlo, které se v sobotu večer zřítilo na severu Řecka, bylo provozované ukrajinským nákladním dopravcem, uvádí agentura AP s odvoláním na řecké úřady. Na místě havárie se po dopadu letadla dlouho ozývaly exploze a spekuluje se o tom, že převáželo nebezpečný náklad.
Vývoz ze Záporožské oblasti se odehrává nejprve přes Rusko a teprve odtud je posláno konečným odběratelům v Turecku, Egyptě či Saúdské Arábii. Naopak z přístavu Berďansk na pobřeží Azovského moře zatím vyvážet nelze kvůli "politickým problémům", dodal Balickij.
Z okupované části ukrajinské Záporožské oblasti se ve velkém vyváží obilí do Ruska a odtamtud na Blízký východ. Podle agentury RIA to uvedl náčelník proruské oblastní správy Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Ukrajina již několik měsíců obviňuje Rusko z krádeží obilí.
"Již bylo vypraveno více než 100 vagonů a další smlouva na 150 000 tun byla podepsána s obchodníkem s obilím," oznámil Balickij. Typickým železničním vagonem používaným na Ukrajině lze přepravit přibližně 70 tun obilí. Nákladními automobily se podle Balického z oblasti vyveze dalších zhruba 100 000 tun měsíčně.
Jihoukrajinským městem Mykolajiv v noci na dnešek otřásla desítka explozí, uvedl podle ukrajinských médií místní starosta Oleksandr Senkevyč. Mykolajiv leží poměrně blízko oblastí okupovaných Ruskem, tento týden jej podle místních úřadů ruské jednotky opakovaně ostřelovaly.
Varování před novým útokem ve městě i přilehlém regionu přišlo krátce po třetí hodině ranní (02:00 SELČ), napsala agentura Unian. Starosta Senkevyč pak informoval o "asi deseti silných explozích". Neuvedl ihned, jaká místa byla zasažena nebo zda jsou evidovány oběti na životech.
Obyvatelé Mariupolu se ze sklepů vrátili do svých bytů, které jen zázrakem přežily ruské bombardování. Někteří ale stále doma nemají vodu, vařit musejí na ohništích venku před domem a informací o okolním světě se k nim dostává pomálu.
Někteří obyvatelé města relaxují na pláži, zatímco jejich sousedé si neumí představit, že se po prožitých hrůzách letošního jara vrátí k normálnímu životu, přestože se pomalu smiřují s tím, že Mariupol zůstane pod ruskou správou. Napsal o tom nezávislý běloruský portál Zerkalo, který se zeptal na podmínky ve městě místních.
Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí skupiny G20 na závěr dvoudenní schůzky na indonéském ostrově Bali nevydali společné prohlášení, důvodem byly podle agentury Kjódó spory ohledně ruské války na Ukrajině. Předmětem jednání byla zejména potravinová a energetická krize.
"Některé země mají k válce svůj postoj, jiné mají odlišný, ale ve většině bodů jsme za jedno," řekla indonéská ministryně financí Mulyani Indrawatiová, jejíž země nyní skupině G20 předsedá. Dodala, že ze 14 odstavců závěrečného komuniké nepanovala shoda pouze na dvou.
Podle indonéské ministryně se účastníci shodli, že je nutné spolupracovat, protože v této době nikdo nemůže problémy vyřešit sám. Japonský ministr financí Šuniči Suzuki novinářům řekl, že v otázce potravinové bezpečnosti bude G20 úzce spolupracovat s mezinárodními organizacemi.
G20 tvoří země skupiny G7 (Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a USA) a dále Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, JAR, Jižní Korea, Turecko a EU. Ministr zahraničí Ruska se jednání na Bali účastnil prostřednictvím videokonference. K účastníkům schůzky promluvil na dálku i ministr financí Ukrajiny.
Ministerstvo obrany v Moskvě dnes uvedlo, že ruské síly zničily v ukrajinském městě Dnipro továrnu, kde se vyráběly součásti pro taktické balistické rakety krátkého dosahu Točka. Podle ukrajinské strany si noční útok na blíže neupřesněný průmyslový závod vyžádal tři lidské životy a 15 zraněných.
Mluvčí ruského resortu obrany Igor Konašenkov také řekl, že ruští vojáci také sestřelili i tři ukrajinská letadla a dva vrtulníky.
Tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Rusko podle šéfa ukrajinské státní společnosti Enerhoatom využívá Záporožskou jadernou elektrárnu jako základnu pro odpalování raket, kterými ostřeluje okolní oblasti Ukrajiny. Situaci v největším zařízení svého druhu v Evropě označil za napjatou, je tam podle něj rozmístěných 500 ruských vojáků.
"Okupanti tam navážejí svoji techniku, včetně raketových systémů, ze kterých ostřelovali druhou stranu řeky Dnipro a oblast Nikopolu," řekl Petro Kotin v pátek večer v televizním rozhovoru. Dodal, že v areálu elektrárny je ruská těžká vojenská technika a nákladní auta naložená zbraněmi a výbušninami.
Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck se v době energetické krize snaží jít v úsporném chování příkladem, zkrátil si čas ve sprše a svému ministerstvu nařídil v létě méně chladit a v zimě méně topit. Úspory hledají také další německá ministerstva nebo regionální parlamenty.
"Ruská útočná válka proti Ukrajině nám každý den bolestivě připomíná, že se musíme zbavit fosilních energetických zdrojů a závislosti na ruském dovozu a vydíratelnosti," řekl Habeck ke zvyšujícím se cenám energií a možnému nedostatku zemního plynu, v jehož případě je Německo podobně jako jiné evropské země stále závislé na Rusku.
Agentura Unian ráno informovala, že terčem ruských raketových útoků se dnes stala Oděsa i městečko Čuhujiv na jihovýchod od Charkova, odkud jsou hlášeny nejméně tři oběti. Dva mrtvé si také vyžádal útok v Nikopolu v jižní části Ukrajiny.
Ve zdevastované Irpini u ukrajinské metropole Kyjeva zůstávají měsíce po odchodu ruských invazních vojsk stovky opuštěných domů. O některé prázdné byty se stará Jevhen Jelpitiforov, jenž před válkou pracoval jako biolog. Nyní se živí jako zahradník, o prázdné byty známých a přátel se stará zdarma, ukazuje videoreportáž, kterou zveřejnilo rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Podobně jako z dalších měst také z Irpině řada obyvatel před Rusy uprchla. Mezi nimi i Jelpitiforov. "Opustili jsme Irpiň a odešli do Kyjeva. Vrátil jsem se zpátky v březnu, když byla Irpiň stále ještě pod ruskou okupací. Poté, co byla osvobozena, mí přátelé věděli, že jsem tady. Poprosili mě, abych se šel podívat, jestli jejich domy stále stojí, mají dveře a okna. Poslali mi klíče poštou nebo mi řekli, kde je najdu: u sousedů, případně pod rohožkou," popisuje.
Začal tak do obydlí docházet zalévat kytky, ty uschlé vyhodil, vytřel podlahu, vyhodil střepy skla. "Je tady mnoho domů s rozbitými okny," vysvětluje muž, jenž se pustil také do úklidů lednic od zkaženého jídla. "Když přijdete do opuštěného bytu, kde byla lednice vypnutá několik měsíců, její čištění může být náročné… Tak jsem dostal plynovou masku. Je velmi užitečná," líčí.
V současné době má u sebe 19 sad klíčů. Všechny jsou podle něj od lidí, které zná, od přátel. O jejich byty se stará bezplatně. Za své služby si vysloužil díky a někdy dárky jako kávu nebo čokoládu, uvádějí autoři reportáže.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu při návštěvě jednotek bojujících na východě Ukrajiny nařídil, aby zesílily útoky proti ukrajinské armádě. Dnes o tom informovalo ruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci mají podle Šojgua zabránit tomu, aby Ukrajinci podnikali velké raketové a dělostřelecké útoky na civilní infrastrukturu v Ruskem okupovaných částech Donbasu i jinde.
Zatímco na Ukrajinu dopadají bomby, vede Rusko stále mohutnější informační válku ve východní Evropě, píše agentura AP. Pomocí falešných účtů a dalších nástrojů propagandy Moskva rozdmýchává obavy z uprchlíků nebo rostoucích cen benzínu a vykresluje Západ jako nedůvěryhodného partnera.
V Bulharsku Kreml platil novinářům, politickým analytikům a dalším vlivným lidem 2000 eur (asi 49 tisíc korun) měsíčně, aby zveřejňovali na internetu proruský obsah, upozornil podle AP tento měsíc vysoce postavený bulharský činitel. V Bulharsku také výzkumníci odhalili promyšlenou síť falešných účtů, trollů a internetových botů neboli počítačových programů, které měly v zemi šířit dezinformace a proruskou propagandu. Podobnou snahu Rusko vyvíjí i v dalších státech regionu, podotkla AP.
V Polsku se to projevilo konspiračními teoriemi. Jedna z nich, která byla šířena hackerskou skupinou napojenou na Rusko, ve snaze rozdělit Polsko a Ukrajinu hlásala, že polské gangy obchodují s orgány ukrajinských uprchlíků.
Krátce před vrcholnou schůzkou amerického prezidenta Joea Bidena s představiteli zemí Perského zálivu Blízký dům informoval, že zástupci Ruska v poslední týdnech dvakrát navštívili letiště ve středním Íránu, kde si prohlédli drony schopné nést zbraně, aby je mohli případně koupit a použít na Ukrajině. Agentura AP napsala, že Biden se na dnešním summitu bude snažit semknout země regionu proti Íránu.
Summitu v Džiddě se zúčastní zástupci Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu a Kataru. Pozvánku dostaly i Irák, Egypt a Jordánsko. Jde o země, které se nepřipojily k sankcím proti Rusku, které na něj kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Spojené státy, EU a jejich spojenci. Spojené arabské emiráty jsou do jisté míry finančním útočištěm pro ruské miliardáře a jejich luxusní jachty, Egypt vítá ruské turisty.
Rusko předčasně a falešně v několika dřívějších případech informovalo o svých úspěších, píše britské ministerstvo obrany v denním přehledu z invaze. Zprávy mají alespoň částečně mířit na domácí publikum a mají povzbudit morálku bojových jednotek.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 16 July 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) July 16, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/CkouEyTZAD
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/Z0M9tGmMN7
V městečku Čuhujiv nedaleko Charkova ruská raketa zasáhla dvoupodlažní obytný dům. Záchranáři z trosek vyprostili těla dvou lidí, muže a ženy, a dále pátrají po dalších případných obětech. Jeden člověk skončil se zraněními v nemocnici.
Oděsa, největší přístav na Ukrajině, se v sobotu stala terčem raketového útoku, podle místních úřadů zasáhl civilní objekt, konkrétně skladiště. Na místě vypukl požár. Na záběrech z místa stoupá k nebi sloup hustého dýmu. Oběti hlášeny nejsou. Ukrajinská armáda uvedla, že útočily bombardéry Tu-95.
Ruské jednotky nasazené v Donbasu na Ukrajině podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) zřejmě končí několikadenní pauzu v bojích. Desetidenní přestávka ovšem není dostatečná pro obnovu sil potřebných pro rozsáhlé útočné operace.
"Pro Ukrajinu se konflikt bohužel nebude vyvíjet způsobem, který by dospěl k jednoznačné porážce Ruska. Konflikt s největší pravděpodobností dospěje do patové situace, která bude moci být vyřešena pouze na základě kompromisu obou stran," míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.
I když schopnosti ruské armády jsou Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany více než diskutabilní, a to jak z hlediska technologické úrovně, tak i z hlediska jejich kvantity, ukrajinská armáda je na tom ještě hůře. "Za stávajícího vývoje války na Ukrajině jsou dodávky zbraní a munice ze zahraničí pro ukrajinské obránce naprostou existenční nutností. Nicméně i navýšení zahraničních dodávek zbraní a munice patrně bude stačit pouze k udržení pozic při stávající statické opotřebovávací válce," míní Petráš.
Nastane tedy podle něj prosazování především defenzivní činnosti a ukrajinská obrana se nenechá vylákat do nepřipravené ofenzívy mimo dobře bráněné oblasti. Cílem tohoto způsobu vedení konfliktu by podle Petráše mělo být dovést po určitém čase vedení Kremlu k závěru, že další prodlužování konfliktu nepřinese žádný efekt a donutí Rusko zasednout k jednacímu stolu a řešit situaci politickými nástroji.
Konflikt na Ukrajině s největší pravděpodobností dospěje do patové situace, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Existenční nutností pro Ukrajinu jsou podle něj dodávky zbraní ze Západu. Petráš to uvedl pro ČTK.
Z hlediska dodávek zbraní na Ukrajinu a jejich používání se podle Petráše začíná projevovat jistý vzorec. "Tento vzorec pro Ukrajinu znamená to, že vojáků je vcelku dost a jsou k dispozici, ale západní vybavení zatím ne," uvedl odborník. Zásoby ze sovětské éry, tedy pocházející jednak z Ukrajiny samotné, ale také dodávané spojenci Kyjeva včetně Polska, České republiky a Slovenska, jsou podle něj už víceméně vyčerpané. "Zbraně a munice ze západních zemí přichází nepravidelně a k tomu se přidává nedostatečný výcvik a připravenost k operačnímu nasazení," upozornil Petráš.
Ukrajinský zemědělský export v červnu stoupl na 2,5 milionu tun z květnových 1,7 milionu tun, a to díky vyšším dodávkám prostřednictvím přístavů na řece Dunaj. Uvedl to podle agentury Reuters ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov.
Ukrajina je předním světovým vývozcem obilí a rostlinných olejů. Před ruskou invazí země vyvážela až šest milionů tun obilí měsíčně. Válka však narušila dodávky přes námořní přístavy, které dříve zajišťovaly většinu exportu. Ukrajina se tak musela zaměřit na vývoz po železnici a přes malé přístavy na Dunaji.
"Od března se nám podařilo zvýšit dodávky přes přístavy na Dunaji na jeden milion tun," uvedl Kubrakov. Dodal, že tyto dodávky by se měly ještě zvýšit, a to díky otevření další části delty Dunaje pro plavbu.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Dnipro zemřeli nejméně tři lidé a dalších 15 osob utrpělo zranění. Oznámil to podle agentury Reuters gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko.
"Rakety zasáhly průmyslový závod a přilehlou rušnou ulici," uvedl Rezničenko. "Tento ruský útok připravil o život tři lidi, dalších 15 bylo zraněno. Zjišťujeme rozsah destrukce," dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že po téměř celé Ukrajině byl vyhlášen letecký poplach. Dodal, že přicházejí předběžné informace o úderech ve městech Dnipro a Kremenčuk a v Kyjevské oblasti.
Jižní velitelství ukrajinských sil v pátek znovu varovalo před nebezpečím, které hrozí na plážích u přístavního města Oděsa na jihu země. Stalo se tak poté, co jeden z místních obyvatel ignoroval výstrahy před minami a přišel při koupání v Černém moří o život. Výbuch mu utrhl hlavu, napsala agentura Unian.
"V pobřežních vodách u jedné z pláží v Oděské oblasti došlo k explozi. Místní obyvatel, který ignoroval varování, zákaz a bezpečnostní opatření, se rozhodl zaplavat si v moři. Muž byl po vstupu do vody vyhozen do povětří výbuchem neznámého zařízení. V důsledku výbuchu došlo k traumatické amputaci hlavy," citovala agentura z vyjádření vojáků.
Dohody o vývozu ukrajinského obilí nepovedou k obnovení dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, upozorňuje ruský poslanec Leonid Slutsky podle ruské agentury TASS.
Na Ukrajinu dorazily první vícenásobné raketové odpalovací systémy M270, oznámil ministr obrany Oleksij Reznikov. Ministr neuvedl, která země systémy Ukrajině dodala.
"Budou dobrou společností pro HIMARS na bitevním poli," napsal na Twitteru Reznikov s odkazem na systémy darované Spojenými státy, které Ukrajina podle svých slov použila k zásahům do ruských muničních skladů a kasáren.
Ukrajina tvrdí, že v posledních týdnech zasáhla přes 30 ruských "vojenských logistických cílů", což poškodilo ruskou útočnou schopnost.
Long Hand Family of #UAarmy has been enlarged: the first MLRS M270 have arrived!
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) July 15, 2022
They will be good company for #HIMARS on the battlefield.
Thank you to our partners .
No mercy for the enemy.
*Photo by @SkyNews pic.twitter.com/F8rJ7LNPEX
Ukrajinská ministryně sociálních věcí Maryna Lazebná podala parlamentu žádost o uvolnění z funkce, oznámila v pátek agentura Unian s odvoláním na zástupce vlády v parlamentu. Na Ukrajině odstoupení člena vlády schvalují, nebo odmítají poslanci. V parlamentu mají většinu členové prezidentovy strany Sluha národa.
V separatistické Doněcké lidové republice 10. července na následky chronického onemocnění zemřel vězněný britský občan Paul Urey, uvedla ruská agentura TASS s odvoláním na ombudsmanku neuznávané republiky. Ruská agentura Brita za žoldnéře, jeho dcery ovšem před časem v televizi Sky News řekly, že v oblasti bojů působil jako dobrovolný humanitární pracovník. Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona řekl, že zpráva o Ureyho úmrtí je znepokojivá, a vyjádřil podporu jeho rodině a přátelům.
Ukrajinští uprchlíci v Česku nepracují za nižší mzdy ani za horších podmínek než ostatní zaměstnanci. Na základě víc než 300 provedených kontrol firem to konstatoval Státní úřad inspekce práce. Po ruské invazi na Ukrajinu si našlo v republice práci už bezmála 90 tisíc držitelů víz dočasné ochrany, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kontroly podle něj budou pokračovat.
Evropská komise dnes navrhla v rámci dalšího rozšíření protiruských sankcí zakázat dovoz ruského zlata do Evropské unie. Unijní exekutiva chce také dále omezit vývoz vojensky využitelných produktů do Ruska a zcela vyloučit dopad dosavadních unijních sankcí na distribuci potravin. O návrhu mají v pondělí diskutovat ministři zahraničí členských zemí evropského bloku, kteří jej musí jednomyslně schválit, aby začal platit.
Polsko od Spojených států koupí 116 užívaných tanků Abrams. Polskému rozhlasu to řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Tyto tanky mají částečně nahradit stroje, které Polsko poslalo Ukrajině čelící od února ruské agresi. Varšava také už dříve s USA uzavřela smlouvu o koupi 250 tanků Abrams v nejnovější verzi.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov očekává, že západní země dodají Kyjevu munici do amerických raketových systémů HIMARS s dostřelem 300 kilometrů. Ministr to sdělil listu Financial Times. Ukrajina zatím dostala systémy HIMARS s příslušnou municí s dostřelem 80 kilometrů, dodané raketomety ale mohou být potenciálně upraveny na delší dostřel, napsal portál Meduza.
Evropská komise a členské státy Evropské unie nyní nepracují přímo na dalším, sedmém evropském sankčním balíku proti Rusku. Aktuálně se řeší dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce unie dostat sankce do souladu se závěry zemí G7. Na páteční tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Evropská komise by měla možná opatření představit ještě v pátek.
Šefčovič v pátek ministry pro evropské záležitosti zemí Evropské unie informoval také o tom, že komise příští týden předloží návrh, jak se koordinovaně připravit na možné přerušení dodávek ruského plynu. Cílem má být zaručit solidaritu mezi členskými zeměmi a zároveň ochránit fungování jednotného trhu.
Cílem čtvrtečního útoku ve Vinnycji, při němž zemřelo přes 20 lidí, bylo podle Moskvy setkání zástupců velení ukrajinské armády se zahraničními dodavateli zbraní v místním Domě důstojníků. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dnes podle agentury TASS uvedl, že ruské síly provedly úder "vysoce přesnými raketami Kalibr odpálenými z moře". Dům důstojníků ve Vinnycji slouží jako kulturní zařízení.
"Všichni účastníci setkání byli následkem úderu zlikvidováni," tvrdil Konašenkov. Podle portálu Meduza měl kulturní dům ve čtvrtek na programu benefiční vystoupení ukrajinské zpěvačky Roxolany. Podle informací v médích je mezi oběťmi čtvrtečního útoku na Vinnycju také 25letý zvukař zpěvačky Jevhenij Kovalenko.
V separatistické Doněcké lidové republice 10. července zemřel na následky chronického onemocnění britský občan Paul Urey, uvedla agentura TASS s odvoláním na ombudsmanku neuznávané republiky. Ruská agentura Brita označuje za žoldnéře, jeho dcery ovšem před časem v televizi Sky News řekly, že v oblasti bojů působil jako dobrovolný humanitární pracovník.
Soud v Rusku zprostil obvinění umělkyni Juliju Cvetkovovou, které hrozily tři roky vězení za rozšiřování pornografie. Agentura Reuters k tomu napsala, že v současném Rusku jde o vzácný případ, kdy bojovnice za práva sexuálních menšin u soudu vyhrála.
Cvetkovová byla zatčena v roce 2019 kvůli tomu, že na sociálních sítích zveřejnila kresby vagin. Šlo o součást projektu, který se zaměřoval na zobrazování lidských těl v médiích. Později byla označena za zahraničního agenta a strávila čtyři měsíce v domácím vězení. Podle jejích podporovatelů to souviselo s jejími aktivitami ve prospěch feminismu a práv gayů, leseb, bisexuálů a transgenderových lidí.
Čtyřletá Liza Dmytrijevová zemřela ve čtvrtek při útoku na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny. Její život a smrt při ruském raketovém útoku jsou symbolem konfliktu, při kterém smrt často přichází bez varování a shora, píše server britského deníku The Guardian.
Vízum dočasné ochrany získalo ve čtvrtek 409 ukrajinských uprchlíků. Před týdnem jich bylo třikrát více. Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu dostalo vízum v Česku 393 934 běženců. Na Twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo vnitra. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Ukrajinská vláda a Evropská komise (EK) by mohly řídit platformu, jež by koordinovala veškerou pomoc Ukrajině poskytovanou světovým společenstvím. Dnes to před zasedáním Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Vedlo by to podle něj k maximální efektivitě a zároveň by bylo možné dohlížet na správné využití prostředků.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ruské rakety zasáhly podle místních úřadů dvě univerzity v Mykolajivu.
- Při čtvrtečním ruském raketovém úderu na Vinnycju zemřelo 23 lidí, mezi nimi tři děti.
- Ruská prokuratura označila investigativce z Bellingcat za nežádoucí organizaci.
- Ruské jednotky operující na východě Ukrajiny stále připravují širší útok na Slovjansk v Doněcké oblasti.
Ruské rakety dnes zasáhly dvě největší univerzity v ukrajinském přístavním městě Mykolajiv. Informovaly o tom místní úřady.
Podle šéfa Mykolajivské oblasti Vitalije Kima na město dopadlo nejméně deset raket. "Nyní útočí na naše vzdělávací instituce. Žádám univerzity ve všech demokratických zemích, aby Rusko prohlásily tím, čím skutečně je - teroristou," napsal Kim na Twitteru.
У Миколаєві прогриміло 10 потужних вибухів. Голова Миколаївської ОВА Віталій Кім заявив, що росіяни атакували два найбільших університети міста pic.twitter.com/6lZB81EXPD
— hromadske (@HromadskeUA) July 15, 2022
Shrnutí očima britského ministerstva obrany:
Ruské rakety zabily ve městě Vinnycja nejméně 21 lidí, mezi nimi i malé dítě ➡ https://t.co/r0UdeBbyCO pic.twitter.com/KIwQhHLKzp
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 15, 2022
Ruská generální prokuratura označila investigativní skupinu Bellingcat nebo podobně zaměřený nezávislý portál The Insider za nežádoucí organizace. Ruští občané mají zakázáno s nimi spolupracovat, toto rozhodnutí znamená praktický zákaz jejich působení v Rusku, uvedl ruskojazyčný servis BBC. Na seznam nežádoucích organizací se dostal i institut CEELI sídlící v Praze, což je nevládní organizace zasazující se o právní stát.
Ruské jednotky operující na východě Ukrajiny stále připravují širší útok na Slovjansk v Doněcké oblasti, podle ukrajinského generálního štábu se snaží vylepšit své taktické postavení. Americký Institut pro výzkum války (ISW) uvedl, že není jasné, kdy tato ruská ofenziva začne.
Americká ministryně financí Janet Yellenová odsoudila ruskou "brutální a nespravedlivou válku" na Ukrajině a uvedla, že ruští finanční představitelé účastnící se setkání G20 v Indonésii sdílí odpovědnost za "strašné důsledky" války.
Věřitelé ukrajinské státní energetické společnosti Naftogaz byli vyzváni londýnskou právní firmou Dechert, aby odmítli žádost společnosti o dvouleté zmrazení splátek dluhu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informace od investorů. Naftogaz s návrhem přišel v pondělí a uvedl, že kvůli ruské invazi mu chybí hotovost, protože zákazníci nejsou schopni platit své účty. Právní firma Dechert jmenovaná věřiteli uvedla, že podle jejích poradců firma nečelí bezprostřednímu nedostatku hotovosti a je považována za ziskový podnik.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Při ruském útoku na město Vinnycja na střední Ukrajině zemřelo nejméně 21 lidí, mezi nimi i malé dítě
- Evropská unie připravuje sedmý balíček sankcí proti Moskvě. Jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu.
- Ruští vojáci deportovali z okupovaných území Ukrajiny do Ruska dva miliony Ukrajinců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
- Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie.
Proruští separatisté zajali na jihovýchodě Ukrajiny pětatřicetiletého Američana rwandského původu Suediho Murekeziho. Tento investor do kryptoměn byl zadržen už minulý měsíc v okupovaném Chersonu, uvedl nyní server BBC News. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že ví o "nepotvrzených zprávách", že americký občan žijící na Ukrajině se ocitl v zajetí proruských separatistů, ale další vyjádření odmítlo, uvedl server BBC News.
Murekeziho příbuzní a přátelé tvrdí, že jej v Chersonu zadrželi pod falešnou záminkou účasti na proukrajinských demonstracích v okupovaném městě. Údajně se ocitl ve stejném vězení jako dva američtí bojovníci, zajatí minulý měsíc.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) se sešel s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou, hovořili o tom, jak podpořit evropské perspektivy země. Stefanišynová ho informovala i o potřebách pomoci. Hovořili i o budoucím sedmém balíku protiruských sankcí, podle ukrajinské vicepremiérky musí být přísný a přijatý bezodkladně.
Ruské úřady na žádost generální prokuratury zablokovaly internetovou stránku nadace Svobodné Burjatsko, která nedávno informovala o 150 vojácích z tohoto ruského regionu odmítajících válčit na Ukrajině. Uvedla to dnes na svém webu ruská redakce BBC.
Počet obětí ruského raketového úderu na ukrajinskou Vinnycju roste - úřady informují o 21 zabitých, 52 hospitalizovaných a 46 pohřešovaných.
Ukrajinská vláda žádá vytvoření zvláštního tribunálu k ruské agresi a tvrdí, že identifikovala 127 lidí podezřelých z válečných zločinů.
Na Vinnycju dopadly střely s plochou dráhou letu, odpálené od Černého moře, napsal list Ukrainska Pravda.
Při případném zastavení dodávek ruského plynu bude Česko ve spolupráci s dalšími zeměmi schopno dostatečně zásobovat domácnosti i firmy, řekl český premiér Petr Fiala.
Navýšení kapacity Transalpinského ropovodu o 17 procent začne platit od pátku, oznámil v Praze bavorský premiér Markus Söder. Zdůraznil nutnost evropské solidarity.
Bavorské úřady povolí zvýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu (TAL), kterým je i do České republiky přiváděna ropa z italského Terstu. Oznámil to premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po dnešním jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem.
Fiala rozhodnutí považuje za mimořádně důležité pro českou energetickou politiku a bezpečnost. "Díky tomuto rozhodnutí Bavorska bude možné navýšit kapacity ropovodu, kterým je do České republiky přiváděna ropa z italského Terstu, což nám pomáhá zbavovat se závislosti na ruské ropě," řekl ministerský předseda.
Produktovod IKL začíná v bavorském Vohburgu an der Donau, kde se napojuje na ropovod TAL přepravující ropu, která se dopravuje po moři do terminálu v Terstu.
Česko se připojilo k deklaraci 43 států na podporu Ukrajiny v řízení před Mezinárodním soudním dvorem OSN (ICJ). Cílem řízení je stanovit, že Rusko nemá žádný právní základ pro vojenskou operaci na Ukrajině. Uvedlo to dnes na webu ministerstvo zahraničí.
Rusko používá dodávky plynu jako válečnou zbraň. Jsme v hybridní válce, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron a vyzval ke všeobecné mobilizaci za snížení spotřeby energie.
Rusko pravděpodobně omezí dodávky plynu do Evropy, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Česko se připojilo k deklaraci 43 států na podporu Ukrajiny v řízení před Mezinárodním soudním dvorem v souvislosti s ruskou agresí, uvedlo ministerstvo zahraničí.
Nová bilance ruského útoku na Vinnycju podle deníku Ukrajinska pravda: nejméně 20 mrtvých, 50 zraněných. Ukrajinská generální prokuratura informuje o 17 obětech.
Podle prvních zpráv je mezi oběťmi útoku i několikaměsíční dítě.
12 killed in #Vinnytsia, about 30 injured. The number of victims continues growing.
— katerina sergatskova (@KSergatskova) July 14, 2022
Locals say #Russia fired missiles at a very crowded place in the city. Why? There was nothing like a military base or depot. There were just citizens who are dying right now. pic.twitter.com/Hk5BpH4jl1
Ve Vinnycje zasáhly ruské rakety centrum města a obchodní dům.
Dvanáct lidí zemřelo při dnešním ruském raketovém úderu na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny, informuje agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou Státní službu pro mimořádné události (DSNS). Mezi mrtvými je dítě, dalších 25 lidí utrpělo zranění, uvedl úřad. Kancelář prezidenta dříve informovala o osmi mrtvých. Podle agentury Unian po úderu ve městě vypukl obrovský požár.
Policejní šéf Ihor Klymenko sdělil, že tři ruské rakety zasáhly kanceláře v centru města a poškodily obytné budovy v okolí. Na místě zasahují hasiči, požár se rozšířil na parkoviště a vzplálo na 50 automobilů, popsal Reuters s odvoláním na policii.
Do škol se podle zatím neuzavřených dat ze zápisů, které končí v pátek, přihlásilo asi 40 tisíc dětí z Ukrajiny. Je to o 30 tisíc méně, než jich podle statistik do Česka po propuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo. Po dnešním jednání se zástupci vlády to na tiskové konferenci uvedl předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). Je podle něj pravděpodobné, že část dětí se s rodiči už do vlasti vrátila, část to plánuje. V září podle něj nebude možné pro nezapsané děti výuku připravit. Je podle něj proto důležité pracovat na scénářích pro jiné zajištění povinné výuky. Na jednání podle Kuby zazněl například požadavek na novou definici online výuky a jednání s ukrajinskou stranou.
Dvanáct lidí zemřelo při ruském raketovém úderu na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny, informuje agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou Státní službu pro mimořádné události (DSNS). Mezi mrtvými je dítě, dalších 25 lidí utrpělo zranění, uvedl úřad. Kancelář prezidenta dříve informovala o osmi mrtvých. Podle agentury Unian po úderu ve městě vypukl obrovský požár.
O financování a dalším provozu asistenčních center pro ukrajinské uprchlíky se rozhodne do konce srpna podle jejich vytíženosti, řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR dala ve středu Ukrajincům 1170 víz, o 1146 víc než před týdnem, kdy byl svátek. Dočasnou ochranu má 393 525 ukrajinských běženců.
Shrnutí očima britského ministerstva obrany:
EU připravuje sedmý balíček sankcí proti Rusku. Dodávky plynu nezahrnuje, řekl Fiala ➡ https://t.co/wHWTQNOoBf pic.twitter.com/mitXwDqwlL
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 14, 2022
"Už teď by měla začít informační kampaň domácnostem, aby přestaly konzumovat plyn všude, kde je to možné. Převážná většina firem se sice bez plynu neobejde, současně ale mohou spotřebu výrazně redukovat," říká energetický expert Michal Macenauer.
Vláda uvažuje o tom, že požádá Evropskou komisi o půjčku 14,3 miliardy eur (asi 350 miliard korun). Peníze by měly jít mimo jiné na investice, které by Česku pomohly snížit energetickou závislost na Rusku.
Italský výrobce nákladních aut, autobusů a motorů Iveco se rozhodl, že odejde ze společného podniku v Rusku. S odvoláním na šéfa podniku Gerrita Marxe o tom ve středu informovala agentura Reuters. Firma tento krok zvažovala kvůli ruské invazi na Ukrajinu několik měsíců.
Severní Korea dnes potvrdila, že uznala samostatnost Doněcké a Luhanské lidové republiky. S proruskými separatistickými celky chce rozvíjet vztahy na státní úrovni, uvedla severokorejská oficiální agentura KCNA. KLDR je po Rusku a Sýrii třetí zemí na světě, která obě republiky uznala jako samostatné státy, napsala agentura AFP. Ukrajina ve středu oznámila, že kvůli tomu s Pchjongjangem přerušuje diplomatické vztahy.
Ukrajina soustředí na jihovýchodě země milion vojáků, aby osvobodili Chersonskou oblast a část Záporožské oblasti od ruské okupace.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Evropská unie připravuje sedmý balíček sankcí proti Moskvě. Jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu.
- Ruští vojáci deportovali z okupovaných území Ukrajiny do Ruska dva miliony Ukrajinců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
- Ruská plynárenská společnost Gazprom nemůže zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream 1.
- Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie.
Turecko očekává, že se příští týden podaří uzavřít dohodu o námořní přepravě ukrajinského obilí. Po dnešním jednání v Istanbulu mezi delegacemi Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN to uvedl turecký ministr obrany Hulusi Akar.
Výsledek jednání v Istanbulu označil za významný posun vpřed i generální tajemník OSN António Guterres.
Podle Fialy není šance, že by byl do sankcí zahrnut i plyn. "Současné si myslím, že by ani neměl být, z toho důvodu, že řada zemí je zatím na ruském plynu závislá," uvedl. "My budeme dělat všechno pro to, abychom se té závislosti co nejrychleji zbavili, ale nebude to tuto zimu," dodal.
"Co je určitě problematické, je zapojovat do sankcí energie, a to z toho důvodu, že musí platit pravidlo, že ty sankce musí mít větší dopad na Rusko než na země, které ty sankce uvalují," řekl premiér.
Evropská unie připravuje sedmý balíček sankcí proti Moskvě, již nyní je ale jasné, že jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu. Agentuře Reuters to dnes v rozhovoru řekl český premiér Petr Fiala, který jako důvod uvedl skutečnost, že řada členských zemí evropského bloku je zatím na ruském plynu závislá
Podle Fialy se předpokládá, že sedmý balíček bude obsahovat zákaz dovozu zlata z Ruska, rozšíří seznam zboží dvojího užití, které je zakázané do Ruska dovážet, a bude obsahovat také další sankce zaměřené na jednotlivce.
Evropská komise (K) vyzve členské státy, aby zavedly finanční pobídky pro firmy, které sníží spotřebu plynu. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se seznámila s návrhem unijní reakce na možné omezení dodávek plynu z Ruska.
Dokument komise zveřejní příští týden. Unijní státy by také mohly omezit vytápění obchodů či kanceláří, pokud by čelily výraznému nedostatku plynu. Komise tyto informace nekomentovala.
Turecko spolu s Ruskem, Ukrajinou a Organizací spojených národů utvoří koordinační skupinu pro vývoz ukrajinského obilí, oznámil turecký ministr obrany. Ministři všech tří zemí se znovu sejdou příští týden, kdy podepíšou oficiální dohodu.
Moskevský soud poslal na dva měsíce do vyšetřovací vazby opozičního politika Ilju Jašina, obviněného ze šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách. Oznámily to tiskové agentury, podle kterých soud jednal za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií. Ruské úřady označují za lživé a falešné veškeré zprávy o válce proti Ukrajině, které se odchylují od oficiální linie, ta ani nehovoří o válce, ale o speciální vojenské operaci.
Devětatřicetiletý Jašin je jedním z mála oponentů Kremlu, který ještě zůstává v Rusku. Pronásledován je za to, že kritizoval válku proti Ukrajině, poznamenala agentura AFP.
Celkem 28 procentům dospělých válečných uprchlíků, kteří dorazili z Ukrajiny do Česka, nebylo ještě 30 let. Třetinu uprchlických domácností tvoří matky s jedním či dvěma dětmi. Víc než třetina příchozích má vysokoškolské vzdělání. Víc než dvě pětiny lidí našly v Česku bydlení u místních solidárních rodin. Vyplývá to ze studie, kterou provedlo ministerstvo práce.
Víc než polovina lidí v aktivním věku má práci. Velká část našla uplatnění ve větších podnicích. Čtyři z pěti pracovníků jsou ale na pozici s nízkou kvalifikací. Jen 16 procent dotázaných nalezlo místo ve svém oboru. Důvodem je i jazyková bariéra. Češtinu částečně ovládá necelá třetina příjemců humanitární dávky. Dobře ji umějí dvě procenta. Zhruba tři čtvrtiny uprchlíků jsou na tom finančně "velmi neuspokojivě až kriticky", uvedlo ministerstvo. Dobře zajištěných je asi 0,5 procenta příchozích.
Ukrajina ve středu přerušila vztahy se Severní Koreou kvůli tomu, že Pchjongjang uznal dvě odtržené samozvané republiky na východě Ukrajiny. "Toto rozhodnutí považujeme za pokus Pchjongjangu podkopat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny," uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení na svém webu.
Ruské síly a jednotky Luhanské lidové republiky vstoupily na hranice města Sieversk v ukrajinské Doněcké oblasti, citovala ve středu ruská státní tisková agentura TASS asistenta ministra vnitra Luhanské lidové republiky Vitalije Kiseljova.
Litva se bude řídit středečním doporučením Evropské komise a umožní, aby se ruské zboží podléhající sankcím Evropské unie tranzitem po železnici dostalo do ruské Kaliningradské oblasti, která je na baltském pobřeží obklopena Polskem a Litvou. S odvoláním na litevské ministerstvo zahraničí to uvedla agentura Reuters.
Vilnius tak změnil své červnové rozhodnutí, kdy přes litevské území do Kaliningradu zakázal přepravovat zboží, na které se vztahují protiruské sankce Evropské unie. Ruská média dnes ráno informovala, že unie hodlá zařídit, aby Rusko mohlo bez omezení dopravovat zboží na své odloučené území.
Česko by po válce mohlo Ukrajině pomoci s obnovou zásobování pitnou vodou, řešením kvality vod či s dekontaminací půd, řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
Ve Volgogradu ve středu pohřbili s vojenskými poctami pětatřicetiletou poddůstojnici ruské armády desátnici Anastasiji Savickou, která se podle médií stala první ruskou vojákyní zabitou ve válce proti Ukrajině. Po Savické, která od dětství snila o službě v ozbrojených silách a kontrakt s armádou uzavřela hned v 18 letech, zůstaly dvě děti, napsal volgogradský server V1. Žádné podrobnosti o okolnostech smrti desátnice ale neuvedl.
Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že bylo "velmi těžké" udělit výjimku ze sankcí uvalených na Rusko kvůli navrácení opravené turbíny pro plynovod Nord Stream 1, který dodává plyn z Ruska do Evropy. Sankce nejsou navrženy tak, aby poškodily naše spojence a jejich obyvatelstvo, sdělil Trudeau.
Skupina zastupující ukrajinskou diasporu v úterý uvedla, že usiluje o soudní přezkum kanadského rozhodnutí vydat "časově omezené a odvolatelné povolení" k osvobození vracení turbín od ruských sankcí.
Pomoci ochraně životního prostředí Ukrajiny má memorandum, jež v Praze uzavřeli ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a její ukrajinský protějšek. Memorandum podle Hubáčkové může po válce usnadnit spolupráci při likvidaci válečných škod, ale i starých zátěží, připravovalo se už před válkou.
Ruská společnost Gazprom nemůže zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream 1. Není podle ní jasné, zda z Kanady dostane opravenou turbínu, jejíž servis v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do Evropské unie.
Rusové deportovali z okupovaných územích Ukrajiny do Ruska dva miliony lidí, včetně několika set dětí, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
USA vyzvaly Rusko, aby připustilo nezávislé pozorovatele k filtračním táborům na Ukrajině a propustilo Ukrajince, které odvedlo ze země, řekl ministr zahraničí Antony Blinken.
Začlenění Ukrajiny do Evropské unie podporuje 58 procent Čechů. Pro členství v NATO se vyslovilo 41 procent lidí, stejná část je proti, zjistilo na jaře Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na brífinku v Moskvě řekl zahraničním novinářům, že Ukrajina v žádném případě neuvažuje o postoupení jakékoliv části svého území Rusku.
Kyjev popřel dnešní tvrzení ruského ministerstva obrany, že ruská armáda sestřelila čtyři ukrajinské vojenské letouny.
Ruští fanoušci Spider-Mana a dalších filmů z dílny americké společnosti Marvel Studios mají smůlu. Kvůli sankcím reagujícím na válku na Ukrajině totiž ruská kina nemohou promítat hollywoodskou produkci. Snaží se místo toho nalákat na filmy domácí provenience, návštěvnost kin se ale prudce propadla,uvedla ve své reportáži stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
"Byl to vždycky svátek, návrat do dětství a útěk. A teď nám ten svátek vzali," vzpomíná mladý muž, fanoušek Spider-Mana, na chození do kina na filmy o své oblíbené postavě, zatímco se probírá sbírkou komiksů.
Ruský filmový průmysl se snaží zaplnit mezeru v nabídce svými snímky. V nové komedii Artěk například cestují děti na letním táboře v čase, potkávají své rodiče v roce 1988 v pionýrském prázdninovém zařízení a snaží se dostat zpět do budoucnosti. Námětem tak film nápadně připomíná americkou sci-fi komedii Návrat do budoucnosti z roku 1985. To je podle zmíněného obdivovatele Spider-Mana typické. Postavy z ruských filmů o hrdinech jsou podle něj často nízkonákladové kopie hollywoodských snímků a amerických komiksů.
Tato strategie ale nefunguje a diváci se ruským filmům vyhýbají. "Lidi nemůžete násilím nahánět do kin. Musí se rozhodnout opustit dům, jít k pokladně a koupit si vstupenku. To znamená, že člověk musí mít vůli a chuť investovat čas a peníze a jít do kina," vysvětluje filmový kritik Anton Dolin. V tom se filmy promítané v kinech podle něj liší od televizní propagandy, která diváky nic nestojí.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl v rozhovoru pro agenturu AP, že Ukrajina připravuje ofenzívu s cílem dobýt zpět Ruskem okupovaná území na jihu země. Moskva se podle Kuleby snaží o faktickou anexi Chersonu, Mariupolu a dalších okupovaných měst tím, že v nich zavádí ruské školní osnovy, ruskou měnu a nabízí Ukrajincům ruské pasy. "Jsem si docela jistý, že jakmile budou tato území osvobozena, drtivá většina lidí své ruské pasy tiše spálí v krbech," dodal šéf ukrajinské diplomacie.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- V Moskvě vznikla nová vojenská jednotka, do níž se hlásí žoldnéři se zájmem o boje na Ukrajině, píše portál Meduza.
- Ukrajinští obránci odrazili ruský útok směrem na obce Dovhenke a Dolyna, které se nacházejí poblíž Slovjansku, hlásí ukrajinský generální štáb. Informaci ale nelze nezávisle ověřit.
- Moskva oznámila sestřelení čtyř ukrajinských vojenských letounů. Kyjev to ale popřel jako propagandu.
Moskva oznámila sestřelení tří ukrajinských vojenských letounů, dvou v Doněcké oblasti na východě země a jednoho v Mykolajivské oblasti na jihu.
V Moskvě vznikla nová vojenská jednotka, do níž se hlásí žoldnéři se zájmem o boje na Ukrajině. Napsal o tom zpravodajský portál Meduza, podle něhož se zájemci nechávají do útvaru najímat od 1. července, a to za více než 200 tisíc rublů měsíčně (83 100 korun).
Průměrná mzda v Rusku v dubnu letošního roku přitom podle údajů statistického úřadu Rosstat činila 62 269 rublů (25 878 korun). Jednotka je částečně financována z moskevského městského rozpočtu a sami žoldnéři jí přezdívají sobjaninský pluk podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina. Do útvaru se mohou zapsat muži do 60 let věku. Podle informací Meduzy se do jednotky nehlásí ani tak obyvatelé Moskvy, ale především muži z ostatních ruských regionů.
Ukrajinští obránci odrazili ruský útok směrem na obce Dovhenke a Dolyna, které se nacházejí poblíž Slovjansku na východě Ukrajiny. Ve své pravidelné ranní zprávě o tom informoval ukrajinský generální štáb. Ukrajinská vojenská rozvědka ohlásila osvobození pěti Ukrajinců při zvláštní operaci v okupované Chersonské oblasti. Podobná prohlášení bojujících stran není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Shrnutí očima britského ministerstva obrany:
Polsko údajně předá všechny své tanky PT-91 Ukrajině. Vymění je za americké Abrams ➡ https://t.co/BVM4GYmgSZ pic.twitter.com/tpNRXPEss6
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 13, 2022
Česko v úterý udělilo běžencům z Ukrajiny 652 víz, o 601 méně než před týdnem, kdy byl ale státní svátek. Celkem Česko vydalo uprchlíkům 392 355 víz.
Česko by po válce mohlo na Ukrajinu vyslat zástupce odborných organizací na pomoc v souvislosti s ekologickými škodami, řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
Plyn do Evropy přes Ukrajinu může proudit i po roce 2024, pokud bude v Evropě zájem a na Ukrajině zachovaný systém, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
"Kdy už konečně začneme bojovat naplno? Kdy už začnou ničivé údery na dopravní infrastrukturu takzvané Ukrajiny, po které se všechny ty americké zbraně dostávají až na frontu?" hřímá ve videu postarší muž s knírkem, sedící před velkou rudo-modrou vlajkou s nápisem Novorossija. Je jím Igor Girkin, který si říká Strelkov. Člověk, který podle vlastních slov v roce 2014 rozpoutal válku na Donbasu. O příběhu Strelkova píše redaktor Ondřej Soukup.
Šéf samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin v úterý podepsal dekret, který ruší moratorium na trest smrti. Informovalo tom Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda. Proruští separatisté na východě Ukrajiny nedávno odsoudili k nejvyššímu trestu dvojici britských občanů a jednoho Maročana, kteří bojovali v řadách ukrajinské armády proti ruských jednotkám a silám neuznaných separatistických oblastí.
Protiruská nálada na okupované Ukrajině vedla k několika útokům na ruské nebo Ruskem dosazené činitele okupačních úřadů. Tyto útoky budou pravděpodobně stále častější, což může zvýšit tlak na ruské jednotky. Dnes ráno na to ve své zprávě upozornilo s odvoláním na zpravodajské informace britské ministerstvo obrany.
Soud v Ivano-Frankivské oblasti na západě Ukrajiny poslal na pět let do vězení obdivovatelku komunismu a Sovětského svazu, která své názory šířila na sociálních sítích. Uvedla to na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na dnešní vyjádření oblastní prokuratury. Propagace komunistického totalitního režimu a jeho symbolů je na Ukrajině trestným činem.
Ruští vyšetřovatelé z federální kriminální ústředny začali stíhat opozičního politika Ilju Jašina kvůli podezření, že se dopustil šíření vědomě lživých informací o nasazení ruských ozbrojených sil. Oznámila to dnes agentura Interfax, která se odvolává na Jašinova obhájce. "Právě mi telefonoval vyšetřovatel, že u Jašinů začíná domovní prohlídka. Jedu na místo," řekl advokát Vadim Prochorov. Vyšetřovatelé se k tomu zatím nevyjádřili.
"Ukrajina bojuje samozřejmě i za naši svobodu. Svobodná Ukrajina znamená také svobodné Polsko. Dobytí Ukrajiny Ruskem by pro Polsko představovalo smrtelné nebezpečí," řekl polský ministr. "Chceme sousedit se svobodnou Ukrajinou, ne s Ruskem, a proto podporujeme Ukrajinu," dodal. Připomněl, že Polsko již poskytlo Ukrajině pomoc za 1,7 miliardy dolarů, tedy zhruba 41,3 miliardy korun.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v úterý odvolal zástupce náčelníka běloruského generálního štábu Aljaksandra Škirenku, oznámila místní média s odvoláním na příslušný výnos hlavy státu. O důvodu odvolání se nezmínila. Lukašenko v projevu před vojáky tvrdil, že Bělorusko nikdy dříve nečelilo takovému ohrožení národní bezpečnosti jako nyní, kdy Západ rozpoutal proti zemi hybridní válku, a stěžoval si na "vyčkávací postoj" spojenců z řad bývalých sovětských republik.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz požádala své mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu. Podle agentury Reuters tak vyvolala očekávání, že podobný krok by v brzké době mohla učinit rovněž ukrajinská vláda.
Ruský parlament nestihl před letní pauzou schválit zákon, který by tamním úřadům umožnil zabavovat majetek západních firem opouštějících zemi kvůli ruské invazi. Firmy tak mají více času na vyjednávání odchodu, informovala dnes agentura Reuters. Někteří odborníci nyní pochybují, zda bude navrhovaný zákon vůbec schválen.
Třicet procent Rusů si myslí, že válku proti Ukrajině je nutné okamžitě ukončit. Ve věkové kategorii 18 až 24 let ukončení války žádá až 56 procent dotázaných. Se stoupajícím věkem ale podpora války mezi Rusy stoupá, uvedl dnes opoziční ruskojazyčný server Meduza s odvoláním na výsledky neveřejného výzkumu, který podle zdrojů portálu minulý měsíc na zakázku Kremlu uskutečnila společnost VCIOM. Kreml i VCIOM se zdržely vyjádření.
K vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině využije Evropská unie stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez souhlasu dalších velmocí. Po dnešním neformálním jednání ministrů spravedlnosti EU v Praze to uvedli eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
S přáním diskutovat o vzniku speciálního tribunálu přijel na zasedání ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Reynders ale po jednání řekl, že EU se pokusí využít soudy, které již má k dispozici - tedy národní soudy a Mezinárodní trestní soud v Haagu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinské síly za pomoci dronů podnikly nálet na okupovaný Enerhodar. Podle ruské agentury TASS tamní Záporožská jaderná elektrárna funguje normálně.
- Počet obětí ruského raketového útoku na Časiv Jar vzrostl na 43, hlásí tamní úřady.
- Třicet procent Rusů si myslí, že je nutné válku neprodleně ukončit. Ukázal to neveřejný průzkum veřejného mínění.
- Evropská unie využije běžnou soustavu soudů pro vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Ke zřízení speciálního tribunálu by potřebovala souhlas dalších velmocí.
- Polsko daruje Ukrajině více než 230 tanků. Vymění je za americké obrněnce.
Ukrajinské síly za pomoci bezpilotních letounů podnikly nálet na okupovaný Enerhodar, kde přímý zásah utrpěla budova obsazená ruskými vojáky, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Okupační úřady podle ruské agentury TASS nálet potvrdily a ujistily, že tamní Záporožská jaderná elektrárna funguje normálně.
Ruský prezident Vladimir Putin příští týden navštíví Teherán, kde se setká s prezidenty Íránu a Turecka. S odvoláním na mluvčího Kremlu o tom dnes informovala agentura Reuters. Pro ruskou hlavu státu to bude teprve druhá známá zahraniční cesta od února, kdy Moskva útokem na sousední Ukrajinu rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Putin na konci června navštívil středoasijské země, podotkla agentura Reuters.
S íránským prezidentem Ebráhímem Raísím a tureckou hlavou státu Recepem Tayyipem Erdoganem bude šéf Kremlu řešit situaci v Sýrii, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Zástupci Ukrajiny a OSN se ve středu v Istanbulu zřejmě připojí ke konzultacím mezi Ruskem a Tureckem ohledně exportu obilí z Ukrajiny. S odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí o tom dnes informovala agentura Interfax. V důsledku ruské invaze v sousední zemi jsou v ukrajinských přístavech zablokovány miliony tun obilí určených k vývozu.
Počet obětí víkendového ruského raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 34. S odvoláním na gubernátora Doněcké oblasti o tom dnes informovala ukrajinská média. Záchranná operace pokračuje, pracovníci Státní služby pro mimořádné události (DSNS) podle něj odklidili asi 70 procent trosek.
V pondělí vydalo Česko běžencům z Ukrajiny 1453 víz dočasné ochrany, o 267 více než před týdnem. Od počátku invaze získalo víza 391 703 uprchlíků.
Ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ráno velení ukrajinské armády. Ukrajinští obránci se kromě toho podle stejného hlášení vypořádali s ruskými útočnými akcemi v Charkovské oblasti.
"Ruští vojáci pokračovali s útoky v okolí Slovjansku s cílem zlepšit své taktické pozice. Žádné protivníkovy akce v této oblasti se nesetkaly s úspěchem," stojí ve zprávě generálního štábu ukrajinské armády.
Ministři EU pro spravedlnost a vnitřní věci se dnes budou zabývat především vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině. Tématem bude zejména uchovávání důkazů, řekl před začátkem druhého dne neformálního zasedání ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Evropští představitelé budou podle něj hovořit také o ochraně zranitelných skupin obětí či digitalizaci mezinárodní justiční spolupráce.
Shrnutí dění podle britského ministerstva obrany:
Írán se chystá Rusku dodat několik stovek dronů, domnívají se Spojené státy ➡ https://t.co/QVqTcsWnjG pic.twitter.com/vPS366DcIh
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 12, 2022
Do centra pro ukrajinské uprchlíky v Praze dorazilo v pondělí po znovuotevření 248 lidí. To je zhruba o polovinu méně než před uzavřením střediska. Vyplývá to z údajů, které dnes na Twitteru zveřejnili pražští hasiči.
Ruská agentura TASS s odvoláním na "vojensko-občanskou správu" v Nové Kachovce uvedla, že explodoval sklad ledku. Zničen byl podle ní mimo jiné i sklad humanitární pomoci a v oblasti dál zuří požáry. Ruskojazyčná verze BBC poukazuje na to, že žádné veřejné zdroje dosud neuváděly, že by byl ve městě uskladňován ledek.
Šéf místní okupační správy Vladimir Leontěv agentuře TASS řekl, že zničeny byly stovky domů a desítky objektů infrastruktury.
Ve městě Nova Kachovka na Ukrajině zemřelo po úderu ukrajinských sil nejméně sedm lidí a 60 utrpělo zranění, uvedly podle TASS ruské okupační úřady.
Podle mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka byl v Nove Kachovce zničen ruský muniční sklad. Šlo o několikátý výbuch v tomto městě za poslední dny. Podle ruských okupačních úřadů při něm utrpělo zranění nejméně 40 lidí, zemřely prý možná až desítky lidí. Informace z místa nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinská armáda v posledních dnech nasadila salvové raketomety dodané západními spojenci proti ruským muničním skladům v obsazených částech země.
Novou Kachovku ruské síly obsadily hned první den invaze, 24. února.Ve městě se nachází vodní elektrárna, je také důležité pro zásobování Ruskem okupovaného Krymu vodou.
Ruskem okupovaným městem Nova Kachovka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny v pondělí večer otřásla exploze. Podle mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka byl zničen ruský muniční sklad. Jde o několikátý výbuch v tomto městě za poslední dny.
Dopadům dosavadních protiruských sankcí či ekonomickým důsledkům odchodu od ruských energií se dnes budou věnovat ministři financí zemí Evropské unie na zasedání v Bruselu.
Vůbec první ministerské jednání od začátku českého předsednictví Rady EU povede šéf české státní pokladny Zbyněk Stanjura. Ministři rovněž definitivně stvrdí zavedení eura v Chorvatsku.
V pražském Kongresovém centru bude pokračovat dvoudenní neformální zasedání ministrů EU pro spravedlnost a vnitřní věci. Dnešní justiční část setkání se zaměří na aktuální výzvy v kontextu ruské agrese na Ukrajině - vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, dále digitalizaci mezinárodní justiční spolupráce či ochranu obětí trestných činů.
Spojené státy se domnívají, že se Írán chystá Rusku dodat několik stovek dronů, z nichž některé budou schopny nést zbraně. Novinářům to dnes podle agentury AP řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Rusko by podle něj tyto bezpilotní letouny mohlo použít při své pokračující invazi na Ukrajinu.
"Naše informace naznačují, že se íránská vláda chystá poskytnout Rusku až několik stovek bezpilotních letounů, včetně těch schopných nést zbraně, a to vše ve zrychleném termínu," řekl Sullivan.
Prvních osm zahraničních lodí připlulo do ukrajinských přístavů pro zemědělské výrobky, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na velení vojenského námořnictva. Připlutí cizích lodí umožnilo opětovné dobytí Hadího ostrova ukrajinskými silami, uvedl list. "Na žádost ministerstva obrany se vojenské námořnictvo ozbrojených sil Ukrajiny připojilo k organizaci zabezpečení přepravy zemědělské produkce civilními plavidly přes průplav Dunaj-Černé moře. Prvních osm zahraničních lodí již připlulo do ukrajinských přístavů," uvedlo námořnictvo.
Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis v Praze skončí během srpna, řekl. Poté se vrátí do Kyjeva, do budoucna nevyloučil přesun na jiné velvyslanectví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan v pondělí telefonicky jednali o "obilném koridoru", který by umožnil bezpečný vývoz ukrajinského obilí, zablokovaného v černomořských přístavech kvůli Ruskem rozpoutané válce.
Do Evropské unie přišlo za více než čtyři měsíce trvání ruské invaze na Ukrajinu 6,7 milionu ukrajinských uprchlíků, přes tři miliony běženců se vrátily. Největší zátěž v přepočtu na obyvatele mají Česko, Polsko a Estonsko, řekla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
Podle Johanssonové asi 3,7 milionu běženců z Ukrajiny požádalo v unii o dočasnou ochranu. "Někteří tu jsou, ale o ochranu nepožádali, protože se plánují vrátit, jiní o ochranu požádali, ale na Ukrajinu se vrátili. Někteří se registrovali v jedné zemi EU a pak znovu v další zemi. Takže tu jsou překryvy," řekla eurokomisařka. Podle ní je tak v Evropské unii mezi 3,2 a 3,7 milionu ukrajinských uprchlíků.
Ukrajina infrastrukturně trpí, bude potřebovat například i obnovu policejních automobilů či techniky. Po neformálním jednání ministrů vnitra EU v Praze to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Se svými protějšky jednal také o boji proti sexuálnímu zneužívání dětí.
Rusy dosazený starosta městečka Velykyj Burluk u Charkova na východě Ukrajiny Jevhen Junakov přišel o život při výbuchu automobilu. Oznámily to dnes tiskové agentury. Velykyj Burluk je podle ukrajinských médií důležitý železniční uzel, využívaný ruskými vojsky.
Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov ohlásil, že kvůli zákonu proti oligarchům předá svůj mediální byznys státu, protože jej kvůli válce nemůže prodat. Achmetov uvedl, že svá online média zruší, televizi a tištěná média předá zadarmo státu.
Nizozemský premiér Mark Rutte poprvé od začátku ruské invaze navštívil Ukrajinu. Cestu do Kyjeva držela jeho kancelář v tajnosti až do dnešního poledne. Program své návštěvy zahájil na kyjevských předměstích Buča a Irpiň, kde vyšetřovatelé sbírají důkazy o možných ruských válečných zločinech. O návštěvě informoval server DutchNews. "Pochopitelně jsme všichni viděli fotky, ale stát tady…," řekl Rutte po návštěvě vybombardovaného obytného domu. "Naprostý opak civilizovanosti a slušnosti. Tolik lidí zemřelo, je to naprosto hrozivé," řekl premiér.
Na Ukrajině se pohřešuje přibližně 7200 vojáků, velká část z nich upadla do zajetí a žije, řekl serveru Suspilne ukrajinský zmocněnec pro pohřešované osoby.
Spojené státy poskytnou organizacím v Česku 10,2 milionu dolarů (zhruba 248 milionů korun) na podporu lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu. Částka je součástí balíčku humanitární pomoci ve výši zhruba 368 milionů dolarů (téměř devět miliard korun), který oznámil minulý týden americký ministr zahraničí Antony Blinken, uvedlo dnes v tiskové zprávě velvyslanectví USA v Praze.
V případě výpadku dodávek plynu si Česká repubika a Německo navzájem pomohou, uvedli po schůzce v Praze český ministr průmyslu Jose Síkela a jeho německý protějšek Robert Habeck. Ministři podepsali dohodu o energetické bezpečnosti.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který usnadní získání ruského občanství pro lidi na území Ukrajiny, okupované ruskou armádou. Ukrajinci podle nového dekretu mohou požádat o ruské občanství, aniž by splnili řadu podmínek, které Rusko vyžaduje od jiných zájemců. Nemusí tak doložit předchozí pětiletý pobyt v Rusku ani úspěšné složení testu z ruského jazyka.
Zjednodušený postup při podání žádosti o ruské občanství měli dříve povolený pouze obyvatelé separatistických útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu z 24. února obsadilo i území na jihu sousední země, zejména v Chersonské a Záporožské oblasti. I obyvatelé těchto okupovaných území dostali možnost zjednodušeně zažádat o ruské občanství,
Spojené státy poskytnou organizacím v České republice zhruba 248 mil. Kč na podporu lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu. Oznámilo to americké velvyslanectví v Praze.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro oznámil, že Brazílie je velmi blízko k uzavření dohody s Ruskem o nákupu levnější nafty.
Ruská prokuratura požádala soud o likvidaci svazu novinářů, zřejmě kvůli údajné diskreditaci ruské armády. Informoval o tom dnes list Vedomosti s odvoláním na vyrozumění soudu o přijetí žádosti. Soud prozatím činnost Svazu novinářů a pracovníků médií pozastavil, předběžné slyšení je naplánováno na 13. července, poznamenal nezávislý zpravodajský server Meduza.
Důvodem pozastavení činnosti svazu bylo "zveřejnění sdělení obsahujícího nepřesné informace o průběhu zvláštní vojenské operace na ochranu Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR), jejímž cílem bylo zdiskreditovat použití ruských ozbrojených sil". O jakou konkrétní informaci se jedná, není upřesněno, podotkl web Meduza.
Tři lidé zemřeli a dalších 22 jich utrpělo zranění v důsledku ruského ostřelování Charkova, uvedl dnes oblastní gubernátor Oleh Syněhubov.
Ukrajinci hlásí osvobození obce Ivanivka na jihu země, podle ministra obrany Reznikova prezident Zelenskyj nařídil osvobození ukrajinského pobřeží.
Shrnutí očima britského ministerstva obrany:
Ukrajina hlásí další nálety. Rusové útočili na Charkov i Sumskou oblast ➡ https://t.co/myHwO54HaU pic.twitter.com/krDcTX8511
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 11, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Litva omezila tranzit dalšího zboží do Kaliningradu, týká se i alkoholu.
- Ukrajina vyzvala civilisty v Ruskem okupované Chersonské oblasti, aby se urychleně evakuovali, protože ukrajinské ozbrojené síly připravují protiútok.
- Do Evropské unie přišlo 6,7 milionu uprchlíku z Ukrajiny. Přes tři miliony z nich už se vrátilo.
Litva v souladu se sankcemi Evropské unie rozšířila omezení na převoz zboží přes své území do ruské kaliningradské enklávy, informovala agentura Reuters. Opatření se nově vztahuje na alkohol, cement nebo dřevo, uvedl mluvčí litevské celní správy.
Tématy jednání ministrů vnitra EU budou zejména dopady ukrajinské krize a migrace. Hovořit chtějí také o jednotném registračním systému, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Vízum dočasné ochrany získalo v neděli v Česku 28 uprchlíků z Ukrajiny, o tři více než před týdnem. Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu víza dostalo 390 250 běženců. Na Twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo vnitra. Cizinecké policii se od začátku války přihlásilo 347 389 lidí, v neděli jich přibylo 1400. Hlásit se nemusejí děti mladší 15 let, kterých je podle statistik mezi uprchlíky z Ukrajiny zhruba třetina.
Raketové útoky na Charkov a jednu z vesnic v Sumské oblasti oznámily v noci na dnešek ukrajinské úřady. Hlášeno je také ostřelování města Družkivka v Doněcké oblasti a boje u vesnice Bilohorivka, asi 50 kilometrů východně od Slovjansku.
O dopadech války na Ukrajině, ale i o posílení boje proti sexuálnímu zneužívání dětí dnes budou v Praze na neformálním zasedání jednat ministři vnitra EU a dalších zemí, mimo jiné Ukrajiny a Moldavska. Zabývat se budou i migrací.
První summit při českém předsednictví v Radě Evropské unie bude pokračovat v úterý jednáním ministrů spravedlnosti, kteří se budou mimo jiné zabývat sběrem a uchováváním důkazů pro účely trestního stíhání ruských zločinů na Ukrajině.
Pražský magistrát dnes znovu otevře krajské centrum pro uprchlíky z Ukrajiny ve Vysočanech, které uzavřel v polovině června kvůli velkému množství běženců v hlavním městě. Praha už nebude běžencům nabízet trvalejší bydlení ve vlastních kapacitách. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) znovuotevření vychází z rozhodnutí vlády, které označil za chybné.
Centrum u metra Vysočanská bude mít podle dřívějších informací otevírací dobu od pondělí do čtvrtka mezi 08:00 a 15:00 a v pátek od 08:00 do 14:00. Bude uprchlíkům stejně jako před uzavřením pomáhat se zařízením povolení k pobytu, zdravotního pojištění a dalších úkonů. Město nicméně již kvůli naplněné kapacitě nebude s výjimkou provizorních stanových městeček a kapacit zajišťovaných Správou uprchlických zařízení nabízet Ukrajincům ubytování.
Ukrajinská vlajka na štítu sochy Jošta Lucemburského na brněnském Moravském náměstí vydržela jen několik dnů. Magistrát ji podruhé povolil umístit jako podporu Ukrajině napadené Ruskem, dnes ji několik lidí znovu sundalo. Nejdříve neposlechli úřední výzvu, aby na sochu nelezli a vlajku nesundávali, poté byli tři muži zadrženi a převezeni na policejní služebnu, uvedl mluvčí jihomoravských policistů Petr Vala. Za přestupek proti veřejnému pořádku jim podle něj hrozí několikatisícová pokuta.
Ukrajina vyzvala civilisty v Ruskem okupované Chersonské oblasti na jihu země, aby se urychleně evakuovali, protože ukrajinské ozbrojené síly tam připravují protiútok. Ukrajina ztratila kontrolu nad většinou oblasti, včetně jejího stejnojmenného hlavního města, v prvních týdnech po ruské invazi. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
"Je jasné, že se tam bude bojovat, bude tam dělostřelecká palba, a proto vyzýváme (lidi), aby se urychleně evakuovali," řekla ve státní televizi místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Dodala, že nedokáže přesně říct, kdy se protiofenziva uskuteční.
Německá společnost Siemens Energy, která v Kanadě zajistila opravu ruské turbíny pro Nord Stream 1, označila rozhodnutí kanadské vlády nezbytným krokem k tomu, aby se turbína mohla vrátit provozovateli plynovodu a potrubí začalo fungovat v původním režimu. Cílem podle Siemensu je dostat zařízení na určené místo co nejdříve. Firma to uvedla v prohlášení.
Ukrajinská ministerstva energetiky a zahraničí dnes vyjádřila hluboké zklamání z rozhodnutí Kanady vrátit do Německa ruskou turbínu, jejíž opravu v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy a která je určena pro plynovod Nord Stream 1. V prohlášení zveřejněném na internetových stránkách ministerstva energetiky Ukrajina vyzvala kanadskou vládu, aby své rozhodnutí změnila.
Vrácení turbíny se podle Ukrajiny rovná přizpůsobení sankcí uvalených na Moskvu "rozmarům Ruska", napsala agentura Reuters.
Kanada v sobotu oznámila, že přizná výjimku ze sankcí, aby mohla vrátit do Německa opravenou ruskou turbínu. Povolení bude omezené a odvolatelné. Dodala, že bez dodávek zemního plynu by německá ekonomika měla vážné problémy a Němcům by hrozilo, že s blížící se zimou nebudou moci vytápět své domovy.
Na bojový výcvik do Británie přijela první skupina ukrajinských vojáků, z nichž mnozí nemají předchozí vojenské zkušenosti, uvedla dnes agentura AP. Ukrajina se podle ní snaží touto cestou nahradit vojáky, kteří padli nebo byli zraněni v boji proti ruským invazním silám.
Prvních několik set rekrutů absolvuje výcvik na různých místech v Británii, uvedlo britské ministerstvo obrany. Jde podle něj o počáteční fázi programu, jehož cílem je vycvičit až deset tisíc ukrajinských vojáků v zacházení se zbraněmi, první pomoci na bojišti a taktice hlídkování.
Fotografie ze záchrany civilistů z trosek pětipatrového obytného domu, který zasáhla ruská raketa.
Rusko omezilo přístup na internetové stránky německého deníku Die Welt. Stalo se tak na žádost tamního státního zastupitelství, uvedla s odvoláním na ruský cenzurní úřad Roskomnadzor agentura Reuters.
Ruští představitelé obviňují Západ z šíření nepravdivých informací o ruské invazi na Ukrajinu, kterou Moskva označuje za speciální vojenskou operaci. Od 24. února, kdy Rusové zaútočili na sousední zemi, Moskva zablokovala nebo omezila přístup i na stránky BBC, Hlasu Ameriky nebo Deutsche Welle.
Proč chtělo nyní ruské státní zastupitelství omezit přístup právě na stránky welt.de, nebylo bezprostředně jasné, poznamenal Reuters. Ruský cenzurní úřad na dotazy nereagoval.
První místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Věru Kovářovou (STAN) překvapilo odvolání ukrajinského velvyslance v České republice Jevhena Perebyjnise. Uvedla to v televizní debatě na CNN Prima News. Jeho práci v Česku ocenila.
Při ruském raketovém útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny přišlo o život nejméně 15 lidí. Ruská raketa zasáhla pětipatrový obytný dům, který se zřítil, tvrdí místní úřady. Pět osob se zatím podařilo zachránit. Počet obětí se ale ještě může zvýšit, protože v sutinách mohou být až tři desítky lidí.
Jak uvedl gubernátor Pavel Kyrylenko, raketa dopadla v sobotu večer na město Časiv Jar, které leží na severovýchodě Doněcké oblasti. Záchranáři se snaží dostat ze sutin další přeživší. Zatím se jim podařilo navázat kontakt se dvěma osobami, které jsou stále pod troskami, napsal Kyrylenko na sociální síti Telegram.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak nálet na Telegramu nazval "dalším teroristickým útokem". Rusko by kvůli tomu podle něj mělo být označeno za "státního sponzora terorismu".
Zítra se v Praze otevře výstava, na níž bude k vidění vojenská technika, kterou ruské armádě ve válce zneškodnily ukrajinské síly.
V pondělí 11.7 se v Praze na Letné otevře výstava vojenské techniky ruských okupantů zneškodněné ukrajinskou armádou. Dovezli jsme ruský tank T-90, komplet Šturm, systém Buk, a další techniku, pozustatky střel, vypalených ruskou armádou na ukrajinská městahttps://t.co/KJjikdzojt
— Yevhen Perebyinis (@YPerebyinis) July 10, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinci potvrdili, že jejich letectvo využívá bojovné vrtulníky Mi-24, které obdrželo od Česka.
- Ruská raketa zasáhla pětipatrový obytný dům v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. O život přišlo nejméně patnáct lidí.
- Ukrajina vyzvala civilisty v Ruskem okupované Chersonské oblasti na jihu země, aby se urychleně evakuovali, protože ukrajinské ozbrojené síly tam připravují protiútok.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z funkce několik velvyslanců, mezi nimi i toho v Česku Jevhena Perebyjnise. Podle mluvčí ambasády je to z toho důvodu, že velvyslanec v Praze působí déle, než je obvyklé.
Ukrajinci potvrdili, že jejich letectvo používá bojové vrtulníky Mi-24, které jim věnovalo Česko. Fotografii helikoptéry zveřejnilo na Twitteru ukrajinské centrum pro strategickou komunikaci Stratcom, které má na starosti zejména boj proti dezinformacím a dalším vnějším hrozbám. O dodání vrtulníků se spekulovalo už několik měsíců, v květnu o něm hovořil také americký ministr obrany Lloyd Austin. Česká strana ale jakékoli další podrobnosti o pomoci Kyjevu odmítla zveřejnit.
Česko bylo jednou z prvních zemí, která v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu poskytla Kyjevu konkrétní vojenskou pomoc. Podle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové poskytla česká vláda do konce května Ukrajině vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, další dodávky za 600 až 700 milionů korun měly následovat.
Zástupci vlády už dříve také potvrdili dodávky ručních zbraní, raket nebo zdravotnického vybavení, Ukrajina ale dostala také dělostřeleckou munici nebo těžké zbraně. Podle dostupných informací jde o tanky sovětské konstrukce T-72 (podle médií o více než desítku modernizovaných T-72M a několik desítek starších T-72), samohybné houfnice Dana, ráže 152 mm, salvové raketomety RM-70 Grad, bojová vozidla pěchoty a právě bojové vrtulníky Mi-24.
Czech-supplied Mi-24 attack helicopters in the service of Ukrainian Air Force.#ArmUkraineNow #StandWithUkraine pic.twitter.com/sV92DMmb42
— Stratcom Centre UA (@StratcomCentre) July 9, 2022
Obilí z Ukrajiny se nebude prodávat v Polsku, ale odveze se do Afriky a na Blízký východ, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Reagoval tak na zprávy některých médií, podle nichž se polští zemědělci obávají, že se obilí z Ukrajiny objeví na polském trhu.
Premiér při sobotní návštěvě v Kujavsko-Pomořanském vojvodství na severu Polska řekl, že pověřil ministra zemědělství, aby situaci prověřil. "Obilí, které k nám jde z Ukrajiny, se prodá v Africe a na Blízkém východě, abychom zajistili potravinovou bezpečnost těch oblastí. Polsko má vlastní potraviny a my budeme naše zemědělce chránit," řekl Morawiecki.
Ukrajina má kvůli ruské invazi a blokádě černomořských přístavů problémy s exportem své úrody. Mnoho afrických zemí bylo před válkou na jejím obilí závislých.
Ukrajinci se snaží bránit postupu ruských vojsk v oblasti Donbasu. Ruská armáda ale intenzivně ostřeluje tamní města i vesnice z několika směrů. Americký Institut pro výzkum války uvádí, že Rusko chce anektovat Charkovskou oblast a že jeho teritoriální ambice přesahují Donbas.
Intenzivní útoky v regionu dnes potvrdilo ve svém pravidelném ranním hlášení i britské ministerstvo obrany. Ruské dělostřelectvo pokračuje v ostřelování Slovjansku ze dvou oblastí, z okolí města Izjum a z Lysyčansku. Také ruské jednotky zaznamenaly menší teritoriální postup v okolí města Popasna.
Střely vyslané z Izjumu se zaměřují na hlavní silnici E40. Mít pod kontrolou právě tuto silnici, která spojuje Doněck s Charkovem, je pro Rusko pravděpodobně důležité v jeho snaze o další postup v Doněcké oblasti, napsala britská vojenská zpravodajská služba.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 10 July 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) July 10, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/0wJwGgHXit
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/T0mS7E9OIG
Při ruském raketovém útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny přišlo o život nejméně šest lidí. Ruská raketa zasáhla pětipatrový obytný dům, který se zřítil, tvrdí místní úřady. Podle dnešního sdělení gubernátora Pavla Kyrylenka je potvrzeno i pět zraněných. V sutinách může být podle obyvatel budovy dalších 34 lidí.
Kyrylenko sdělil, že raketa dopadla v sobotu večer na město Časiv Jar, které leží na severovýchodě Doněcké oblasti.
📍Časiv Jar nedaleko Bachmutu, Doněcká oblast
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) July 10, 2022
Rusko ostřelovalo obec z raketometu Uragan, palba zasáhla činžovní dům. Záchranáři hlásí 6 oběti. Přibližně 34 lidí včetně 9-letého dítěte jsou zavaleni troskami. Hasičům se podařilo spojit s dvěma z nich. pic.twitter.com/O4AygC8GuM
Kanada vrátí opravené ruské turbíny pro údržbu plynovodu Nord Stream 1 do Německa, informovala agentura Reuters. Země také rozšíří sankce proti ruskému energetickému průmyslu.
Od počátku ruské invaze na Ukrajinu se Jevhen Perebyjnis v Česku aktivně účastní veřejných akcí na podporu Ukrajiny. Jako host vystoupil například na březnovém benefičním koncertu na pražském Václavském náměstí, na festivalu Rock for People a na březnovém Febiofestu převzal cenu Kristián za umělecký přínos pro ukrajinského režiséra Oleha Sencova. Jako host promluvil také na dubnovém volebním kongresu Občanské demokratické strany (ODS) v Praze či na volebním sjezdu KDU-ČSL v Ostravě. "Česko je lídrem dodávek pomoci na Ukrajinu, tahounem zpřísnění sankcí a místem fenomenální solidarity", řekl například na sjezdu ODS.
"Jedná se o velvyslance, kteří již odsloužili čtyři roky, a jak je v diplomacii zvykem, nyní proběhne jejich výměna," sdělila ČTK mluvčí ambasády v Praze Tetiana Okopna. K termínu Perebyjnisova odchodu bližší informace nemá, ale řekla, že se počítá s velvyslancovou účastí na pondělním zahájení výstavy zneškodněné vojenské techniky ruské armády. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal kromě Perebyjnise také velvyslance v Maďarsku, Německu, Norsku a Indii.
Reakce ministra zahraničí Jana Lipavského.
Rozhodnutí prezidenta @ZelenskyyUa odvolat @YPerebyinis respektuji. Pana velvyslance jsem poznal jako skvělého diplomata a statečného muže, který toho pro svou zemi v Česku udělal maximum. Putinovo barbarství nás sblížilo nejen profesně, ale i lidsky. Děkuji za Vaši práci!
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) July 9, 2022
Na zprávu o odvolání ukrajinského velvyslance reagoval na Twitteru český premiér Petr Fiala.
Bylo pro mne ctí spolupracovat s ukrajinským velvyslancem @YPerebyinis. Oceňuji, jak hluboký a vřelý vztah měl k České republice. Přeji mu do budoucna hodně štěstí a vše dobré.
— Petr Fiala (@P_Fiala) July 9, 2022
Jevhen Perebyjnis je velvyslancem v České republice od roku 2017. Dříve stál v čele zastupitelského úřadu v Lotyšsku, působil také jako mluvčí ukrajinské diplomacie. V 90. letech a na počátku tisíciletí působil rovněž na velvyslanectví v Praze postupně v roli druhého tajemníka, prvního tajemníka a rady.
Jevhen Perebyjnis nedávno poskytl Aktuálně.cz rozhovor.
Zelenskyj odvolal také ukrajinské velvyslance v Německu a Maďarsku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z funkce velvyslance Ukrajiny v České republice Jevhena Perebyjnise. Informuje o tom webová stránka ukrajinského prezidenta.
Ruská armáda vypálila v sobotu šest raket na ukrajinské město Mykolajiv, které se nachází blízko frontové linie, západně od okupovaného Chersonu.
Na indonéském ostrově Bali se dnes poprvé od ruské invaze na Ukrajinu sešel americký a čínský ministr zahraničí. Antony Blinken a Wang I se setkali po skončení zasedání skupiny 20 největších ekonomik a Blinken požádal, aby Čína odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině. Podle Blinkena Rusko odešlo z jednání G20 izolované a většina účastníků se vyjádřila proti válce na Ukrajině. "Byla tam velká shoda a Rusko zůstalo osamocené," řekl Blinken. Ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov z jednání několikrát odešel a schůzka skončila kvůli sporům mezi Ruskem a západním státy bez dohody.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková vyzvala obyvatele Ruskem obsazených oblastí na jihu země, aby odcestovali. Jinak podle ní hrozí, že okupační síly je mohou využít jako lidské štíty v případě ukrajinské protiofenzivy. Na páteční tiskové konferenci oznámila, že evakuace civilistů probíhají v části Chersonské a Záporožské oblasti. Z bezpečnostních důvodů odmítla uvést další detaily.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že je Rusko připraveno zahájit smysluplné diplomatické jednání. "Teď se musíme všichni zvednout, tak jak to udělaly jedna po druhé členské země skupiny G20, a odsoudit tuto agresi. Kromě jiného musíme požadovat, aby Rusko umožnilo přístup k potravinám zablokovaným na Ukrajině," řekl Blinken a dodal, že zatím nezaznamenal žádnou známku ochoty ke spolupráci z ruské strany. "Pokud se ruské agresi nepostavíme, pak bude na světě rozhodovat síla a to není v zájmu nikoho," řekl šéf americké diplomacie.
Ukrajinské síly se dnes nadále snažily zablokovat postup ruských jednotek v oblasti Donbasu na východě země, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Na frontové linii na východě hlásí ukrajinští představitelé intenzivní ostřelování měst a vesnic. Rusové tam útočí z několika směrů.
"Rusové střílejí podél celé frontové linie," napsal Hajdaj na sociální síti Telegram. "Nepřítel se snaží postoupit z Luhanského regionu do vesnic Doněckého regionu," dodal.
Rusko přesouvá své záložní síly z celé země a shromažďuje je poblíž Ukrajiny, aby je bylo možné použít pro budoucí ofenzivu, tvrdí ve svém pravidelném ranním hlášení britské ministerstvo obrany.
Podle britské vojenské zpravodajské služby velká část nové ruské pěchoty používá ke svým přesunům obojživelné obrněné transportéry MT-LB, které až dosud stály převážně ve skladech. Donedávna hrály tyto transportéry na obou stranách převážně podpůrnou roli. Rusko je dlouhou dobu považovalo za nevhodné pro jakýkoli transport pěchoty na frontové linii.
Transportér byl vyvinut v 60. letech minulého století a měl nahradit zastaralé obrněné pásové dělostřelecké tahače. Výzbroj tvoří kulomet.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 9 July 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) July 9, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/xebTKaaF6c
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/Jn4rNBOp5s
Ukrajinské úřady zabavily podniková práva a nemovitosti 11 ruských firem. V pátek to oznámila ukrajinská tajná služba SBU s tím, že jde o majetek v celkové hodnotě 2,1 miliardy hřiven (zhruba 1,7 miliardy korun).
Dohromady ukrajinské úřady zajistily 46 nemovitostí. Týká se to mimo jiné energetických firem Gazprom, Rosněfť a Rosatom. Ukrajinské úřady je viní ze spolufinancování ruské útočné války proti Ukrajině.
S přijímáním uprchlíků z Ukrajiny souhlasí tři čtvrtiny Čechů. Pro možnost jejich trvalého usazení v Česku je ale jen deset procent obyvatel. Vyplývá to z v pátek zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Souhlas s přijímáním ukrajinských uprchlíků vyjádřilo v průzkumu 75 procent lidí. Rozhodně pro bylo 27 procent a spíše pro 48 procent dotázaných. Proti přijetí se postavila téměř čtvrtina dotázaných. Rozhodně proti bylo osm procent a spíše proti 15 procent respondentů.
"Podrobnější analýza ukázala, že vyšší podporu přijímání uprchlíků z Ukrajiny vyjadřují absolventi vysokých škol, dotázaní s dobrou životní úrovní vlastní domácnosti," uvádějí autoři průzkumu. Z hlediska politické orientace vyjadřovali podporu přijímání uprchlíků lidé hlásící se k pravici a ti, kdo se zajímají o situaci na Ukrajině či o situaci běženců z této země.
Pokračování sankcí vůči Rusku by mohlo evropským domácnostem způsobit katastrofický růst cen energií, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin, který vedl poradu se členy své vlády o energetice. Protiruské sankce podle něj způsobují mnohem větší škody zemím, které je zavádějí, než Rusku samotnému.
"Ano, víme, že Evropané se snaží nahradit ruské energetické zdroje. Očekáváme však, že výsledkem takových akcí bude růst cen plynu na spotovém trhu a zvýšení nákladů na energetické zdroje pro koncové spotřebitele," řekl Putin. Další uplatňování sankcí podle něj může vést k vážnějším a bez nadsázky až ke katastrofických následkům na globálním energetickém trhu.
Rusko znovu varovalo Litvu, že bude muset počítat s tvrdou odpovědí, pokud se v následujících dnech nevyřeší spor o blokádu Kaliningradské oblasti. Litva přes svojí hranici nepouští po silnici ani železnici zboží, o kterém tvrdí, že je na sankčním seznamu Evropské unie. Sankce EU zavedla vůči Rusku po invazi na Ukrajinu.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen na Ukrajině v červnu dále zrychlilo na 21,5 procenta. To je nejvyšší údaj za šest let. Největší podíl na tom měly ceny pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ukrajinský statistický úřad. Inflace prudce stoupá od únorové invaze Ruska na Ukrajinu. Ta narušila dodavatelské řetězce a přiměla centrální banku k rychlému zvýšení úrokových sazeb až na 25 procent.
Analytický souhrn britské vojenské rozvědky.
Rusové se chystají soudit přes 500 zajatých vojáků ukrajinského pluku Azov ➡ https://t.co/mJ6GJ8gJ9p pic.twitter.com/jQwuZXG9MC
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 8, 2022
Ruské invazní síly okupují zhruba 22 procent ukrajinské zemědělské půdy a válka ohrožuje letošní letní úrodu. Uvedl to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), jenž se opírá o analýzy satelitních snímků.
Britské velvyslanectví v Moskvě nebude používat novou adresu, kterou mu přiřadily ruské úřady. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. Moskevská radnice tento týden nazvala prostor poblíž ambasády Spojeného království náměstím Luhanské lidové republiky s odkazem na proruský separatistický útvar na východě Ukrajiny. Adresu si na svém webu nezměnila ani diplomatická mise Spojených států, která by nově měla používat náměstí Doněcké lidové republiky.
"Aktuální adresa britského velvyslanectví v Moskvě je uvedena na oficiálních internetových stránkách ambasády," cituje agentura tiskové oddělení britské diplomatické mise. Na webu ambasády se přitom uvádí adresa Smolenskaja naběrežnaja 10, Moskva. Ruská pošta už mezitím avizovala, že na starou adresu velvyslanectví žádná psaní nebude doručovat. Budou vrácena doručovateli, sdělil tiskový odbor agentuře RIA Novosti.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov předčasně opustil summit G20 na indonéském ostrově Bali. Nelíbila se mu kritika Ruska a výzvy, aby jeho země okamžitě ukončila válku na Ukrajině.
Moskevský soud odsoudil k sedmiletému vězení městského zastupitele Alexeje Gorinova, který podle něj šířil falešné zprávy o ruské armádě. Gorinov odsoudil ruský útok na Ukrajinu a označil ho za válku, napsal ruskojazyčný server BBC. Moskva o invazi hovoří jako o "speciální vojenské operaci".
Šedesátiletý Gorinov "úmyslně spáchal zločin a věděl, že jde o veřejné ohrožení, které může mezi občany vyvolat obavy a úzkost", citoval list Novaja gazeta Evropa rozhodnutí soudu. Gorinov kvůli tomu podle soudkyně stráví sedm let v trestanecké kolonii. Policie Gorinova zadržela 26. dubna, o den později ho soud poslal do vazby.
Vítejte u online přenosu Aktuálně.cz k dění na Ukrajině. Starší zprávy naleznete zde.
Právě se děje
Jako dánský Notre-Dame. V Kodani hoří renesanční budova burzy, věž se zřítila
Downey hraje čtyři zlé bílé muže. Američané natočili jiný pohled na válku ve Vietnamu
Dobyli Londýn, stál o ně Philip Glass. Vrací se čeští Ecstasy of Saint Theresa
ŽIVĚ
Vondroušová - Vekičová 1:0. Češka zahajuje antukovou sezonu, skvěle otočila první set
Kirby s odkazem na zpravodajské informace dále sdělil, že Rusko chce nutit místní obyvatele, aby se ucházeli o ruské občanství. Rusové se rovněž pokoušejí dostat pod kontrolu vysílací věže, dodal americký představitel. Americký představitel poznamenal, že Rusko používá tutéž taktiku, k níž se uchýlilo v roce 2014, kdy anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.