Rýsuje se nová válka na troskách Sýrie? Tlak na sousední Izrael sílí, vše je v ruských rukou

Martin Novák Martin Novák
12. 2. 2018 18:25
Víkendový izraelský útok na Sýrii byl nejsilnější za posledních šestatřicet let. A budou další, dokud Írán nepřestane provokovat, varují Izraelci.
Izraelští vojáci.
Izraelští vojáci. | Foto: Reuters

Jeruzalém/Damašek - Izraelské víkendové nálety na Sýrii byly jiné než stovky předchozích. Byly nejsilnější od roku 1982, kdy se Izraelci a Syřané přímo střetli ve válce v Libanonu. 

Sestřelená izraelská stíhačka.
Sestřelená izraelská stíhačka. | Foto: Reuters

Navíc poprvé během šestatřiceti let přišel židovský stát o svoji stíhačku.

Stroj F-16 zasáhla syrská protivzdušná obrana, jejímž základem je ruský systém S-400. Posádka ale ještě stihla doletět s letounem nad Izrael, kde se zřítila. Nespadla tedy na syrské území a piloti nepadli do zajetí.

Izraelský úder mířil hluboko do Sýrie. Na letecké základně T-4 u Palmýry jsou totiž íránští vojáci a právě odtud podle Izraelců v sobotu odstartoval íránský dron, který následně ve svém vzdušném prostoru sestřelili. Bezpilotní letoun je "vyprovokoval" ke zmíněným náletům. 

Jejich terčem byla dokonce i syrská čtvrtá obrněná divize, které velí Máhir Asad, mladší bratr syrského prezidenta Bašára Asada.

Stupňující se tlak

Situace se pro Izrael nevyvíjí příznivě. Jeho nepřátelé - libanonské hnutí Hizballáh a Írán - se pevně uchytili v Sýrii, kde bojují na straně Asadova režimu. Hizballáh tam má přes 10 tisíc bojovníků a íránské elitní Revoluční gardy mají zase několik tisíc vojáků.

Foto: Tomáš Daněk

Bez této pomoci by Asad v Sýrii válku nevyhrál, samotná ruská letecká podpora by mu nestačila.

Izraelci se od počátku obávali, že Írán využije angažmá v Sýrii k budování pozic blízko jejich hranic. Spoléhali na Rusko, že jako hlavní aktér "asadovské koalice" tomu zabrání.

Zatím ale Moskva nic takového neučinila, přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ruský prezident Vladimir Putin spolu často jednají osobně i telefonicky.

Rýsuje se tak možnost nové války. Nebo přesněji: další ze série válek v Sýrii a kolem Sýrie. Izrael proti Íránu, Hizballáhu a Asadovu režimu.

Komentátor izraelského listu Jerusalem Post Herb Keinon, který dlouhodobě sleduje situaci na Blízkém východě, soudí, že Rusko stále ještě může válce jako hlavní spojenec Asada zabránit.

"Když Netanjahu jezdil za Putinem, dával mu najevo, s jakou reakcí musí počítat, pokud si Írán nepřestane budovat pozice v Sýrii. Doufal, že Moskva to pochopí a přesvědčí Íránce, aby se stáhli do pozadí. Ale nefunguje to. Když jsou ruští diplomaté tázáni, proč Rusko nebrání Íránu ve stavbě stálých základen v Sýrii, odpovídají, že Írán je suverénní stát, a ne ruský klient," vysvětluje americko-izraelský komentátor.

Rusko poslalo svá letadla na pomoc Asadovi v září 2015. Zachránilo jeho režim před pádem ve spolupráci s Hizballáhem a Íránem.

Riziko je "značné"

Syrská válka se do značné míry vede po sektářské linii. Írán jako šíitský stát a Hizballáh jako šíitské hnutí podporují Asada, jehož režim se opírá hlavně o náboženskou menšinu alávitů. Ti jsou blízcí opět šíitským muslimům.

Opozici proti Asadovi naopak tvoří hlavně sunnitští muslimové.

Írán navíc neuznává právo Izraele na existenci. S Hizballáhem pak židovský stát svedl válku naposledy v létě roku 2006. Podle Izraelců hnutí disponuje zhruba 150 tisíci raketami různého doletu.

Analytická společnost Eurasia Group považuje riziko většího střetu mezi Izraelem a Íránem za značné. "Další incident může zúčastněné strany rychle a snadno zatáhnout do regionálního konfliktu," uvádí agentura ve své zprávě.

Násilí vůči Izraeli je oprávněné, říká v rozhovoru s DVTV palestinský velvyslanec.

Trumpovo uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele je aktem agrese vůči našemu národu a zemi, porušuje rezoluce OSN a mezinárodní právo, říká Alattrash | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy