Válka generálů v Kyjevě: Kdo doopravdy stojí za pádem miláčka Ukrajinců?

Boj o budoucnost armády, styl vedení války, ale i o miliardové zakázky a důvěru prezidenta. To všechno mělo vliv na náhlý konec nejpopulárnějšího ukrajinského ministra, zázračného dítěte ukrajinské politiky Mychajla Fedorova. Technokratický mág skončil ve čtvrtek po střetu s velitelem armády Syrským. Jeho konec spustil nejen demonstrace v ulicích Kyjeva, ale i protesty některých vlivných generálů.

Jen před třemi týdny mluvil Mychajlo Fedorov ve videorozhovoru o obrovském tlaku, kterému čelil, když nastoupil do úřadu a začal ministerstvo obrany čistit od korupčních schémat. Uvedl, že jeho tým společně s orgány činnými v trestním řízení provedl vyšetřování, identifikoval podezřelé osoby i firmy a od všech vyžadoval test na detektoru lži. Ti, kteří jím prošli, na svých pozicích zůstali. Ti, kteří selhali, byli propuštěni.

Svolal také schůzku zhruba pro tisícovku zaměstnanců ministerstva obrany, na které jim adresoval jasné varování: „Pokud si byť jen jediný člověk nebo jediná firma z vás myslí, že bude na ministerstvu obrany provozovat machinace se státními zakázkami, osobně udělám vše pro to, abyste skončili ve vězení.“

Místo toho ovšem skončil sám Fedorov. Ne ve vězení, ale na ministerstvu obrany. Teprve 35letý manažer se přitom zdál být mužem, pro kterého neexistuje úkol, který by nezvládl. Ve 28 letech uskutečnil na Ukrajině coby ministr pro digitální transformaci a vicepremiér digitální revoluci, když zavedl aplikaci Diia, která propojila desítky státních služeb do jediné mobilní aplikace. Ukrajinci jako první na světě získali plnohodnotné digitální občanské průkazy a pasy, včetně vojenských průkazů.

Byl to právě Fedorov, kdo hned v prvních dnech invaze veřejně na sociální síti X vyzval Elona Muska, aby Ukrajině poskytl satelitní internet Starlink. Musk tehdy reagoval do několika hodin a Starlink se následně stal páteří ukrajinské armádní i civilní komunikace.

Fedorov také inicioval globální sbírku a státní program na nákup, vývoj a výrobu bezpilotních letounů. Zjednodušil byrokratické postupy pro ukrajinské technologické start-upy, což vedlo k tomu, že Ukrajina dokázala v extrémně krátkém čase vyvinout vlastní funkční flotilu námořních dronů a bezpilotních letounů s dlouhým doletem.

Samotnou aplikaci Diia navíc nechal upravil tak, aby přes ni běžní občané mohli bezpečně nahlašovat pohyb ruských vojsk, posílat přesné geolokace tanků a žádat o finanční kompenzace za zničený majetek.

Jenže samotné ministerstvo obrany se nakonec ukázalo být mnohem tvrdším oříškem. Fedorov zde narazil na silného protivníka v podobě velitele armády generála Oleksandra Syrského. Během své rozlučkové tiskové konference končící ministr ve čtvrtek obvinil armádní velení z celé řady závažných chyb, které přímo ohrožují obranyschopnost Ukrajiny.

Popsal například chaos způsobený tím, že některé armádní sbory dostávají nové velení každý měsíc, takže velitelé v první linii často ani nevědí, kolik mají k dispozici brigád a co se u nich přesně děje. Vedení armády podle něj často vytrhne prapor z jedné brigády a mechanicky ho přesune do jiné, přičemž v takto chaotických podmínkách nelze podle Fedorova budovat žádný funkční systém.

Fedorov zmínil i dlouhodobý nešvar ukrajinské armády, kdy nikdo za nic nenese skutečnou odpovědnost. Ta je podle něj v rámci hierarchie vždy sražena dolů po řetězci velení a vina za případná selhání se svaluje na řadové vojáky a nižší důstojníky. Zásobování na frontě je navíc podle jeho slov často řízeno nikoli podle reálných potřeb vojáků, ale podle toho, zda je konkrétní velitel jednotky loajální ke generálu Syrskému.

Na Fedorovovu obranu se okamžitě postavil vlivný a populární velitel Spojených ozbrojených sil Ukrajiny (a někdejší vrchní velitel pozemních sil) Mychajlo Drapatyj. Z pozice této funkce Drapatyj přímo řídí kombinované operace na frontě a podléhají mu všechny druhy vojsk včetně letectva či speciálních jednotek, což jeho slovu dává značnou váhu.

Ve svém prohlášení na Facebooku uvedl, že příchod Fedorovova týmu na ministerstvo obrany znamenal první skutečný pokus o změnu zkostnatělého vojenského systému. Podle Drapatého se nový tým na ministerstvu snažil změnit dosavadní postupy a koncepčně řešit problémy, jejichž následky pociťují vojáci a velitelé přímo v první linii. Poděkoval přitom vedení resortu za ochotu pracovat na otázkách, které systém až doposud přivykl mlčky obcházet.

„Když je třeba správné rozhodnutí prosadit systému navzdory, a nikoli díky němu, znamená to, že změnu potřebuje samotný systém,“ prohlásil Drapatyj. S tím, že velitel nemá právo o problémech mlčet, zvláště když se jejich cena měří ztracenými příležitostmi, časem i lidskými životy.

V reakci na Fedorovův odchod podal demisi také zástupce velitele ukrajinských vzdušných sil, plukovník Pavlo Jelizarov. Odvolání mladého ministra obrany označil za fatální chybu. Varoval přitom, že zablokování reforem protivzdušné obrany bude mít tragické následky přímo na bojišti, což povede k dalším zbytečným ztrátám na životech a k ničení klíčové ukrajinské infrastruktury ruskými raketami a drony.

Reakce samotného generála Syrského na ostrou veřejnou kritiku ze strany odstupujícího ministra Fedorova byla diplomatická. Nicméně obsahovala jasně čitelný mírně ironický podtext. Na svém telegramovém účtu nejprve poukázal na to, že díky jeho vojenskému vedení v kritickém roce 2022 vůbec může Fedorov v Kyjevě pořádat tiskové konference: „Jsem hrdý na to, že se nám díky kyjevské obranné operaci v roce 2022 podařilo ubránit naše hlavní město. Dnes se v tomto městě mohou konat brífinky, formovat vize a přijímat rozhodnutí.“

Nepřímo tak odmítl Fedorovovo tvrzení, že armádní vedení postrádá vizi a blokuje pokrok, přičemž naznačil, že současná strategie pod jeho velením přináší výsledky. Na závěr Mychajlu Fedorovovi chladně poděkoval a vyjádřil naději, že i po svém odchodu z čela ministerstva obrany bude nadále užitečným pro stát.

Proč byl Fedorov nakonec odvolán, prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně podrobněji nevysvětlil. Bývalý ministr zahraničí Dmytro Kuleba to s jistou rezignací popsal jako důsledek ztráty osobní důvěry.

„Nevěřím, že jde jen o střet se Syrským nebo se zkorumpovanou partou na ministerstvu obrany. Něco se mezi nimi stalo – něco osobního,“ soudí Kuleba. „Z nějakého důvodu ztratil Fedorov prezidentovu důvěru. A jakmile v našem systému nemáte prezidentovu absolutní důvěru, nemůžete už svou práci dál dělat.“