


Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je bránící se země nyní v unikátní pozici – Rusko po delší době ztrácí na bojišti iniciativu, a zvyšují se tak šance na dosažení dohody o ukončení bojů. Podle Kyryla Budanova, označovaného za „muže číslo dva Ukrajiny“, je realistické dosáhnout konce války ještě letos.

Kyrylo Budanov, dřívější šéf ukrajinské vojenské rozvědky a nyní vedoucí prezidentské kanceláře, se k možnostem ukončení války vyjádřil v pondělí na bezpečnostní konferenci v Kyjevě, píše například ukrajinská agentura Unian.
„Prezident nám uložil úkol – pokusit se ukončit tuto válku co nejrychleji. Mohu potvrdit, že právě to je jeho cíl – zastavit boje co nejdříve, ideálně ještě před zimou,“ řekl novinářům.
„Jako vedoucí prezidentské kanceláře dělám vše, co je v mých silách, abych splnil cíl stanovený prezidentem Ukrajiny. Je to naprosto správný, včasný a dobře promyšlený cíl,“ dodal.
Podle Budanova má Ukrajina možnosti k dosažení tohoto cíle. Zároveň však připustil, že Rusko může dohodu odmítnout. I tak podle něj existuje „řada faktorů“, které dávají naději, že by Rusko mohlo souhlasit s „určitým návrhem“ na zastavení bojů.
Zelenskyj již dříve – během únorových jednání s Ruskem a USA – naznačil, že americký prezident Donald Trump chce dosáhnout ukončení bojů před americkými volbami, které se konají v listopadu. V takzvaných midterms se volí celá Sněmovna reprezentantů a přibližně třetina Senátu.
Budanov rovněž odmítl, že by se jednání s Ruskem ocitla ve „slepé uličce“. Reagoval tak mimo jiné na vyjádření amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který 8. května během návštěvy Itálie uvedl, že americké snahy o ukončení války „uvázly na mrtvém bodě“.
Budanov rovněž potvrdil dřívější informaci, že se do Kyjeva v blízké době chystají američtí vyjednavači – Trumpův poradce a zeť Jared Kushner a zvláštní vyslanec prezidenta USA Steve Witkoff. Tato dvojice již několikrát navštívila Moskvu a jednala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podle deníku The New York Times, který se odvolává na zdroje obeznámené s jednáními, dali zástupci Kremlu v zákulisí najevo, že jsou „unaveni občasnými návštěvami“ Kushnera a Witkoffa. Upřednostnili by jednání v rámci stabilního diplomatického procesu s pracovními skupinami a pravidelnými schůzkami, napsal americký deník v neděli.
Jako bývalý šéf vojenské rozvědky Budanov v minulosti často přicházel s odvážnými prognózami ohledně výsledku války, z nichž ne všechny se naplnily.
Vyjádření Budanova přišlo den poté, co americká stanice CBS odvysílala rozhovor s ukrajinským prezidentem.
Zelenskyj v rozhovoru pro CBS uvedl, že od prosince 2025 začalo Rusko ztrácet iniciativu na bojišti, čímž se otevřelo okno pro jednání, kterého chce Kyjev využít. Dodal, že „musíme najít diplomatickou cestu, jak si sednout a jednat“ ještě před příchodem zimy.
Podle ukrajinského prezidenta však „záleží na tlaku na Putina, na tlaku v jeho společnosti – a myslím si, že ten sílí“. Dodal, že klíčovou roli mají sehrát sankce proti Rusku. Podle Zelenského je nutné „ne je rušit, ale naopak je zpřísnit“.
Poslední trilaterální jednání za účasti Ukrajiny, Ruska a Spojených států se uskutečnila v polovině února. Následná schůzka, původně plánovaná na konec února a později přesunutá na začátek března, byla krátce před americko-izraelskými údery na Írán zrušena, protože pozornost Washingtonu se přesunula na Blízký východ.



Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu. Ve středu to podle agentur řekl americký prezident Donald Trump při vystoupení na stanici Fox News. Dodal, že američtí představitelé v úterý vedli s íránskými zástupci rozhovory.



Rusko by po případném podepsání mírové dohody považovalo mezinárodní vojenskou misi na Ukrajině vyslanou spojenci Kyjeva za nepřijatelnou a za hrozbu. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Reagovala tak na opakovaná vyjádření takzvané koalice ochotných.



Napětí mezi Spojenými státy a Íránem znovu prudce eskaluje. Americký prezident Donald Trump sice ustoupil od plánu zavést poplatek za plavbu Hormuzským průlivem, zároveň ale pohrozil rozsáhlými útoky na íránskou infrastrukturu. Teherán odpověděl výzvami k odvetě a zveřejnil seznam západních politiků, kteří se podle režimu stali prioritními cíli.



Anarchista ruského původu Igor Ševcov zůstane zapsaný v národní evidenci nežádoucích osob i Schengenském informačním systému. Ústavní soud odmítl jeho stížnost, je patrné z usnesení. Česká policie považuje Ševcova za bezpečnostní riziko.


