Válečný zločinec se vrátil domů. Chce být zas politikem

Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
20. 5. 2012 13:15
Bosenští mocipáni mají stále vliv, i když jsou zločinci a vrazi
Foto: Tomáš Rákos

Velika Kladuša - Po Fikretu Abdičovi zbylo v městečku na severu Bosny jen pár rozbořených domů a
polorozpadlá továrna. Připomínají pád muže, jehož obyvatelé města Velika Kladuša stále, i když váhavě, oslavují.

Abdič je jednou z nejkontroverznějších postav bosenské války (1992-95). Začínal jako komunista, pak z něj byl kapitalista, během konfliktu na sebe vzal roli válečníka, která ho kvůli zločinům proti muslimským sousedům přivedla do vězení.

Na svobodu se dostal teprve před pár týdny. A už zvažuje návrat do veřejného života.

Jde o ukázkový příklad nejen mocenských choutek balkánských lídrů, ale hlavně nedostatečného pokroku, jehož se zemi 17 let po válce dostává.

"To, co jsme tu měli, bylo úžasné. Fikret toho pro oblast udělal hodně. Teď tu není nic," soudí 47letá nezaměstnaná Semsa Kendičová. "On je jediný, kdo to tu dokáže znovu nastartovat," dodává.

Zločinci zpět na scéně

V těchto dnech to je 20 let, co válka v Bosně začala. Zemřelo během ní 100 tisíc lidí a dva miliony dalších přišly o střechu nad hlavou.

Potočarský hřbitov: místo odpočinku obětí masových vražd.
Potočarský hřbitov: místo odpočinku obětí masových vražd. | Foto: Tomáš Rákos

Hodně z těch, kteří byli usvědčeni z válečných zločinů a trest si odseděli, se vrací. Čeká na ně země ostře rozdělená mezi komunity pravoslavných Srbů, chorvatských katolíků a bosňáckých muslimů.

Dvaasedmdesátiletý Abdič opustil brány vězení v chorvatské Pule 9. března. Odseděl si dvě třetiny dvacetiletého trestu. Z 400 kilometrů vzdálené Kladuši za ním jely tisícovky příznivců.

Na parkovišti před káznicí lidé tančili a skandovali Abdičovu přezdívku. "Babo! Babo!"

Byl na svobodě jen pár chvil a už davům slíbil, že se vrátí a znovu nastartuje dříve mocný jugoslávský potravinářský koncert Agrokomerc, který dříve vedl.

Hlad po penězích

Zpátky v Kladuši vyvolala jeho slova nadšení a zděšení zároveň. Jeho kariéru vždy provázely pochybná přátelství a hlad po penězích.

"Můj otec na tom osobní zájem vlastně nemá. Je ale jediným, komu tito chudí lidé věří," prohlašuje Abdičova dcera Elvira. "Velkou firmu už dřív vytvořil a dokáže ji i vést."

Ještě za dob socialistické Jugoslávie dokázal Abdič skoro sám přetvořit malou farmu v gigantického exportéra, jehož produkty se rozvážely do 43 zemí. Agrokomerc zaměstnával 13 600 lidí.

Snímek ze sedmdesátých let: Josip Broz Tito s manželkou Jovankou.
Snímek ze sedmdesátých let: Josip Broz Tito s manželkou Jovankou. | Foto: Wikipedie

Pak ale přišel skandál. V roce 1987 vyšlo najevo, že společnost vypisovala bezcenné směnky, celkem v hodnotě 400 miliónů dolarů. Případ zachvátil politickou scénu a Abdič byl odvolán.

Postavili ho před soud, ale byl osvobozen. Vrátil se do Velike Kladuše, znovu se stal ředitelem a vrátil výrobu Agrokomerc na úroveň, které závod dosahoval v době před skandálem.

Zadobře se všemi

Když se v roce 1991 začala Jugoslávie rozpadat, spojil se Abdič s muslimským vůdcem Alijou Izetbegovičem.

O dva roky později vazby Abdič zpřetrhal a prohlásil odlehlý region samostatnou provincií.

V době bojů proslul jako nemilosrdný vládce, jež využil každé možnosti, jak na válce vydělat. Opozici věznil, obchodoval se zbraněmi a kontakty udržoval se všemi stranami konfliktu.

Bosenská muslimská armáda zaútočila na jeho muže v roce 1995 a Abdič poté utekl do Chorvatska, kde ho nakonec odsoudili.

Elvira Abdičová

V době nepřítomnosti po něm žezlo převzala dcera, která se stala političkou. S otcovým návratem teď celá rodina zvažuje, že Agrokomerc znovu převezme do vlastních rukou.

Mnozí z místních obyvatel věří, že Abdič má unikátní dar. Dokáže "věci vytvářet z ničeho," tak jak to dělal dřív.

"Dal nám toho víc, než naši vlastní otcové," říká Muharem Čerimovič, bývalý manažer Agrokomerc a hlavně člověk loajální k Abdičovi.

Dvě oběti granátového útoku leží na ulici ve čtvrti Alipašino Pole. Radovan Karadžič je obviněn z toho, že nařídil ostřelování muslimy osídlených částí města v době obléhání Sarajeva. Archivní foto z roku 1992.
Dvě oběti granátového útoku leží na ulici ve čtvrti Alipašino Pole. Radovan Karadžič je obviněn z toho, že nařídil ostřelování muslimy osídlených částí města v době obléhání Sarajeva. Archivní foto z roku 1992. | Foto: Reuters

"Agrokomerc dával práci všem. Stavěl školy, silnice a infrastrukturu," dodává.

Naděje lidí očividně nepočítá s finančními a právními překážkami a nároky, jež by si znovunastartování koncernu vyžádalo.

Rozhodnout má Soud pro lidská práva

Abdič tráví čas na chorvatském pobřeží - drží se stranou. Jeho dcera Elvira ale Reuters řekla, že na ambiciózních plánech se už pracuje.

O strategii mluvit odmítá. Sdělila jen to, že pomocnou ruku už nabídly údajně stovky, ne-li tisíce, bývalých zaměstnanců Agrokomerc.

Bosna se po válce rozdělila na autonomní Srbskou republiku, Federaci většinových Bosňáků a Chorvatů a velmi slabý centrální stát.

Radovan Karadžič bude souzen mimo jiné za genocidu obyvatel bosenské Srebrenice v roce 1995. Každoročně v červenci tam dodnes pochovávají stovky identifikovaných těl obětí, jejichž ostatky byly vyzvednuty z masových hrobů.  Fotogalerie ze Srebrenice: 13 let po masakru pochovali další mrtvé
Radovan Karadžič bude souzen mimo jiné za genocidu obyvatel bosenské Srebrenice v roce 1995. Každoročně v červenci tam dodnes pochovávají stovky identifikovaných těl obětí, jejichž ostatky byly vyzvednuty z masových hrobů. Fotogalerie ze Srebrenice: 13 let po masakru pochovali další mrtvé | Foto: Reuters

Irelevantní

Federální vláda je tou, která v současné době drží v rukou 90,3 procentní podíl Agrokomerc. Fikret Abdič vládu jménem minoritních akcionářů zažaloval. Tvrdí, že byli o většinový podíl okradeni. Případ teď leží u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Dcera Elvira trvdí, že rozsudek padne ještě letos.

Federální ministr průmysl Erdal Trhulj je k plánům Abdičovy rodiny skeptický. Podle něj by musel nový vlastník Agrokomerc nejdřív splatit dluh ve výši 130 miliónů bosenských marek, což je v přepočtu zhruba 65 miliónů eur.

Abdičovi se brání s tím, že dluh je po válce promlčený a tudíž irelevantní.

"Stejně tak jsou irelevantní Abdičova slova," kontruje ministr.

"Lidé nejsou realističtí. Člověk musí mít majetek, aby přiměl věřitele k odepsání dluhu," dodává.

Strážci hrobky

O napjatých vztazích mezi lidmi loajálními k Abdičovi a jeho nepřáteli není pochyb. "Ten muž má nálepku válečného zločince," stěžuje si učitel střední školy ve Velike Kladuši Djeko Bibuljica.

On sám byl držen v táboře Abdičových lidí po dobu osmi měsíců. "Mladí lidé a intelektuálové jeho návrat na scénu neschvalují," podotýká. Obává se, že znovu vyvolá nepřátelství a trauma, kterým místní prošli.

Komplex Agrokomerc, jeho haly, hangáry, sila, farmy a výrobní linky nyní zejí prázdnotou. Jsou zamčené a z velké části zdevastované. U vchodu stojí dva hlídači.

"Jsme čestná stráž, hlídající hrobku," povídá jeden z nich. "Nic tu nezbylo."

 

Právě se děje

před 52 minutami

Evropská komise podle Havlíčka odblokovala 18 miliard korun na projekty programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Evropská komise podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) odblokovala 18 miliard korun, které zadržovala na projekty v problémovém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. EK platby pozastavila loni na jaře kvůli vysoké chybovosti. Podle vicepremiéra není jasné, kdy peníze proplatí.

"Před chvílí přišla esemeska, že byl dnes odpoledne odblokován ten zadržovaný peníz, těch 18 miliard korun," uvedl Havlíček. Jeho úřad prý čtyři měsíce vše dokládal unijním auditorům, kteří nakonec žádnou chybu neobjevili. "O nic nepřijdeme v tuto chvíli. Teď je jenom otázka, kdy nám ty peníze pošlou," uvedl Havlíček.

Peníze už ministerstvo průmyslu a obchodu dalo firmám, které o ně žádaly pro své projekty z problémového programu. Projekty se často uskutečňují po etapách, a tak se i na základě jednotlivých žádostí o platbu hradí. EK platby proplácí zpětně.

Další zprávy