Výroba koronavirové vakcíny v australské pobočce firmy AstraZeneca | Foto: Reuters

Velká hádka s EU: AstraZeneca

Vůbec první, s kým se Evropská komise dohodla už loni v srpnu na dodávkách vakcíny, byla britsko-švédská firma AstraZeneca, která ji vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou (a její vlastní společností Vaccitech). Nakonec se ale jejich vakcína stala až v pořadí třetí v Evropě schválenou látkou. 

Rozhodnutí Evropské lékové agentury minulý týden navíc předcházela řada pochyb, protože například německá nebo polská vakcinační komise nedoporučila její nasazení u lidí starších 65 let. Právě ti jsou ale v případě covidu-19 nejzranitelnější. 

Průměrná účinnost vakcíny je nižší než u té od Pfizeru, dosahuje asi 60 až 70 procent. Vakcína také spoléhá na jiný princip, využívá uměle oslabený virus s označením ChAdOx1, který způsobuje respirační nemoci u opic. Taková metoda je běžná u většiny existujících vakcín. Vývojáři také v první polovině prosince oznámili, že budou spolupracovat s ruskými vědci, kteří dělají na vakcíně s názvem Sputnik V. Ta funguje obdobně (více k ruské vakcíně v závěru článku). 

I v tomto případě se EU dostala s výrobcem do sporu, když AstraZeneca původně chtěla snížit příslib dodávek z 80 milionů do konce března na pouhých 31 milionů. Brusel nakonec uhádal kompromisních 40 milionů, dodávky začnou také o týden dříve. "Společnost rozšíří své výrobní kapacity v Evropě," uvedla k tomu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Celkem má komise objednáno 300 milionů dávek vakcíny s možností přikoupit ještě třetinu navíc. 

Do Česka přijdou první vakcíny od tohoto výrobce 8. února. Ve zbytku měsíce se pak počítá s dodáním 81 tisíc dávek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že Česko neplánuje nijak omezit horní věkovou hranici lidí, kterým bude podávána.