Na 15 let do vězení za stažení aplikace. V Turecku začal soud s obhájci lidských práv

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 25. 10. 2017 21:58
Skupině obhájců lidských práv z organizace Amnesty International hrozí v Turecku vysoké tresty. Do vězení mohou jít až na 15 let. Kromě devíti Turků jsou od středy souzeni i jeden Němec a Švéd. Už tři měsíce je policie zadržuje kvůli tomu, že si do mobilu stáhli šifrovací aplikaci. Podle turecké prokuratury ji využívali i pučisté během loňského pokusu o převrat. Amnesty International ale jakákoliv obvinění odmítá. Prokuratura ve středu večer překvapivě požádala o propuštění obžalovaných a jejich souzení na svobodě, informovala agentura DPA.
Foto: Reuters

Ankara - Před třemi měsíci se zúčastnili školení turecké pobočky nevládní organizace Amnesty International (AI) o digitální bezpečnosti. A stáhli si mobilní aplikaci.

Nyní hrozí skupině obhájců lidských práv v Turecku až 15leté tresty za napomáhání teroristům.

Stejnou aplikaci totiž údajně používali i pučisté, kteří se loni pokusili svrhnout tureckého prezidenta Recepa Erdoğana.

V Turecku začal ve středu soud s 11 aktivisty, kteří jsou obviněni z napomáhání teroristům nebo přímo z příslušnosti k "ozbrojené teroristické organizaci". Ve skupině je kromě ředitelky turecké regionální organizace Amnesty International Idil Eserové i Němec Frank Steudtner a Švéd Ali Gharavi.

Prokuratura pro ně žádá tresty od 7,5 do 15 let vězení.

Eserová poslala v září z vazby dopis, ve kterém svým kolegům píše, že je "v pořádku".

"Věřím, že organizace jako Amnesty International jsou čím dál více důležité ve světě, kde narůstá xenofobie a rozdělování (společnosti)," dodává pak Eserová.

Prokuratura ve  středu večer překvapivě požádala o propuštění obžalovaných a jejich souzení na svobodě, informovala agentura DPA.

Turecká vláda obviňuje duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA, z naplánování loňského pokusu o puč. Stejně tak i jeho údajné stoupence.

Nejvyšší soud navíc v září rozhodl, že vlastnictví šifrovací aplikace ByLock může sloužit jako dostatečný základ k obvinění, že dotyčný nějakým způsobem podporoval vojenské povstání.

Likvidace kritiků režimu

Zmíněná trojice aktivistů byla zadržena ještě během semináře o digitální bezpečnosti, který 18. července na ostrově Büyükada u Istanbulu pořádala turecká Amnesty International. Od té doby jsou zatčeni.

Prokuratura tvrdí, že seminář sloužil jako setkání za účelem plánování povstání nebo dokonce provádění špionáže.

Zadržení aktivistů vyvolalo prudkou výměnu názorů mezi Ankarou a Berlínem, který pohrozil změnou politiky vůči Turecku.

Německá kancléřka Angela Merkelová dokonce minulý měsíc uvedla, že vyjednávání o vstupu této země do EU by se měla pozastavit nebo ukončit.

Lidskoprávní organizace Amnesty International jakékoliv napojení svých pracovníků na pučisty odmítá.

Zpochybňuje i samotný fakt, že by vlastnictví aplikace mělo být spojováno s loňským pokusem o převrat. Mezi lety 2012 a 2016 si ByLock stáhlo po celém světě na 600 000 lidí, píše britský list The Guardian.

"Od okamžiku jejich zadržení bylo jasné, že jde o politicky motivovaná stíhání na umlčení kritických hlasů v Turecku," cituje deník šéfa evropské kanceláře AI Johna Dalhuisena.

Pro údajné napojení na loňský puč v Turecku přišlo o práci zhruba 150 000 zaměstnanců státního i soukromého sektoru a přes 50 000 lidí bylo zadrženo. Ankara se hájí, že vzhledem k vážnosti hrozeb, kterým čelí, se jedná o nezbytná opatření. Kritici mají za to, že turecký prezident využívá nepovedeného převratu jako záminky k likvidaci opozice.

Česko musí napnout všechny síly, komentuje případ odsouzení dvou Čechů v Turecku bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy