Tunis - V Tunisku se v neděli konalo první kolo prezidentských voleb, které mají završit demokratizační proces v zemi. Favoritem prvních prezidentských voleb od revoluce v roce 2011 je šéf sekulární strany Hlas Tuniska Kaíd Sibsí, který za necelý týden dovrší 88 let.

Jeho formace vyhrála v říjnových parlamentních volbách nad islamistickou Stranou obnovy, která vlastního prezidentského kandidáta nepostavila.

Do prvních svobodných prezidentských voleb se do konce září, kdy vypršela lhůta pro podání kandidatury, přihlásilo 25 uchazečů včetně dvou žen. Hlavním soupeřem Sibsího je Munsif Marzúkí, který je od prosince 2011 prozatímní hlavou státu.

Očekává se, že více než 50 procent hlasů potřebných k vítězství v prvním kole nezíská ani jeden z favoritů a bude se muset konat rozhodující druhé kolo mezi dvěma dnešními nejúspěšnějšími kandidáty. To se plánuje se na 28. prosince.

"Druhé kolo je pravděpodobné"

Krátce po uzavření volebních místností vydala strana Hlas Tuniska prohlášení, že její kandidát Sibsí vede o nejméně deset procentních bodů, avšak že druhé kolo je vysoce pravděpodobné.

Vedení Marzúkího kampaně uvedlo, že jeho kandidát se spolu se Sibsím dostane do druhého kola. Politické strany mají ve volebních místnostech pozorovatele, kteří dohlížejí na sčítání hlasů, což jim umožňuje neoficiálně odhadovat výsledky.

Volební komise má na oznámení výsledků čas do 26. listopadu. Obavy z útoků islamistů, kteří se rozhodli nepodpořit žádného z kandidátů, vedly k mobilizaci bezpečnostních sil v celé zemi.

Po jaru přišla krize

Tunisko jako první z arabských zemí koncem roku 2010 povstalo proti autoritářské vládě a zahájilo sérii revolucí známou jako arabské jaro. Tuniská revoluce vedla ke svržení bývalého prezidenta Zína Abdidína bin Alího, pak se ale země propadla do vleklé krize.

Tunisko se sice na rozdíl od Egypta nebo Libye vyhnulo porevolučnímu chaosu, avšak od roku 2011 se potýká s politickou nestabilitou a ekonomickými problémy. Přesto se ale politickým silám v zemi podařilo začátkem roku dohodnout se na nové ústavě, která je považovaná za jednu z nejpokrokovějších v regionu.

První svobodné parlamentní volby před třemi lety vyhráli islamisté ze Strany obnovy, kteří však měli mnoho odpůrců.

Po sérii násilí a protestů následovalo dlouhé vyjednávání s opozicí. Strana obnovy poté odstoupila a dohodla se na sestavení přechodného nepolitického kabinetu. Výsledky říjnových voleb znamenaly pro islamisty citelnou ztrátu.