Tragédie v Itálii. Lidé mohou v troskách hotelu přežít i několik dnů, říká horský vůdce Karel Kříž

Jan Gazdík Jan Gazdík
20. 1. 2017 16:50
"Lidé, které v hotelu Rigopiano ve střední Itálii zasypala sněhová lavina, můžou přežít i několik dnů. Musí ale zůstat v klidu a nevyčerpat energii, kterou potřebují na udržení tepla. Hodí se k tomu jakýkoliv izolační materiál. A třeba se vzájemně i zahřívat jako tučňáci," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz z tyrolského Söldenu jeden z nejzkušenějších horských vůdců a lyžařských instruktorů Karel Kříž, který působí v Alpách už jedenáct let. Italští záchranáři v pátek vytáhli ze zasypaného hotelu osm lidí včetně dvou dětí, záchranné práce pokračují.
Vyprošťování přeživších v zasypaném hotelu Rigopiano ve střední Itálii.
Vyprošťování přeživších v zasypaném hotelu Rigopiano ve střední Itálii. | Foto: Reuters

Co vám proběhlo hlavou po zprávě o lavině, která i s lidmi "pohřbila" hotel Rigopiano ve střední Itálii? Třeba něco o nevyzpytatelnosti hor či přírody?

Karel Kříž
Karel Kříž | Foto: www.horskyvudce.com

Karel Kříž: Je to stejné neštěstí jako třeba sopka, zemětřesení či povodně. A tady se to navíc stalo v oblasti, kde nejsou lidé zvyklí na velké přívaly sněhu. I ten hotel je podle všeho v místech, ve kterém nikdy žádná lavina nespadla.

Pokud lidé nejsou na podobnou katastrofu zvyklí, tak se na ni mohou jen velmi těžko připravit. Proto bych i šetřil kritikou záchranářů, kteří podle všeho dělají, co můžou. Už jen dostat se v noci k místu tragédie muselo být hodně složité a nebezpečné.

Možná měli sníh odstřelit dříve, než se nashromáždil v takovém množství. Ale to jsou jen mé spekulace. Jak říkám: tak velký příval sněhu ve střední Itálii zřejmě už dlouho nezažili, nejsou na takové situace zvyklí, chybí tedy i zkušenosti... A bylo by až příliš laciné teď postup záchranářů kritizovat.

Je to už více jak dva dny od sněhového závalu, kdy záchranáři vyprostili z trosek hotelu několik lidí. Jaká je šance, že přežili i další?

Jde o dost atypickou situaci podobnou spíše závalu v hlubinném dole. Lidé v těch troskách můžou přežít relativně dlouho, více než zmíněné dva dny. Mají kolem sebe zřejmě prostor, který není uzavřený, takže se jen tak nevydýchá.

Zbývá jim jen doufat, být v klidu a zajistit si co možná nejlepší tepelný komfort, izolaci od chladu. Pochybuji, že by se dokázali z těch trosek pod sněhovou lavinou sami vyhrabat. Tahle situace je podobná víc následkům zemětřesení než spadlé sněhové lavině. Nebo je to spíš dost neobvyklá kombinace obojího.

Co ty lidi nejvíce ohrožuje?

Jednoznačně chlad. O nedostatek vzduchu asi nepůjde. Jejich situace je tak trochu podobná pobytu v iglú. Ovšem s tím rozdílem, že na ten pobyt nejsou vhodně oblečeni. Může tam být kolem 0 °C a možná o nějaký ten stupeň i víc. Pokud jste ale jen v hotelovém oblečení, či dokonce v pyžamu, tak je to už velký chlad. To je pro ně opravdu velký problém. Lidé přežili v lavině i několik desítek hodin, ale to je opravdu velmi výjimečné.

A co v takových situacích dělat?

Co nejvíce se izolovat od chladu a být v klidu, abych si udržel co nejvíce energie na udržení tepla. Hodí se jakýkoliv izolační materiál. Nesedět na studené zemi, sednout si na cokoliv – matraci, trám... prostě cokoliv. A třeba se vzájemně i zahřívat jako tučňáci. Stud není namístě.

A jak je to třeba s pitím? Je například vhodné snažit se jíst sníh?

Záleží na tom, v jaké jsou situaci. Možná sedí v prostoru velkém jako stan. To může být pak další problém. A pojídání sněhu? Je dost problematické, protože vás to paradoxně dehydruje. Ve sněhu totiž nejsou žádné minerály. Ale při dlouhodobém závalu bych to po malých dávkách přece jen doporučil.

Teď obecně k zimnímu pobytu ve vysokých horách. Se stále vyspělejší lyžařskou výbavou se lidé možná chovají rizikověji než dřív a navštěvují místa, kam by se ještě nedávno neodvážili. Je tedy jejich chování rizikovější, drzejší či bezohlednější?

Neřekl bych. Lidé se podle mě chovají v horách pořád stejně. Jistě, teď je velmi populární freeriding. Mnohem víc lidí tedy jezdí ve volném terénu. V tom poměru ale množství obětí lavin až tak moc na druhou stranu nenarůstá. Většina lidí, kteří propadli freeridingu, jsou proškolení, chovají se v horách zodpovědně a mají k tomu i potřebné vybavení.

Víte, my máme leckdy dost zvláštní představu: koukáme se na videa o freeridingu nebo jiných rizikových aktivitách, ale leckdy nejsme ochotní ona rizika přijmout. A pak se divíme, že někde zahynul voják, policista či freerider. Rádi bychom dělali rizikové věci, ale neumíme leckdy vstřebat, když se něco stane.

Když zkrátka lyžuji ve volném terénu, tak musím počítat s tím, že se můžu rozbít o skálu anebo tam může být lavina. Nelze dělat absolutně bezpečně nebezpečné věci. Rizika je možné jen redukovat, ale nikdy ne úplně vyloučit. A stejné je to třeba u parašutismu, kde musím počítat s tím, že to někdy nemusí klapnout.

Žijeme v dost zvláštní době: rádi se díváme na videa, na kterých lidé někdy vyvádějí šílené věci, protože je to "cool". Ale už málokde se ukazuje, jak někteří z nich dopadnou, ať už jako zranění, nebo mrtví. A když, tak automaticky předpokládáme, že nás vyzvedne vrtulník, v nemocnici nás zase spraví a vše bude zase ok. Takhle to ale nechodí.

Video: Guardia di Finanza
 

Právě se děje

Další zprávy