Tři prsty jako symbol revolty. V Thajsku probíhají nevídané protesty proti monarchii

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
15. 10. 2020 13:46
V Thajsku, kde platí přísný zákaz kritiky monarchie a hanobení panovníka, probíhají největší protesty za dlouhou dobu. Demonstranti požadují odstoupení premiéra, předčasné volby, novou ústavu a také více demokracie, což znamená odebrání pravomocí nejbohatšímu panovníkovi světa.

Když se thajský král Mahá Vatčirálongkón v úterý vracel ze zahraničí do Bangkoku, stovky demonstrantů pokřikovaly na jeho královskou kolonu projíždějící centrem města. Lidé žádali propuštění zadržených demonstrantů z předchozích dní a mávali na krále třemi zdviženými prsty - symbolem současných protestů.

V Thajsku přitom platí velmi přísné zákony proti hanobení panovníka, jakákoliv kritika monarchie je nezákonná. Za hanobení majestátu hrozí trest ve výši až patnácti let vězení. Král zatím žádá, aby nikdo stíhán nebyl. Už ale padly desítky obvinění z pobuřování, za což hrozí sedmiletý trest.

Demonstrace, které původně odstartovali středoškolští a vysokoškolští studenti, probíhají od začátku roku, kdy ústavní soud rozpustil opoziční stranu Budoucnost vpřed. Pak je na pár měsíců přerušila pandemie koronaviru. Nyní už se protestů, jaké Thajsko nepamatuje, účastní desítky tisíc lidí. 

Tento týden je pro thajskou vládu velká výzva. V úterý si země připomínala čtvrté výročí smrti předchozího krále Pchúmipchona Adunjadéta, vládnoucího pod jménem Ráma IX. Vedl Thajsko přes 70 let a byl ve své době nejdéle vládnoucím monarchou na světě. Na středu zase připadlo výročí masového povstání proti vojenské diktatuře z roku 1973.

Právě na středu svolali demonstranti velkou stávku. Chtěli připomenout, že od památného dne se toho pro thajský lid moc nezměnilo. Vojenských převratů proběhlo ještě několik, ten poslední v roce 2014. Mladí Thajci chtějí tento kolotoč vojenských vlád ukončit a žádají odstoupení premiéra a někdejšího šéfa thajské armády Prajutcha Čan-Oči, který se od posledního převratu drží u moci.

Vláda na to zareagovala zákazem shromažďování. Premiér vyhlásil v Bangkoku stav nouze a policie ve středu v noci rozháněla demonstranty usazené před sídlem vlády a desítky jich pozatýkala.

Nejbohatší král na světě

Mezi protestujícími jsou i skupiny, které volají po hlubší reformě monarchie. Vadí jim hlavně bohatství, které královská rodina nashromáždila. Dopady pandemie koronaviru jsou pro obyvatele turisticky zaměřené země katastrofální a frustrace Thajců ještě zesílila. 

Současný král Mahá Vatčirálongkón je nejbohatším monarchou na světě. Většinu času tráví v zahraničí - v poslední době prakticky vládl z Bavorska, kde chodí do školy jeho syn. Německý ministr zahraničí ale minulý týden veřejně prohlásil, že si nepřeje, aby thajský král vládl své zemi z Německa.

Zatímco jeho otec Ráma IX. se těšil obrovské úctě, Vatčirálongkón měl před nástupem na trůn pověst sukničkáře a playboye. Má za sebou tři bouřlivé a velmi sledované rozvody. Počtvrté se oženil loni, jen pár dní před svou korunovací. Vzal si dlouholetou milenku, s níž vztah tajil a která pracovala jako zástupkyně velitele královské ochranky.

Obklopuje se luxusem. Před pár lety uniklo na veřejnost video ze soukromé narozeninové oslavy jeho psa, na kterém se objevila i jeho tehdejší, v pořadí třetí manželka jen v kalhotkách. Letos na jaře měl zase trávit karanténu spolu s početným služebnictvem a vlastním harémem v luxusním hotelu v německých Alpách.

Mladí lidé nevidí budoucnost

"To je ohavnost feudalismu, když jeden člověk si může dělat cokoliv a většina to musí bezpodmínečně přijmout," nechal se slyšet jeden ze studentských vůdců Parit Chirawat.

Část populace nicméně má monarchii stále ve velké úctě. Ve středu se tisíce protestujících střetly v Bangkoku s podporovateli krále.

Bouří se především ta mladší generace. Na středních školách žáci odmítají stát při poslechu národní hymny a svou podporu protestům vyjadřují vztyčenými třemi prsty.

Protestující požadují, aby se sepsala nová ústava, ze které by se vypustily některé pravomoci armády. Podle té stávající z roku 2017 například vojenská junta jmenuje senát, který pak na pět let volí premiéra. Chtějí ale také omezit královské pravomoci. Požadují vznik takové konstituční monarchie, kde by ani král nestál nad ústavou.

"Naším cílem je co nejvíce rozšířit myšlenku reformy monarchie. Ještě loni si nás sotvakdo všiml, ale teď jsme se stali symbolem celého hnutí," nechala se slyšet studentka bangkocké univerzity.

 

Právě se děje

Aktualizováno teď

Spojené státy vyšlou do Německa dodatečných 500 vojáků

Spojené státy vyšlou do Německa dodatečných 500 vojáků, kteří posílí stávající americký kontingent 35 tisíc mužů a žen ve zbrani. Při úterní návštěvě Německa to oznámil americký ministr obrany Lloyd Austin. Zvýšení počtu vojáků označila Austinova německá kolegyně Annegret Krampová-Karrenbauerová za symbol přátelství. Administrativa bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa chtěla počet amerických vojáků v Německu snížit asi o třetinu, nový demokratický prezident Joe Biden ale stahování pozastavil.

"USA stahování vojsk z Německa neplánují," řekl Austin s tím, že počet amerických vojáků se naopak zvýší. Němečtí novináři na tiskové konferenci označili zprávu jako překvapivou, protože po Bidenově ohlášeném plánu vojáky z Německa nestahovat bude jejich počet naopak ještě navýšen. Oznámení přišlo navíc v době, kdy Rusko posiluje své vojenské kapacity u hranic s Ukrajinou.

"Je to symbol upřímného přátelství," řekla Krampová-Karrenbauerová s tím, že věří, že noví vojáci i jejich rodiny naleznou v Německu druhý domov. Austinovi poděkovala, že do země přijel i přes složitou epidemickou situaci. "I já doufám, že budu moci brzy využít pozvání do USA," dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy