Chartúm - Povstání proti libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu vyhnalo před nedávnem cenu ropy na dvouapůlleté maximum.
"Černé zlato" stojí i v pozadí nejnovějšího konfliktu na africké půdě. Vojska ze severu Súdánu, který se má 9. července rozdělit na dva státy, totiž o víkendu obsadila ropný region Abyei.
Oblast leží přesně na hranici obou nových územních celků, přičemž větší část ropných zásob připadne Jihu.
Ropy je v Súdánu víc než dost, odhady hovoří o nejméně pěti miliardách barelů. Denně se vytěží 382 tisíc barelů, což ze Súdánu dělá třetího největšího producenta v subsaharské Africe - po Nigérii a Angole.
Ačkoliv to vláda v Chartúmu popírá, ropa byla hlavním impulsem, proč armáda v sobotu překročila neoficiální demarkační linii dělící zemi na muslimský Sever a převážně křesťanský a animistický Jih.
Půlstoletí konfliktů
Poprvé povstal Jih proti ústřední vládě v roce 1962 a opětovně o jedenadvacet let později. Dvě desetiletí intenzivního válčení ukončila až mírová smlouva z roku 2005.
Teď se v Súdánu, jak se zdá, bude válčit znovu.
"Súdánská armáda převzala kontrolu nad Abyei a zbavuje ji nyní sil, které se zde zdržují ilegálně," citovala agentura Reuters státního ministra pro prezidentské záležitosti Amína Hasana Omara.
Chartúm využil mimo jiné skutečnosti, že hlasování o nezávislosti Jihu se obyvatelé ropného regionu nezúčastnili.
"Budeme se bránit a na agresi odpovíme náležitým způsobem," tvrdí ministr informací autonomní vlády Jihu Barnaba Marial Benjamin.
Armáda Severu útok připravila velmi pečlivě. Po leteckém bombardování strategických cílů jižně od dělicí linie překročily hranici obou příštích států desítky tanků a tahačů s děly.
"Většina obyvatel Abyei je na útěku směrem na jih," hlásí mluvčí OSN Chua Ťiang. "Ozbrojené gangy se pustily do plenění."
Do pohybu se daly tisíce a tisíce obyvatel ropného regionu.
Dva miliony mrtvých
Válka v Súdánu si od roku 1983 vyžádala dva miliony mrtvých a vedla k silnému vylidnění Jihu. Z celkové čtyřicetimilionové populace země připadá dnes na jižní část necelých osm milionů lidí.
Pokud nyní vypukne nový rozsáhlý konflikt, hrozí, že se rozšíří také do sousedních zemí. Mimo jiné do Ugandy, kde operuje povstalecká Armáda božího odporu. Statisíce súdánských uprchlíků se zdržují v Demokratické republice Kongo a v Keni.
Súdán přitom ještě donedávna platil za jednu z nejslibnějších afrických ekonomik - za předpokladu, že rozdělení země bude dokončeno mírovou cestou.
Ropa v současnosti zajišťuje polovinu příjmů do státního rozpočtu a 95 procent súdánského exportu.
O surovinu se v Súdánu zajímají především čínští investoři, kteří dokončují ropovod do přístavu Bašhár ležícím na břehu Rudého moře. Další ropný terminál vzniká poblíž keňské Mombasy.
O africkou ropu se v posledních letech intenzivně zajímaly Spojené státy, které chtějí přesunout svou pozornost z konflikty sužovaného Blízkého východu jinam. Americké společnosti začaly proto mohutně investovat do Rovníkové Guineje a Gabonu. Právě ty teď ale předstihl jako významný producent Súdán.
Experti odhadují, že země by mohla v blízké budoucnosti těžit až 600 tisíc barelů ropy denně.
