Tři dny mrznul v tundře, pak odešel do gulagu. Pohnutý osud Čecha vězněného Stalinem

Tři dny mrznul v tundře, pak odešel do gulagu. Pohnutý osud Čecha vězněného Stalinem
"Německý diverzant a škůdce sovětského režimu" Anton Šilhavý při svém zatčení v roce 1936.
Anton Šilhavý i jeho bratr Karel byli vězněni v gulagu na Kolymě na Dálném východě.
Drsný kraj se pro mnohé mukly stal i hrobem.
Vyhnankyně Valentina Šilhavá, manželka Karla Šilhavého, na Kolymě.
Irena Šilhavá u hrobu rodičů (Valentiny a Karla Šilhavých).
Foto: Archiv Štěpána Černouška / Gulag.cz
Jan Gazdík Dan Poláček Jan Gazdík, Dan Poláček, Štěpán Černoušek, Gulag.cz
30. 10. 2021 12:11
Bratři Karel a Anton Šilhaví odešli do Sovětského svazu žít a pracovat, stali se ale obětí Stalinova velkého teroru. V rámci takzvané německé operace nechal sovětský diktátor mezi lety 1937 a 1938 internovat občany mnoha národností, které považoval za nepřátelské.

Jednou z motivací německé operace byla obava z války s Německem. Stalin perzekuce zahájil na zasedání politbyra komunistické strany SSSR z 20. června 1937 rozkazem: "Všechny Němce na našich vojenských, polovojenských a chemických závodech, v elektrárnách i na stavbách, ve všech oblastech zatknout." Diktátor tak rozhodl o životě a smrti tisíců cizinců žijících a pracujících v Sovětském svazu. Nejprve Němců a pak i Čechů, Poláků, Francouzů, Řeků, Rakušanů, Estonců, Lotyšů či Američanů.

Byli mezi nimi i mnozí specialisté jako bratři Anton a Karel Šilhaví, kteří do Sovětského svazu přijeli hledat práci či pomoci budovat komunismus. Při německé operaci úřady zatkly 55 tisíc lidí, z toho necelých 42 tisíc popravily.

 

Právě se děje

Další zprávy