


Na seznam ruských „extremistů a teroristů“ se nově dostal teprve čtrnáctiletý obyvatel Petrohradu Viktor Kalinin. Stal se tak nejmladším člověkem, který se kdy v registru vedeném ruskou finanční rozvědkou Rosfinmonitoring objevil. Seznam už nyní obsahuje více než 20 tisíc jmen a stále větší podíl mezi nově zařazenými tvoří děti a teenageři.

Podle studie lidskoprávního projektu První oddíl (Pervyj otděl) se Viktor Kalinin 30. července stal nejmladším člověkem, který byl do registru zařazen. Jde o čtrnáctiletého teenagera, který byl na začátku července zadržen kvůli podezření ze zapálení reléové skříně na železnici. Zda šlo o „klukovinu“, nebo sabotáž, není jasné.
Jeho případ nicméně není výjimkou. Ukazuje na širší trend, který se v Rusku výrazně zrychlil po začátku války proti Ukrajině. Od ruské invaze počet dětí a teenagerů na seznamu roste rekordním tempem.
Zatímco u většiny extremistických trestných činů je v Rusku možné stíhat pachatele až od 16 let, u teroristických paragrafů začíná trestní odpovědnost už ve 14 letech.
Po vypuknutí války navíc změnily ruské bezpečnostní složky svůj přístup. Zatímco dříve byly radikální činy teenagerů – od zapalování železničních skříní až po házení molotovových koktejlů klasifikovány jako výtržnictví nebo úmyslné ničení majetku, od konce roku 2022 jsou hromadně klasifikovány jako teroristický čin nebo sabotáž.
Před začátkem plnohodnotné invaze na Ukrajinu se do registru dostávalo nejvýše 15 nezletilých ročně. Po zahájení války na Ukrajině však jejich počet začal prudce růst, uvádí studie.
V roce 2023 bylo na seznam zařazeno 44 teenagerů, v roce 2024 už 141 a v roce 2025 dokonce 354. Během prvních pěti měsíců letošního roku pak přibylo dalších 200 nezletilých.
Jen v letech 2024 až 2026 bylo do registru zařazeno téměř 28krát více nezletilých než v období mezi roky 2019 až 2021. Celkem se na seznam dostalo nejméně 779 lidí, kteří v době zapsání ještě nebyli plnoletí.
Mezi nimi výrazně převažují chlapci. Dívek je pouze 49 a na rozdíl od chlapců jsou starší – nejmladší z nich je 17 let, uvádí projekt První oddíl.
Roste také podíl nezletilých mezi nově zařazenými osobami. Zatímco v letech 2019 až 2022 tvořili nezletilí přibližně jedno procento nových případů, v roce 2025 už jejich podíl dosáhl 8,6 procenta. Během prvních pěti měsíců roku 2026 to bylo 8,1 procenta.
Podle studie se 88,8 procenta nezletilých na seznamu nachází v jeho „teroristické“ části a dalších 11,2 procenta v „extremistické“.
Autoři výzkumu to spojují právě s tím, že po roce 2022 začaly ruské úřady stále častěji kvalifikovat případy útoků na železnici nebo na vojenské úřady jako teroristické činy či sabotáže.
Zařazení na seznam „extremistů a teroristů“ přitom samo o sobě neznamená, že byl teenager uznán vinným z extremistického nebo teroristického trestného činu. O vině může rozhodnout pouze soud pravomocným rozsudkem.
K zapsání do registru však odsuzující rozsudek není nutný. Lidé se na něj často dostávají už během vyšetřování a následky pro ně mohou být velmi vážné. Úřady jim totiž blokují bankovní účty, omezují možnost vybírat peníze a znemožňují používat platební karty nebo provádět většinu finančních operací. Nemohou také obchodovat s nemovitostmi ani s cennými papíry.
Nutno také podotknout, že ruský režim tento seznam dlouhodobě využívá k systematickému potlačování opozice a politických oponentů, dostala se na něj například většina spolupracovníků opozičníka Alexeje Navalného. Existuje tak rovněž podezření, že se prostřednictvím dětí ruské úřady snaží vytvářet nátlak na rodiče nepohodlné režimu.
Studie zároveň upozorňuje na praxi, kdy úřady mezi mladými Rusy samy iniciují provokaci k „teroristickým“ činům. Úředníci si tak mohou vylepšit statistiky odhalování trestných činů a zajistit si kariérní postup.
Pracovníci nebo agenti speciálních služeb tak mnohdy uměle podněcují radikální nálady, vznik „extremistických“ a „teroristických“ skupin nebo podporují sepsání prohlášení ospravedlňujících radikální činy. V takových případech úředníci doslova „vedou“ mladistvého až do okamžiku, kdy je trestný čin formálně spáchán, aby poté zajistili úspěšné „odhalení“.
Nejméně 37 nezletilých osob na seznamu jsou občané Ukrajiny. Téměř všichni – 92 procent – byli do registru zařazeni až po roce 2022. V 95 procentech případů jim ruské úřady kladou za vinu teroristické trestné činy. Mnoho z těchto teenagerů je navíc stíháno na okupovaných územích podle ruských zákonů.



Evropská komise (EK) dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust.



Indičtí záchranáři dnes ukončili prohledávání pětipodlažní budovy v Dillí, jejíž zřícení si vyžádalo sedm mrtvých a tři raněné. Informovala o tom agentura AFP. Budova, v níž se nacházela zejména studentská ubytovna, se zřítila v hustě obydlené čtvrti Satja Nikétan na jihozápadě hlavního města. V této čtvrti stojí kampus univerzity v Dillí a je zde množství studentských ubytoven.



Tisíce lidí přišly v Bělehradě na pohřeb někdejšího velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, který zemřel v Haagu při výkonu doživotního trestu za genocidu a válečné zločiny. Obřad nebyl formálně státní, účast ministrů a vojáků mu ale dala polooficiální charakter. Prezident Aleksandar Vučić se ho ale neúčastní.



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Česko se připojí k úmluvě proti manipulaci se sportovními soutěžemi. V pondělí s tím souhlasila vláda, vyplývá z výsledků jednání. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) ČTK sdělil, že Česko mělo v této oblasti dlouhodobé rezervy. Z evropských zemí úmluvu kromě Česka neratifikovalo jen pět států.