Přes dva tisíce LGBTQ+ turistů muselo minulý týden během plavby Středomořím narychlo měnit plány. Jejich výletní loď Scarlet Lady totiž odmítlo přijmout Turecko a následně i Egypt. Podle tureckých úřadů bylo chování cestujících v rozporu s „morálními hodnotami“ země.
Plavidlo si na desetidenní výpravu z Atén do Benátek pronajala cestovní kancelář Atlantis Events, která se specializuje právě na queer klientelu. Komplikace nastaly ještě před samotným vyplutím. Turecko totiž už před odjezdem zrušilo obě plánované zastávky v Kuşadası a Istanbulu.
Tamní úřady vjezd zakázaly s odůvodněním, že plavbu pořádají skupiny, jejichž chování „není v souladu se strukturou naší společnosti a našimi morálními hodnotami“.
Podle turecké správy příjezd lodi vyvolal obavy veřejnosti a situaci se nepodařilo vyřešit ani během jednání, do kterého se zapojilo americké velvyslanectví.
Po nucené změně kurzu tak měla loď zamířit do egyptské Alexandrie. Ve čtvrtek ráno však na cestující čekal pod dveřmi kajut vzkaz, že Egypt lodi rovněž odepřel vstup do svých vod.
„Brzy ráno jsme byli informováni, že lodi Scarlet Lady byl odepřen vstup do egyptských vod, a proto dnes nebude moci zakotvit v Alexandrii,“ napsal pasažérům generální ředitel Atlantis Events Rich Campbell.
Egypt zákaz nevysvětlil
Zatímco Turecko své rozhodnutí zdůvodnilo, egyptské úřady oficiální vysvětlení neposkytly. Campbell pro stanici CNN uvedl, že důvodem zákazu byla podle něj jednoduše orientace cestujících. Zdůraznil, že stejnou trasu loď bez problémů absolvovala minulý rok a do Turecka společnost v minulosti plula třináctkrát.
Cestující se tak museli smířit s tím, že loď měnila trasu už podruhé. Místo plánované prohlídky pyramid, která měla být vrcholem celé desetidenní cesty, nakonec plavidlo zamířilo zpět do evropských vod. Tam v pátek zakotvilo na Krétě, odkud v neděli vyrazilo směrem k Černé Hoře.
Přestože homosexuální vztahy nejsou v Turecku ani v Egyptě samy o sobě nelegální, tamní LGBT+ komunita čelí v posledních letech rostoucí diskriminaci a stále častějším postihům ze strany úřadů.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ČEZ v pololetí meziročně zvýšil čistý zisk o deset procent na 18,1 miliardy korun
Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 18,1 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o deset procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.
Volby do Sněmovny by v červenci vyhrálo ANO, Motoristé by v červenci zůstali pod pěti procenty
Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má ČTK k dispozici. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s osmi procenty a SPD se ziskem 7,5 procenta hlasů.
ŽIVĚ U Voroněže hoří další sklad Wildberries po útoku ukrajinských dronů
U ruského města Voroněž zřejmě hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Informoval o tom v úterý deník Ukrajinska pravda s odkazem na telegramový kanál Astra. Společnost informovala, že ve Voroněžské oblasti evakuovala své zaměstnance, místní úřady předtím hlásily útok ukrajinských dronů.
Odpustíme Almodóvarovi úplně všechno? Hořké svátky testují meze divácké shovívavosti
Jen málokdy se stane, aby film pojmenoval své vlastní slabiny, a ještě je vydával za přednost. Přesně to se ale děje v Hořkých svátcích, novince režiséra Pedra Almodóvara, který zřejmě usoudil, že sebekritika je polehčující okolnost.
ŽIVĚ Teherán zveřejnil video s Modžtabou Chameneím, není ale jasné, kdy bylo pořízeno
Íránská tisková agentura Mehr o víkendu zveřejnila videozáznam s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, který se od nástupu do úřadu letos v březnu neobjevil na veřejnosti. Informoval o tom v neděli deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Mehr nicméně neuvedla, kdy a kde byl videozáznam pořízen.