Pro návrh USA, které spolu s desítkami zemí podporují venezuelskou opozici ve snaze ukončit Madurův režim viněný z hluboké ekonomické krize i porušování lidských práv, hlasovalo devět států RB OSN a tři se zdržely. Pro ruský návrh byly čtyři země, sedm bylo proti a čtyři se zdržely.
Spojené státy spolu s více než padesátkou zemí světa uznaly letos prezidentem předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidó.
Ten se 23. ledna během protivládních demonstrací prohlásil dočasným prezidentem s cílem uspořádat svobodné prezidentské volby. Učinil tak s odvoláním na ústavu poté, co parlament označil za nelegitimní Madurův nový mandát, vzešlý podle opozice, EU i řady zemí, včetně USA, z nesvobodných voleb.
Guaidó ve čtvrtek navštívil Brazílii. Po setkání s tamní hlavou státu Jairem Bolsonarem uvedl, že opozice se bude dál snažit dostat do země humanitární pomoc. Té brání Maduro, který ji označuje za pokus USA o vojenskou intervenci.
Maduro dodávky potravin a léků, poslané zejména z USA, odmítá s tím, že je Venezuelci nepotřebují. V zemi je přitom ekonomická krize, za níž může z velké části právě řízená hospodářská politika Madurovy vlády.
A zatímco Guaidó pokračoval ve čtvrtek v diplomatickém úsilí o změnu režimu, Maduro vyzval národ, aby si užíval karnevalu. "Po celé zemi se koná přes 600 zábavných akcí. Zveme náš lid, aby si užíval karibský karneval," napsal ráno na twitteru Maduro, jehož vláda o víkendu uzavřela hranice, aby se do země nedostala humanitární pomoc z Kolumbie a Brazílie.
Guaidó odjel z vlasti v pátek do Kolumbie, kde se účastnil humanitárního koncertu a v pondělí tam jednal s několika prezidenty amerických zemí. V pátek jede do Paraguaye, kde má jednat s tamním prezidentem. O víkendu či v pondělí se chce vrátit do Venezuely, přestože mu tam hrozí zatčení. V lednu mu totiž soud obstavil majetek a zakázal opustit zemi na žádost generálního prokurátora Tarecka Saaba, který Guaidóa viní z "násilných činů", jichž se dopustil pořádáním demonstrací.
Diplomatické úsilí vyvíjí i Madurova vláda. Viceprezidentka Delcy Rodríguezová má v pátek v Moskvě jednat s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Rusko poskytuje izolovanému Madurovu režimu vysoké půjčky a potravinovou pomoc a pokouší se udržet Madura u moci. V této kampani ruská diplomacie také viní USA, že připravují vojenskou intervenci do Venezuely.
Američtí představitelé i prezident Donald Trump několikrát uvedli, že na stole jsou všechny možnosti, čímž přiživili spekulace o možné vojenské intervenci. V pondělí se ale USA s desítkou zemí Latinské Ameriky shodly, že budou usilovat o nastolení demokracie ve Venezuele bez použití násilí.
Klíčová je pro změnu režimu ve Venezuele armáda, jejíž velení zatím stojí za Madurem. Od soboty ale utíkají do Kolumbie každý den desítky venezuelských vojáků, ke čtvrtku jich uprchlo podle kolumbijských úřadů už 570, většinou ale jde o řadové vojáky či nižší důstojníky.
