


Válka na Ukrajině rozděluje nejbližší okolí Vladimira Putina a v Kremlu sílí obavy z destabilizace Ruska. Podle zástupce ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vadyma Skibického se Putinovi spolupracovníci neshodnou na tom, zda ve válce pokračovat, nebo se pokusit konflikt ukončit jednáním. Ruský prezident se podle něj navíc obává vlivu vlastních oligarchů a utahuje šrouby.

„Putinův režim se skutečně bojí - bojí se možnosti rozpadu Ruské federace v důsledku destabilizace situace uvnitř Ruska. A Putin se samozřejmě skutečně bojí oligarchů,“ prohlásil Skibickyj na konferenci YES Annual Meeting 2026 v Kyjevě.
Reagoval tak na dotaz, zda v Rusku existuje možnost převratu nebo pádu současné vlády.
Podle Skibického ukrajinská rozvědka na základě analýz zachycených ruských dokumentů došla k závěru, že v Putinově nejbližším okolí panuje rozkol ohledně dalšího pokračování války na Ukrajině. Rozvědka pracuje s nejméně dvěma protichůdnými skupinami - zatímco jedna podporuje pokračování bojů, druhá chce konflikt ukončit a je více nakloněná mírovým jednáním.
HUR zároveň sleduje vývoj vnitropolitické situace v Rusku.
„Už během příprav na volby jsme velmi dobře věděli, co se v Rusku děje. Viděli jsme například pokles podpory takzvaných provládních stran, jako je Jednotné Rusko. To byl jeden ze signálů pro Putinův režim,“ uvedl Skibickyj.
Podle Skibického má Putin obavy také z ruských oligarchů. V této souvislosti připomněl případ Michaila Chodorkovského, kterého má podle něj Putin stále v živé paměti.
Chodorkovskij, tehdy šéf ropného gigantu Jukos, se v roce 2003 dostal do otevřeného střetu s prezidentem a následně byl odsouzen k dlouholetému trestu vězení, což se tehdy stalo symbolem upevnění prezidentské kontroly nad ruskými oligarchy.
Důkazem sílících obav a snahy režimu o utažení šroubů jsou podle Skibického i konkrétní kroky ruských úřadů. Zmínil například posílení a rozšíření pravomocí bezpečnostních složek skrze přísnější dekrety, přijetí nových zákonů o mobilizaci nebo zprávy o možném opětovném zestátnění některých soukromých firem a podniků.
„Myslím, že pro naše partnery je prioritou pochopit, kdo skutečně chce válku ukončit a kdo v ní chce pokračovat,“ dodal Skibickyj v reakci na otázku, zda by Západ mohl přesvědčit část oligarchů, aby se postavili proti Putinovi.
Zprávy o obavách v Kremlu z destabilizace Putinova režimu se neobjevují poprvé. Západní média už v květnu s odvoláním na tajné evropské zpravodajské dokumenty informovala, že ruské vedení zvýšilo ochranu prezidentského úřadu kvůli obavám z možného převratu či atentátu.
Deník The Guardian zároveň upozornil na rostoucí frustraci mezi ruskými elitami z průběhu války a jejích dopadů na ekonomiku. Britský deník však zároveň dodal, že většina elit v současnosti nemá zájem ani dostatečnou sílu prezidenta otevřeně zpochybnit.



Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva snížil deset dní před rozhodujícím druhým kolem prezidentských voleb ztrátu v průzkumech voličských preferencí na svého vyzyvatele Flávia Bolsonara. Dva průzkumy z posledních dvou dnů dávají levicovému prezidentovi shodně o dva procentní body méně než jeho pravicovému sokovi.



V Česku se v pátek a v sobotu uskuteční finále letošních senátních voleb, z nichž vzejde 22 nových nebo staronových senátorů. Hlasovat už nebudou voliči ze zbývajících pěti senátních obvodů, v nichž se letos volilo, neboť si senátory vybrali zkraje minulého víkendu v úvodním volebním kole. Hlasovat může zhruba 2,25 milionu lidí.



Zkritizovala Donalda Trumpa i domácí kritiky pomoci Ukrajině a připomněla osud pražského jara 1968. Italská premiérka Giorgia Meloniová se v parlamentu opět projevila jako klíčový protiruský jestřáb. Na sociálních sítích jí vzápětí poděkoval Volodymyr Zelenskyj. Energická šéfka italské vlády naopak rozzuřila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Mariji Zacharovovou.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Dokumentární film o největším hudebním comebacku posledních let, společenské drama režiséra Zvjaginceva, které získalo ocenění z Cannes, koncert jednoho z největších jazzových talentů dneška, legendární filmový muzikál Dáma na kolejích na prknech Fidlovačky nebo rozsáhlá výstava svérázné francouzské výtvarnice, jež zkoumá identitu, gender i emoce.