


Válka na Ukrajině rozděluje nejbližší okolí Vladimira Putina a v Kremlu sílí obavy z destabilizace Ruska. Podle zástupce ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vadyma Skibického se Putinovi spolupracovníci neshodnou na tom, zda ve válce pokračovat, nebo se pokusit konflikt ukončit jednáním. Ruský prezident se podle něj navíc obává vlivu vlastních oligarchů a utahuje šrouby.

„Putinův režim se skutečně bojí - bojí se možnosti rozpadu Ruské federace v důsledku destabilizace situace uvnitř Ruska. A Putin se samozřejmě skutečně bojí oligarchů,“ prohlásil Skibickyj na konferenci YES Annual Meeting 2026 v Kyjevě.
Reagoval tak na dotaz, zda v Rusku existuje možnost převratu nebo pádu současné vlády.
Podle Skibického ukrajinská rozvědka na základě analýz zachycených ruských dokumentů došla k závěru, že v Putinově nejbližším okolí panuje rozkol ohledně dalšího pokračování války na Ukrajině. Rozvědka pracuje s nejméně dvěma protichůdnými skupinami - zatímco jedna podporuje pokračování bojů, druhá chce konflikt ukončit a je více nakloněná mírovým jednáním.
HUR zároveň sleduje vývoj vnitropolitické situace v Rusku.
„Už během příprav na volby jsme velmi dobře věděli, co se v Rusku děje. Viděli jsme například pokles podpory takzvaných provládních stran, jako je Jednotné Rusko. To byl jeden ze signálů pro Putinův režim,“ uvedl Skibickyj.
Podle Skibického má Putin obavy také z ruských oligarchů. V této souvislosti připomněl případ Michaila Chodorkovského, kterého má podle něj Putin stále v živé paměti.
Chodorkovskij, tehdy šéf ropného gigantu Jukos, se v roce 2003 dostal do otevřeného střetu s prezidentem a následně byl odsouzen k dlouholetému trestu vězení, což se tehdy stalo symbolem upevnění prezidentské kontroly nad ruskými oligarchy.
Důkazem sílících obav a snahy režimu o utažení šroubů jsou podle Skibického i konkrétní kroky ruských úřadů. Zmínil například posílení a rozšíření pravomocí bezpečnostních složek skrze přísnější dekrety, přijetí nových zákonů o mobilizaci nebo zprávy o možném opětovném zestátnění některých soukromých firem a podniků.
„Myslím, že pro naše partnery je prioritou pochopit, kdo skutečně chce válku ukončit a kdo v ní chce pokračovat,“ dodal Skibickyj v reakci na otázku, zda by Západ mohl přesvědčit část oligarchů, aby se postavili proti Putinovi.
Zprávy o obavách v Kremlu z destabilizace Putinova režimu se neobjevují poprvé. Západní média už v květnu s odvoláním na tajné evropské zpravodajské dokumenty informovala, že ruské vedení zvýšilo ochranu prezidentského úřadu kvůli obavám z možného převratu či atentátu.
Deník The Guardian zároveň upozornil na rostoucí frustraci mezi ruskými elitami z průběhu války a jejích dopadů na ekonomiku. Britský deník však zároveň dodal, že většina elit v současnosti nemá zájem ani dostatečnou sílu prezidenta otevřeně zpochybnit.



Podobizny Karolíny Muchové v rukou čínských fanoušků se radostně hýbaly ze strany na stranu, centrálním kurtem ve Wu-chanu se rozléhal hlasitý aplaus. Populární česká tenistka si za výrazné podpory publika připsala vítězství po urputné téměř tříhodinové bitvě, která naplno odhalila její nezlomnost. Muchová stále více ohromuje tenisový svět svou letošní bilancí.



„Já to fakt neudělal proto, že bych měl něco proti panu Řehkovi nebo že bych se cítil zhrzený porážkou,“ několikrát opakuje končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner, který rozčílil špičky své strany i část voličů. Jeho příběh, v němž se rozhodl podpořit před 2. kolem senátních voleb radní za ANO proti bývalému náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi, je z mnoha důvodů zajímavý a pozoruhodný.



Omezení Starlinku na Ukrajině vyvolalo ostrou reakci polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. Majiteli SpaceX Elonu Muskovi vzkázal, že ho Polsko coby evropský zákazník sleduje. Varšava totiž Ukrajině předplácí provoz terminálů Starlink, za který každoročně platí přibližně 50 milionů dolarů.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Norský fotbalista Sparty Jonatan Brunes vzpomíná v dobrém na angažmá v Lilleströmu, s nímž se Pražané utkají ve čtvrtek v Evropské lize. Šestadvacetiletý útočník čeká už jedenáct soutěžních zápasů na vstřelený gól a na tiskové konferenci s humorem prohlásil, že si branky šetří právě proti bývalému zaměstnavateli.