reklama
 
 

V první prezidentské debatě ve Francii zabodoval Macron. Diskutovalo se o burkinách i euru

21. 3. 2017
Francouzská média považovala Emmanuela Macrona za velkou neznámou pondělní debaty, nakonec byl ale podle voličů nejpřesvědčivějším ze všech kandidátů. Republikán François Fillon skončil podle zveřejněného rychlého průzkumu až na třetím místě, působil spíše nejistě a několikrát se marně pokoušel dostat ke slovu. Le Penové se povedlo dobře představit svůj program, nezvládla ale odrazit kritiku svého klíčového slibu - že vyvede Francii z eurozóny.

Paříž - Neoficiálním vítězem první prezidentské debaty ve Francii se stal centrista Emmanuel Macron, kterého média do té doby označovala za velkou neznámou. Bývalý ministr hospodářství si podle rychlého průzkumu veřejného mínění během debaty dokázal získat nejvíce voličů. Za nejpřesvědčivějšího ho označilo 29 procent z nich.

Podle jejich názoru si vedl dobře, dokázal odrazit útoky protivníků i vysvětlit své politické postoje. 

Druhý skončil kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který vytrvale napadal své protivníky. Až za ním se pak umístili spíše nejistě působící republikán François Fillon společně s šéfkou protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penovou. Poslední z pětice skončil kandidát socialistů Benoit Hamon, vyplývá z průzkumu společnosti Elabe.

Nejvíce emocí během prezidentské debaty vyvolala diskuse ohledně muslimských plavek - tzv. burkin, 35hodinového pracovního týdne a eura. První předvolební debata přitom z počátku probíhala klidně a uhlazeně, kandidáti diskutovali například o snížení trestní odpovědnosti, navýšení počtu policistů či bezpečnosti.

První menší střety se odehrály až v okamžiku, kdy se došlo na téma imigrace. Marine Le Penová vyzvala k obnovení hranic a zastavení přílivu přistěhovalců do Francie. "Nemáme jim už co nabídnout. Je tu sedm milionů lidí bez práce a devět milionů chudých," uvedla.

Rozbroje kvůli imigraci i brexitu

Macron oproti tomu oponoval, že opravdovým problémem je nelegální imigrace a že je třeba všímat si rozdílů mezi utečenci, kteří prchají například před brutálními režimy či válkou, a ekonomickými migranty. Podle něj by se Francie měla zaměřit na důraznou "návratovou politiku", kdy se budou ekonomičtí migranti vracet zpět do země původu. Azylové řízení by chtěl zkrátit na šest měsíců. "Politika Francie musí být důrazná, ale současně i férová," uvedl Macron.

Rozbroje vyvolala i otázka sekularismu (nezávislosti státní moci na náboženství, pozn. red.), který je podle Le Penové ve Francii ohrožován rostoucím muslimským fundamentalismem. Šéfka ultrapravicové Národní fronty narazila i na téma burkin - tedy muslimských plavek, které zakrývají celé ženské tělo s výjimkou obličeje, rukou a chodidel. Jejich nošení odmítla a zaútočila na Macrona. "Myslím, že vy, pane Macrone, vy jste pro burkini". Macron to ale rázně odmítl a uvedl, že Le Penová se jen pokouší rozdělit společnost.

Do političky si rýpl i kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon. "Na ulici nemůžete zavést oděvní policii," uvedl. Le Penová nicméně kontrovala s tím, že "to jsme ale udělali ve školách". Ve francouzských školách je několik let zakázáno nosit ostentativní náboženské symboly, jako jsou muslimské šátky či křížky. 

Do Le Penové se protivníci ostře obuli i kvůli eurozóně a brexitu. Politička opět zopakovala, že by Francie měla eurozónu opustit. brexit pak označila za "úžasný".

Fillonova slova, že chce šéfka Národní fronty zemi "zatáhnout do ekonomických a sociálních problémů" Le Penová označila za "projekt Strach". "Používalo se to už před brexitem," uvedla.

To ale nenechalo v klidu Emmanuela Macrona. "Všichni, kdo říkali, že brexit bude úžasný, utekli a schovali se."

Hraje se o hlasy nerozhodnutých voličů

Do prezidentských voleb zbývá ani ne pět týdnů a francouzská média s napětím čekají, jak předvolební debaty zamíchají kartami. Ve hře jdou především nerozhodnutí voliči. Průzkumy ukazují, že k urnám půjde asi jen 65 procent francouzských voličů. 40 procent z nich se podle agentury AFP stále nerozhodlo.

Francouzi půjdou k volebním urnám nejspíš nadvakrát. Nejprve 23. dubna a poté ještě 7. května.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění by do druhého kola měli postoupit Emmanuel Macron a Marine Le Penová, kteří by měli shodně získat 26 procent. Ve druhém kole má ale větší šance Macron. Měl by získat 64 procent, zatímco Le Penová 36 procent.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama