V minulých dnech se také dostalo na veřejnost podezření o podílu ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu vrbětického skladu v roce 2014. Praha vyhostila osmnáct ruských diplomatů a později avizovala vyhoštění dalších, Moskva vypověděla dvacet českých.
"S ohledem na současnou situaci v česko-ruských vztazích a zařazení České republiky mezi nepřátelské státy vůči Rusku v souvislosti s aférou Vrbětice nepřipadá summit mezi Putinem a Bidenem v Praze v žádném případě v úvahu," řekl Aktuálně.cz analytik a znalec Ruska Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
"Ruská rétorika o české podřízenosti Spojeným státům a vlna dezinformací, kterou dnes proti Česku vidíme, to ještě více umocňuje a posouvá Prahu v očích Rusů blíže Washingtonu," dodal.
Praha zažila svoji chvíli globální slávy v roce 2010, kdy na Pražském hradě podepsali smlouvu START o snížení arzenálů jaderných hlavic prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Od té doby žádný americký prezident v Česku nebyl. Putin Prahu navštívil jako ruský prezident poprvé a naposledy před patnácti lety.
Helsinky, Vídeň nebo Reykjavík?
Zájem pořádat summit, který se uskuteční zřejmě v polovině června, projevily také Helsinky a Vídeň. Server Politico ale uvádí, že finská metropole nemusí být pro Bidena komfortním místem. V roce 2018 se tam poprvé setkali tváří v tvář Putin s Bidenovým předchůdcem Donaldem Trumpem. Stejné místo nadcházejícího summitu by určitě vedlo ke srovnávání.
"V řeči diplomacie je i místo setkání velmi důležité a jak ruská, tak americká diplomacie budou mířit na jiné lokace mimo probíhající konflikty či problematické symboly. Těmi jsou po posledním summitu mezi Trumpem a Putinem i finské Helsinky," říká Havlíček.
Zato Vídeň by mohla být místem, které by vyhovovalo oběma stranám. Rakousko v posledních měsících nevyhostilo žádné ruské diplomaty a zemi příliš nekritizuje za Ukrajinu ani věznění opozičního předáka Alexeje Navalného.
Politico uvádí, že ve hře může být také Reykjavík, přestože Island je členem NATO. V roce 1986 se tam odehrál památný americko-sovětský summit Ronalda Reagana a Michaila Gorbačova. Pro Putina ale Gorbačov není vzorem, a navíc je na Islandu nyní několik aktivních sopek.
Slovinský trapas
Slovinská metropole Lublaň zase hostila první summit George Bushe mladšího a Putina v roce 2001. Byl pověstný tím, že Bush po schůzce prohlásil: "Pohlédl jsem Putinovi do očí a shledal v něm přímého a důvěryhodného politika. Pochopil jsem jeho duši."
Biden něco takového po svém prvním prezidentském setkání s Putinem téměř jistě nepronese. Naopak - v nedávném rozhovoru přitakal novináři televize ABC na otázku, zda považuje Putina za zabijáka.
A téměř jistě to nebude ani v Lublani. Slovinský premiér Janez Janša před loňskými prezidentskými volbami v USA otevřeně podporoval Trumpa, a dokonce mu jako první na Twitteru blahopřál ke znovuzvolení, když to v průběhu volební noci zpočátku vypadalo na možné Trumpovo vítězství.
Ruská média se zmiňují také o tom, že summit by rád pořádal v Baku ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Americký souhlas ale v tomto případě není pravděpodobný: Ázerbájdžán loni válčil s Arménií a Biden v dubnu jako první americký prezident v historii výslovně uznal vraždění a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše před více než sto lety, za genocidu.
Přičemž Turecko je spojenec Ázerbájdžánu a pomohlo mu loňskou válku vyhrát.
Slováci také vyhošťovali
Jeden ze summitů Bushe a Putina v roce 2005 hostila Bratislava. Tentokrát ale její šance není o mnoho větší než Prahy. Slovenská vláda ze solidarity s českou vyhostila kvůli kauze Vrbětice tři ruské diplomaty, což jí Rusko oplatilo, a navíc vztahy mezi Bratislavou a Moskvou kalí spory o použití vakcíny Sputnik V. Tu bez vědomí mnoha ministrů objednal expremiér Igor Matovič. Už přes dva měsíce ale leží ve skladech, protože slovenský úřad pro kontrolu léčiv neobdržel z Ruska potřebné dokumenty.
Joe Biden za Vladimirem Putinem přijel v minulosti i přímo do Moskvy, a sice v roce 2011. Tehdy byl ale ještě pouze viceprezidentem.
