Moskva (od našeho spolupracovníka) - Podněsterská republika, kterou doposud neuznal žádný členský stát OSN, v neděli hlasovala o hlavě svého státu. Ve středu byly oznámeny výsledky.
Největší šance vystřídat dlouholetého prezidenta republiky Igora Smirnova, který také kandidoval, má předseda opozičního hnutí Obroda Podněstří Jevgenij Ševčuk.
Podle centrální volební komise Ševčuk, bývalý předseda Nejvyššího sovětu (podněsterského parlamentu), obdržel 38,53 procent hlasů. Protože se vítězi nepodařilo získat nadpoloviční většinu, do dvou týdnů se bude konat druhé kolo voleb.
Ševčuk se v něm utká se současným předsedou Nejvyššího sovětu a opoziční strany Obnova Anatolijem Kaminským, jenž získal o 12 procent hlasů méně.
Stávající prezident Smirnov se do druhého kola neprobojoval, protože skončil až třetí s 24,82 procenta hlasů.
Kaminskij již v pondělí uznal, že skončil až druhý. Prezident Igor Smirnov naopak požaduje, aby volby byly prohlášeny za neplatné. Kvůli jeho žalobě na průběh voleb se ohlášení výsledků odložilo o dva dny.
Rusko prosazuje Kaminského
Zveřejněné výsledky jsou tak zatím pouze předběžné. Podle podněsterské informační agentury Olvija-press není vyloučeno, že první kolo bude kvůli nesrovnalostem skutečně prohlášeno za neplatné.
Prezidentské volby v Podněstří se, podobně jako v případě nedávného hlasování v mezinárodně neuznané Jižní Osetii, staly testem geopolitického vlivu Ruska.
Jak Ševčuk, tak i Kaminskij vystupují za co nejtěsnější partnerství s Moskvou. Přitom právě současný předseda Nejvyšší rady Kaminskij je považován za favorita Kremlu.
Kaminského strana Obnova spolupracuje s ruskou státostranou Jednotné Rusko a ve volbách ji také podpořila. Několik dní před hlasováním Podněstří navštívili ruští senátoři, kteří rovněž vyjádřili svou podporu předsedovi parlamentu.
"Ruské investice, které určitě do Podněstří přijdou, potřebují spolehlivé partnery. A ty my vidíme ve straně Obnova a jejím lídrovi Anatoliji Kaminském," prohlásil předseda výboru pro ekonomickou politiku ruské Rady federace Andrej Molčanov
Naopak Igor Smirnov, který se u moci drží již 20 let, má s Moskvou poslední dobou napjaté vztahy. Jablkem sváru se stala zpronevěra pomoci, kterou Rusko neuznané republice poskytuje, a pozice, jakou zastává v otázce doposud nevyřešeného konfliktu s Moldavskem.
"Smirnov se přežil"
Šéf ruské prezidentské administrativy Sergej Naryškin ještě v polovině října dokonce nazval Smirnovovu kandidaturu chybou a naopak podpořil Kaminského.
"Myslím si, že to je ze strany Igora Smirnova chybný krok. Pro republiku udělal v jejím počátečním období mnohé, ale vládne jí už 20 let a hodlá kandidovat popáté. Kandidát strany Obnova Anatolij Kaminskij může být důstojným kandidátem," prohlásil tehdy Naryškin.
Ruská prokuratura zároveň zahájila proti synovi současného podněsterského prezidenta Olegovi Smirnovovi trestní stíhání. Kromě jiného ho obviňuje, ze zpronevěry 186 milionů rublů (cca 110 milionů Kč), které Moskva poskytla jako humanitární pomoc Podněstří.
Někteří experti však trestní stíhání považují za nátlak na Smirnova ze strany Kremlu.
Hlasování o novém prezidentovi Podněsterské republiky se zúčastnilo 56 procent voličů. Moldavsko, od kterého se republika odštěpila, Evropská unie ani Rusko tyto volby oficiálně neuznávají.
Podněsterská republika vznikla v roce 1990 po konfliktu s Moldavskem, který v roce 1992 přerostl v ozbrojený střet. Republiku mezinárodně neuznal žádný členský stát OSN.
Pro Rusko má Podněstří strategický význam, neboť na jeho území je dislokováno zhruba tisíc ruských vojáků. Ti zde, jako mírové síly, oficiálně působí od roku 1992.
