V Pákistánu zachránili české horolezce, kteří uvázli na Rakapoši. Jeden má omrzliny

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 9. 2021 15:07
Vrtulník pákistánské armády ve středu ráno dopravil do bezpečí české horolezce Jakuba Vlčka a Petra Macka, kteří s kolegou z Pákistánu Vadžídulláhem Nagrím v minulých dnech kvůli nepřízni počasí nedokázali dokončit sestup z hory Rakapoši. Trojice, která před pěti dny uvázla v nadmořské výšce kolem 6900 metrů, je nyní v pořádku ve městě Gilgit.
Hora Rakapoši (7 788 metrů) v Pákistánu
Hora Rakapoši (7 788 metrů) v Pákistánu | Foto: Pavel Kořínek

"Jsme v nemocnici, budu tu asi do zítra, Petr půjde domů za chvilku. Jsme v pohodě," řekl Vlček s tím, že v nemocnici zůstane na pozorování kvůli střevním obtížím a omrzlému prstu. Lékaři podle něj chtějí vidět, jak se omrzlina přes noc vyvine.

Pákistánský list Dawn dříve napsal, že zatímco Pákistánec Nagrí je v dobré kondici, jeden z českých horolezců má omrzliny a druhý trpí akutní horskou nemocí. Podle Vlčka to byl ale naopak Nagrí, kdo měl potíže a potřeboval při sestupu pomoc.

"Trošku jsme vejškovku (akutní horskou nemoc, pozn. ČTK) asi měli, trocha kašlání. … Naopak (Nagrí) ten byl zmatený, spouštěli jsme ho na laně, nebyl si jistý, co dělá," uvedl Vlček.

Snahy o záchranu zprvu komplikovala příliš velká nadmořská výška, v níž vrtulník nemohl delší dobu bezpečně operovat. V úterý byla ale alpinistům letecky dopravena alespoň lana, voda, potraviny a léky. Trojice se díky tomu vydala znovu na cestu a sestoupila do nadmořské výšky kolem 6300 metrů, odkud je již vrtulník dokázal bezpečně vyzvednout.

Pákistánský novinář Vadží Haidir, který situaci sledoval na místě, řekl, že záchranná operace začala ve středu v 07:30 místního času (04:30 SELČ) a že se jí účastnily dvě helikoptéry pákistánské armády.

"Náš sestup byl ohrožen množstvím sněhu, museli jsme zůstat ve vysoké nadmořské výšce, pak nám pákistánská armáda pomohla sestoupit níž tím, že nám doručila balíčky s jídlem a lany, a nakonec nás s pomocí vrtulníků zachránila z výšky 6300 metrů, za což jsme velmi vděční," prohlásil na tiskové konferenci Macek.

Hora Rakapoši (7 788 metrů) v Pákistánu
Hora Rakapoši (7 788 metrů) v Pákistánu | Foto: Pavel Kořínek

Horolezci minulý pátek úspěšně zdolali 7788 metrů vysoký, velmi těžko dostupný vrchol Rakapoši, poté začali sestupovat do tábora. Později ale poslali SMS svým blízkým, že se dostali do obtíží. Přes satelitní telefon byli však i nadále v kontaktu s rodinami a s úřady. V minulých dnech pátraly po horolezcích vrtulníky a v pondělí se záchranářům podařilo skupinu lokalizovat.

Podle ministra turismu regionální vlády Rádži Násira Aliho Chána šli Češi na výstup bez vládního povolení, což ministr označil za neetické. Podle Vlčka o povolení požádali v dostatečném předstihu, kvůli komplikacím ho však ani tak neměli potvrzené včas.

"Ptali jsme se na několika místech, jestli můžeme jít nahoru, i když je to povolení v procesu. … I kvůli případné záchraně," uvedl Vlček s tím, že místní úřady o záměru pokořit vrchol Rakapoši několikrát informovali.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Němečtí ekologové žalují BMW a Mercedes kvůli výrobě aut se spalovacími motory

Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem. Informovala o tom agentura DPA.

Šéf DUH Jürgen Resch uvedl, že automobilky BMW a Mercedes-Benz svými nynějšími vozy porušují "základní právo na ochranu klimatu". "Budeme soudní cestou prosazovat konec naftových a benzinových osobních automobilů od roku 2030," dodal.

Organizace žaloby podala v pondělí, kdy vypršel termín, do kterého měly automobilky odpovědět na její předžalobní výzvu. Ta požadovala právě ukončení výroby automobilů se spalovacím motorem do roku 2030, což však podniky podle očekávání odmítly.

Automobilka Mercedes-Benz v reakci na žalobu uvedla, že se bude bránit "všemi právními prostředky". Firma plánuje dosáhnout klimatické neutrality svých aut do roku 2039. Konkurent BMW sdělil, že do roku 2030 hodlá snížit emise oxidu uhličitého z provozu, výroby i likvidace svých vozů o 40 procent.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Fotbalisté Olomouce zdolali Vlašim 2:1 a jsou prvními osmifinalisty MOL Cupu

Fotbalisté Olomouce ve 3. kole MOL Cupu vyhráli ve Vlašimi 2:1 a stali se prvními osmifinalisty tohoto pohárového ročníku. Hanácký favorit se s druholigovým soupeřem trápil, vítězný gól vstřelil Kryštof Daněk až v 79. minutě.

Olomoučtí začali ve Vlašimi dobře a už v šesté minutě je poslal do vedení Zmrzlý. Hráči Sigmy pojistku nepřidali, blízko byl Hála, ale autor šesti gólů v ligové sezoně napálil břevno.

Šance měli i domácí a v 66. minutě srovnal Broukal hlavou po rohu. V závěru duel rozhodl Daněk, který zakončil akci Šípa a Hály.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nechceme novou studenou válku, řekl americký prezident Joe Biden v OSN

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem dnes vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. V projevu hovořil o snaze otevřít "éru diplomacie" po válce v Afghánistánu, posílit podporu rozvojových zemí v boji proti klimatickým změnám nebo o chystaných "protipandemických závazcích". Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku.

"Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa," řekl americký prezident. "Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív," pokračoval.

Biden dnes promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě "silných nových pochybností" ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Tálibán. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit "éru diplomacie" a že použití vojenské síly by pro USA měla být vždy až tou poslední možností.

"Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní," uvedl Biden. V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 a následně avizoval, že USA ve středu oznámí "dodatečné závazky" na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes 160 milionů dávek vakcín na covid-19.

K otázce klimatických změn americký prezident řekl, že od odborníků slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval země světa, aby při příležitosti listopadové klimatické konference v Glasgow přijaly co nejambicióznější cíle a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy