Reklama
Reklama

Lidská pochodeň před sídlem OSN. Tibeťan se upálil na protest proti čínské okupaci

V New Yorku se v blízkosti sídla OSN ve čtvrtek zapálil muž z Tibetu. Chtěl tímto způsobem vznést apel na nezávislost tohoto území, které má pod kontrolou Čína, uvedli aktivisté a exilová tibetská média. Newyorská policie incident potvrdila a uvedla, že muž popáleninám podlehl.

A man identified by Voice of Tibet, a media outlet of exiled Tibetans, as Tibetan activist Lobga Rangzen, walks carrying a Tibetan flag near the United Nations headquarters, before setting himself on fire, in New York
Tibetský aktivista Lobga Rangzen poblíž sídla OSN v New Yorku chvíli předtím, než se upálil za nezávislost Tibetu, 2. července 2026.Foto: UGC – Lobga Rangzen via Facebook
Reklama

Mluvčí newyorské policie uvedl, že policisté přijali ve čtvrtek večer tísňové volání, na jehož základě vyrazili na místo, kde našli muže s těžkými popáleninami. Byl převezen do nemocnice Bellevue, kde byl prohlášen za mrtvého, dodala policie s tím, že vyšetřování případu stále pokračuje. Jméno muže policie neuvedla a neposkytla ani motiv jeho činu.

Podle zpravodajského serveru Voice of Tibet šlo o tibetského aktivistu, který se „upálil před sídlem OSN v New Yorku poté, co přednesl výzvu za nezávislost a jednotu Tibetu“. Na místo přišel s tibetskou vlajkou.

V Tibetu byly v posledních desetiletích zaznamenány desítky případů sebeupálení na protest proti čínské nadvládě nad Tibetem, píše zpravodajský server CNN. Je však velmi neobvyklé, aby se tibetský aktivista upálil v USA, napsal server s tím, že ve čtvrtek večer se po incidentu před sídlem OSN shromáždil dav příznivců a demonstrantů.

Tento týden vstoupil v platnost nový čínský zákon o etnické jednotě, který vytváří „sdílenou“ národní identitu mezi 55 etnickými menšinami v zemi, včetně Tibeťanů a Ujgurů, z nichž část s čínskou správou nesouhlasí. Tibeťané po celém světě se proti tomuto zákonu postavili a znepokojení nad novým zákonem vyjádřily i Spojené státy a Evropská unie.

Reklama
Reklama

Čína převzala kontrolu nad Tibetem v roce 1950 v rámci akce, kterou popisuje jako „mírové osvobození“ od feudálního nevolnictví. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv a Tibeťané žijící v exilu však pravidelně odsuzují to, co nazývají represivní vládou Číny v tibetských oblastech. Peking podobnou kritiku odmítá.

Mohlo by vás zajímat: Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského prezidenta Vladimira Putina i Donalda trumpa

Reklama
Reklama
Reklama