


V německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se v neděli konají volby. Zhruba 1,7 milionu voličů může až do 18:00 vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba označila už v roce 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou.

Získat může 40 až 43 procent hlasů. Rozhodující pro budoucnost země i další vývoj celého Německa bude to, zda AfD získá většinu mandátů a bude moci sestavit jednobarevnou vládu.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel. V rámci Německa patří k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.
Poslední průzkum zveřejněný před volbami připisoval AfD 41 procent. Její lídr, 35letý Ulrich Siegmund, by se mohl stát prvním premiérem některé německé spolkové země ze strany AfD, která vznikla v roce 2013.
Pokud AfD většinu křesel ve sněmu v Magdeburku nezíská, bude skládání příští vládní koalice pravděpodobně složité. Na druhém místě skončí podle průzkumů Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho, které na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz.
Siegmund svůj hlas odevzdal v historickém městě Tangermünde, v němž žije. K volební místnosti přijel na modrém mopedu značky Simson. Ikonické motocykly a mopedy východoněmecké výroby využívala AfD v kampani navzdory tomu, že to kritizovali potomci židovské rodiny Simsonových, která s jejich výrobou v Suhlu začala. V Magdeburku odhlasoval premiér Schulze. "Tak uvidíme," řekl stručně novinářům.
Volební účast byla podle agentury DPA v poledne výrazně vyšší než při zemských volbách před pěti lety. Hlasovalo 34,7 procenta voličů, zatímco v roce 2021 to bylo 22,4 procenta. "Nepřiměřeně dlouho" kvůli tomu ale podle zemského volebního úřadu nikdo u žádné z více než 2100 místností čekat nemusel.
Schulze by mohl po volbách zkusit vytvořit vládu se sociální demokracií (SPD) a Zelenými, zřejmě by ale byla menšinová. Potřebovala by tak podporu radikálně levicové strany Levice, která chce ale v takovém případě prosadit své priority do vládního programu. Dosud Sasku-Anhaltsku vládla koalice CDU, SPD a svobodných demokratů (FDP), kteří se ovšem podle průzkumů do sněmu už neprobojují.
Voliči v Sasku-Anhaltsku mají dva hlasy. Prvním z nich volí přímo kandidáta v daném obvodu, druhým dávají hlas jednotlivým stranám. Některé iniciativy před volbami vyzývaly, aby lidé volili takticky a zabránili nástupu AfD k moci. Volební místnosti se uzavřou v 18:00 a krátce poté by měly být k dispozici první prognózy výsledků. S předběžným výsledkem voleb lze počítat v pondělí nad ránem.






V německém Hamburku za velkého zájmu médií začal ve středu soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Podle agentury DPA se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám, očekává se nejdříve v roce 2027, přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.



V úterý 13. října Izrael vrátil do Řecka dvaadvacet starověkých starožitností, nelegálně odvezených z jihoevropské země. Ve středu o tom informovala agentura AP. Předání se odehrálo na pozadí posilující spolupráce obou zemí.



Billboardy, na kterých končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner podpořil kandidátku hnutí ANO Lucii Kantorovou, zmizí. Redakci serveru Aktuálně.cz to potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z řad občanských demokratů. Předseda strany Martin Kupka pak pro Aktuálně.cz uvedl, že přelepení billboardů inicioval on.



Dům může stát na stejném místě desítky let, přesto se zem pod ním nenápadně pohybuje. Nová analýza satelitních měření odhalila, že v některých světových metropolích klesá povrch mnohem rychleji, než vědci pozorují jinde. Rozdíly dosahují desítek centimetrů ročně a mohou ohrozit základy budov, kanalizaci i ochranu před povodněmi. Která města čelí největšímu riziku a proč není bezpečí samozřejmostí?


