V muslimských zemích znovu propukly demonstrace proti Francii a karikaturám Mohamenda

ČTK ČTK
30. 10. 2020 15:08
Desítky tisíc muslimů v pátek demonstrovaly v Pákistánu, Bangladéši a na palestinských územích proti karikaturám proroka Mohameda a francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Ten po nedávné brutální vraždě učitele, který karikatury ukázal žákům, hájil právo na jejich zveřejňování.
Pákistánci protestují proti Francii kvůli karikaturám Mohammeda.
Pákistánci protestují proti Francii kvůli karikaturám Mohammeda. | Foto: Reuters

V Pákistánu zasáhla policie slzným plynem proti tisícovkám demonstrantů, kteří se vydali na pochod k francouzskému velvyslanectví v Islámábádu. Někteří z protestujících se snažili prolomit policejní zátarasy, uvedli svědci.

V Bangladéši se protesty soustředily v metropoli Dháce, kde desetitisíce demonstrantů vyzývaly k bojkotu francouzského zboží a nesly transparenty s nápisy označujícími Macrona za "největšího světového teroristu". Někteří účastníci protestu rovněž pálili podobizny francouzského prezidenta či drželi jeho figuríny s botami uvázanými kolem krku, což je v islámských zemích považováno za těžkou urážku.

Přetištění karikatur proroka Mohameda odsoudily také tisíce palestinských věřících, kteří se shromáždili po tradičních pátečních modlitbách u jeruzalémské mešity Al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu.

"Francouzský prezident nese kvůli svým výrokům proti islámu a proti muslimům odpovědnost za chaos a násilnosti, které se nyní dějí ve Francii," řekl Ikríma Saíd Sabrí, který vedl páteční kázání v jeruzalémské mešitě.

V Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu Palestinci šlapali na francouzskou vlajku a další spálili. Demonstrace se konaly také v Gaze, která je pod kontrolou palestinského radikálního hnutí Hamás.

I v Somálsku byly protestní akce provázeny nadávkami a odsuzováním francouzského prezidenta a vlády. Prodavač Abdirahman Hussein Mohamed všechny francouzské výrobky, jako jsou krémy, parfémy a další kosmetika, označil nápisem "Není na prodej".

"Nebudu tyto výrobky prodávat… dokud se Francie neomluví. Francie urazila proroka," řekl Mohamed za souhlasu některých nakupujících žen.

"Já jsem patřila k těm, kdo francouzskou kosmetiku kupovali. Teď už ale nebudu. Poohlédnu se pro produktech z jiných zemí," řekla agentuře Reuters 22letá Anisa Ahmedová.

Negativní reakce v řadě muslimských zemích vyvolal Macronův projev, v němž prezident obhajoval právo na zveřejnění karikatur po smrti francouzského učitele dějepisu Samuela Patyho. Toho před necelými dvěma týdny zavraždil na pařížském předměstí čečenský muslimský extremista kvůli tomu, že dějepisář na hodině při výkladu o svobodě vyjadřování žákům ukázal právě karikaturní vyobrazení muslimského proroka.

Ve čtvrtek spáchal další útok v kostele ve francouzském městě Nice mladý Tunisan Bráhím Avísáví, ozbrojený nožem a křičící Alláhu akbar (Bůh je veliký). Jedné ženě téměř uřízl hlavu a zabil ještě další ženu a jednoho muže.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Airbnb kvůli pandemii ztrojnásobila čtvrtletní ztrátu na 1,2 miliardy dolarů

Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, v prvním čtvrtletí hospodařila s čistou ztrátou 1,17 miliardy dolarů (24,6 miliardy Kč), což je meziročně nárůst na více než trojnásobek. Tržby se ale zvýšily o pět procent na 887 milionů USD (18,7 miliardy Kč), uvedla firma ve své výsledkové zprávě. Na hospodaření stále doléhají dopady koronavirové krize a s ní spojené omezení cest.

Tržby jsou ale vyšší i ve srovnání s rokem 2019, tedy s obdobím před pandemií. Firma také zaznamenala nárůst počtu rezervací, což dává do souvislosti s ustupující pandemií a s očekávaným návratem k masovému cestování. K vysoké ztrátě v prvním čtvrtletí částečně přispěly i výdaje, které má firma s obsluhou dřívějších úvěrů.

Protipandemická opatření mají negativní dopady na tržby Airbnb v celém světě, zejména ale v Evropě. Růst poptávky po cestování firma zaznamenala ve Spojených státech, zájem registruje u pronájmů blízko pláže a na horách. U rezervací ve městech, kde byl před pandemií zájem tradičně velmi silný, se zatím nic zásadního nezlepšilo.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Ministr Arenberger musí vysvětlit pronájem své nemovitosti vinohradské nemocnici, sdělil Babiš

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do detailu vysvětlit záležitost týkající se toho, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Upozornil na to ve čtvrtek server Seznam Zprávy. Babiš o tom s Arenbergerem ráno hovořil. Zároveň sdělil, že chce dokončit kontrolu hospodaření nemocnice.

"Ráno jsem seděl s panem ministrem a požádal jsem ho, aby do detailu ty věci vysvětlil," uvedl Babiš. "Je to pochybení, je to špatně a musí to vysvětlit. Já určitě dokončím nějakou kontrolu hospodaření nemocnice, kde byl ředitelem, abychom se přesvědčili, že je všechno v pořádku," doplnil.

Web Seznam Zprávy napsal, že Arenbergerovi patří areál bývalého státního statku v obci Netřeba na Mělnicku a v jedné z jeho budov sídlí archiv Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Arenberger objekt nemocnici pronajal v roce 2013. Nemocnici vedl od října 2019, předtím v ní byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lesy ČR loni díky státní podpoře měly zisk 44 milionů Kč po minulé ztrátě 790 milionů Kč

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliard korun, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci lesa. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliard korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019," uvedl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Podnik podle něj také v souladu se Strategií rozvoje podniku z prosince 2020 opět začal tvořit podnikový rezervní fond. "Ten je zásadním zdrojem při nenadálých událostech a kalamitách," uvedl Vojáček.

Podnik loni vysadil 74 milionů sazenic a zalesnil 16.000 hektarů, z toho 3790 hektarů přirozenou cestou. Letos podnik plánuje zalesnit 21.000 hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy