Minsk - Následky havárie jaderné elektrárny v Černobylu před 30 lety o sobě nadále dávají vědět v sousedním Bělorusku. Agentura AP v pondělní reportáži upozornila, že v zemi se prodává a zpracovává mléko, ve kterém radioaktivní látky desetinásobně překračují množství, jež místní normy považují za přípustné.
Exploze čtvrtého bloku jaderné elektrárny v severoukrajinském Černobylu zasáhla v roce 1986 Bělorusko velmi těžce. Znečištěna radioaktivitou byla podle expertů téměř čtvrtina běloruského území s více než 3600 městy a obcemi. Ukrajina i Bělorusko byly tehdy ještě součástí Sovětského svazu.
Nejvíce byly postiženy Brestská, Homelská a Mahiljovská oblast, které leží na jihu a jihovýchodě země. V oblastech se zvýšenou radioaktivitou ještě dnes žije přes 1,1 milionu obyvatel, což je 12 procent běloruské populace.
Na okraji "zakázané zóny", tedy zamořeného okolí někdejší elektrárny, se podle agentury AP prodává čerstvé mléko. Jeho vzorek reportéři dopravili do minské laboratoře, která zjistila desetinásobně vyšší úroveň radioaktivních izotopů stroncia, než povoluje norma běloruského ministerstva zemědělství pro bezpečnost potravin. Laboratoř nebyla s to prozkoumat, zda se ve vzorku případně nacházejí i složitější izotopy.
Zemědělec nebezpečí odmítl
Požití potravin kontaminovaných stronciem-90 může způsobovat onkologická a další onemocnění. Farmář Nikolaj Čebenok, hospodařící 45 kilometrů od Černobylu, se AP hrdě pochlubil, že od svého stáda denně získává dvě tuny mléka, ze kterého místní podnik Milkavita vyrábí hlavně sýr "parmezán", vyvážený zejména do Ruska.
Firma Milkavita odmítla jako "nemožné" uznat, že zpracovává radioaktivní mléko, a tvrdila, že její vlastní testy prokazují, že stopy radioaktivních izotopů v dodávkách jsou hluboko pod normou.
"Tady není žádné nebezpečí. Jak se můžete bát radiace?" divil se farmář, jehož hospodářství se nachází asi dva kilometry od "zakázané zóny".
Reportáž vyvolala značný zájem v Rusku, které je hlavním odběratelem běloruských potravin. Jejich vývoz představuje 15 procent z celkového běloruského exportu, poznamenal server Newsru.com.
Prezident Lukašenko je pod kritikou
Autoritářský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Bělorusko má jedinečné znalosti a zkušenosti z překonávání následků jaderných katastrof, které mohou být vkladem pro rozvoj lidské civilizace.
Lukašenko, který za sovětských dob býval ředitelem státního zemědělského podniku, po svém příchodu k moci v roce 1994 pozastavil program přesidlování lidí z okolí "zakázané zóny" a naopak spustil program rozvoje zemědělské výroby na této půdě.
Uznávaný běloruský výzkumník Juryj Bandažeuski, který tuto politiku kritizoval, byl uvězněn pod záminkou korupce, ale ochránci lidských práv označili jeho případ za politický. Nyní za přispění Evropské unie pokračuje v Kyjevě ve výzkumu onkologických následků Černobylu.
"Je to pohroma. V Bělorusku není žádná ochrana obyvatelstva, naopak vláda se snaží přesvědčit lidi, aby se nestarali o radiaci, pěstuje plodiny na zamořených pozemcích a posílá je do obchodů po celé zemi," řekl AP.
Rusky píšící běloruská spisovatelka oceněná Nobelovou cenou Světlana Alexijevičová nedávno kritizovala Lukašenka za to, že staví novou jadernou elektrárnu, aniž by se Bělorusů zeptal na názor, a také za výrobu a prodej kontaminovaných potravin.
"Ráda bych věděla, zda na Lukašenkův stůl přichází produkce z této 'obrozené' půdy. Pochybuji. Nahoře jedí jen to, co vyrostlo na nejprověřenějších místech. Je to zločin. A vyjádření postoje autoritářské moci k lidskému životu," řekla BBC.
