Zelenskyj obvinil Rusko z průtahů rozhovorů. Druhý den jednání v Ženevě skončil bez výsledku

Regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství a Balkán Petr Drbohlav také upozornil na dlouhodobé následky cílených útoků na energetickou a další kritickou infrastrukturu na Ukrajině. Ta je podle Drbohlava po čtyřech letech ve velmi špatném stavu. Řada zařízení fungovala na záložních systémech, které se postupně vyčerpaly. Obnova bude podle něj vyžadovat značné úsilí a investice, situaci nevyřeší samotný konec zimy. Nutná bude i příprava na další topnou sezonu, míní.

Proměňuje se i struktura humanitární pomoci. V roce 2022 existovaly rozsáhlé programy pro vnitřně vysídlené osoby na západě a ve střední části Ukrajiny, ty však z velké části skončily. „Institucionální dárci dnes více cílí na frontové oblasti,“ uvedl Drbohlav. Na západě země podle něj nicméně zůstávají lidé, například senioři či osoby se zdravotním postižením, kteří pomoc stále potřebují.

S pokračující válkou na Ukrajině roste potřeba psychosociální pomoci i rozsáhlých investic do obnovy zničené infrastruktury. V rozhovoru to řekl regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství a Balkán Petr Drbohlav. Dopady čtyř let ruské agrese se podle něj stále prohlubují.

„Máme nonstop hotlinku, kde nám teď kolem energetické krize počet telefonátů velmi roste. Naši psychologové na telefonu řeší různé úvahy lidí o sebevraždách. A je vidět, že aktuální situace zvyšuje počet lidí s depresemi,“ řekl Drbohlav. Podle něj bude psychosociální pomoc potřeba i v příštím roce, a to bez ohledu na vývoj bojů.

Jen pár dnů zbývalo do letošního čtvrtého výročí zahájení ruské války proti Ukrajině, když na pražském Břevnově křepčili „folkloristi“ napojení na prokremelský motorkářský gang Noční vlci či donské kozáky bojující proti Ukrajincům. Plesu se v sobotu 7. února zúčastnili i zástupci sankcionovaného Ruského domu v čele s jeho vedoucím Igorem Girenkem. Deník Aktuálně popisuje vazby mezi nimi.

Související

“Nezapomenutelný večer.” Špičky sankcionovaného Ruského domu se baví v Praze

Zprávy ze čtvrtka 19. února 2026

Jeden člověk přišel o život při ruském útoku na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informoval dnes šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. Záchranáři uvedli, že tělo 61letého muže vyprostili z trosek rodinného domu po ruském bombardování. Ruské úřady informovaly o dvou raněných a poškozené teplárně v Belgorodu po ukrajinských útocích.

„Bohužel, další masivní raketový útok na energetické objekty města Belgorod. Škody jsou velké. Evidujeme částečnou ztrátu dodávek elektřiny a tepla,“ uvedl gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Později informoval o dvou raněných po útoku ukrajinského dronu na automobil v Meškovoje, jedné ze vsí pohraniční oblasti na západě Ruska.

Valerij Zalužnyj, považovaný za hlavního politického rivala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poprvé otevřeně promluvil o rozkolu s hlavou státu i o pozadí svého pádu z čela armády. V rozhovoru pro agenturu AP mimo jiné popsal zátah bezpečnostních složek v jeho kyjevské kanceláři i příčiny neúspěšné protiofenzivy v roce 2023.

Související

„Budu s vámi bojovat.“ Zalužnyj poprvé promluvil o konfliktu se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin při dnešním přijetí šéfa kubánské diplomacie odsoudil jako nepřijatelné americké embargo na dodávky ropy na Kubu, tradičního spojence Moskvy. Ministr Bruno Rodríguez poděkoval ruskému vedení za solidaritu, informují tiskové agentury.

Od konce ledna kvůli ruskému dronovému útoku neproudí žádná ropa na Slovensko ani do Maďarska. Přestože škody způsobily ruské zbraně, slovenský premiér Robert Fico i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obviňují z narušení provozu vládu v Kyjevě. Obě země v odvetě zastavily vývoz nafty na Ukrajinu.

Související

Ropný konflikt eskaluje. Maďaři a Slováci se zlobí na Kyjev, zahájili odvetu

V letošním roce přispělo na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu dosud šest zemí celkovou částkou 584 milionů dolarů (téměř 12 miliard korun). Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Zmínil přitom takzvaný Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), jenž spočívá v tom, že spojenecké země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi.

Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij jako vedoucí delegace, která jednala v Ženevě s Ukrajinci a s Američany o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války, po třístranném jednání ještě vedl dvouhodinovou diskusi s ukrajinskou stranou. On sám to řekl novinářům, napsala dnes ruská státní agentura RIA Novosti nebo server Forbes. Ukrajinská služba BBC píše, že Medinskij jednal s šéfem ukrajinské sestavy Rustemem Umerovem a poslancem Davydem Arachamijou.

Slovenská rafinerie Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu a veškeré její produkty budou nyní určeny pro domácí trh. Uvedl to dnes podle slovenských médií premiér Robert Fico. Opatření je reakcí na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Zastavení dodávek nafty na Ukrajinu oznámilo rovněž Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury PAP uvedl, že země dodávky obnoví teprve tehdy, až Ukrajina obnoví tranzit ropy ropovodem Družba.

"Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu i jakékoliv další vývozy. A všechno, co bude teď zpracovávat doma na Slovensku, bude určeno pro slovenský trh," prohlásil Fico po dnešním zasedání slovenské vlády.

Související

Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze. Fico viní Zelenského

Evropská komise (EK) dnes přijala komplexní strategii s cílem posílit podporu východních regionů Evropské unie sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Ukázal to dokument, který evropská exekutiva po svém pravidelném zasedání v Bruselu zveřejnila na svém webu.

Nejvýchodnější regiony EU mají podle záměru komise získat snadnější přístup k finančním prostředkům díky novému nástroji EastInvest. Kromě toho mají být v příslušných regionech devíti členských států zavedena opatření proti odlivu obyvatelstva a nedostatku pracovních sil. Mezi priority patří také projekt "Eastern Flank Watch", tedy plán na obranu proti dronům a zabezpečení vzdušného prostoru východního křídla EU, který komise představila už loni v říjnu.

"Posílení prosperity a odolnosti těchto regionů není jen projevem solidarity EU v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, ale také strategickou investicí do evropské bezpečnosti, konkurenceschopnosti a budoucí stability," uvedla komise v prohlášení.

Ukrajina dnes uvalila sankce na běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka a slíbila další odvetná opatření proti Minsku za to, že poskytuje válečnou pomoc Rusku. Informovala o tom agentura Reuters. Dodává, že krok proti Lukašenkovi je spíše symbolický, protože na běloruského prezidenta se už teď vztahují americké a evropské sankce. Bělorusko je jeden z nejbližších spojenců Moskvy, která z území Běloruska na začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vedla neúspěšné tažení na Kyjev.

"Výrazně zintenzivní protiopatření vůči všem formám (Lukašenkovy) pomoci se zabíjením Ukrajinců," napsal na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Moskva chce od skupiny evropských zemí, které obvinily ruský stát ze zabití opozičního politika Alexeje Navalného jedem z takzvaných šípových žab, předložit konkrétní údaje na podporu tohoto tvrzení. Dnes to podle agentury Reuters řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Už v pondělí mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov obvinění odmítl.

"Všechna obvinění proti Rusku byla ve škále vysoké pravděpodobnosti. Žádné konkrétní podrobnosti nebyly uvedeny. Bylo to čistě prohlášení, které se mělo stát zahajovacím aktem Mnichovské (bezpečnostní) konference a které mělo zastínit Epsteinovu kauzu," řekla Zacharovová. "Požadujeme předložit konkrétní údaje v této věci," dodala.

Maďarsko a Slovensko se dnes obrátily na Evropskou komisi s žádostí o uplatnění pravidla, které by oběma zemím umožnilo dodávky ruské ropy přes Chorvatsko. Žádost obou zemí přichází v souvislosti s pozastavenou přepravou ruské suroviny ropovodem Družba přes Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura MTI s odvoláním na prohlášení maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta.

"Maďarsko má dostatečné zásoby na více než tři měsíce, ale využije také pravidlo Evropské unie. To umožňuje Maďarsku a Slovensku nakupovat ruskou ropu přepravovanou po moři, pokud dojde k přerušení dodávek ropovodem," uvedl Szijjártó.

"Nežádáme o nějakou laskavost, ale aby Chorvatsko tato pravidla dodržovalo," cituje maďarská státní agentura ministra. Chorvatská strana již dříve podle agentury Bloomberg uvedla, že je připravena žádosti vyhovět.

Szijjártó upozornil, že Maďarsko a Slovensko zaslaly společný dopis Evropské komisi, aby se toto pravidlo uplatnilo.

Slovenská vláda ve středu kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft do 250 tisíc tun ropy. Krok má společnosti pomoci zvládnout období, než si zajistí suroviny jinou trasou.

Související

Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze. Fico viní Zelenského

Jednání v Ženevě mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy o možnostech ukončení ruské invaze na Ukrajinu byla složitá, přinesla ale pokrok, postoje stran se však nadále odlišují. Dnes to po skončení dalšího kola rozhovorů novinářům podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poukázal na to, že Ukrajinci, Rusové a Američané se dohodli na budoucím pokračování rozhovorů.

České humanitární organizace loni pomohly 880 tisíc Ukrajinců. Za čtyři roky od začátku ruské invaze vybrali Češi na humanitární pomoc Ukrajině přes 3,4 miliardy korun. Zástupci organizací o tom dnes informovali na tiskové konferenci. Pomoc se podle nich postupně přesouvá od akutních distribucí pomoci k velkým infrastrukturním projektům. Celkový objem realizované humanitární pomoci včetně peněz od institucí a mezinárodních organizací přesáhl 8,9 miliardy korun.

České organizace financovaly opravy tepláren a teplovodů, vyhloubily pět vodních vrtů, instalovaly vodárenskou věž a sedm systémů na čištění vody. Přístup k bezpečné pitné vodě získalo 156.572 lidí, pomoc k přečkání zimy 113.146 lidí. Organizace pomohly s opravami 5115 domů a bytů a 49 zdravotnických zařízení, dodaly 500 generátorů nebo darovaly 96 sanitek a dalších vozů.

Nedostatek raket protivzdušné obrany nutí Kyjev hledat levnější řešení. Ukrajinská armáda proto pracuje na nasazení laserového děla, která má levně a efektivně čelit masovým útokům ruských sebevražedných dronů.

Související

Místo drahých raket sázka na laser. Ukrajina ukázala tichého „zabijáka“ ruských dronů

Ukrajinský ministr sportu Matvij Bidnyj označil start ruských a běloruských sportovců na paralympijských hrách bez omezení se státními symboly za skandální. Uvedl to na sociální síti X.

"Rozhodnutí mě zklamalo a je také skandální. Ruské a běloruské vlajky na sportovních akcích, které podporují férovost, respekt a čestnost, nemají místo. Jsou to vlajky režimů, které ze sportu udělaly nástroj války, lží a opovržení," napsal Bidnyj.