Možná proto v Kremenčuku umírali civilisté. "Pravěká slepá" raketa má fatální slabinu

Video bb Video, bb
29. 6. 2022 15:02
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nechal zveřejnit záběr, na kterém ruská raketa dopadá na obchodní centrum v Kremenčuku. Velení ukrajinského letectva po zásahu, při kterém zemřely dvě desítky lidí, prohlásilo, že raketu Ch-22 odpálil ruský bombardér Tu-22 M3 nad Kurskou oblastí. Podle odborníků má tato střela nelichotivou přezdívku.
V Kremenčuku zabíjela "slepá raketa". Rusové na ni kvůli nepřesnosti montovali jaderné hlavice. | Video: Associated Press

Kurská oblast náležící Rusku je vzdálená od Kremenčuku vzdušnou čarou zhruba 300 kilometrů. Po odpálení tak raketa Ch-22, která se začala vyrábět v Sovětském svazu začátkem 60. let, zamířila na jih směrem k ukrajinskému městu. Střelu s delta křídlem poháněla raketa na kapalné palivo a před dopadem měla letět dvojnásobnou rychlostí zvuku.

Původně měla tato zbraň útočit na letadlové lodě. Verze pro pozemní útok byla vysoce nepřesná, a tak dříve raketa nesla jadernou hlavici, která by byla použita proti velkým cílům, jako jsou letiště nebo přístavy, tvrdí bezpečnostní web The War Zone. Podobně zaměřený magazín Defence View o Ch-22 napsal, že ji lze jen stěží označit za vysoce přesnou zbraň, jak po útoku tvrdili Rusové. Podle odborníků je dokonce nechvalně proslulá tím, že dostala přezdívku "slepá raketa".

"Klasický radarový detektor střely Ch-22 'vidí' extrémně špatně pozemní objekty, je schopen zachytit pouze cíle velkých rozměrů, jako jsou obytné domy, průmyslové objekty či velká loď. Jak radar střelu úspěšně navede na cíl, závisí i na tom, jak velkou vzdálenost musí raketa urazit," tvrdí autor článku webu Defence View.

Mapa místa v ukrajinském Kremenčuku, kam dopadly ruské rakety
Mapa místa v ukrajinském Kremenčuku, kam dopadly ruské rakety | Foto: Aktuálně.cz

Rusové tvrdí, že útočili na továrnu, která stojí hned vedle obchodního centra. Podle nich v ní měli Ukrajinci ukrývat vojenský materiál. Druhá střela opravdu dopadla do areálu továrny. U zastaralé rakety typu Ch-22 je podle odborníků problém s tzv. pravděpodobnou kruhovou chybou - circular error probable (CEP). Ta je měřítkem přesnosti zbraňového systému. To znamená, že pokud má daná munice například CEP 100 metrů, při zaměření 100 střel na stejný bod jich 50 dopadne do kružnice o poloměru 100 metrů.

Ch-22 měla původně CEP okolo pěti kilometrů, postupem let pravděpodobnou kruhovou chybu měli Rusové snížit na stovky metrů. "Viděl jsem údaj, že CEP je 200-300 metrů. Což tak nějak odpovídá vzdálenosti mezi obchoďákem a továrnou," napsal v diskusi na Twitteru bezpečnostní analytik z FSV UK Jan Ludvík.

Již v březnu jeden z vysokých představitelů americké obrany podle The War Zone uvedl, že se střelu Ch-22 "buď nepodaří odpálit, nepodaří se zasáhnout cíl, nebo při dopadu nevybuchne". Z výše uvedeného tak může vyplývat, že Rusové opravdu mířili raketami pouze na továrnu, ale kvůli odpálení z velké vzdálenosti a nepřesnosti si raketa jako cíl mohla vybrat obchodní centrum plné lidí.

Podle bezpečnostních analytiků se také důkazy o používání Ch-22 na Ukrajině množí. To by podle nich mohlo naznačovat, že zásoby modernějších a schopnějších střel jsou značně vyčerpané.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 49 minutami

Moskevská burza se částečně otevřela některým zahraničním investorům

Moskevská burza se v pondělí částečně otevřela zahraničním investorům, kvůli válce na Ukrajině byla pro ně téměř šest měsíců uzavřena. Zatím je možné obchodovat jen s dluhopisy, a to pouze investorům ze zemí, které Moskva nepovažuje za nepřátelské. To znamená, že na moskevskou burzu stále nesmějí investoři ze zemí, které zatěžují ruskou ekonomiku sankcemi, informoval server BBC.

Rusko uzavřelo své trhy v únoru, aby omezilo odliv peněz ze země v době invaze na Ukrajinu. V březnu zahájilo postupné znovuotevírání, které bylo omezeno na dluhopisy vydané ruskou vládou.

V pátečním prohlášení moskevská burza uvedla, že znovu otevře trh s dluhopisy pro nerezidenty ze zemí, které nejsou vůči Rusku nepřátelské, a pro nerezidenty, kde jsou konečnými příjemci ruské právnické nebo fyzické osoby. Mezi tyto země patří pravděpodobně Čína a Turecko. Naopak mezi nepřátelské země, jejichž investoři mají nadále zákaz prodávat ruské cenné papíry, patří členové EU, Kanada či Japonsko. Na tuto skupinu loni připadlo 90 procent investic do Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy