reklama
 
 

Strach z války na střeše světa. Kašmír se připravuje na útoky, lidé nakupují zásoby

Aktualizováno 6. 8. 2019 18:27
Spor mezi Indií a Pákistánem se vždy odehrává na jaderném pozadí. Oba státy se považují za nepřátele, a protože disponují atomovými hlavicemi, okolní země a OSN se vždy snaží konflikt udržet v přijatelných mezích.

Tak je tomu i tentokrát. Vláda v Dillí zrušila speciální autonomní status, kterému se těšila provincie Džammú a Kašmír na severozápadě země. Region, o který Indie vede spory právě s Pákistánem a kde tvoří muslimové většinu obyvatelstva.

Kašmír je pověstným sudem prachu ve vztazích obou zemí, naposledy zde vedly válku v roce 1999, kdy pákistánská armáda obsadila město Kargil na indické straně hranice. Byla to nejvýše položená válka na světě, armády proti sobě stály ve výšce kolem tří tisíc metrů nad mořem.

Dlouholetý konflikt je také nazýván válkou na střeše světa, protože některá stanoviště obou armád se nacházejí na ledovci Siačen, ve výšce přes čtyři tisíce metrů nad mořem.

Kvůli vyhrocené situaci a bezpečnostním obavám indická vláda drží od pondělí Kašmír ve stavu totálního mediálního "blackoutu". Provincii odstřihla od televizního vysílání, telefonního spojení a internetu. Místní politiky zatkla, aby nemohli organizovat demonstrace.

"Hrozí erupce protestů a hněvu. Lidé považují rozhodnutí zrušit autonomní status za akt ponížení," cituje agentura Reuters šéfa Kašmírského lidového hnutí Šáha Fajsala. Indická armáda a policie se podle Reuters připravuje na teroristické útoky a ozbrojené operace kašmírských separatistů.

V největším kašmírském městě Šrínagaru jsou podle svědků rozmístěny armádní a policejní hlídky na stanovištích vzdálených od sebe jen několik stovek metrů. Zakázáno je srocení více než čtyř lidí na jednom místě.

"Budeme stát po boku kašmírského lidu v jeho boji až do koce. Jsme připraveni," prohlásil v úterý náčelník generálního štábu pákistánské armády generál Kavár Bajvá. Pákistánské pozemní, vzdušné i námořní síly jsou v pohotovosti od minulého týdne, kdy se objevily zprávy, že Dillí do Kašmíru přesouvá vojenské posily.

Pákistánský premiér Imran Chán v parlamentu prohlásil, že jeho vláda je připravena řešit věc na jakémkoli mezinárodním fóru, a zmínil se o Radě bezpečnosti OSN a Mezinárodním soudním dvoru OSN. Podle něj chce vládní Indická lidová strana (BJP) svým krokem změnit demografické poměry v Kašmíru a provozuje rasistickou politiku. K umírněnosti vyzval generální tajemník OSN António Guterres, situaci sledují USA.

Už o víkendu tisíce lidí provincii opustily v očekávání krize. Ti, kteří zůstali, nakupovali v obchodech zásoby potravin. Školy jsou zavřené.

Vládní Indická lidová strana premiéra Nárendry Módího slíbila zrušení speciálního statusu provincie Džammú a Kašmír před květnovými volbami. Partaj oslovuje kromě jiného také radikální hinduisty, kterým se nelíbí, že by převážně muslimy obývaná provincie měla mít zvláštní práva, a obecně jsou podezřívaví a nepřátelští vůči muslimské menšině. Z 1,3 miliardy obyvatel Indie se hlásí k islámu zhruba 14 procent.

Dlouhodobě všechny indické vlády obviňovaly Pákistán, že jako převážně muslimská země podporuje v Kašmíru separatismus.

Totální válka mezi Indií a Pákistánem se jeví jako nepravděpodobná. Ale všechny konflikty mezi těmito zeměmi v minulosti začaly malými přestřelkami, které postupně bobtnaly. 

Podle obvykle přesných a ověřených údajů Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) činí roční indický rozpočet na obranu více než 60 miliard dolarů, zatímco pákistánský se pohybuje kolem 10 miliard. Indie má v aktivní vojenské službě tři miliony mužů, Pákistán jeden milion. Obě země disponují podle odhadů SIPRI 130 až 150 jadernými hlavicemi.

Podívejte se na trosky indického letounu sestřeleného Pákistánem:

Video: Reuters |  00:57

autoři: Martin Novák, Zahraničí | 6. 8. 2019 14:09

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama