Japonsko se roky snaží počty sebevražd systematicky snižovat a v posledních letech se mu to i daří. Letos v dubnu počet sebevrahů klesl oproti loňskému dubnu dokonce o pětinu, informoval britský deník The Guardian. To znamená, že se zabilo 1455 lidí. V Japonsku jde o rekordní pokles sebevražd během jednoho měsíce.
Podle odborníků je to díky tomu, že během pandemie opadl určitý druh stresu, se kterým se lidé běžně potkávají. V dubnu v Japonsku začíná školní rok, letos se ale kvůli nouzovému stavu start odložil. Chod země se zpomalil, lidé pracovali z domova, odpadly dlouhé ranní cesty do práce i pozdní návraty domů. Naopak lidé tráví víc času v rodinném kruhu.
"Škola představuje pro některé mladé lidi tlak, letos v dubnu ale nic takového není. Lidé se cítí v bezpečí doma se svými rodinami," vysvětluje Yukio Saito, bývalý šéf celonárodní telefonní linky pomoci.
Zároveň ale upozorňuje, že může jít jen o dočasný pokles, po kterém bude následovat skokový nárůst sebevražd. Už tomu tak bylo i v minulosti. Saito tvrdí, že během krizí a katastrof lidé na sebevraždu nepomýšlejí. Dokazují to data z roku 2011, kdy došlo v Japonsku k jedné z největších katastrof v moderní historii. Po silném zemětřesení, vlně tsunami a výbuchu jaderné elektrárny Fukušima také počet sebevražd poklesl.
Situace se zase většinou zhorší v důsledku ekonomické krize, kterou způsobí i současná pandemie. V roce 1997 po asijské hospodářské krizi vzrostl počet sebevražd o rekordních 35 procent. Něco podobného se dá nejspíš očekávat i tentokrát.
Brzy přijde krize
V Japonsku funguje řada specializovaných telefonních linek, které přijímají hovory 24 hodin denně. Od té doby, co japonská vláda na začátku dubna zavedla přísná karanténní opatření, jsou přetížené. Teď v květnu se naprostá většina telefonátů týká koronaviru, píše japonský server Kyodo News.
Většina volajících jsou muži kolem čtyřiceti až padesáti let, kteří mají strach, že přijdou o práci a budou mít finanční problémy. Další volající se obávají o svou budoucnost kvůli zavřeným školám. Volají také vystresovaní rodiče, kteří pracují z domova a do toho se musí celý den starat o své děti.
I přes dočasný pokles sebevražd v Japonsku spíš panují obavy, že v následujících měsících se situace zhorší. Vrchol pandemie zasáhl Japonsko v polovině dubna, kdy testy denně denně odhalily i 500 nových případů nákazy nemocí covid-19. Teď v polovině května japonská vláda ruší stav nouze na většině území.
Duševní zdraví celých společností je v ohrožení
Že se pandemie podepíše na duševním zdraví lidí, varovala i Světová zdravotnická organizace (WHO). Pandemie koronaviru podle ní narušila duševní blaho celých společností. Strach z nákazy, obava o blízké, izolace, samota, ztráta zaměstnání a finanční potíže představují pro mnoho lidí obrovskou stresovou zátěž.
Psychické problémy vedle nemoci covid-19 navíc také obrovsky zatíží zdravotnické systémy po celém světě.
Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese budou pomoc nejvíce potřebovat zdravotníci, lékaři a pečovatelé. Na konci dubna například spáchala sebevraždu lékařka z nemocnice na newyorském Manhattanu. Řídila oddělení pohotovosti v Presbyteriánské Allenově nemocnici a sama se nemocí covid-19 nakazila. Po zhruba týdnu a půl se pokusila vrátit do práce, ale její nadřízení ji poslali domů. To se ve výsledku těžce podepsalo na jejím duševním zdraví.
