Po třech týdnech jasné výsledky. V Izraeli lockdown zabral, číslo R kleslo pod 0,8

Martin Novák Martin Novák
22. 10. 2020 18:57
Třítýdenní tvrdá opatření proti šíření koronaviru v Izraeli zabrala. Úplné uzavření země s výjimkou nejnutnějších obchodů a nařízení maximálního omezení sociálních kontaktů postupně srazilo počet lidí pozitivně testovaných na nemoc covid-19.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

V polovině září, kdy se vláda židovského státu rozhodla pro takzvaný lockdown, zjistili zdravotníci nákazu u 15 procent testovaných. V neděli, kdy vláda začala tvrdá opatření pomalu rozvolňovat, klesl počet nakažených při testech pod čtyři procenta.

Poslední čísla ukazují, že ve středu Izrael evidoval tisíc nově nakažených. Podmínkou ministerstva zdravotnictví pro uvolnění restrikcí byl pokles na hranici dvou tisíc nakažených denně. Před měsícem jich bylo za den téměř sedm tisíc, na konci září dokonce devět tisíc. Izrael má devět milionů obyvatel. Pro srovnání: v Česku za středu přibylo téměř 15 tisíc covid pozitivních.

Reprodukční číslo R, jež udává, kolik dalších lidí nakazí jeden infekční člověk, kleslo v Izraeli na konci minulého týdne na 0,8. Tedy na hodnotu, na kterou se chce zavedením přísných plošných opatření dostat v Česku ministr zdravotnictví Roman Prymula. Momentálně je u nás reprodukční číslo R na úrovni 1,36.

Uvolňování jsou v židovském státu ale velmi opatrná. Restaurace zatím otevřené nejsou, smějí pouze prodávat jídlo s sebou výdejními okénky. Lidé se mohou volně pohybovat, ale zakázána jsou shromáždění více než 20 osob. Ministr zdravotnictví Juli Edelstein ve čtvrtek prohlásil, že nařízení o maximálním možném počtu 20 osob na akcích se týká i svateb.

Děti superpřenašeči

V Izraeli jsou také stále zavřené školy. Ministerstvo zdravotnictví to zdůvodnilo tím, že děti jsou takzvaní superpřenašeči. Infekce je zasahuje stejně jako dospělé, ale nemají obvykle žádné příznaky, takže virus roznášejí dál. "Z testů vyplývá, že počet nakažených dětí je vyšší než dospělých," uvedlo ministerstvo.

Znovuotevření škol se předběžně plánuje na začátek listopadu. V pondělí se otevřely mateřské školy a hned první den testy ukázaly covid-19 u osmi učitelek a vychovatelek v jedné školce na telavivském předměstí Ramat Gan.

Vláda výslovně zakázala otevření školek a škol ve čtvrtích, kde žijí komunity ultraortodoxních židů. Tam se nákaza šíří nejvíce jednak kvůli velkému počtu lidí v bytech a domech, jednak kvůli tomu, že část této komunity vládní nařízení odmítá. Některé školy však i přes zákaz v pondělí otevřely.

Důvěra v premiéra klesá

Už minulý týden, ještě před uvolňováním opatření, potvrdil deníku Aktuálně.cz v telefonickém rozhovoru Izraelec Tomi Šved, že kolem ultraortodoxní komunity sílí napětí. Někteří Izraelci ji obviňují z toho, že právě ona může za šíření covidu-19 a za to, že zemi zasáhla druhá vlna nákazy.

Podle něj jde také o politický problém. "Policie proti těmto ultraortodoxním, kteří nařízení nerespektují, nezasáhne. Proč? Protože představují vlivnou voličskou skupinu a nehlasovali by už pro ty strany, které jsou teď ve vládě. To je v Izraeli problém, politika se míchá do rozhodnutí, která mají být učiněna na profesionální bázi," tvrdí Šved.

Důvěra v premiéra Benjamina Netanjahua a jeho schopnost řešit epidemii ale podle nejnovějšího průzkumu Izraelského demokratického institutu není velká. V šetření 63 procent dotázaných uvedlo, že Netanjahuovi nedůvěřuje vůbec nebo skoro vůbec. Naopak většina - 57 procent - věří schopnostem hlavního izraelského epidemiologa Ronniho Gamzua.

Izraelci se v lockdownu bouřili: Nedá-li nám vláda šanci žít, vezmeme si ji sami

Izraelci v lockdownu se bouří: Pokud nám vláda nedá možnost žít, vezmeme si ji sami. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 19 minutami

Výbuch ve Vrběticích znehodnotil okolní pozemky a znemožnil jejich využití, obce žádají stamilionové kompenzace

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl v úterý novinářům europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák.

Přímé škody na majetku obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová a města Slavičína se podle něj pohybují okolo 80 milionů korun. Další škody způsobené obcím a obyvatelům odhadl na stovky milionů korun. Nároky by se podle Polčáka mohly hradit ze zvláštního fondu, jehož vznik obce iniciují. "Obce očekávají, že by se státem mohly dospět k dohodě nejpozději v září, což je i tak sedm let od výbuchu," uvedl Polčák.

Dosud obdrželi v roce 2015 pouze obyvatelé tří dotčených obcí odškodnění 3100 korun, a to za evakuaci po explozích. "Náležitém u odškodnění bránilo provádění záchranných prací, které byly ukončeny teprve na podzim loňského roku, a dále nezjištění skutečného viníka události. Pevně věříme, že s ohledem na nově zjištěné informace nyní stát k odškodnění přistoupí zodpovědně a především rychle," uvedl Zdeněk Hověžák (STAN), starosta Vlachovic, jejichž součástí jsou i Vrbětice.

Obce dále požádaly vládu a ministerstva obrany, vnitra a financí, aby byli v přiměřené době pohnáni k odpovědnosti viníci tragédie, i pokud by byli ve spojení s cizí státní mocí. Navrhly také adekvátní směnu vhodných pozemků ve vlastnictví státu s pozemky dotčenými mimořádnými událostmi. Požadují zabezpečení hloubkového pyrotechnického průzkumu na zasažených pozemcích. "Návrhy nyní budou projednávat zastupitelstva jednotlivých obcí," řekl Polčák.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Bulharský prezident jmenoval svého spolupracovníka Janeva šéfem dočasné vlády

Bulharský prezident Rumen Radev jmenoval svého spolupracovníka Stefana Janeva šéfem dočasné vlády, která má zemi dovést k červencovým volbám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy