


V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová. S odvoláním na její podporovatele o tom informuje agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.

Mohammadíová byla podle nadace nesoucí její jméno zatčena na pietní akci uspořádané na počest právníka, který se specializoval na lidská práva a který byl za dosud nevyjasněných okolností nedávno nalezen mrtvý.
Íránské úřady zatčení aktivistky nekomentovaly. Podle AP tak nebylo okamžitě jasné, zda se musela vrátit do vězení, aby si odpykala zbytek trestu. Její stoupenci ale delší dobu upozorňovali, že Mohammadíové hrozí opětovné zatčení. Režim ji loni koncem roku dočasně propustil z vězení ze zdravotních důvodů.
Samotné zadržení Mohammadíové její stoupenci popsali jako násilné. Doplnili, že spolu s ní bezpečnostní složky zatkly několik dalších aktivistů.
Zatčení Mohammadíové dnes ostře odsoudil mimo jiné i norský Nobelův výbor, který postup Teheránu označil za brutální. "Norský Nobelův výbor vyzývá íránské úřady, aby okamžitě objasnily místo pobytu Mohammadíové, zajistily její bezpečnost a integritu a bezpodmínečně ji propustily," uvedla v prohlášení organizace udělující Nobelovu cenu za mír.
Výbor také poukázal na to, že zpráva o zatčení přišla den poté, co si letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, Venezuelanka María Corina Machadová, v Oslu ocenění vyzvedla.
"Vzhledem k úzké spolupráci mezi íránským a venezuelským režimem norský Nobelův výbor konstatuje, že paní Mohammadíová byla zatčena právě v době, kdy byla Nobelova cena za mír udělena venezuelské opoziční vůdkyni Marii Corině Machadové," uvedl výbor.
Původně byla aktivistka dočasně propuštěna pouze na tří týdny, úřady její čas na svobodě ale prodloužily, což lze podle AP částečně přičíst snahám dalších aktivistů a západních zemí. V aktivismu Mohammadíová na svobodě pokračovala. Zúčastnila se i několika protestů a poskytla rozhovory zahraničním médiím. V jednom případě se zúčastnila protestu před nechvalně proslulou věznicí Evín, kde byla uvězněna.
Mohammadíová, která dostala Nobelovu cenu za mír v roce 2023, si odpykávala trest vězení 13 let a devíti měsíců za obvinění ze spolčení proti státní bezpečnosti a šíření propagandy proti íránské vládě. Podporovala také hromadné protivládní protesty, které zažehla smrt mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií v roce 2022.
Ve vězení Mohammadíová prodělala několik infarktů a v roce 2022 podstoupila operaci. Její právník na konci roku 2024 uvedl, že jí lékaři objevili kostní lézi, u níž se obávali, že by mohla být rakovinná, a která byla následně odstraněna.
Aktivistka Mohammadíová vystudovala fyziku na Mezinárodní univerzitě imáma Chomejního. Uvězněna byla dohromady třináctkrát a odsouzena pětkrát, v součtu ke 30 rokům vězení, píše AP.



Žebříček příjmů sportovních hvězd ukazuje obří rozdíly. Cristiano Ronaldo je stále finančně jinde než zbytek světa.



Když 3. června 1950 stanuli Maurice Herzog a Louis Lachenal na vrcholu Annapurny, přepsali dějiny horolezectví: stali se prvními lidmi, kteří zdolali osmitisícovku. Dnes by Herzog, šéf tehdejší výpravy, slavil narozeniny - příležitost připomenout si triumf, po kterém poválečná Francie hladově toužila. Horolezci však zaplatili krutou daň. Historický výstup se brzy proměnil v tvrdý boj o přežití.



Biatlonisté Tomáš Mikyska, Jonáš Mareček, Vítězslav Hornig a Michal Krčmář byli šestí ve štafetě na Světovém poháru v Ruhpoldingu, která byla generálkou na únorové olympijské hry. Doplatili na 12 dobíjených ran a po týdnu zopakovali umístění z Oberhofu. Poprvé v sezoně triumfovali Francouzi před Norskem a Německem



Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, prohlásil po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.



Čestný prezident Motoristů Filip Turek nebude jako vládní zmocněnec pro klima podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přímo řídit zaměstnance ministerstva životního prostředí a nebude se podílet na správním rozhodování úřadu. Babiš to dnes uvedl při interpelacích ve Sněmovně na dotaz spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (za Piráty).