Tento objev posouvá dobu, kdy moderní lidé poprvé projevili schopnost tvůrčího myšlení, uvedli autoři studie. Vědci použili nový postup k určení minimálního stáří nově odhalené malby v jeskyni Leang Karampuang v oblasti Maros-Pangkep v provincii Jižní Sulawesi. S pomocí laseru datovali krystaly uhličitanu vápenatého, který se přirozeně vytvořil na povrchu malby.
"Tato metoda je výrazným zlepšením a mohla by znamenat revoluci v datování skalního umění po celém světě," uvedl Maxime Aubert, odborník na archeologii z Griffithovy univerzity v Austrálii a jeden z vedoucích výzkumu, který byl ve středu zveřejněn v časopise Nature.
Výjev, jemuž dominuje zobrazení prasete o rozměrech 92 krát 38 centimetrů, které stojí vzpřímeně spolu se třemi menšími postavami podobnými lidem, je namalován jedním odstínem tmavě červeného pigmentu. V jeskyni se nacházejí i další vyobrazení prasat.
Vědci malbu interpretovali jako vyprávěcí scénu, což z ní podle nich činí nejstarší známý doložený příklad vyprávění příběhů prostřednictvím umění.
"Tři postavy podobné lidem a postava prasete zjevně nebyly zobrazeny izolovaně v oddělených částech skalní desky," uvedl další z autorů studie, archeolog z Griffithovy univerzity Adam Brumm, kterého citovala agentura Reuters.
"Naopak, vzájemná poloha postav a způsob, jakým spolu komunikují, byly zjevně záměrné a vyjadřují jednoznačný smysl pro děj. Mezi těmito postavami se něco děje. Vypráví se příběh. Samozřejmě nevíme, jaký ten příběh byl," dodal Brumm.
Stejnou datovací metodu použili vědci i pro nové posouzení stáří další jeskynní malby ze Sulawesi z lokality Leang Bulu' Sipong 4, která rovněž zobrazuje vyprávěcí scénu. Tentokrát na ní jsou částečně lidské a částečně zvířecí postavy lovící prasata a zakrslé buvoly. Vědci zjistili, že je tato malba stará nejméně 48 tisíc let, vznikla tedy o čtyři tisíce let dříve, než se dosud předpokládalo.
"My, lidé, se definujeme jako druh, který vypráví příběhy, a toto jsou nejstarší důkazy, že to děláme," řekl Aubert. "Na malbě z Leang Karampuang je interakce mezi postavami podobnými lidem a prasetem, druhem, který stále obývá ostrov, poněkud záhadná."
"Dvě z těchto postav drží nějaké předměty a zdá se, že nejméně jedna postava se natahuje k prasečímu obličeji. Další postava je umístěna přímo nad hlavou prasete v poloze hlavou dolů," dodal Brumm.
O lidech, kteří jeskynní malby na Sulawesi vytvořili, je známo jen málo. Podle Auberta se může ukázat, že jsou malby ještě starší, než je minimální stáří stanovené novým testováním. Možná pocházejí z doby první vlny Homo sapiens, která se při migraci z Afriky přelila přes tento region a nakonec se před 65 tisíci lety dostala do Austrálie.
Dosud nejstarší známou jeskynní malbou byla malba v jeskyni Leang Tedongnge, rovněž na Sulawesi, z doby před nejméně 45 500 lety. Malba v Leang Karampuang podle vědců předchází jeskynním malbám v Evropě, z nichž nejstarší je v jeskyni El Castillo ve Španělsku, datovaná do doby před asi 40 800 lety.
"Tento objev velmi starého jeskynního umění v Indonésii potvrzuje, že Evropa nebyla rodištěm jeskynního umění, jak se dlouho předpokládalo. Naznačuje také, že vyprávění příběhů bylo mnohem starší součástí lidských dějin, než jsme si dosud mysleli," dodal Brumm.
