Smrt v peci cihelny. Odtajněné dokumenty ukazují, jak Stalin nechal povraždit Čechy

Přehled fotografií
Antonín Jílek, snímek po zatčení z vyšetřovacího spisu NKVD.
Škola Interhelpa postavená v roce 1928.
Budova školy z roku 1928 dodnes slouží stejnému účelu. Akorát místo českých dětí se zde učí děti s mentálním a fyzickým postižením.
Družstevníci Interhelpa ve Frunze (dnešním Biškeku).
Dům, kde v Kyrgyzstánu vyrůstal Alexander Dubček.
První dvojdomky pro osadníky postavené koncem 20. let. V jednom takovém bydlela i Dubčekova rodina.
Jedna z návštěv Julia Fučíka v roce 1930, který si družstvo Interhelpo oblíbil a chystal se o něm napsat román.
Interiér klubu z roku 1930 je stále v původní podobě. Dnes je z něj dům kultury, Interhelpo zde dodnes připomínají cedulky i výstavy.
Odjezd plně naloženého transportu z Československa do Kyrgyzstánu.
Vedení družstva a přední představitelé Interhelpa v roce 1935.
Vjezd do areálu bývalého závodu, který vznikl z dílen a manufaktur Interhelpa.
Z bývalého letního kina Interhelpa postaveného v parku Julia Fučíka je dnes sběrna surovin.
Komunardé před jedním z nově postavených domů.
Paní Ljusa bydlí ve čtvrti "Rabočij gorodok", kterou postavili Čechoslováci z Interhelpa. Do školy chodila s českými spolužačkami.
Donát Láníček, jeden z prvních předsedů Interhelpa. Zatčen a popraven v roce 1938. Místo jeho pohřbení dosud není známo.
Antonín Jílek, jeden ze skupiny Čechů zatčených v červnu 1941 po společné hře v karty. Dostali deset let Gulagu a jejich stopa se ztrácí.
Rudolf Horáček, jeden ze čtyř Čechů zatčených v červnu 1941 po hře v karty. Odsouzen k deseti letům Gulagu, jeho stopa však mizí.
Tým Gulag.cz u pamětnice paní Ljusy.
Rudolf Horáček na vězeňské fotografii z vyšetřovacího spisu NKVD v roce 1941.
Popravený Ondrej Pálinkáš.
Josef Skalický na dobové fotografii ještě jako voják Rakousko-Uherska. Popraven 5. listopadu 1938 a pohřben v Ata-Bejitu.
Ata-bejit, jediný dosud známý masový hrob obětí Velkého teroru. Mezi 137 oběťmi zde byl do jámy v bývalé cihelně pohozen i jeden Čech a jeden Slovák.
Pomník v Ata-Bejitu nese jména všech 137 zde nalezených obětí. Ke jménům Josefa Skalického a Ondreje Pálinkáše jsme dodali jejich fotografie.
Památník Ata-Bejit nad odkrytým masovým hrobem v bývalé cihelně.
Improvizovaný památník perzekvovaným Čechům na území sovětského Kyrgyzstánu předáváme řediteli memoriálního komplexu Ata-Bejit Bolotu Abdarchmanovi.
Expediční tým Gulag.cz s ředitelem memoriálního komplexu Ata-Bejit Bolotem Abdrachmanovem.
Elvíra Mareček s fotografií svého dědečka Rudolfa, který Interhelpo založil.