V Haagu začne v pondělí soud k sestřelení letu MH17 nad východem Ukrajiny

ČTK ČTK
7. 3. 2020 11:53
Tři Rusové a jeden občan Ukrajiny jsou obviněni z vraždy všech 298 cestujících a členů posádky letu MH17. Pozůstalí po obětech doufají, že u soudu se konečně dozvědí pravdu o tragédii, která se odehrála v létě 2014 nad Donbasem. Očekává se, že líčení začne bez účasti podezřelých.
Památník obětem MH17 v Nizozemsku
Památník obětem MH17 v Nizozemsku | Foto: ČTK

Skupina vyšetřovatelů, jejímiž členy jsou experti z Nizozemska, Belgie, Malajsie, Austrálie a Ukrajiny, loni v červnu z odpovědnosti za katastrofu obvinila první čtveřici podezřelých: Rusové Igor Girkin, zvaný Strelkov, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko v létě 2014 zastávali vysoké funkce u proruských východoukrajinských separatistů.

O několik měsíců později vyšetřovací tým zveřejnil obsah telefonických rozhovorů mezi povstaleckými veliteli a vysoce postavenými ruskými představiteli, které podle nich dokládají ruský vliv na dění v povstalecké oblasti.

"Nová analýza výpovědí svědků a další informace ukázaly, že vliv Ruska na Doněckou lidovou republiku sahal daleko za vojenskou podporu," uvedl Andy Kraag, náčelník nizozemských kriminalistů.

V telefonátech figurovalo jméno Vladislava Surkova, blízkého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina, či Sergeje Aksjonova, kterého Rusové dosadili do čela anektovaného Krymu. V přepisech ovšem figuroval také ministr obrany Sergej Šojgu a šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov.

Moskva tato zjištění vzápětí bagatelizovala. "Je to publikace jakýchsi materiálů, z nichž část je smyšlená a část není potvrzená," řekla novinářům mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Vyšetřovatelé podle ní "spěšně vynesli verdikt o odpovědnosti za katastrofu letu MH17, a teď shánějí materiály, které by taktiku žaloby podpořily".

Podle šéfa diplomacie EU Josepha Borrella je začátek soudu významným milníkem při hledání pravdy o tom, co se v létě 2014 stalo a umožní, aby se pozůstalí po obětech dočkali spravedlnosti. "Evropská unie znovu zdůrazňuje svou plnou důvěru v nezávislost a profesionalitu právních postupů," uvedl Borrell v dnešním prohlášení s tím, že při vyšetřování by měly plně spolupracovat všechny státy, včetně Ruska.

Kreml ale tento týden opět zpochybnil objektivitu mezinárodního vyšetřování, vedeného bez ruské účasti. Jeho taktovku mělo v rukou Nizozemsko, odkud pocházely dvě třetiny obětí. Podle vyšetřovatelů civilní boeing nad východní Ukrajinou sestřelila ruská protiletecká raketa Buk, dodaná příslušníky ruské 53. protivzdušné brigády z Kurska proruským separatistům; ti mohli civilní letoun sestřelit omylem.

Rusko i východoukrajinští separatisté podíl na tragédii popírají a vinu připisují Ukrajině; ať v podobě nakonec neudržitelných hypotéz o sestřelení boeingu ukrajinským bitevníkem či stíhačkou, anebo tím, že Ukrajina neuzavřela vzdušný prostor nad oblastí bojů. Touto otázkou se ale vyšetřovatelé nezabývali.

"Pokud jde o rozhodnutí soudu, nebudeme je předjímat. Budeme komentovat a analyzovat to, co se stane, protože (rozhodnutí soudu) by měla být podložena důkazy," řekl novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Mluvčí ruské diplomacie v předvečer procesu rovnou obvinila Nizozemsko z "hrubého nátlaku" na soud - a to "nevídanou mediální kampaní" proti Rusku a ruským občanům, což má podle ní zakrýt nedostatky ve vyšetřování. Své pochyby ohledně vyšetřování před časem vyjádřil i Mahathir Mohamad, který donedávna stál v čele malajsijské vlády.

Lednové sestřelení ukrajinského civilního letounu se 176 oběťmi u Teheránu, ke kterému se nakonec přiznal Írán, v Rusku vyvolalo jen komentáře, proč nic podobného Moskva neudělá. "Jedinou a nejdůležitější oporou režimu zůstávají uniformy všech druhů - od policistů přes vojáky po rozvědčíky a vyšetřovatele, a tak čest stejnokroje stojí nad ostudou státu," usoudil komentátor listu Vedomosti.

Blízcí lidí, kteří zahynuli v letadle malajsijských aerolinek nad Ukrajinou v roce 2014, se soukromě setkali s mezinárodními vyšetřovateli. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 22 minutami

Rozpočet Ředitelství silnic a dálnic se zvýší o šest miliard

Letošní rozpočet Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vzrostl z původních 38 na 55 miliard korun. Příští rok se zvýší o dalších asi šest miliard. Na tiskové konferenci spojené s ukončením modernizace šestikilometrového úseku dálnice D1 u Velkého Meziříčí to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla by bez navýšení rozpočtu nebylo možné dokončit všechny plánované práce.

Aktualizováno před 57 minutami

Nehoda devíti aut na náledí uzavřela dálnici D4 ve směru na Strakonice

Při dvou nehodách na dálnici D4 poblíž Kytína ráno havarovalo celkem devět aut, sedm ve směru na Strakonice a dvě v opačném směru. Dálnice zůstává zčásti zavřená. Nikdo se vážně nezranil, řekli policejní mluvčí Pavel Truxa a mluvčí středočeské záchranky Petra Effenbergerová. Směr na Prahu byl po 11:00 zprůjezdněn, směr na Strakonice bude kvůli odstraňování následků nehod a uklízení vozovky zavřený do odpoledních hodin.

Auta havarovala v úseku mezi Kytínem a Voznicí na pomezí okresů Praha-západ a Příbram. Podle informačního webu Ředitelství silnic a dálnic bylo na vozovce náledí. Záchranná služba ošetřila tři zraněné. "Měli zranění lehčího charakteru, po nezbytné péči na místě byli převezeni do příbramské nemocnice," uvedla Effenbergerová.

Ve směru na Prahu i na Strakonice se vytvořily na dálnici kolony, zavřený úsek mohou řidiči objet, ve směru na Strakonice je možné sjíždět na 18. kilometru na Mníšek pod Brdy nebo na 21. kilometru u Kytína.

Zdroj: ČTK
Další zprávy