


Švýcaři budou už tuto neděli v celostátním referendu rozhodovat o tom, zda se jejich země stane prvním státem na světě, který legislativně zastropuje počet svých obyvatel. Protimigrační návrh, za kterým stojí pravicová Švýcarská lidová strana (SVP), by v případě schválení zavázal federální vládu k omezení populace na maximálně deset milionů lidí. Současný stav se pohybuje kolem 9,1 milionu.

Iniciativa počítá s dvoustupňovým systémem. Vláda by podle návrhu musela začít jednat už ve chvíli, kdy populace dosáhne 9,5 milionu obyvatel – v této fázi by došlo ke zpřísnění pravidel pro azyl nebo omezení slučování rodin migrantů.
Pokud by populace přesto překročila deset milionů, Bern by musel přistoupit k ještě tvrdším restrikcím. V krajním případě by to znamenalo i ukončení dohody o volném pohybu osob s Evropskou unií. Podle aktuálních odhadů by Švýcarsko hranice 9,5 milionu obyvatel nemělo dosáhnout dříve než po roce 2030.
Poslední průzkumy veřejného mínění naznačují, že výsledek nedělního referenda bude mimořádně těsný. Trend však ukazuje, že podpora iniciativy v průběhu kampaně postupně oslabovala.
Zatímco v dubnovém průzkumu agentury Tamedia dosáhl souhlas s návrhem svého vrcholu na 52 procentech, začátkem června již šetření veřejnoprávní stanice SRG ukázalo opačný trend: pro návrh se vyslovilo 45 procent dotázaných, zatímco 52 procent bylo proti. Analytici však upozorňují, že hlasování týkající se migrace bývají ve Švýcarsku tradičně nevyzpytatelná a konečný výsledek ovlivní vysoký počet dosud nerozhodnutých voličů.
Rekordní finanční náklady nicméně odrážejí vyhrocenost celé kampaně, která bývá médii přezdívána jako „švýcarský brexit“. Podložené je to i daty švýcarského Federálního kontrolního úřadu – podle něj utratili zastánci i odpůrci referenda dohromady na kampaň více než 15 milionů švýcarských franků (přibližně 390 milionů korun). Jde o vůbec nejvyšší částku v historii švýcarských referend.
Britský deník Financial Times píše, že bohatá alpská země přitom z migrace dlouhodobě profitovala. Příliv vysoce kvalifikovaných pracovníků z EU přispíval v posledních desetiletích k růstu klíčových sektorů od farmacie až po finance.
Od zavedení volného pohybu osob v roce 2022 do konce roku 2025 vzrostla populace země ze 7,3 milionu na současných 9,1 milionu lidí. Cizinci dnes tvoří téměř 28 procent švýcarského obyvatelstva.
Odpůrci zastropování proto varují před bezprecedentním rizikem pro ekonomiku závislou na mezinárodním obchodu. Opatření by podle nich ještě prohloubilo nedostatek pracovních sil a zvýšilo nejistotu pro firmy.
Zastánci naopak argumentují, že masová migrace přináší více škod než užitku. Firmy podle nich raději dovážejí levnější pracovní sílu, místo aby investovaly do místních zaměstnanců nebo do nových technologií a umělé inteligence, které by zvýšily produktivitu.
Rychlý růst populace navíc podle příznivců návrhu neúměrně zatěžuje silnice, veřejnou dopravu a další infrastrukturu a zároveň stojí za růstem nájmů a kriminality.



Současná situace připomíná referendum z roku 2014, v němž těsně prošel návrh na omezení migrace a znovuzavedení kvót pro cizince. Tehdejší iniciativa však nakonec byla zavedena pouze v omezené podobě, což mezi voliči vyvolalo pocit, že vláda upozadila vůli voličů kvůli zachování dobrých vztahů s Bruselem.
Nedělní hlasování je nicméně mnohem více unikátní, a to i v globálním kontextu. „Žádná země nikdy nehlasovala pro omezení počtu obyvatel,“ uvedl pro agenturu AP Philippe Wanner, expert na demografii z Ženevské univerzity. Doplnil však, že autoritářské režimy, jako například Čína, v minulosti opatření zaměřená na omezení populačního růstu zaváděly.



Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v úterý ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Spojené arabské emiráty v podvečer podle agentury Reuters zase uvedly, že na ně Írán vypálil dvě balistické rakety. Jedna raketa zasáhla teritoriální vody země, druhá dopadla mimo ně.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters také kritizoval korupci během nynější války.



Německý fotbalový reprezentant Jamal Musiala dnes zkolaboval v Heindenheimu v generálce Bayernu Mnichov na sobotní utkání o Superpohár proti Dortmundu.