Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching v Šanghaji. (21. května 2014) | Foto: Reuters

Ohlasy v zahraničí

Podle politických analytiků znamená vyškrtnutí omezující klauzule konec snah zabránit v Číně diktaturám, jako byla ta pod vedením Mao Ce-tunga v 60. a 70. letech. Čína se podle agentury AP tímto krokem zařadila do globálního autokratického klubu po bok Ruska, Zimbabwe, Severní Koreje a dalších zemí.

Komentátor Cary Huang z listu South China Morning Post hodnotí Siho pokus stát se "de facto monarchou" jako nejkontroverznější politický vývoj v dějinách moderní Číny.

"Historie ukázala, že mnoha politickým vůdcům, kteří chtěli vládnout do konce života, se nepodařilo uskutečnit svou vizi," varoval Huang. "Někteří byli sesazeni, jiné zavraždili jejich političtí nepřátelé."

Podle Elisabeth Economyové z Rady pro zahraniční vztahy pramení Siho snaha ovládnout "všechny páky moci" z jeho přesvědčení, že pouze on může vrátit Čínu do centra celosvětového dění. "Největším nebezpečím pro něj je, že se sám stane hromosvodem. Pokud čínská ekonomika výrazně zpomalí nebo dojde k nějaké velké katastrofě či problému, tak on v podstatě převezme zodpovědnost za všechno, co se v zemi děje," citoval britský list The Guardian Economyovou.

Americký novinář Bill Bishop nedávno Siho srovnal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Čínského vůdce nazval na webu The Sinocism China Newsletter "Putin plus" s tím, že Si je "mnohem efektivnější, silnější a ambicióznější" než jeho ruský protějšek.

"Znamená to největší ústup zpět v čínském právním systému od éry reformy a otevírání země v 80. letech," řekl agentuře AP nezávislý politický komentátor Čang Li-fan z Pekingu. "Obávám se, že se to všechno v budoucnu podepíše na naší historii," dodal.