Čínské #MeToo. V zemi, kde sexuální obtěžování "neexistovalo", se mění atmosféra

Jana Václavíková Jana Václavíková
12. 9. 2021 15:26
Po patnácti dnech za mřížemi propustila v úterý čínská policie na svobodu jednoho z manažerů internetového obchodu Alibaba. Prokurátor odmítl verzi jeho podřízené, která tvrdila, že ji na pracovní cestě znásilnil, podle něj šlo jen o nevhodné chování. Případ opět otevřel debatu o hnutí #MeToo v zemi, která zmínky o něm dříve cenzurovala.
MeToo v Číně.
MeToo v Číně. | Foto: Reuters

Na služební cestu, kde mělo k napadení dojít, odjela nejmenovaná zaměstnankyně internetového obchodu Alibaba se svým nadřízeným v červenci. Když došlo na schůzku s jejich klientem, prohodil k němu její šéf: "Podívejte se, jak dobře se o vás starám, přivedl jsem vám hezkou ženu," cituje ženino tvrzení americký deník Washington Post

Následovalo společné popíjení, při kterém se v Číně a východní Asii tradičně buduje důvěra pomáhající k uzavírání obchodů. Poté si zaměstnankyně Alibaby vybavuje nechtěné polibky a nevhodné dotyky od klienta a tím její vzpomínky na večer končí. Ráno se probudila nahá v hotelovém pokoji s mlhavou vzpomínkou, jak na ní v noci někdo leží. Policie na záznamech z kamer v hotelu zjistila, že k ní do pokoje přišel její nadřízený. Poté se ještě třikrát vrátil. 

Rozhodla se proto o incidentu informovat vedení firmy. "Myslíš si, že bez pití bychom byli schopní vyhrát tuhle zakázku?" reagoval na její podnět manažer, za kterým šla. Žena proto svůj případ interně popsala kolegům, její svědectví ale někdo uveřejnil na internetu. "Když to píšu, nemůžu se už déle udržet a zničeně brečím. Přijde mi to jako sen, jako děsivá, strašidelná a bezvýchodná noční můra," napsala. 

Kauza nakonec vzbudila velkou odezvu na čínských sociálních sítích a případ se v srpnu dostal do rukou policie. Ta manažera zatkla, prokurátor ale rozhodl, že šlo pouze o násilné nevhodné chování, a udělil mu trest 15 dní za mřížemi - tedy maximum, kolik může za takový přečin dostat, uvádí The Guardian.  

Nový začátek #MeToo v Číně

Případ zaměstnance Alibaby je v Číně už druhým vysoce sledovaným obviněním ze sexuálního obtěžování za poslední dobu. Jen o pár týdnů dřív policie zatkla čínsko-kanadského zpěváka Krise Wua poté, co ho osmnáctiletá dívka obvinila, že jí slíbil kariéru výměnou za sex. Po ní přišly s podobnými nařčeními další dvě desítky žen. 

"Vzhledem k vysokému postavení Krise Wu a firmy Alibaba není překvapivé, že oba případy přitáhly tolik pozornosti," myslí si čínská feministka Feng Jüan. "Jejich kauzy slouží jako připomínka mnoha dalších případů sexuálního obtěžování a útoků, u kterých není obviněný slavný nebo vlivný, a tak výpovědi obětí nemusí být vůbec slyšet," říká pro stanici CNN. Feng tím upozorňuje na stigma a odmítání, které se obětem v době, kdy se ve světě řešilo MeToo, v čínské společnosti dostalo.

Úřady výpovědi žen ignorovaly, vláda zmínky o sexuálním obtěžování cenzurovala a média tvrdila, že s žádným takovým problémem se Čína nepotýká.

Během několika let se ale situace v Číně změnila a letos dokonce vstoupil v platnost zákon, který sexuální přestupky definuje. Stanice CNN ale dodává, že pekingská vláda stále nemluví o systematickém problému, ale posouvá vinu jinam. Případ zpěváka tak optikou čínského komunistického režimu ilustruje "divoký růst zábavního průmyslu" a "černou ruku kapitálu". Státní deník Global Times zase uvedl, že incident v Alibabě poukazuje na potřebu většího "legálního a morálního dohledu" v technologickém světě. Oba argumenty souzní s narůstající snahou o větší kontrolu nad oběma odvětvími.  

Přesto aktivistka Lü Pchin vnímá současný vývoj pozitivně. "Tohle je možná nový začátek pro hnutí #MeToo v Číně," domnívá se. 

Změna pracovního prostředí v Číně

Přestože strávil obviněný manažer Alibaby za mřížemi pouze 15 dní, firma ho nakonec propustila a dva kolegové, kteří nebrali stížnost zaměstnankyně vážně, rezignovali. Vedení firmy poté představilo nová pravidla, která mají pomoct, aby se sexuálnímu obtěžování lépe předcházelo. Zavedlo politiku takzvané nulové tolerance, zároveň se zaměstnanci budou muset účastnit pravidelných školení a stížnosti má řešit nový speciální tým.

Pravidla, jak nevhodnému chování na pracovišti předcházet, vydaly i další čínské firmy. "Rozhodně šlo o budíček. Vzbudilo to diskusi a mnoho společností si uvědomilo, že nemají ani základní nastavení, jak se stížnostmi zacházet," uvádí Jill Tchang z čínské organizace Ladies Who Tech, která propaguje genderovou rozmanitost v technologickém průmyslu. 

Zvýšený zájem o své služby zaznamenala i společnosti EnGender specializující se na tréninky zaměřené na prevenci nevhodného chování. Zatímco před uveřejněním kauzy v Alibabě firma měsíčně dostávala tři až pět žádostí o školení, za poslední týdny jich obdržela přes dva tisíce.  

 

Právě se děje

Další zprávy