V Chorvatsku roste nervozita. V letoviscích přibývá nakažených, města zavádí postihy

Helena Truchlá Helena Truchlá
21. 7. 2021 20:45
Dovolenková sezona v Chorvatsku je v plném proudu. V červenci tu podle údajů ministerstva pro turismus pobývalo přes 700 tisíc hostů - jen o čtvrtinu méně než v rekordním předpandemickém roce 2019. Hoteliéři a provozovatelé restaurací mají přesto obavy. Pobřeží Jaderského moře totiž na konci minulého týdne přišlo o zelený, tedy z pohledu šíření koronaviru nejbezpečnější status.
Očkování proti koronaviru v Chorvatsku.
Očkování proti koronaviru v Chorvatsku. | Foto: Reuters

Mapu rizika nákazy koronavirem aktualizuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v závěru každého týdne. Členské státy EU často právě na jejím základě zavádí nebo naopak ruší omezení pohybu v rámci evropské sedmadvacítky. 

Poslední verze mapy, která vychází z dat nasbíraných zhruba za první polovinu července, naznačuje zhoršující se situaci právě v populárních turistických letoviscích v Chorvatsku. Země jako celek je v tuto chvíli co do počtu nově nakažených zhruba na úrovni loňského července, kdy ovšem ještě nebylo dostupné očkování ani pravidelné testování. Obě dávky vakcíny zatím dostalo jen asi 33 procent Chorvatů, v Česku je to o sedm procentních bodů více. 

 Vládní představitelé v Záhřebu i zástupci cestovního ruchu hlasitě vyzývají k obezřetnosti. "Buďte rozumní, očkujte se a dodržujte epidemiologická opatření," prohlásila ministryně pro turismus Nikolina Brnjacová. A šéf rezortu vnitra Davor Božinović ve středu večer oznámil zavedení dodatečných omezení týkajících se právě pobřežních oblastí: návštěvníci všech hromadných akcí budou od pondělí potřebovat potvrzení o bezinfekčnosti. Organizátoři pak budou potřebovat  posvěcení hygieniků. "Čísla rostou, musíme něco udělat," řekl v rozhovoru pro server Dnevnik

Někteří komunální politici už dříve zavedli nové postihy, kterými se snaží šíření viru zabránit. Například primátor Dubrovníku Mato Franković vyhrožuje omezením možnosti využívat městský veřejný prostor těm provozovatelům barů a restaurací, kteří na restrikce nebudou brát ohled. V oblasti Zadaru pak úřady dočasně zakázaly pořádání koncertů a jiných akcí s živou hudbou pod širým nebem.

Dochází čas

Podobně jako chorvatské pobřeží je na tom z jihoevropských turistických destinací také jih Francie a části Řecka. Španělsko a Portugalsko jsou na mapě červené a tmavě červené, což je řadí mezi rizikové oblasti.

V Chorvatsku nyní panují velké obavy, že je jen otázkou času, než se na červený seznam přesune taky. "Znamenalo by to mnohem složitější podmínky pro návrat cizinců domů, což by nás dostalo do stejné situace, jaká nastala už vloni," varovala šéfka Chorvatského úřadu pro veřejné zdraví Ivana Pavić Šimetinová. Tehdy se už na sklonku srpna začaly jednotlivé evropské státy postupně zavírat návštěvníkům a znovuzavádět i omezení běžného života. 

Podle zástupců chorvatského cestovního ruchu dochází zemi čas na to, letošní sezonu ještě zachránit. Turismus přitom tvoří asi pětinu ekonomiky státu, což je jeden z nejvyšších podílů v celé Evropě. "Situace v konkurenčních zemích není dobrá a to nám musí být varováním," citovalo ministryni Brnjacovou Chorvatské sdružení pro turismus. Následující týdny podle ní budou zásadní: do země přijede nejvíc turistů z celého roku, a jenom pokud se podaří udržet šíření viru pod kontrolou, může sezona pokračovat i hluboko do podzimu.

Počítat nakažené?

Chorvaté v souvislosti se změnou barvy na evropské mapě ECDC kritizují i způsob, jakým úřad rizikovost jednotlivých oblastí vyhodnocuje. 

Například severní část Jadranu, Istrie, se dlouhodobě brání tomu, že je celé pobřeží považováno za jeden celek. Dále na jih, zejména v okolí města Zadar, kde se nachází i populární letoviska Pakoštane nebo Biograd na Moru, jsou totiž počty nově nakažených výrazně vyšší. Německo, které svá cestovní omezení vydává i pro jednotlivé regiony zvlášť, tak už dříve označilo okolí Zadaru za rizikové. 

Chorvatsko: jaká aktuálně platí pravidla

  • Pro vstup do země potřebují občané EU předložit platný digitální covidový certifikát. Je možné jej případně nahradit negativním testem, dokladem o očkování nebo prodělání nemoci covid-19. 
  • Úřady doporučují před cestou vyplnit registrační formulář. 
  • Ve vnitřních veřejných prostorách včetně MHD platí povinnost nosit chirurgickou nebo jinou ochrannou roušku. 
  • Zahrádky restaurací mají otevřeno do půlnoci, restaurace a pekárny smějí servírovat jídlo i ve vnitřních prostorách, rovněž do půlnoci. Poté je zakázán i prodej alkoholu. 

A kritika v posledních týdnech míří i na samotnou metodiku, na jejímž základě ECDC na cestovní mapě Evropy přiřazuje barvy. Jako hlavní měřítko totiž slouží počet nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za poslední dva týdny. Například berlínský Institut Roberta Kocha navrhuje, aby se s postupujícím očkováním více zohledňovalo zatížení nemocnic - lidé s oběma dávkami vakcíny totiž v mnohem méně případech trpí covidem-19 s tak vážnými příznaky, že by potřebovali hospitalizaci.

Podobně se vyjádřil také spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn. Německo přitom ve své reakci na pandemii patří v Evropě spíš k opatrnějším státům. V Chorvatsku to vítají. 

"Naznačuje to, že jsme vstoupili do fáze, kdy nejdůležitějším měřítkem pro posouzení situace není počet nakažených, ale hospitalizace a počet úmrtí," řekl deníku Jutarnji list ředitel tamního svazu cestovního ruchu Veljko Ostojić. Co do počtu hospitalizovaných pacientů bylo Chorvatsko v první polovině července na podobné úrovni jako třeba Itálie nebo Slovinsko, výrazně hůř jsou na tom Kypr, Bulharsko, Francie, Španělsko, Portugalsko nebo Velká Británie. 

Na evropské cestovní mapě je v tuto chvíli většina kontinentu včetně Česka zelená, tedy v nejbezpečnější kategorii. Další aktualizaci je možné očekávat ve čtvrtek, tuzemské ministerstvo zdravotnictví pak na jejím základě mění svá nařízení zpravidla vždy v pátek.

VIDEO: Pandemie neskončila, tvrdí šéf Světové zdravotnické organizace (WHO). 

Život v pandemii - Pandemie neskončila | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 54 minutami

Černošický úřad nepřeruší řízení ke střetu zájmů Andreje Babiše

Černošický městský úřad nebude přerušovat řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Informoval o tom na svém webu. Babiš podal na městský úřad žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, požaduje zastavení přestupkového řízení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Krajského soudu v Praze Hany Černé však žaloba nemá odkladný účinek a je na úvaze žalovaného, zda bude v řízení pokračovat, či vyčká na výsledek soudního řízení. Černošický úřad se rozhodl řízení nepřerušovat.

"Městský úřad, odbor přestupků, dospěl k závěru, že na základě podané žaloby nebude zahájené řízení přerušovat. Z důvodu předběžné opatrnosti (snížení rizika stížnosti či žaloby na nesprávný úřední postup) nebude městský úřad, odbor přestupků, zveřejňovat ani poskytovat text žaloby podané žalující stranou ke Krajskému soudu v Praze," stojí na webových stránkách úřadu.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Podnět podala organizace Transparency International, podle níž premiér porušuje zákon tím, že ovládá média. Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá. Uvádí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti, které jsou do něj začleněné.

Městský úřad v předchozím obdobném řízení Babišovi v roce 2019 uložil pokutu 200 000 korun. Středočeský krajský úřad jako odvolací orgán však řízení zastavil, střet zájmů se podle něj neprokázal. Letos v lednu se na černošický úřad opět obrátila Transparency International s tím, že disponuje novými důkazy ve věci. Černošice proto zahájily nové přestupkové řízení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy