V Budapešti pohřbili ostatky 3600 Židů z masových vražd na konci války. Našli je při opravě mostu

ČTK ČTK
15. 4. 2016 18:15
Na židovském hřbitově v Budapešti v pátek uložily kosti nalezené před pěti lety při opravě Markétina mostu. Pravděpodobně se jedná o pozůstatky 3600 maďarských Židů zavražděných koncem roku 1944. Během deseti týdnů bylo tehdy deportováno do vyhlazovacích táborů přes 420 tisíc lidí. Většina válku nepřežila.
Boty na břehu Dunaje, památník zavražděných maďarských Židů.
Boty na břehu Dunaje, památník zavražděných maďarských Židů. | Foto: Aktuálně.cz

Budapešť - Lidské kosti nalezené v roce 2011, které jsou pravděpodobně pozůstatky masových vražd maďarských Židů na konci druhé světové války, byly v pátek uloženy do země na židovském hřbitově v Budapešti. Pietního aktu se zúčastnili zástupci římskokatolické církve a představitelé maďarské vlády.

Zlomky kostí byly nalezeny při opravě Markétina mostu, který spojuje budínskou a pešťskou stranu města přes Dunaj. Asi 3600 převážně maďarských Židů tu zastřelili příslušníci a stoupenci antisemitské nacistické strany Šípových křížů, která se v Maďarsku koncem roku 1944 na několik měsíců dostala k moci.

Podle maďarského historika Gábora Tabajdiho v žádném jiném evropském velkoměstě za války nedocházelo k tak masovým vraždám židovských obyvatel. "Ve středu města se masové popravy konaly každodenně," citovala Tabajdiho agentura AP.

Pohřbení židovských ostatků se uskutečnilo den před maďarským Památným dnem holokaustu. Připadá na období, kdy začaly deportace maďarských Židů do nacistických vyhlazovacích táborů. Během deseti týdnů bylo v roce 1944 deportováno přes 420 tisíc lidí, z nichž velká většina válku nepřežila.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy