Tohle už se nesmí opakovat. USA i Karibik hledají účinnější obranu proti stále ničivějším hurikánům

Jan Gazdík Jan Gazdík
15. 9. 2017 7:31
Škodám během čím dál ničivějších hurikánů nedokáže žádný stát stoprocentně zabránit, tvrdí přední klimatologové, které Aktuálně.cz po řádění extrémně silných bouří Irma a Harvey v Karibiku oslovilo. Dají se ale omezit. "Jedinou ochranou proti stále extrémnějším projevům přírodních živlů je kvalitní hydrometeorologický systém a odolná zástavba," říká český klimatolog Radim Tolasz. Na špatnou odolnost staveb podle něj letos doplatil hlavně texaský Houston, Kuba a řada menších ostrovů v Karibiku.
Záplavy po nedávném hurikánu Harvey v americkém Texasu.
Záplavy po nedávném hurikánu Harvey v americkém Texasu. | Foto: Reuters

Praha/Montreal/Florida - Floridským záchranářům by mohli závidět i jinak slušně vybavení čeští nebo němečtí hasiči.

Ať už jde o úroveň autoparku, možnosti člunů nebo koneckonců i rozpočet.

Svědčí o tom i existence amerického Národního střediska pro hurikány se špičkovým monitorovacím systémem pro předpovědi počasí.

Právě v jeho dalším rozvoji spatřují experti nejefektivnější "zbraň" proti čím dál ničivějším hurikánům.

Lepší sondy a předpovědi 

Ty letošní doslova trhaly rekordy.

Zářijová Irma byla nejsilnějším hurikánem, který byl zaznamenaný v Atlantiku mimo oblast Mexického zálivu a Karibského moře.

Provázel ho rekordní vichr o rychlosti 296 km/h a krátkodobě i 344 km/h, který pak za sebou zanechal na mnoha místech miliardové škody.

Těm se dá podle oslovených českých expertů zabránit jen dalším zlepšením meteorologických předpovědí. Tedy i odhadu trasy, kterou se ničivý hurikán vydá.

To v praxi znamená další rozšíření sítě monitorovacích meteosond a taky posílení superpočítačů, které údaje o teplotě mořských či vzdušných proudů, vlhkosti atmosféry či jejím tlaku zpracovávají do předpovědních analýz a map.

"Američtí experti dnes dokážou varovat před hurikánem, jeho silou a přibližným směrem asi tak s dvou- či třídenním předstihem. Zatím se přitom jen obtížně předpovídá, jaký směr nabere. V budoucnu by to ale mohlo být až pět dnů předem," vysvětluje klimatolog Ladislav Metelka.

Stále se podle něj nedá zcela přesně určit, zda hurikán trefí s určitostí nějakou oblast a co konkrétně tam trefí. Meteorologové hovoří "jen" o kvalifikovaných odhadech.

Obrovské peníze

Háček je ale podle Metelky v penězích.

Za každým zpřesněním předpovědí stojí velké investice do měřících meteostanic nebo meteosenzorů, stejně jako do zajištění dostatečné kapacity superpočítačů. O družicích ani nemluvě.

Význam investic do špičkových hydrometeorologických systémů podtrhuje i poměrně dramaticky se oteplující klima.

Nad ohřátými oceány se v atmosféře hromadí obrovské množství energie. A to jsou pak ideální podmínky pro stále extrémnější chování hurikánů v Atlantiku i tajfunů v Pacifiku.

"Znovu a stále naléhavěji se potvrzuje, že investice do systémů, které nás varují před extrémními projevy počasí, jejich silou a směrem, nejsou vyhozenými penězi. I kdyby ty pohromy měly přijít jen jednou za pět či deset let," míní klimatolog Ladislav Metelka.

A neukazuje jen do USA a Karibiku. Mnozí čeští politici i vlivní manažeři si podle něj pořád myslí, že stoletá povodeň přichází jednou za sto let.

"Ta přitom není měřítkem času, kdy živel přijde, ale jeho síly. A tu můžeme pocítit i dvakrát nebo třikrát za deset let," upozorňuje Metelka.

V případě hurikánů navíc budou podle něj rizika čím dál vyšší. 

"Ať už jde o jejich počet nebo intenzitu, budou se s oteplováním klimatu měnit už jen k horšímu. Zvláště síla jednotlivých hurikánu bude v budoucnu narůstat," varuje rovněž klimatolog.

Investované peníze se vrátí 

Čeští experti jsou přitom při doporučeních zahraničním kolegům velmi zdrženliví.

Američané jsou podle nich na vysoké úrovni jak s vybavením, tak s odbornými znalostmi. "Na úrovni" je ale podle nich i příroda, která na jih USA posílá čím dál ničivější hurikány.

"Proto bychom neměli nabírat ztrátu za jejich vývojem. To si ale Američané zcela jistě uvědomují," míní klimatolog Radim Tolasz.

Ten nedávno zastupoval Česko na jednání Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) v Montrealu.

Ničivé hurikány Harvey a Irma tam sice nebyly hlavním tématem, v kuloárech konference se o nich intenzivně mluvilo.

"Prožívali to všichni. Navíc tam byli i zástupci regionů, které hurikány postihly," dodává Tolasz s tím, že na potřebě investic do lepších sond a meteorologických systémů panuje mezi experty shoda.

Podle Tolasze se každý dolar investovaný do meteorologie vrátí v budoucnu státům několikrát - na zachráněných lidech i majetku. Jen není jasné kdy.

To bývá podle klimatologa Metelky pro politiky - zejména ty české - často problém.

"I v Česku bychom potřebovali více peněz na rozsáhlejší síť měřících stanic. Peníze se ale objeví většinou až tehdy, když přijdou povodně. A když pak dlouho nejsou, síť se zase redukuje, protože její údržba stojí peníze. Přesně v duchu zásady ode zdi ke zdi," popisuje Metelka.

Dráha ničivých hurikánů a tajfunů 

Nebezpečí klimatických extrémů, jako jsou hurikány či tajfuny, nesouvisí podle Radima Tolasze ani tak s jejich silou, nýbrž dráhou.

"Ta je klíčová. Například loňský zářijový hurikán páté kategorie Matthew zasáhl stejnou oblast jako Irma a zbylo po něm sedm set mrtvých. I proto je tak důležité vědět, kam má hurikán přesně namířeno, aby se na něj lidé mohli připravit. A vědět to budeme jen s vybavením na úrovni," vysvětluje klimatolog.

Světová meteorologická organizace (WMO) minulý týden varovala před čím dál extrémnějšími a silnějšími bouřemi v Karibiku.

Podle expertů to znamená větší výdaje nejen do meteorologických systémů, ale taky odolnosti staveb v ohrožených oblastech.

Voda hnaná hurikánem Katrina zaplavila například v roce 2005 americké město New Orleans, protože přetekla anebo protrhla ochranné hráze řeky Mississippi.

Město následně úplně zaplavila voda z oceánu a blízkého jezera Pontchartrain. Z ekonomického hlediska jde vedle letošní Irmy o jednu z největších katastrof způsobenou atlantickým hurikánem.

To byl podle hydrologů typický příklad podcenění odolnosti infrastruktury. Stejně jako letošní špatná odolnost staveb v texaském Houstonu po nárazu hurikánu Harvey, která způsobila většinu tamních škod.

Lepší krizové plány

Samostatnou kapitolou pak zůstávají evakuační a krizové plány i nedostatek krytů. Během hurikánu Irma v tomto ohledu silně zaostávaly hlavně menší ostrovy v Karibiku.

Stejně jako větší Haiti nebo Dominikánská republika.

Francouzská, nizozemská a britská vláda pak sklidily ostrou kritiku kvůli tomu, že příliš pozdě vyslaly do postiženého regionu záchranáře a policejní posily.

Na mnoha jejich malých ostrovech v Karibiku vládl několik dní chaos, docházelo dokonce k násilí a rabování.

Bylo to něco mimozemského, popisuje fotografka Lucie Robinson minuty strávené v oku hurikánu. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 50 minutami

Některé britské čerpací stanice přerušily provoz. Nemá jim kdo dovézt palivo

V Británii muselo dočasně přerušit provoz několik čerpacích stanic, protože jim došly pohonné hmoty. Ty na ně kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt, v rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Ministr dopravy Grant Shapps dnes vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si do zásoby, informovala veřejnoprávní BBC na svých internetových stránkách.

Agentura Reuters napsala, že u některých čerpacích stanic v Londýně a jihoanglickém hrabství Kent se dnes tvořily fronty aut. Asociace prodejců pohonných hmot doporučila motoristům, aby měli v nádrži tolik paliva, aby jim vystačilo na cestu k záložní stanici pro "vzácný" případ, že na první nebude k dostání.

V některých britských médiích se objevily informace, že britská vláda v situaci, kdy v zemi chybí až 100.000 řidičů nákladních aut, uvažuje o nasazení vojáků. "Pokud by to pomohlo, povoláme je," řekl Shapps BBC. Dodal ale, že není jasné například to, zda vojáci mohou řídit vozidla s civilní registrací.

Už měsíce zástupci supermarketů a zemědělců upozorňují, že vzhledem k nedostatku řidičů jsou narušené dopravní řetězce, kvůli čemuž mají problémy dostat zboží na pulty obchodů.

V televizi Sky Shapps řekl, že nedostatek řidičů je celosvětový problém kvůli tomu, že během pandemie covidu-19 se nekonaly zkoušky pro nové šoféry. Británie podle něho proto počet zkoušek zdvojnásobuje. Těm současným je v průměru 55 let a stěžují si na špatné pracovní podmínky i platy.

Řidičů je v Británii nedostatek ale i kvůli brexitu, po němž je pro pracovníky z jiných evropských zemí těžší získat pracovní povolení. Asociace silniční nákladní dopravy (RHA) vyzvala vládu, aby v blízké době tato pravidla zmírnila. K tomu Shapps řekl, že nechce, aby britské řidiče vytlačili jejich kolegové ze zemí Evropské unie, kteří mají nižší nároky na mzdy.

Rod McKenzie z RHA podle BBC řekl, že více řidičů profesi opouští, než do ní přichází. "Je to takhle jednoduché: všechno, co v Británii máme, se dováží nákladními auty. Takže pokud je nedostatek řidičů, je nevyhnutelné, že všechny věci, které chceme, nedostaneme, kdy chceme," řekl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

San Marino bude v nedělním referendu rozhodovat o legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina budou v neděli hlasovat v referendu o tom, zda chtějí povolit interrupce během prvních 12 týdnů těhotenství. Návrh dále žádá, aby úřady legalizovaly umělé přerušení těhotenství i po tomto období, pokud je ohrožen život či psychické zdraví ženy kvůli anomáliím nebo vývojovým vadám plodu, napsala dnes agentura AP. San Marino je jedním z posledních států v Evropě, které potraty zcela zakazují.

Zákaz interrupcí v San Marinu platí už od roku 1865. Tamní ženy proto cestují kvůli tomuto zákroku do Itálie, která maličký stát obklopuje ze všech stran, a kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální, píše AP.

Zastánci změny zákona proto upozorňují, že tato situace představuje finanční zátěž pro ženy, které interrupce podstupují. Kritici zákazu potratů rovněž tvrdí, že je trestem pro ženy, které byly znásilněny. "Pokud nechcete, aby se vědělo, že nemáte v úmyslu pokračovat v těhotenství, je mnohem méně pravděpodobné, že se obrátíte na policii a nahlásíte znásilnění," upozorňuje Joanna Nellesová z Rady Evropy, kde šéfuje oddělení, jež monitoruje dodržování Istanbulské úmluvy o potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Antonella Mularoniová, která je pro zachování zákazu, podle agentury AP argumentuje tím, že ženy a dívky v San Marinu mohou dostat v lékárnách bezplatně antikoncepci včetně přípravku, jenž se používá po pohlavním styku.

Úřady San Marina, kde žije na 33 000 lidí, podle AP k referendu přistoupily poté, co k němu vyzvalo zhruba 3000 obyvatel v petici. Přičemž většina z nich byly ženy. Žádné průzkumy veřejného mínění však nejsou před hlasováním k dispozici. Pokud zvítězí zastánci změny restriktivního zákona, parlament San Marina bude nucen potraty legalizovat, poznamenala AP.

Mezi další malé země v Evropě, kde jsou interrupce zakázány, patří Malta, Andorra nebo britský Gibraltar. Některé z nich změnu zákonů zvažují. Například na Maltě, kde za potrat hrozí až tři roky vězení, letos jeden z poslanců předložil návrh zákona, který by tuto směrnici změnil. Podle maltských úřadů se nicméně trest uplatňuje jen zřídka a poslední známý rozsudek vězení kvůli potratu padl v 80. letech minulého století, píše AP.

Obyvatelé britského zámořského území Gibraltaru pak letos v červnu schválili zmírnění tamního zákona zakazujícího potraty. Odsouhlasili mimo jiné, aby byly interrupce možné do 12 týdne těhotenství v případě ohrožení fyzického nebo duševního zdraví ženy, či v případě, že bude poškození plodu neslučitelné s jeho životem. Interrupce má být také možná v případě početí při znásilnění nebo incestu.

Další zprávy