V neděli se v Minsku znovu sešlo 100 tisíc lidí. Přitom od voleb, které odpůrci Lukašenka označují za zfalšované, uběhly už téměř tři měsíce.
Následně v pondělí začala celostátní stávka, k níž vyzvala z exilu vůdkyně opozice Svjatlana Cichanouská. Pokud se k ní připojí dělníci z velkých továren, pro Lukašenka by to znamenalo ohrožení. V srpnu, v prvních dnech po volbách, se zaměstnanci velkých závodů, jako je chemička Azot Grodno, výrobce hnojiv Belaruskali nebo automobilka v Žodinu, shromažďovali před továrnami a žádali nové volby i Lukašenkovu demisi.
Stávka ale tehdy trvala jen několik dní. Vedení podniků pohrozilo zaměstnancům, že přijdou o práci a že běloruské zákony nepočítají s něčím, jako je stávka s politickými požadavky.
Opozice upozorňovala, že nejaktivnější stoupence stávky a její organizátory zatýkala v podnicích a bytech běloruská tajná policie KGB. Na základě strategie, že když se zatknou podněcovatelé odporu, ostatní se přestanou bouřit a vše se vrátí do starých kolejí.
Důležitá podpora Ruska
Zprávy z pondělí - první dne obnovené stávky - jsou zatím nejednoznačné. V některých továrnách se sešli zaměstnanci a skandovali hesla proti Lukašenkovi, ale podle mluvčí běloruské vlády žádný větší podnik nepřerušil práci. Nicméně ruský opoziční deník Novaja Gazeta napsal, že v Azotu Grodno ranní směna nenastoupila do práce. Stejná je situace v závodě na výrobu traktorů v Minsku.
V ulicích metropole a dalších běloruských měst protestovali studenti, které policie rozháněla nebo zatýkala. Od začátku protestů 9. srpna běloruské bezpečnostní síly zatkly zhruba patnáct tisíc lidí. Předáci opozice jsou buď v zahraničí, nebo sedí ve vazebních věznicích KGB.
Moskva zatím dává najevo, že stojí za Lukašenkem. O víkendu navštívil Minsk ředitel ruské rozvědky SVR (Služba vnější rozvědky) Sergej Naryškin. Záběry z jeho setkání s Lukašenkem odvysílala běloruská televize. Tu mají v rukou stoupenci Lukašenka: poté, co nespokojení novináři protestovali a žádali vysílání bez cenzury, je vedení vyhodilo a na jejich místa přišli lidé z Ruska. Lukašenko v úterý podle agentury TASS prohlásil, že vysokoškolští studenti, kteří se účastní protestů, by měli být vyhozeni z univerzit.
Ukázat podporu veřejnosti se ale režimu spíše nedaří. V srpnu se sice uskutečnilo několik provládních demonstrací, na které najaté autobusy svážely lidi. Tím to ale skončilo.
Agentura Reuters v září s odvoláním na svůj zdroj z Kremlu napsala, že ruské vedení sice nemá o Lukašenkovi valné mínění, ale jeho setrvání u moci v Minsku je pro Moskvu tou lepší ze dvou špatných možností. U opozice totiž předpokládá, že by se chtěla zbavit dosavadní ekonomické závislosti na Rusku a také by chtěla omezit míru spolupráce mezi běloruskou KGB a ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).
Záleží, jak se stávka vyvine
Dosud neexistují signály, že by se vedení běloruské armády, KGB či jednotek ministerstva vnitra OMON (těch jednotek, které rozhánějí demonstrace a zatýkají v ulicích) chystala Lukašenka opustit.
Běloruský novinář a analytik z rozhlasové stanice Rádia Svoboda Igor Znaťkevič řekl na začátku srpnových protestů pro Aktuálně.cz: "Bude velmi záležet na tom, zda protestní hnutí vydrží a zda se mnoho podniků připojí ke generální stávce. Pokud ano, pak by lidé ve zpravodajských službách, policii a armádě mohli uvažovat o změně. Ale na každý pád budou chtít jistotu, že pokud se rozhodnou pro nějaký krok proti Lukašenkovi, nebude na jeho straně intervenovat Rusko."
