V Baku vítali vraha se sekerou jako hrdinu. Evropa mlčí

Zahraničí Zahraničí
5. 9. 2012 5:30
Vládnete-li zemi, která má dostatek ropy, můžete si dovolit to, co ostatní stěží
Arméni zapalují v Jerevanu maďarskou vlajkou na protest proti propuštění Safarova.
Arméni zapalují v Jerevanu maďarskou vlajkou na protest proti propuštění Safarova. | Foto: Reuters

Baku - Vládnete-li zemi, která má dostatek ropy, můžete si dovolit to, co ostatní stěží. A nejen v tom, že si můžete víc koupit. Ázerbájdžán to potvrzuje dokonale, píše ve svém aktuálním vydání deník Insider.

Zásoby černého zlata v Kaspickém moři, u kterého Ázerbájdžán leží, se odhadují až na 110 miliard barelů. Ropovodem z Baku přes Gruzii do tureckého přístavu Ceyhan teče ropa, která je pro Evropu důležitá a snižuje její závislost na Rusku.

Proto Evropská unie ázerbájdžánskému diktátorovi Ilhamu Alijevovi odpouští věci, které jiným tak snadno neprocházejí.

O víkendu Maďarsko pustilo z vězení a poslalo domů ázerbájdžánského důstojníka Ramila Safarova. Odpykával si původně doživotní trest za vraždu.

V roce 2004 se v Budapešti zúčastnil akce konané v rámci programu NATO Partnerství pro mír. V budově vojenské akademie, kde byli hosté ubytováni, přišel v noci na pokoj Arména Gurgena Margarjana a ubil ho k smrti sekerou, kterou si několik hodin předtím koupil v obchodě. Skoro mu oddělil hlavu od těla.

Ilham Alijev.
Ilham Alijev. | Foto: Reuters

Arméni a Ázerbájdžánci se po válce o Náhorní Karabach v první polovině devadesátých let nenávidí. Protože Ázerbájdžánci prohráli, možná je nenávist na jejich straně o něco větší. Ale že se může stát něco takového, s tím asi v NATO nikdo nepočítal.

Když teď Safarov přiletěl domů, vítali ho jako hrdinu. Prezident Alijev mu okamžitě prominul zbytek trestu, povýšil ho do hodnosti majora a vyplatil mu mzdu za uplynulých osm let, které proseděl v maďarském vězení.

Lukašenko by to schytal víc

Spojené státy daly najevo znepokojení, Evropská unie mlčí. Baku je zkrátka strategicky příliš důležitá metropole na to, aby ji někdo kritizoval. Platí tady bohužel dvojí metr. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko je kritizován za tvrdé porušování lidských práv, stejně tak jako sílící autoritářské praktiky ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Foto: Aktuálně.cz

Prezident Ázerbájdžánu je ale přijímán všude dál s poctami. Sešla se s ním Angela Merkelová, letos na jaře jej hostil na Pražském hradě Václav Klaus.

Novináři, blogeři, aktivisté bojující za lidská práva či opoziční politici jsou často zatýkáni na základě obvinění z protistátní činnosti, pokusu o převrat nebo podněcování k násilí. Zadržovaní kritici jsou podrobováni mučení.

V roce 2004 byl zavražděn známý novinář a kritik vlády Elmar Husejnov. Viník nebyl vypátrán.

Spekuluje se o tom, že Maďarsko přiměly k propuštění vraha se sekerou právě ekonomické důvody. Možnost získat levně ropu či finanční pomoc čítající až tři miliardy eur.

Pozor na Náhorní Karabach

Nicméně postoj EU k Baku se může nakonec nevyplatit. U Náhorního Karabachu v posledních měsících přibývá přestřelek a mrtvých vojáků na arménské i ázerbájdžánské straně.

Pokud konflikt po dvou desetiletích znovu propukne naplno, je třeba mít na paměti, že už zmiňovaný důležitý ropovod Baku-Ceyhan prochází velmi blízko severní hranice Náhorního Karabachu...

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 6 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy