"Evropské značky automobilů používající brazilskou kůži zodpovídají za podněcování k odlesňování amazonského deštného pralesa," míní Anne Leifsdatter Grønlundová z norské nadace. Podle jejích zjištění je možné spojit korporace Volkswagen, BMW, Daimler, PSA (od letošního roku součást koncernu Stellantis, pozn. red.) a Renault s odlesněním nejméně 1,1 milionu hektarů Amazonie za poslední dva roky.
Brazílie má největší stádo dobytka na světě, žije tu bezmála 200 milionů zvířat, a patří také mezi největší světové vývozce částečně zpracované hovězí kůže. Podle Rainforest Foundation Norway pochází většina z ní právě z oblasti Amazonie. Ta se zase odlesňuje z 80 procent právě kvůli chovu dobytka, z drtivé většiny nelegálně.
Konkrétně automobilky pak zpráva spojuje s úbytkem lesa v oblastech, ze kterých dobytek určený na výrobu kožených potahů nakupují brazilská jatka a koželužny. Zejména se jedná o JBS Couros, největšího zpracovatele kůže v zemi. Ten prokazatelně kupuje dobytek od chovatelů z odlesněných území, před čtyřmi lety za to dokonce dostal pokutu několik milionů dolarů.
Autoři dokumenty připouští, že od krávy až k sedačce auta vede složitá cesta s řadou mezistupňů a souvislost s konkrétními automobilkami není možné prokázat s absolutní jistotou. Svá tvrzení ale zakládají na detailním zmapování pozemků přímo v Brazílii, popisu praktik přesouvání dobytka z farmy na farmu za účelem zakrytí skutečného místa chovu i analýze mezinárodního obchodu s brazilskou kůží: od jatek přes lokální a evropské zpracovatele až po producenty sedaček a aut.
Důsledkem je, že komplikovanému dodavatelskému řetězci chybí jakákoliv transparentnost. Brazilští producenti kůže tvrdí, že mají nad místem původu dohled. Forma JBS, která je zároveň největším zpracovatelem masa na světě, kvůli tomu vytvořila i vlastní sledovací systém. Norská organizace ale trvá na pochybnostech. "Nyní nikdo nemůže dokázat, že kůže není z odlesněného území," tvrdí Grønlundová. Možnost dohledu proto podle ní nemají ani koneční zákazníci, kteří si pořizují nové auto.
Jak vyplývá ze statistické databáze OSN Comtrade, Česko bylo v loňském i předloňském roce z hlediska objemu obchodu největším vývozcem autosedadel na planetě. Vyrábí je tu společnosti Adient, Magna, Lear Corporation nebo Faurecia a dováží je hlavně do okolních evropských států. Právě tady proto končí podle zjištění norské organizace značná část amazonské kůže určené pro Evropu, ačkoliv většina míří do Itálie. Dalšími hlavními odbytišti jsou Čína, Mexiko, USA, Indonésie a Thajsko.
Automobilky: Dohled máme
První dva jmenovaní producenti dodávají sedadla i skupině Volkswagen, kam patří také tuzemská automobilka Škoda Auto. Deník Aktuálně.cz proto u těchto firem zjišťoval, jaké uplatňují mechanismy kontroly. Mluvčí společnosti Magna se k věci odmítl vyjádřit s tím, že získávání materiálu je "velmi složité téma" a nemůže komentovat jména dodavatelů ani zákazníků firmy.
V etickém kodexu firma píše, že očekává, že její dodavatelé budou "dodržovat platné environmentální zákony a usilovat o to, aby minimalizovali negativní dopad své činnosti na životní prostředí". Společnost Adient zmiňuje obchodování "bezpečným a udržitelným způsobem" obecně, na zaslaný dotaz do vydání článku nezareagovala.
Mateřská firma české Škodovky, německý koncern Volkswagen, má podle svých slov "písemné dohody" se všemi dodavateli, že žádný z materiálů není spojen s nelegálním odlesňováním Amazonie. Podobně je na tom BMW i Daimler. "Požadavky (…) budou dodatečně doplněny i o set požadavků specificky orientovaných na problematiku usní (zpracovaných kůží, pozn. red.)," uvedla mluvčí Škody Martina Gillichová.
Rainforest Foundation Norway (RFN)
Je jednou z největších globálních organizací zabývajících se ochranou deštných pralesů. Kromě Amazonie působí také ve střední Africe a jihovýchodní Asii. Spolupracuje s desítkami nevládních environmentálních organizací, její sesterské nadace působí ve Spojeném království a v USA. Analýzu s názvem Driving
deforestation: The European automotive industry’s contribution to deforestation in Brazil, která spojuje evropské automobilky s odlesňováním pro RFN, připravili experti výzkumné organizace Aidenvironment Joana Fagginová, Sarah Drostová a Marco Garcia.
Amazonský deštný prales je s 5,5 miliony kilometrů čtverečních největším pralesem světa. Rozkládá se hlavně v Brazílii, ale také Peru, Kolumbii a dalších zemích. Poskytuje unikátní místo k životu desítkám tisíců rostlin a živočichů a jako zásadní pohlcovač oxidu uhličitého zpomaluje klimatickou krizi nejen v Jižní Americe, ale na celé planetě.
V posledních letech nicméně Amazonie mizí stále rychlejším tempem, a to zejména od té doby, co se brazilským prezidentem stal pravicově populistický politik Jair Bolsonaro. Předloni zmizelo víc než 10 tisíc kilometrů čtverečních lesa, letos už 17 tisíc. To odpovídá ploše o velikosti jedné čtvrtiny Irska. Nyní Bolsonaro žádá státy světa o pomoc v přepočtu více než 20 miliard korun. Dar by měl pomoct odlesňování zastavit. Experti nicméně varují, že prales už se dostal velmi blízko k bodu, kdy nebude možné zabránit jeho přeměně v travnatou savanu. Finanční pomoc již vloni během volební kampaně přislíbil současný americký prezident Joe Biden.
