Rusko, Írán a Turecko podepsaly dohodu o klidových zónách v Sýrii, syrská opozice jednání opustila

Dominika Vřešťálová
4. 5. 2017 16:49
Ve čtyřech syrských oblastech by měly vzniknout takzvané “bezpečnostní zóny”. Dohodli se na tom zástupci Ruska, Íránu a Turecka během jednání v Astaně. V těchto zónách by mělo dojít k zastavení bojů mezi syrskými rebely a armádami, které podporují prezidenta Asada. Představitelé syrské opozice se ale k dohodě nepřipojili a radikální hnutí k ní ani nebyla přizvána.
Astanská jednání.
Astanská jednání. | Foto: Reuters

Astana - Při jednání o občanské válce v Sýrii došlo alespoň k částečné shodě. Zástupci Ruska, Íránu a Turecka podepsali memorandum, ve kterém se zavázali, že zřídí takzvané "bezpečnostní zóny". Na tato místa by neměla útočit vojska ani letectvo daných zemí.

Jedná se o oblasti, kde dosud probíhaly boje mezi syrskou opozicí a vojsky Bašára Asada a zasahovaly zde i zahraniční armády. Například na okolí Idlíbu na konci dubna dopadaly bomby z ruských letadel. Zdejší protivládní síly zase získávaly podporu ze strany Turecka.

Podle memoranda uzavřeného v Astaně by teď v Idlíbu měla vzniknout chráněná zóna. Dohlížet by na ni měli jak představitelé syrské opozice, tak vládního režimu. Podobný plán by se měl uskutečnit i na třech dalších místech: ve městě Homs, v oblasti Ghoutá a v blízkosti města Dar’á na jihu země.

Není ale jisté, jestli na plány přistoupí i vojenské síly prezidenta Asada a syrské opozice. Syrští rebelové se sice jednání účastnili, ale výslednou dohodu nepodepsali. V deklaraci, kterou uveřejnili na Twitteru, požadují celkové ukončení bojů.

Podle televize Al-Džazíra se k memorandu nepřipojili ani vyslanci syrské vlády.

Neovladatelné skupiny

Zmocněnec OSN Staffan de Mistura se přesto domnívá, že dohoda může přinést zlepšení a větší bezpečnost v zemi. "Myslím, že jsme svědky důležitého kroku, který směřuje ke zmírnění konfliktu," řekl agentuře Reuters.

"Nicméně zatím můžeme mluvit jen o zmírňování násilí, ne o jeho ukončení. Víme, že v konfliktech, jako je tento, působí síly, které úmyslně porušují jakékoli dohody," dodal de Mistura pro televizi Al-Džazíra.

Ani samotných jednání se neúčastnili všichni aktéři bojů. Vyloučeni byli zástupci organizací, jež jsou v záznamech OSN vedeny jako teroristické. Mezi ně patří například islamistická Fronta an-Nusrá, bojující blízko města Dar’á proti vojákům syrské opozice.

Snesitelní a nesnesitelní partneři

S dohodami o zřízení bezpečnostních zón přišli delegáti Ruska a postupně pro ně získávali podporu ostatních zemí. Ruský zástupce Alexandr Lavrentijev uvádí, že jeho země v Astaně usilovala o několik cílů. Jedním z nich bylo dosažení klidu zbraní. Druhým snaha přimět syrskou opozici, aby se sama jasně postavila proti radikálním uskupením.

"Rozhodli jsme se vytvořit zóny, ve kterých by umírněná opozice mohla bojovat s teroristickými skupinami. Garanti dohod o těchto zónách by ji v tom nepřímo podporovali," vyjádřil se Lavrentijev pro televizi Russia Today.

Ale i přes to, že se Rusko pokusilo navázat spolupráci se syrskou opozicí, není další spolupráce jistá. V době jednání pokračovala letecká bombardování armádou prezidenta Asada, jehož Rusko podporuje, a zástupci opozice kvůli útokům bojkotovali některé schůze. Výsledná smlouva zdaleka nesplňuje požadavky syrských rebelů. Někteří z nich na setkání v Astaně hlasitě protestovali a odmítli se podepsat i pod konečnou dohodu.

"Nemůžeme přijmout smlouvu, kterou garantuje Írán, podílející se na zabíjení Syřanů. Taková dohoda by jenom rozdělovala naši zemi," prohlásil opoziční vyslanec Usáma abú Zajd. Dodal, že nevěří ani Rusku, jež podle něj také nedodržuje své sliby.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Odložení OH v Tokiu přijde organizátory na 1,9 miliardy dolarů

Odložení olympijských her v Tokiu kvůli koronavirové pandemii bude pro pořadatele představovat dodatečné náklady ve výši zhruba 1,9 miliardy dolarů (41,6 miliardy korun). Uvedla to japonská média s odkazem na své zdroje v organizačním výboru.

Pořadatelé už dříve sdělili, že upravený rozpočet olympijských her zveřejní v prosinci po sečtení dodatečných nákladů. Původně se počítalo s tím, že gigantická sportovní akce bude stát zhruba 13 miliard dolarů (284 miliard korun). Mezinárodní olympijský výbor a japonské vláda musely kvůli globální zdravotní situaci odložit OH plánované na letošní léto na 23. července až 8. srpna 2021.

Dodatečné náklady organizátorů zahrnují mimo jiné platby za zablokování stadionů a dalších sportovišť pro nový termín, náklady na dopravu či zaplacení pracovníků. Nejsou v nich však započítány prostředky na plánovaná opatření proti šíření koronaviru, která by měla uhradit japonská vláda.

Alespoň část dodatečných nákladů hodlají pořadatelé pokrýt úspornými opatřeními v 52 oblastech ve výši zhruba 283 milionů dolarů (6,5 miliardy korun), jež představili v říjnu. Organizátoři chtějí mimo jiné snížit počet funkcionářů na hrách, menší mají být výdaje na výzdobu sportovišť, nepočítá se s ceremoniály v olympijské vesnici a před slavnostním zahájením. Mělo by se ušetřit na dopravě využitím menšího počtu vozidel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy