V armádním cvičení na Tchaj-wanu vojáci simulovali zničení čínské invaze

Tchajwanská armáda v úterý při pobřežním cvičení simulovala zničení čínských invazních sil. Odpalováním raket a dělostřeleckých střel se snažila zastavit vyloďovací operaci ve scénáři, který označila za realistickou bojovou situaci, napsala agentura Reuters. Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území a do jeho okolí téměř denně vysílá svá vojenská letadla a válečné lodě.

Pláže a bahnité mělčiny na západním pobřeží Tchaj-wanu, které od Číny odděluje Tchajwanský průliv, se považují za nejpravděpodobnější místo pro pokus o vylodění čínské armády v případě jakékoli invaze.

Cvičení se konalo na 20 kilometrů dlouhém pobřeží kolem města Tchaj-čung na osmi pozicích zároveň. Použity při něm byly tchajwanské raketové systémy Thunderbolt-2000 namontované na nákladních vozech, americké houfnice Paladin, protitankové střely, dělostřelectvo i minomety k vytvoření „zóny ničení“ s cílem zastavit vyloďování.

Tchajwanská vláda modernizuje ozbrojené síly, přidává nové a pohyblivější zbraně a také činí výcvik méně předvídatelným a více se podobajícím situaci, které by vojáci čelili v reálném boji. Vojska dříve zaujímala pozice s týdenním předstihem a dokončovala přípravu na střelbu, zatímco tentokrát dorazila na místo pouhý den předem.

„Cvičení už nejsou o předem připravených manévrech. Rozdíl oproti minulosti spočívá v tom, že již neprovádíme palbu těžkého dělostřelectva v dané formaci jako dříve. Načasování zaujetí pozic bylo tentokrát založeno na realistických bojových podmínkách. Proto si myslím, že tento výcvik byl pro naše vojáky značně obtížný,“ řekl velitel dělostřelectva Jong Jih-ming.

Demokratický ostrov minulý měsíc upozornil na zintenzivnění činnosti čínské pobřežní stráže v okolí jeho břehů, včetně východního pobřeží a okolí jím spravovaných Prataských ostrovů v Jihočínském moři.

„Ten, kdo se snaží změnit status quo, je Komunistická strana Číny. Využijeme sílu a dostatečnou odstrašující schopnost, abychom zabránili čínským komunistům změnit stávající stav silou,“ řekl Ťiou Čuej-čeng, hlavní tvůrce tchajwanské politiky vůči Číně stojící v čele Rady pro záležitosti pevninské Číny. Čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu se na žádost o komentář dosud nevyjádřil.

Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby. Drtivá většina zemí jej ale jako samostatný stát neuznává, i když mnoho zemí s ním udržuje čilé obchodní vztahy. Tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Čína označuje za separatistu, nároky Pekingu na ostrov odmítá a tvrdí, že o budoucnosti Tchaj-wanu mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Číně opakovaně nabídl jednání, Peking je ale odmítl.