V Amazonii natočili izolované indiány. Děti učí neplakat, aby se skryli před těžaři

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 27. 7. 2019 20:47
Krátkovlasý a téměř nahý muž se mihne mezi stromy v amazonské džungli. Očichává mačetu, kterou našel v porostu. Když zjistí, že ho někdo pozoruje, uprchne. Přesto ho kolemjdoucí lovec stihl natočit na video, které následně zveřejnila indiánská mediální platforma Mídia Índia. Podle ní jde o člena nikdy nekontaktovaného a ohroženého kmene Awá.
V amazonském pralese natočili člena dosud divokého kmene | Video: Reuters

Awá je izolovaný kmen žijící ve státě Maranhão na severovýchodě Brazílie. Podle nevládní organizace na ochranu původních obyvatel Survival International je to jeden z nejohroženějších kmenů. Awá má zhruba jen 350 členů a většina z nich se nikdy nedostala do kontaktu s civilizací. Žijí ale obklopeni těžaři, kteří neustále zmenšují jejich životní prostor.

Těžaři podle Survival International mnohdy přímo zasahují do jejich teritoria a indiány zabíjejí. Proto někteří členové Awá z pralesa odcházejí a jejich počet se zmenšuje.

Zbytek se po kontaktu s těžaři rozhodl skrýt se před okolním světem. Dosáhl ale toho, že firmy, které mají obchodní zájem na kácení pralesa, začaly zpochybňovat, že kmen Awá vůbec existuje, píše britský deník The Guardian.

Videozáznam s plachým indiánem odvysílala brazilská televize TV Globo o víkendu v rámci dokumentu věnujícího se právě kmenu Awá. Jeho členové podle něj žijí v neustálém strachu, a dokonce učí své děti neplakat, aby se při skrývání neprozradili přílišným hlukem.

Strážci Amazonie

"Doufáme, že tento film bude mít dopad na celý svět, abychom tím pomohli zachránit náš lid a naši zemi," cituje deník autora videa. Je jím Flay Guajajara z indiánského kmene Guajajara, který také žije v brazilské Amazonii. Muže z kmene Awá potkal náhodou, když byl sám na lovu. Jeho lidé obývají sousední teritorium a snaží se před těžaři ochránit poslední kousek nedotčeného pralesa v oblasti Maranhão. Přezdívá se jim Strážci Amazonie. 

"My, Strážci Amazonie, hájíme práva našich lidí, bráníme nekontaktované indiány a přírodu pro nás pro všechny. Potřebujeme, aby naše země byla navždy chráněná," hlásal už dříve vůdce Strážců Olimpio Guajajara.

Loni v létě našli jeho bezvládné tělo na břehu řeky Arame v džungli. Podle Survival International ho po jednom vyhroceném konfliktu zavraždili dřevorubci.

V boji za ochranu svého domova už zemřely za poslední dvě dekády desítky indiánů. Těžaři mají navíc od letošního roku, kdy se brazilským prezidentem stal Jair Bolsonaro, čím dál volnější ruce.

Bolsonaro chce otevřít amazonský prales rozvoji, a to včetně chráněných rezervací určených pro původní obyvatele. Podporuje těžaře, zemědělce a farmáře, kteří mají na kácení pralesa zájem. Naopak se staví proti ochráncům přírody a indiánským kmenům, které v pralese žijí.

Indiánský úřad povede jejich nepřítel

"Více než 15 procent území státu je vymezeno jako území domorodých kmenů. V těchto izolovaných oblastech Brazílie žije méně než milion lidí, které ve skutečnosti využívají a manipulují nevládní organizace. Společně tyto obyvatele integrujeme a budeme s nimi jednat jako se všemi ostatními Brazilci," nechal se Bolsonaro slyšet hned druhý den po nástupu do funkce.

V mnoha brazilských státech, které leží na území Amazonie, je těžba dřeva hlavní součástí ekonomického příjmu. I když je nelegální.

Bolsonaro těžaře podporuje tím, že dává lidem napojeným na obchod v pralese politicky významné funkce. Například se rozhodl předat pravomoci vytvářet a regulovat indiánské rezervace ministerstvu zemědělství, na které má obrovský vliv těžařská lobby.

Minulý týden do čela vládní agentury na ochranu indiánského obyvatelstva Funai jmenoval důstojníka federální policie Marcela Xaviera da Silvu, který je úzce napojen na zemědělský byznys. Podle kritiků Bolsonarovy politiky je to další z mnoha prezidentových kroků, kterými postupně předává zemědělským a těžařským zájmům moc nad pralesem.

Xavier da Silva po celou dobu své dosavadní kariéry vystupoval proti právům původního obyvatelstva na vlastní teritoria v rámci amazonského pralesa. Před dvěma lety byl součástí skupiny pravicových politiků, kteří na Funai útočili a navrhovali stíhání některých jejích představitelů, antropologů, aktivistů a bývalého ministra spravedlnosti, pod jehož pravomoci Funai spadá. Důvodem byly spory ochránců indiánů a těžařů ve státě Mato Grosso.

Rozpočet vládní organizace byl tehdy nakonec o polovinu snížen.

Amazonský prales mizí

Prezident Bolsonaro se o roli vládní organizace Funai vyjadřuje pochybovačně. Podle něj by se indiáni měli spíše integrovat do společnosti. Namísto chránění jejich půdy a původního způsobu života by se jim měla otevřít cesta ke všem vymoženostem západního světa. Měli by chodit do školy, věnovat se zemědělství a používat peníze.

Za jeho vlády začal amazonský prales ubývat rekordní rychlostí. V květnu letošního roku zmizelo 739 kilometrů čtverečních, což odpovídá dvěma fotbalovým hřištím každou minutu.

Vyplývá to z analýzy brazilského Národního institutu pro vesmírný výzkum. Ten monitoruje prales pomocí satelitů amerického úřadu NASA. Před týdnem vydal zprávu, že jen během prvních 15 dnů v červenci ubylo 1000 kilometrů čtverečních džungle, což je několikanásobně víc než za stejnou dobu v minulém roce. Bolsonaro však alarmující zprávy zpochybňuje.

Video: Kamery zachytily nejosamělejšího indiána, posledního člena nekontaktovaného kmene v Amazonii

Kamery zachytily posledního člena nikdy nekontaktovaného amazonského kmene
 

Právě se děje

Další zprávy