Do dějin se Rumsfeld nejvýrazněji zapsal jako jedna z hlavních postav americké války proti teroru po útocích na New York a Washington z 11. září 2001. Podle deníku The Washington Post (WP) z něj jeho vůdčí role při invazích do Afghánistánu a Iráku a snahy o transformaci americké armády udělaly jednoho z nejdůležitějších a také nejkontroverznějších ministrů obrany v dějinách USA.

"S hlubokým smutkem sdílíme zprávu o odchodu Donalda Rumsfelda, amerického státníka, oddaného manžela, otce, dědečka a pradědečka. V 88 letech, byl obklopen rodinou ve svém milovaném Taosu v Novém Mexiku," píše se v prohlášení rodiny.

Komuniké vyzdvihuje Rumsfeldovy "mimořádné úspěchy během více než šesti dekád veřejné služby", neochvějnou lásku k manželce Joyce, příbuzným a přátelům a "integritu", kterou prokazoval v životě zasvěceném vlasti.

Rumsfeld vedl Pentagon už v letech 1975 až 1977 za prezidenta Geralda Forda a jeho dlouholetá kariéra zahrnuje vládní angažmá pod čtyřmi různými prezidenty a skoro čtvrt století v "korporátní Americe", připomíná agentura AP. Po odchodu do důchodu v roce 2008 vedl nadaci Rumsfeld Foundation, která propagovala práci ve veřejné sféře a podporovala rodiny vojáků a zraněné veterány.

V jednom ze svých posledních veřejných činů se letos v lednu zařadil mezi deset exministrů obrany, kteří prostřednictvím listu WP varovali před zneužitím armády ve sporu o výsledky listopadových prezidentských voleb. "Snahy zapojit americké ozbrojené síly do řešení volebních sporů by nás zavedly na nebezpečné, nezákonné a neústavní teritorium," napsala tehdy skupina někdejších šéfů Pentagonu.